Podzimní Výlety do Přírody v Plzeňském Kraji

Zabalte ruksak a vydejte se do divoké přírody, kde celý den nepotkáte živou duši. Až budete mít zeleně dost, změňte barvu na žlutou a vydejte se po některé z pivních stezek poznávat zlatavý mok. Jedna dovolená vám na návštěvu Plzeňského kraje rozhodně nebude stačit.

Panenská Příroda Bez Žíváčka

Člověk by neřekl, na kolik unikátních přírodních míst se může během jednoho dne dostat. Nemusí se ani nikam teleportovat. Stačí mu akční rádius padesáti kilometrů. Ráno začněte hezky romanticky u největšího vodopádu na české straně Šumavy u Bílé strže. Třináctimetrový vodopád má podobu několika kaskád. Jeho divoké vody se derou kaňonovitým údolím, až úplně splynou v říčce Úhlava. Kolem vodopádu vede cyklistická stezka. Jestli ale raději skočíte do auta, zaparkujte v obci Hojsova Stráž a odtud se vydejte pěšky.

Šumava se může pochlubit něčím, co se najde na jen opravdu málo místech na světě. Je to jedinečná horská říčka Křemelná, na jejímž břehu ani z jedné strany nenajdete jediný dům. Vládne tu pouze divoká příroda s hustými smrkovými lesy. Právě tahle řeka vyhloubila nejhlubší kaňon v tomhle kraji. Chvílemi si budete připadat jako v Kanadě a budete se dívat přes rameno, jestli na vás za pařezem nečíhá medvěd.

Abyste neměli kaňonovitého údolí málo, pokračujte dále po národním parku, až přijedete do Povydří, kde se hlavním motivem vašich fotografií stanou obří žulové balvany uprostřed říčního koryta. Komu zbylo ještě trochu času a zvědavosti, může sednout do auta a za půlhodinku dojet k Obřímu hradu. Dneska už vás tohle místo svou mohutností neohromí, ale mohlo by vás dojmout, že stojíte na nejvýše položeném keltském nebo možná ještě předkeltském opidu v republice. Nejlepší způsob, jak se sem dostat, je z osady Popelná. Počítat ale musíte s poměrně prudkým stoupáním. Držte se žluté značky.

Další skvělá cyklotrasa, i když ne úplně snadná, vede přes Kašperské Hory, kde si prohlédnete nejvýše položený královský hrad v Česku - Kašperk - a zastavíte se u Nebespána na něco dobrého. Výborně občerstveni se vydáte směrem na Annín, kde opět na chvíli slezete z kola a prohlédnete si zdejší sklárny. Projíždět budete také Hartmanicemi, kde se ve velkém těžilo zlato. Tuhle éru připomíná naučná stezka Hamižná, která obcí prochází. V lesích jsou dodnes patrné zarostlé jámy, někdy i tři metry hluboké.

Čtěte také: Krása Podzimní Přírody v Puzzle

Kde je Vůle, je i Cesta aneb Unikátní Projekt

Nepřestávat věřit je základ všeho úspěchu. Své o tom ví Jakub Hadrava, který věřil, že i když se nad osudem starobylého kostela svatého Jiří v Lukové vznáší Damoklův meč, není vše ztraceno. Byl studentem Fakulty designu a umění v Plzni a přesně před osmi lety v rámci své bakalářské práce vytvořil jedinečné dílo, které upoutalo pozornost turistů z celého světa. Kostel je celkově v žalostném stavu, ale vyřezávané dřevěné lavice se zachovaly v poměrně dobré formě. A právě do nich posadil Jakub dvaatřicet zahalených figur, které symbolizují věřící, kteří tady dříve žili a víra byla samozřejmou součástí jejich života.

Jednotlivé plastiky vznikaly velmi zvláštním způsobem. Jako figuranty použil Jakub své spolužáky a jako materiál zase kusy látek a záclon, které namáčel do sádry. Vznikly tak duté bílé rubáše vymodelované přesně podle lidského těla, často v modlící se či jakoby schoulené poloze. Výsledný dojem je opravdu velmi emotivní. Připočítáme-li ještě neutěšenou zašlost prostředí, celé dílo působí opravdu mysteriózně. Prohlídka je možná pouze v sobotu od jedné do čtyř, a to po telefonické domluvě. Až sem přijedete, nezapomeňte zaplatit dobrovolné vstupné. Vaše peníze spolu se sponzorskými dary a dotacemi pomohou zachránit tuto jedinečnou památku.

Nejmenší České Historické Město a Jezero, Které Zmizí

Rabštejn nad Střelou sice na mapě zabírá opravdu jen malý puntík, ale svým významem se řadí mezi rekordmany. Je totiž nejmenším historickým městem v Česku a o světový titul se pere s chorvatským městečkem Hum na Istrii. Kamenem úrazu je počet obyvatel, který se snadno změní. Hum má opravdu kapesní rozměry. Jeho výměra činí pouhých třicet pět na sto metrů, a to proto, že jde vlastně jen o obydlenou pevnost hradu, kde bydlí třicet lidí. Najdete tu středověkou zvonici i barokní kostel, ale po náměstí byste se ptali marně.

Zato Rabštejn je na tom s pamětihodnostmi o poznání lépe. Téměř v padesáti domcích bydlí o polovinu méně obyvatel, ale najdete tu historický kamenný most, který by rád soutěžil o své stáří se slavným Karlovým mostem, loretánskou kapli, kostel, klášter, zámek a hned dvě zříceniny hradů. Kolem Rabštejna vede i okružní naučná stezka. Určitě se zastavte na Hraběcí vyhlídce a na židovském hřbitově, který byl pro své další využití navýšený, což se jinak vidí jen v Praze.

Pouhých deset kilometrů odtud leží nejmladší jezero u nás, Odlezelské jezero. Vzniklo teprve před sto padesáti lety v důsledku zničujících dešťů, což je evropský unikát. Jezero se postupně zanáší a za několik desítek let zmizí, takže jestli ho chcete vidět, měli byste si pospíšit. Kolem vede modrá turistická značka spojující Potvorov a Žihli.

Čtěte také: Popis podzimní přírody

Jako v Severní Americe

Abyste poznali přírodu Severní Ameriky, nemusíte letět přes oceán a utrácet majlant. Stačí sednout do auta a dojet do lesního komplexu Žďár nedaleko Chudenic. Jako dobrý orientační bod vám bude sloužit rozhledna Bolfánek. V Americké zahradě najdete přes dvě stě druhů listnatých i jehličnatých dřevin. Není divu, že je arboretum považované za vůbec nejucelenější soubor dřevin z území Severní Ameriky. Za jeho vznik může Evžen Černín, který stál i u zrodu průhonické Dendrologické zahrady. Těšit se můžete i na sto sedmdesát pět let starý jedlovec tisolistý. Když budete chtít pohlédnout až do jeho koruny, budete se muset pořádně zaklonit. Měří téměř pětatřicet metrů. Po prohlídce zavítejte i na zříceninu hradu Roupov, který míval monumentální kuchyni a leží kousek odtud. I návštěva nedalekých Přeštic je velmi zajímavá. Už jen proto, že se tu místní oslovují „ty kanče“ a nikdo se neurazí. Je to na počest speciálních černostrakatých prasátek, která zde byla vyšlechtěna.

Okružní Cesta od Čůráčku přes Kokota až na Pivo

Ale ano, čtete správně. I když to na první pohled nevypadá, čeká vás na Rokycansku božský klid. Jediné rozechvění, které tu zažijete, přijde při čtení naučných cedulí při devítikilometrové procházce kolem Kokotských rybníků. Vyjděte z obce Dýšina a držte se modré turistické značky. Hned za pět set metrů dojdete k prameni studánky, na jejímž názvu se do dna vyřádila lidová tvořivost. Voda Čůráčku je pitná, takže si ji klidně naberte. Pak si to namiřte přes Velký smrk a Čertův kámen přímo do Kokota. Tedy na místo, kde dříve stála středověká vesnice obdařená tímto názvem. Tehdy by se ale při vyslovení jejího jména nikdo nečervenal. Ve staročeštině toto peprné slovo totiž znamená kohout. Po poznání místní krajiny se odměňte komentovanou prohlídkou historických ležáckých sklepů v Radnici s ochutnávkou piv ze tří současných radnických pivovarů.

Do Roka a do Dne

Za šikmou věží nemusíte jezdit do Pisy. Klidně zůstaňte ve své rodné zemi a vydejte se do Domažlic. Zatímco se románský skvost na piském náměstí Zázraků naklání skoro o čtyři metry, naše válcovitá kostelní věž se od své osy odchyluje jen o padesát devět centimetrů. Dopřejte si trochu pohybu a vystoupejte po sto devadesáti čtyřech schodech až na její ochoz. Budete se rozhlížet úplně ze stejné výšky, jako byste byli na severu Itálie. Domažlice leží v samém srdci Chodska, bohatého na lidové tradice. Jestli chcete jít po jejich stopách, měli byste se určitě vydat do Klenčí pod Čerchovem. Stojí tu překrásné roubené chalupy a barokní domy s mansardovými střechami.

Každý zná historický román Psohlavci od Aloise Jiráska. Nepodivíte se tedy, když se dozvíte, že v hrobce kostela svatého Martina odpočívá takzvaný Lomikar, který nechal popravit Jana Sladkého Kozinu po potlačení chodského povstání. Památku rebela Koziny můžete uctít v restauraci Chodská chalupa na vrchu Hrádek nad obcí Újezd. V těchto místech se totiž narodil, což připomíná jeho socha v nadživotní velikosti. Navštívit můžete i jeho rodný dům, ze kterého je muzeum. Stranou nezůstane ani váš mlsný jazýček. V menu najdete především chodská jídla a obsluha vás přivítá jak jinak než v chodském kroji.

Tramvají po Plzni

Město Plzeň je turistický ráj. Nejen pro své zajímavosti, ale především pro organizaci, kterou návštěvníkům nabízí. Již před lety totiž vybudovala dva návštěvnické okruhy, po kterých budete cestovat městskou tramvají. Postupně tak můžete poznat celé město, a dokonce i jeho okolí. Tramvají se dostanete i do přírody. Určitě byste nečekali, že uprostřed města najdete vesnickou náves i s rybníčkem, kamenným sloupem a nefalšovaným statkem. V Plzni se vám to ale stane. To když přijdete do Starého Bolevce linkou číslo 1 a vystoupíte na stanici Studentská. K Boleveckým rybníkům se také dostanete jedničkou nebo čtyřkou. Vystupte na zastávce Košutka. Velmi oblíbeným relaxačním místem na východním okraji města je parková zóna, které místní neřeknou jinak než „plzeňské Benátky“.

Čtěte také: Inspirace pro podzimní odpočinek

Hvězdná Pětka

Následující cíle nejspíš znáte, ale proč je nezařadit do itineráře? Všude kolem nás je plno akcí a zábavy, ale i obyčejná procházka do lesa dokáže zpříjemnit volný čas. V lese dobijete energii, vyčistíte si hlavu a pokud budete pozorní, tak kromě hub a lesního ovoce, objevíte mnohá překvapení. Kousek na jih od Plzně se rozkládá mohutný les na vysokém kopci s příhodným názvem Vysoká. Procházkou na tomto místě si protáhnete svaly a nadýcháte se čerstvého vzduchu. Jako vstupní místa do lesa můžete zvolit Štenovice nebo Předenice a vydat se po zelené značce. Další možností je vstup po žluté trase z Čižic, kde mají kromě krásné okolní přírody minipivovar, mlýn a Čizické hudební léto (ČiHuLe). Cestou po žluté trase se také nejrychleji dostanete na vrcholek, který je ve výšce 518 metrů nad mořem. Tam vás ale dovedou všechny cesty. Občas si zajít do lesa, je skvělý zážitek a změna. Oproti uspěchané době, která je znát všude kolem nás, to v lese vypadá, jako by se zastavil čas.

Podzimní Procházky Plzní

Podzim v Plzni je magickým obdobím, kdy se městské parky mění v paletu teplých barev a klidná zákoutí, ideální pro podzimní procházky. S příchodem chladnějšího počasí a kratších dnů získávají parky nový půvab - stromy se barví do zlaté a červené a listí pod nohama lehce šustí. Každý park v Plzni nabízí své jedinečné podzimní scenérie a příležitosti k relaxaci i aktivnímu odpočinku.

Borský park

Borský park je největší park v Plzni a na podzim ho zdobí barevné listí staletých stromů. Je ideálním místem pro rodinné výlety, sportovní aktivity nebo pikniky. Je to krásné místo pro odpočinek, daleko od ruchu centra. Při procházce kolem centrální travnaté plochy narazíte na sochu Ruka. Navštivte park ráno nebo večer, kdy je v podzimním oparu, což vytváří téměř pohádkovou atmosféru. Občerstvit se můžete v příjemné restauraci Slavia u tenisových kurtů nebo v tzv. Bráně do Borského parku na místě bývalé točny tramvaje.

Sadový okruh

Sadový okruh je tvořen několika propojenými parky (Smetanovy, Kopeckého, Šafaříkovy a Křižíkovy sady) kolem historického centra. Zastavte se u každé sochy nebo památníku a dozvíte se něco o historii města, zatímco budete obklopeni podzimními scenériemi. Najdete si tu i spoustu restaurací a kaváren.

Štruncovy sady

Tento park u soutoku řek Radbuzy a Mže, v místech, kde vzniká řeka Berounka, je oblíbeným místem pro sportovní vyžití i klidné procházky. Na podzim díky zlatavým barvám získávají Štruncovy sady nový půvab. Při procházce si vychutnejte výhled na plzeňský pivovar a prozkoumejte blízkou Doosan Arenu - domovský stadion plzeňských fotbalistů. Na podzim zde bývá klidněji a atmosféra je jedinečná.

Park Homolka

Park Homolka na Slovanech je krásným příkladem městské zeleně v Plzni, která kombinuje klidnou atmosféru s přírodním terénem. Leží na vrchu Velká Homolka a je částečně zalesněný, což nabízí příjemné prostředí pro procházky nebo běh. Z některých vyvýšených částí parku je možné spatřit panoramatické výhledy na Plzeň a její okolí. Najdete tu několik dětských i workoutových hřišť nebo zábavnou načnou stezku. Svojí délkou jen něco přes 1 km je vhodná pro rodiny s dětmi. Navštivte útulnou kavárnu Kafe Smetanka, kde kromě výběrové kávy mají i vynikající zákusky.

Lochotínský park

Lochotínský park je nejstarší plzeňský park, známý především svým amfiteátrem, který na podzim působí v opuštěných chvílích tajemně. Nachází se hned vedle plzeňské zoo, což nabízí možnost spojit návštěvu parku s její prohlídkou. Věděli jste, že park byl původně vytvořen jako lázeňské místo, kde se využívaly místní minerální prameny?

tags: #podzimní #výlety #do #přírody #Plzeňsko

Oblíbené příspěvky:

• Novelizace Zákona o Ochrane Přírody a Krajiny
• Co znamená spánek přírody?
• Havárie na Visle u Varšavy
• Legislativa v odpadovém hospodářství ČR
• Významný krajinný prvek