Podpora recyklace živin: Cesta k udržitelnému zemědělství

Produktivita moderních zemědělských systémů závisí do značné míry na přidávání fosforu do půdy jako hnojiva a do potravy zvířat v krmivech. Většina fosforu pochází z dolů na fosfát, ale pouze jeden takový důl se nachází v EU a většina fosfátů používaných v EU pochází ze severní Afriky a Ruska. V současné době je hodně fosforem plýtváno po celou dobu cyklu výroby potravin, což je často příčinou problémů pro životní prostředí, jako je například znečištění vody.

Evropská komise zahajuje konzultaci o tom, jak používat fosfor více udržitelným způsobem. Fosfor má široké pole využití v zemědělství a je nezbytnou součástí hnojiv a krmiv, ale je to zdroj, který není nahraditelný. V rámci konzultace je řešeno, jak zajistit, že rezervy budou k dispozici pro příští generace a o způsobech, jak minimalizovat nežádoucí vedlejší účinky používání fosforu na životní prostředí.

Je navrhováno několik možností, jak zlepšit současnou situaci, jako je používání hnojiva a krmiva cíleněji, snižování eroze půdy a podporu recyklace fosforu z hnoje, odpadních vod a kompostů. EU upravuje znečištění vod fosfáty skrze legislativu, jako je například Nitrátová směrnice a směrnice o čištění městských odpadních vod, ale není v současné době podporováno více efektivní využití živin. Některé členské státy přijaly opatření na podporu zvýšení recyklace a efektivity používání fosforu a některých forem opětovného využití, jako je hnůj a čistírenské kaly jsou běžné v celé EU.

Legislativní rámec a vyhláška č. 483/2025 Sb.

Vyhláška č. 483/2025 Sb., která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů a nabývá účinnosti od 1. ledna 2026, představuje významnou novelizaci pravidel pro používání sedimentů na zemědělské půdě a úpravu provozu vodovodů a kanalizací. Cílem úpravy je modernizace právní úpravy v duchu udržitelného hospodaření v rybníkářství a zemědělské výrobě, zjednodušení administrativy a podpora recyklace sedimentů, a to s ohledem na ochranu půdy, živin a organické hmoty.

Hlavní změny vyhlášky se týkají způsobu využívání sedimentů - místo jednorázového vytěžení z rybníků bude možné sedimenty odebírat průběžně v menších dávkách, což umožní jejich opakovanou aplikaci a lepší využití živin. Tento systém „opakované aplikace“ umožňuje zemědělcům a rybníkářům efektivněji využívat sedimenty, přičemž se postupně doplňují živiny do půdy a obohacuje její organická hmota. Nově se zvyšuje maximální výška vrstvy aplikovaného sedimentu a umožňuje se častější aplikace při dodržení maximální dávky sedimentu na 1 hektar za desetileté období. Administrativní zátěž je dále snížena zavedením jednoho evidenčního listu pro aplikaci sedimentů, který zahrnuje údaje o dávce a formě aplikace (jednorázová či opakovaná).

Čtěte také: Podpora pro elektromobily

Přílohy vyhlášky byly přepracovány tak, aby reflektovaly aktuální chemické, fyzikální a biologické parametry sedimentů, upravily maximální aplikační dávky podle zrnitosti půdy a sedimentů, a odstranily ukazatele s nízkým praktickým významem, jako BTEX a DDT, čímž se snižují náklady na analýzy bez ohrožení bezpečnosti aplikace. Vyhláška také odkazuje na preventivní hodnoty rizikových prvků a látek v půdě uvedené ve vyhlášce č. 153/2016 Sb., což umožňuje pružnou adaptaci limitů bez nutnosti opakovaných legislativních změn.

Využití čistírenských kalů

Klasické čistírenské kaly jsou dosti složitou heterogenní suspenzí anorganických a organických látek, oddělených v průběhu technologických procesů čistění odpadních vod. Jsou značným zdrojem organické hmoty, obsahují základní živiny i stopové prvky a mohou zlepšovat fyzikálně- chemické i biologické vlastnosti půd.

Množství vyprodukovaného kalu není nezanedbatelné, podle odhadů MŽP (2020) činí množství čistírenských kalů v ČR v absolutní sušině přibližně 163 tis. tun ročně. Nakládání s čistírenským kalem se stává stále důležitější otázkou. Ve všech zemích Evropské unie jsou zavedeny směrnice, na jejichž základě má každý členský stát vytvořit relevantní legislativu.

Čistírenské kaly v různém skupenství (tekutém, mírně zahuštěném, odvodněném či vysušeném stavu) se používají k přímému hnojení zemědělských a lesnických půd, k rekultivaci narušených půd a k výrobě kompostů. Podle české legislativy rozlišujeme kaly I. a II.

Využití živin v něm obsažených představuje obrovskou environmentální a ekonomickou výzvu; v čistírenských kalech jsou obsaženy mnohé škodliviny, jako jsou těžké kovy či patogenní organismy, ale na druhou stranu jsou značným zdrojem živinných nutrientů či organické hmoty.

Čtěte také: Projekt ochrany přírody – financování

Kal zlepšuje některé vlastnosti půdy (např. schopnost absorpce vody a koncentrace živin) a snižuje náchylnost k erozi zlepšením struktury půdy, na druhou stranu může obsahovat značné množství potenciálně toxických kovů, organických polutantů, mikroplastů, patogenů a nepříjemných pachů.

Z organických látek (živin) jsou v kalech významně zastoupeny především dusík a fosfor. Důležitou vlastností čistírenského kalu je jeho konzistence (koncentrace), která je též vyjadřována jako obsah sušiny v kalu, a to buď v procentech [%] nebo gramech na litr [g/l].

Nakládání s kalem se skládá z různých agronomických aplikací (s předchozím kompostováním nebo bez něj), spalování a skládkování. V současné době je přímé ukládání na skládky stále více omezováno kvůli ekologickým omezením na podporu oběhového hospodářství.

Požadavkem je takové využití nebo zpracování kalů, které je přijatelné pro životní prostředí, udržitelné a ekonomicky únosné; odpadová politika EU potlačuje ukládání odpadů a podporuje zabránění vzniku odpadů, jejich minimalizaci a recyklaci.

Hlavním problémem využitelnosti kalů je neschopnost jejich dokonalého pročištění od pesticidů, hormonů a léčiv, které zůstávají v reziduálním stavu. Jelikož by bylo odstraňování těchto reziduí, metodami využívající UV či gamma záření nebo plasmatu, vzhledem k množství a spotřebě energie, značně nákladné, je potřeba zaměřit se na biologickou degradaci těchto látek.

Čtěte také: Obnovitelné zdroje a nezávislost EU

Recyklace dřevního popela

Díky svým chemickým a fyzikálním vlastnostem (příznivé zastoupení živin, alkalita, dobré sorpční vlastnosti aj.) má dřevní popel poměrně široké spektrum upotřebení. Zejména je využíván ke snižování acidity a hnojení zemědělských i lesních půd, ale také např. k hnojení plantáží rychlerostoucích dřevin, jako příměs do kompostů, kalů z čistíren odpadních vod nebo papírenského průmyslu, stavebních materiálů či jako sorbent.

Na druhé straně má dřevní popel vlastnosti, které mohou být pro jeho druhotné využití limitující. Hlavním faktorem omezující konkrétní využití dřevního popela může být vyšší koncentrace těžkých kovů přesahující povolené limitní hodnoty dané právními předpisy ČR.

Z právního hlediska může být na popel nahlíženo jako na odpad nebo surovinu, pokud bude následně využit jako výrobek (tedy např. registrované minerální hnojivo). V otázce možného využití dřevního popela je základní status tohoto materiálu, tzn. jakým způsobem bude producent popela deklarovat výsledný produkt spalování biomasy, bude-li s ním producent dále nakládat jako s odpadem v režimu zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, nebo tento materiál certifikuje a bude ho deklarovat jako výrobek podle zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, nebo zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, v platných zněních.

Je-li dřevní popel původcem deklarován jako odpad, je jeho další využití možné pouze v zařízeních určených k tomuto účelu (např. kompostárnách) podle zákona o odpadech. Původce odpadu může navrhnout i jeho využití na zemědělské půdě. Aplikace dřevního popela jako odpadního produktu na lesní půdu není v současné době možná. Na druhou stranu, pokud byla biomasa odebrána z lesa a nebyla smíchána s jinými zdroji, je návrat popela pouze uzavřením koloběhu živin, jež byly z lesního ekosystému odebrány.

Další možností je dřevní popel certifikovat jako výrobek, tedy např. jako registrované hnojivo, materiál do stavebních hmot aj. Takový materiál pak musí deklarovat určitou kvalitu a stálost jakostních znaků.

V případě lesních půd se dřevní popel může využívat k úpravě pH půdy a navracení odejmutých živin po těžbě. Pokud bude odebírána veškerá biomasa lesního porostu, jak je tomu například ve Finsku, tak navracení živin zpět do lesního ekosystému bude jen logickým uzavřením jejich koloběhu. V takovém případě pak bude vhodné tuto problematiku legislativně ošetřit po vzoru skandinávských států.

Při hnojení dřevním popelem na zemědělských půdách využívaných pro potravinářskou produkci je prioritní dbát na minimální obsah rizikových látek v aplikovaném popelu a na dodržování správných agrotechnických opatření jeho aplikace. V případě zemědělských půd určených k nepotravinářskému využití lze doporučit používat popel k hnojení ploch určených k produkci biomasy pro energetické využití, čímž se podobně jako u lesní půdy docílí uzavření koloběhu živin v ekosystému a hnojením je navíc dosaženo vyšší produkce biomasy určené pro energetické účely. Osvědčeným způsobem je i míchání dřevního popela s čistírenskými, papírenskými kaly či jinými organickými hnojivy.

Z praktického hlediska je vhodné sledovat původ dřevní biomasy, neboť obsah těžkých kovů je primárně závislý na spalované dendromase - podílu dřevní hmoty, kůry a asimilačních orgánů i různých příměsí (nátěrové hmoty apod.). Nemalý význam má i imisní zátěž regionu, což se následně projeví v obsahu těžkých kovů v popelu. Z hlediska následného zpracování popela je významný i podíl minerálních nečistot, zvláště zeminy, ve spalované biomase, což se v popelu projeví zvýšeným obsahem spečenin.

Recyklace bioodpadu z domácností

Biologicky rozložitelný potravinový odpad (bioodpad) představuje nejhůře skladovatelnou složku odpadů z domácností i ze stravovacích provozů. Během krátké doby se začne roztékat, kvasit a přitahovat hmyz a hlodavce.

Rozdrcením potravinového bioodpadu v kuchyňském drtiči odpadů vzniká odpadní voda, která má konzistenci naředěného džusu. Ten je snadno odplavován kanalizačním potrubím do čističek odpadních vod (ČOV) a mikroorganismy v biologických čističkách, tak dostávají potravu - živiny, které potřebují pro správný chod ČOV.

Pokud je potravinový bioodpad vhozen do popelnice nebo kontejneru pro směsný odpad, znečisťuje se ostatní suchý odpad. Drtič odpadu neodvádí do odpadní kanalizace tuhý odpad. Z drtiče odpadu odchází rozmělněný potravinový odpad (ten obsahuje až 80%vody) a při drcení dochází k dalšímu rozředění potravinového odpadu. Vzniklá odpadní voda odtéká kanalizačním potrubím.

Hydroponie a recyklace živin

Bezodpadové Hydroponický systémJsou průkopníky. Tyto systémy se zaměřují na efektivní hospodaření s vodou a zajišťují, aby každá kapka vody byla využívána rozumně. Recyklací živninových roztoků můžete snížit plýtvání a udržet svůj systém udržitelný.

S hydroponickými systémy nejen pěstujete rostliny - vytváříte budoucnost, kde je voda ceněna a znovu využívána zodpovědně. Opětovné použití živné vody v hydroponii šetří vodu a snižuje odpad. Metody čištění, jako je reverzní osmóza a UV záření, udržují vodu čistou. Chytré systémy automaticky hospodaří s živinami, šetří čas a pomáhají rostlinám růst.

V hydroponických systémech rostliny nerostou v půdě. Místo toho se spoléhají na vodný roztok bohatý na živiny, aby se jim dařilo. Tento roztok obsahuje všechny základní živiny, které vaše rostliny potřebují k silnému a zdravému růstu. Tyto živiny spadají do dvou kategorií: makroživiny a mikroživiny.

Recyklace hydroponické vody je víc než jen udržitelný postup - je to nutnost. Pokud se nerecykluje, zbývající roztok může poškodit životní prostředí. Nesprávná likvidace vody bohaté na živiny často vede k znečištění živinami, které může způsobit škodlivé květenství řas, které snižují zásoby kyslíku v jezerech a řekách a poškozují vodní ekosystémy.

Recyklace vám také pomáhá udržovat optimální hladinu živin ve vašich hydroponických systémech. Místo plýtvání cennými hydroponickými živinami je můžete znovu použít, čímž ušetříte zdroje i peníze. Recyklace navíc zajišťuje, že vaše rostliny budou mít vždy přístup k vyváženému řešení, které zlepšuje jejich celkové zdraví. Zavedením recyklačních postupů nejen pomáháte svým rostlinám - chráníte také planetu.

Metody recyklace roztoků živin

Recyklace živných roztoků začíná čištěním. Z vody je třeba odstranit nečistoty, jako jsou soli, patogeny a organické látky. To zajistí, že vaše rostliny pokaždé získají čisté a vyvážené živiny. Jednou z běžných metod je reverzní osmóza. Používá polopropustnou membránu k filtrování nežádoucích částic. Další možností je filtrace aktivním uhlím, která absorbuje kontaminanty a zlepšuje kvalitu vody.

UV sterilizace je dalším účinným nástrojem pro recyklaci. Využívá ultrafialové světlo k ničení bakterií, virů a hub v živném roztoku. Tato metoda je bez chemikálií, takže nezmění živiny, které vaše rostliny potřebují. UV sterilizace bude obzvláště užitečná v prevenci nemocí ve vašem hydroponickém systému. Patogeny se ve vodě mohou rychle šířit, ale UV světlo je zastaví. Navíc je to ekologická varianta. Na rozdíl od chemického ošetření UV sterilizace neprodukuje škodlivé vedlejší produkty.

Po čištění a sterilizaci budete muset znovu vyvážit svůj živný roztok. Postupem času se některé živiny vyčerpají, zatímco jiné se hromadí. Ředění je prvním krokem. Přidáním čerstvé vody můžete snížit koncentraci přebytečných živin. Dále znovu vyvážíte roztok. Otestujte vodu, abyste zkontrolovali hladinu živin, a poté doplňte chybějící živiny. Znovuvyvážením roztoku zajistíte, že vaše rostliny získají správnou kombinaci živin. To je udrží zdravé a maximalizuje růst, a zároveň šetří vodu a chrání životní prostředí.

Pokročilé recyklační systémy

Pokročilé recyklační systémy kombinují špičkové technologie s udržitelnými postupy, aby recyklace živin byla efektivnější a bezproblémová. Jsou ideální, pokud chcete ušetřit čas, snížit množství odpadu a maximalizovat růst rostlin.

Jednou z oblíbených možností je automatizované systémy pro regeneraci živinTyto systémy monitorují váš živný roztok v reálném čase. Detekují nerovnováhu a automaticky upravují její hladiny. Nemusíte se starat o neustálé testování nebo ruční úpravy. Je to jako mít osobního asistenta pro váš hydroponický systém!

Další inovací je systémy s uzavřenou smyčkouTyto systémy nepřetržitě recyklují vodu a živiny. Používají senzory ke sledování hladiny živin a zajišťují, aby se nic neplýtvalo. Systémy s uzavřenou smyčkou jsou neuvěřitelně efektivní. Ve srovnání s tradičními metodami mohou snížit spotřebu vody až o 90 %. Navíc vám pomáhají udržovat konzistentní prostředí pro vaše rostliny, což vede ke zdravějšímu růstu.

Některé systémy také integrují Umělá inteligence a strojové učeníTyto technologie analyzují data z vašeho hydroponického zařízení a poskytují informace pro optimalizaci výkonu. Dokážou předpovědět, kdy vaše rostliny potřebují specifické živiny nebo kdy je třeba upravit pH. Je to jako mít křišťálovou kouli pro vaši zahradu!

Výhody recyklace v hydroponických systémech

Recyklace v hydroponických systémech je jedním z nejekologičtějších postupů, které můžete zavést. Opětovným použitím vody bohaté na živiny zabraňujete vnikání škodlivých odtoků do řek a jezer. Tím se snižuje riziko znečištění živinami, které může poškodit vodní ekosystémy. Recyklace také znamená, že spotřebováváte méně sladké vody, což je klíčový krok k ochraně tohoto vzácného zdroje.

Recyklace živinových roztoků není dobrá jen pro planetu - je skvělá i pro vaši peněženku. Opětovným použitím vody bohaté na živiny můžete snížit potřebu nákupu nových živinDíky tomu se výrazně sníží vaše provozní náklady. Ušetříte také peníze za vodu, zejména pokud provozujete rozsáhlé hydroponické zařízení.

Zdravé rostliny začínají čistým a vyváženým živným roztokem. Recyklace zajišťuje, že vaše hydroponické systémy vždy poskytují správnou směs živin. Při recyklaci odstraňujete nečistoty a znovu vyvažujete roztok. Díky tomu vaše rostliny prospívají. Recyklace také snižuje riziko onemocnění. Metody čištění, jako je UV sterilizace, eliminují patogeny a vytvářejí tak bezpečnější prostředí pro vaše rostliny.

Výzvy a řešení v recyklaci

Recyklace roztoků živin v hydroponických systémech s sebou nese řadu problémů. Můžete se setkat s obtížemi při efektivním nakládání s odpadem živin. Mnoho systémů používá lineární přístup, což vede ke ztrátám živin a poškozování životního prostředí. Plytvání živinami často přispívá k eutrofizaci blízkých vodních ploch. Odpadní voda z hydroponických systémů může překračují environmentální normy, zejména ty, které jsou uvedeny v evropské rámcové směrnici o vodě. Recyklace fosforu z odpadních vod, jako jsou čistírenské kaly, může brzy čelit přísnějším předpisům.

Tyto výzvy můžete překonat správnými strategiemi. Začněte přijetím pokročilých metod recyklace. Například systémy s uzavřenou smyčkou nepřetržitě recyklují vodu a živiny, čímž snižují plýtvání živinami a zabraňují odtoku. Dalším účinným řešením je použití čisticích technik, jako je reverzní osmóza nebo UV sterilizace. Tyto metody čistí odpadní vodu, odstraňují nečistoty a patogeny. Zajišťují, aby vaše rostliny dostávaly vyvážený živný roztok, aniž by poškozovaly životní prostředí.

Kompostování: Přirozená recyklace bioodpadu

Kompostování je proces přeměny organických materiálů, jako jsou zbytky jídla, listí, tráva a další rostlinný materiál, na kompost. Kompost je bohatý, tmavý, země podobný materiál, který se používá jako přírodní hnojivo a vylepšovač půdy. Kompostování probíhá díky aktivitě mikroorganismů, jako jsou bakterie a houby, společně s většími organismy, jako jsou červi a hmyz, kteří materiál rozkládají.

Pro úspěšné kompostování je důležité zajistit správnou rovnováhu mezi „zelenými“ materiály, které jsou bohaté na dusík (např. trávník, zbytky zeleniny), a „hnědými“ materiály, které jsou bohaté na uhlík (např. suché listí, piliny). Kompostování probíhá díky aktivitě mikroorganismů, jako jsou bakterie a houby, společně s většími organismy, jako jsou červi a hmyz, kteří materiál rozkládají.

V dnešní době je kompostování vnímáno nejen jako způsob zlepšení půdy, ale také jako klíčový prvek v boji proti změně klimatu, snižování odpadu a podpoře udržitelného zemědělství a zahradničení.

Typy kompostování

1. Domácí kompostování: Toto je metoda, kterou lidé často používají ve svých domovech nebo zahradách k recyklaci kuchyňského a zahradního odpadu. Domácí kompostování může zahrnovat jednoduché hromady, kompostovací boxy nebo speciální kompostéry (otáčecí kompostéry).
2. Komunitní kompostování: Jedná se o větší projekty, které slouží skupině domácností, sousedstvím nebo obcím. Komunitní kompostování pomáhá snížit množství odpadu, které se musí odvézt na skládku, a zároveň poskytuje kompost, který může být použit v místních zahradách a veřejných prostranstvích.
3. Vermikompostování: Vermikompostování využívá specifických druhů červů, obvykle červů červených nebo kompostových červů, k rozkladu organického odpadu. Tento proces probíhá obvykle v nádobách a je ideální pro zpracování kuchyňského odpadu. Vermikompostování je efektivní a produkuje vysoce kvalitní kompost a červí čaj, který je vynikajícím hnojivem.
4. Aerobní kompostování: Aerobní kompostování zahrnuje rozklad organického materiálu za přítomnosti kyslíku. Tento proces je rychlejší než anaerobní rozklad a obvykle vede k produkci tepla, což pomáhá zabíjet semena plevelů a patogeny. Aerobní metody zahrnují hromadné kompostování, otáčecí kompostéry a větrané statické hromady.
5. Anaerobní kompostování: Anaerobní kompostování je proces rozkladu materiálu bez přístupu kyslíku. Tento proces je pomalejší a může produkovat nepříjemné pachy, ale je užitečný v situacích, kde není možné zajišťovat pravidelné obracení kompostu. Anaerobní kompostování může probíhat v uzavřených nádobách nebo speciálních zařízeních.
6. Komerční kompostování: Tento typ kompostování se provádí na velké komerční nebo průmyslové úrovni a může zpracovávat velké objemy organického odpadu.

V České republice, podobně jako v mnoha dalších zemích, je velmi populární domácí kompostování. Důvodem je snaha o snížení množství biologicky rozložitelného odpadu, který končí na skládkách, a využití organického odpadu z domácností a zahrad pro produkci kvalitního kompostu.

Abyste vytvořili kvalitní kompost, je důležité dodržovat doporučený poměr mezi zelenými a hnědými složkami. Bokashi kompostování je metoda fermentace organického odpadu, která umožňuje rychlou přeměnu kuchyňských zbytků na kompost. Tento proces se liší od tradičního aerobního kompostování tím, že probíhá za anaerobních podmínek (bez přístupu vzduchu), a s použitím specifických mikroorganismů.

Výhody kompostování

1. Snížení množství odpadu: Kompostováním lze výrazně snížit množství kuchyňského a zahradního odpadu, který končí na skládkách. Odhaduje se, že až 30 % domácího odpadu lze kompostovat, což pomáhá snížit potřebu skládek a spaloven.
2. Zlepšení kvality půdy: Kompost je vynikající přírodní hnojivo bohaté na živiny, které pomáhá zlepšovat strukturu půdy, podporuje zadržování vlhkosti a zvyšuje její úrodnost.
3. Podpora zdravého ekosystému: Kompostování pomáhá podporovat zdravý ekosystém v půdě, protože zvyšuje počet a diverzitu mikroorganismů, které jsou klíčové pro zdravý půdní život. To může přispět k zvýšení biodiverzity celé zahrady.
4. Snížení emisí skleníkových plynů: Organický odpad, který se rozkládá na skládkách, produkuje metan, silný skleníkový plyn. Kompostováním tohoto odpadu doma nebo v komunitě se místo toho přemění na užitečný produkt, čímž se snižuje jeho příspěvek ke globálnímu oteplování.
5. Úspora nákladů: Výrobou vlastního kompostu můžete ušetřit peníze za nákup komerčního hnojiva a vylepšovačů půdy. Také může pomoci snížit náklady na odvoz odpadu v některých komunitách.
6. Vzdělávací hodnota: Kompostování nabízí praktickou lekci o cyklu života a recyklaci, což může být zejména pro děti cenná výchovná zkušenost. Učí lidi o významu snižování odpadu a podporuje udržitelnější životní styl.

Akvaponie a cirkulární hospodářství

Akvaponie je charakteristickým příkladem cirkulárního produkčního modelu. Avšak i v akvaponických systémech se rostliny často hnojí umělými hnojivy stejně jako v konvenčním zemědělství či hydroponických systémech. Použití hnojiva působí nežádoucí ekologickou stopu a narušuje model cirkulárního a udržitelného charakteru akvaponie.

Evropská komise se zavázala k podpoře „cirkulárního rámce biohospodářství“. Tento rámec vyžaduje změnu paradigmatu v myšlení, tedy přechod od současné snahy zvyšování produktivity ke snaze o zvýšení efektivity. V cirkulárním modelu odpad není odpadem, ale zdrojem, který lze využít.

Principem takzvaného TilaFeed-Modelu formulace krmiva pro akvaponické systémy je myšlenka, že živiny vnesené do systému ve formě krmiva nejsou pouze zdrojem pro ryby, ale po vyloučení rybami také zdrojem živin pro další složky systému - mikroby a rostliny. Inventář by měl sloužit jako nástroj pro zlepšení „plánování distribuce živin“ v akvaponickém systému - propojuje znalosti o rozdělování živin in vivo (v rybách), toku živin in vivo až in situ (krmení ryb, mikrobů a rostlin v akvaponickém systému).

tags: #podpora #živin #recyklace

Oblíbené příspěvky:

• Výskyt a ochrana outloně váhavého
• Tapety na plochu PC příroda
• Bio, naturální a biodynamická vína
• Likvidace akumulačních kamen
• Indikace čistého vzduchu