Polsko, ačkoliv je stále silně závislé na uhlí, aktivně pracuje na rozvoji obnovitelných zdrojů energie (OZE). Jedním z klíčových nástrojů jsou aukce na podporu OZE, které mají za cíl navýšit podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů a snížit závislost na uhlí.
Polský Energetický regulační úřad (ERO) pravidelně zveřejňuje výsledky aukcí pro obnovitelné zdroje. Tyto aukce jsou rozděleny do několika "aukčních košů" podle druhu obnovitelného zdroje, velikosti instalovaného výkonu a podle toho, zda se jedná o nové nebo existující zdroje.
V rámci 4. poslední aukce na výstavbu nových větrných a fotovoltaických elektráren o výkonu do 1 MW v Polsku byla na konci roku 2019 schváleno přes 750 úspěšných nabídek. Více než 400 investorů podalo přes 1100 nabídek, přičemž v aukci uspěly pouze nabídky na realizaci nových FVE. Solární energetika u našich severních sousedů zcela „převálcovala“ větrnou energetiku, jelikož v aukci nebyla podána ani jedna nabídka na výstavbu nových větrných elektráren. Podobný vývoj zaznamenala i poslední společná aukce na výstavbu nových VTE a FVE v Německu na počátku prosince 2019, kterou zcela ovládli solární investoři.
V poslední 4. společné aukci na prodej energie dosáhla nejnižší cena 269,00 PLN/MWh (tj. cca 1595 Kč/MWh) a maximální cena dosáhla 327,00 PLN/MWh (tj. V roce 2018 v předchozí společné aukci na výstavbu nových VTE a FVE se ceny pohybovaly v rozmezí od 288,99 PLN/MWh (tj. cca 1723 Kč/MWh) do 364,99 PLN/MWh (tj. cca 2175 Kč/MWh). Úspěšní investoři mají v rámci aukce garantovanou cenu na dobu 15 letech s tím, že své projekty musí realizovat do 2 let.
V rámci 15letého kontraktu nyní bude realizovat a provozovat větrnou farmu o instalovaném výkonu 35,2 MW. Na základě aukce se výkon větrných elektráren v Polsku zvýší o více než třetinu ze současných 6 GW a v nejbližších třech letech bude náš severní soused největším staveništěm větrných elektráren v Evropě. Polský Energetický regulační úřad zveřejnil výsledky listopadové aukce pro obnovitelné zdroje. V aukci uspělo 31 projektů pevninských větrných elektráren o celkovém výkonu zhruba 1 GW. Zveřejněny byly také výsledky aukce bioplynových stanic. Pokud dojde k výstavbě všech úspěšných projektů pevninských větrných elektráren, navýší se roční výroba polských OZE od roku 2021 o více než 2,3 TWh. Za 15 let pak mají úspěšně projekty dodat do sítě necelých 42 TWh elektřiny za 1,92 mld. eur (49,9 mld. Kč).
Čtěte také: Polské ekologické parky
Polský stát plánuje, že by mohl díky nastartování výstavby nových OZE navýšit podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na 15 % do roku 2020. Polsko již tedy má první reálné zkušenosti s oběma typy aukcí, které reflektují současný vývoj evropské energetiky.
Instalovaný výkon v polské fotovoltaice na konci roku 2019 dosáhl téměř 1300 MW. Díky dobrému počasí v listopadu a prosinci 2019 se instalovaný výkon v tomto období zvýšil o téměř 200 MW nových fotovoltaických elektráren (FVE). Za celý rok 2019 se v Polsku připojilo do sítě 830 MW nových FVE. V praxi to znamená, že v loňském roce bylo v Polsku měsíčně připojeno průměrně 69 MW nových FVE do sítě. Reálně instalovaný výkon polských FVE ve výši až 1300 MW může být však daleko vyšší. V posledních měsících loňského roku rozvoj polské fotovoltaiky umožnily zejména středně velké korporátní FVE na střechách a také a pozemní FVE o výkonu do 1 MWp. Loni v prosinci se v rámci poslední 5. aukce nově schválila realizace až 750 MW nových pozemních FVE. Vše nasvědčuje tomu, že Polsko může i v budoucnosti očekávat další boom solární energetiky, na zemi i na střechách.
V roce 2024 společnost Photon Energy N.V. oznámila, že její dceřiná společnost Lerta JRM Sp. z o.o. uspěla v dodatečné polské kapacitní aukci pro rok 2025 s 315 MW Demand Side Response kapacity (odezva strany spotřeby, dále jen „DSR“) a 1,088 MW výroby energie z obnovitelných zdrojů. Photon Energy se zúčastnila a zajistila si kapacitu 316 MW, přičemž 315 MW představuje kapacitu DSR. Společně s již dříve nasmlouvanou kapacitou bude celková maximální kapacita skupiny nasmlouvaná s PSE v 1. čtvrtletí 2025 činit 326,088 MW a v následujících čtvrtletích se bude snižovat.
V Polsku jsou čtyři „původní“ energetiky, které jsou všechny obchodovány na burze. V největším výrobci elektřiny PGE má stát něco přes 60 procent, v největším distributorovi Tauron dokonce jen 30 procent, ve třetí Enea 52 procent a v nejmenší Energa zprostředkovaně přes PKN Orlen asi 45 procent. V ropném molochu PKN Orlen srovnatelném s ČEZ má polský stát lehce pod 50 procent. V průběhu krize byly ceny silové elektřiny pro domácnosti v Polsku „zmraženy“ v přepočtu okolo tří korun za kilowatthodinu bez DPH, pro podniky jsou v souladu s pravidly EU ceny tržní.
Polsko je v EU stále nejvíce závislé na výrobě z uhlí, které tam dělá asi 60 procent mixu. Vláda chce ale už do roku 2030 jeho podíl snížit asi na 20 procent a v posledních několika letech pro to udělala mnoho. Pořádá aukce na provozní podporu obnovitelných zdrojů. Má robustní kapacitní trh, který podpoří výstavbu plynových zdrojů i úložišť energie a rozvoj takzvané demand side response (odezva poptávky neboli proces, kdy se spotřebitelé energie aktivně podílejí na řízení spotřeby elektřiny, aby pomohli vyvážit síť, pozn. red.).
Čtěte také: Polsko: Mazurská jezera
Polsko bylo dlouhou dobu označováno za jednu ze zemí, která disponovala značným potenciálem pro rozvoj obnovitelných zdrojů, zejména pak offshore větrných elektráren. Pravidlo 10H v kombinaci se zvýšenými daňovými povinnostmi vedlo k tomu, že v roce 2017 bylo v Polsku uvedeno do provozu pouze 41 MW instalovaného výkonu větrných elektráren.
Současný vývoj však může aktuální situaci změnit. Polsko dne 14. července nabyla účinnosti novela zákona o obnovitelných zdrojích, která stanoví základní parametry aukcí pro rok 2018. Ještě v letošním roce by se mělo uskutečnit celkem 15 aukcí pro OZE rozdělené do pěti „aukčních košů“ podle druhu obnovitelného zdroje, velikosti instalovaného výkonu a podle toho, zda se jedná o nové nebo existující zdroje.
Celkem bylo pro účely polských aukcích vyčleněno o 87,6 miliardy zlotých (cca 525 miliard Kč), které by měly zajistit v dalších 15 letech výrobu přibližně 85 TWh elektrické energie. Nejvíce financí je alokováno pro zdroje nad 1 MW výkonu využívající pro výrobu elektřiny biomasu, bioplyn nebo spalování odpadu. Významná část prostředků je dále alokována pro onshore větrné elektrárny a existující zdroje využívající biomasu, bioplyn nebo spalování odpadu.
Zajímavostí aukcí mimo jiné je, že kromě nových projektů se mohou zúčastnit i již existující zdroje, které byly uvedeny do provozu před 1. červencem 2016. V případě, že jejich nabídka uspěje, bude podpora těchto zdrojů změněna z aktuálního systému založeném na přidělování zelených certifikátů na podporu vyplývající z aukce.
Pozitivní změnou je také změna ve výpočtu daně z nemovitosti. Ta byla zavedena jednou z předchozích novel, přičemž její zavedení výrazně zasáhlo do rentability investice do větrných parků. Výpočet daně z nemovitosti se má vrátit do původní podoby, která v zemi platila před kontroverzní novelou z roku 2017, a tudíž se bude opět vypočítat pouze z rozměrů základů větrné elektrárny a nikoliv z celé turbíny včetně gondoly.
Čtěte také: Aktuální situace znečištění ovzduší v Polsku
| Energetická společnost | Podíl státu |
|---|---|
| PGE (výrobce elektřiny) | Přes 60 % |
| Tauron (distributor) | 30 % |
| Enea | 52 % |
| Energa | Asi 45 % (zprostředkovaně přes PKN Orlen) |
| PKN Orlen | Lehce pod 50 % |
tags: #polsko #aukce #podpory #energie #z #obnovitelnych