Rybníky v České přírodě: Historie, význam a současnost

Téma vody, tedy spíše jejího akutního nedostatku (sucha) nebo chvilkového nadbytku (povodně), se v posledních letech objevuje opakovaně všude. Jak již bylo mnohokrát řečeno - „bez vody není života“. Ing.Nepostradatelná, rozmanitá, milovaná… Stejně tak nespoutaná, živelná, ale i nenáviděná… Těmito a mnoha dalšími termíny by se dala charakterizovat životadárná kapalina, která od pradávna umožňuje a zajišťuje život nespočtu organismů na naší planetě, ale na druhou stranu život i ničí a bere.

Nejprve byla voda brána jako nespoutaný živel, který si postupem času lidé začali podmaňovat a snažili se o jeho regulaci např. tvorbou rybníků, kanálů k plavení dřeva, mlýnských náhonů, později i k výrobě elektrické energie a s nástupem intenzifikace zemědělské produkce docházelo k odvodňování cenných mokřadních území, která jsou tak důležitá pro správné fungování krajiny. Vodní nádrže, které zadržují vodu v krajině se staly hitem. Dalším významným zásahem byly výstavby příčných překážek a velkých vodních nádrží, fragmentace, regulace vodních toků jako řešení zvyšujících se nároků na zásobování pitnou vodou, odvádění odpadních vod a zabezpečení sídel před povodněmi.

Česká republika často nazývaná „střechou Evropy“ je významnou pramennou oblastí, ze které ovšem veškerá voda odtéká, a proto je důležité snažit se o to, aby co největší množství vody setrvalo co nejdéle na našem území. Lze očekávat střídání extrémních jevů, jako jsou právě zmiňovaná sucha a povodně, které mohou mít fatální důsledky a ohrozit životy a majetek obyvatel našeho území (např. AOPK ČR pečuje o cca 3,5 tisíc ha vodních ploch, z čehož většinu tvoří rybníky a další malé vodní nádrže.

Historie rybníků

V historii lidstva se první zmínky o rybnících objevují v Číně, a to již 2300 let př. n. l. V období 700 let př. n. l. byly v Palestině a v Egyptě budovány rybníky napájené kanály. V 1. století n. l. Řekové a Římané budovali vodní nádrže jako součást vodovodů. Římané rovněž stavěli rybníky napájené mořskou vodou. První mělké nádrže, jejichž úkolem bylo zadržování vody, budovaly tyto nejstarší civilizace a důvodem jejich výstavby byla potřeba zavlažovat zemědělskou půdu v obdobích sucha. Nepochybně také sloužily jako zásobárna vody pro obyvatelstvo. Prvními staviteli jakýchsi "prarybníků" na našem území byli ve 3. a 4. století n. l. keltští prospektoři, kteří na Šumavě, v Českomoravské vysočině a v moravském Podyjí hledali zlato a další cenné kovy.

K rýžování a plavení vytěžené rudy bylo zapotřebí spousty vody a za účelem jejího zadržení budovali jednoduché umělé nádrže. Vedle chovu ryb tato jezírka slouží i k obraně sídel a jako zásobárna vody. Jednou z dovedností Slovanů, kteří v 6. století přicházejí z bažinaté oblasti dnešního rusko-polského pomezí, je lov ryb a jejich uchovávání ve stojatých vodách umělých jezírek či slepých říčních ramen nebo potoků. Těmto prvním vodním dílům říkají "stavy". Stavy obyčejně vznikaly na menších vodních tocích, které lidé jednoduše přehradili krátkou, často do rybníka vypouklou hrází, pravděpodobně bez vypouštěcího zařízení. Ta vzdula vodu potoka či říčky a tak vytvořila malou vodní nádrž.

Čtěte také: Kniha Naděždy Kalábové

První historický údaj, v němž se objevuje pojem "rybník-rybníček", pochází již z konce 10. století. Za Karla IV. Zemské desky se zmiňují o rybnících, rozšířených v moravských krajích od pol. 14. století. V té době s největší pravděpodobností existovala mezi několika vesničkami a osadami poblíž Prahy, osada Rybníček. Obecně lze říci, že část rybníků je pozůstatkem někdejších jezer, další vznikly při vysušování a osidlování krajiny. Některé z nejstarších rybníků vznikly zcela náhodně, např. Žďár u Nových Hradů v povodí Malše. Vodní nádrže u nás také vznikaly jako součást hornického a sklářského podnikání.

Historie českého rybníkaření sahá hluboko do začátku 12. století, ale to pravé přeměňování naší krajiny ve velkém nastalo v 15. a 16. století za rodů Pernštejnů, Rožmberků a Schwarzenbergů. Našli bychom jen malé nenápadné rybníčky "zapadlé" někde v lukách, snad na pozemcích někdejších klášterních panství. První rybníky v Čechách vznikaly mimo dnešní hlavní rybniční pánve, tedy Třeboňsko, Českobudějovicko a Pardubicko. Již v roce 1087 jsou zaznamenána na statcích kláštera Hradiště u Olomouce dvě "vivaria piscium", která se jmenovala Vydoma a Tekalec. Důvodem bylo, že technologie prvních stavitelů neumožňovala pouštět se do rozsáhlých rybničních staveb. Rozmach rybníkářství nastává za vlády Jana Lucemburského, neboť podle jeho nařízení měla mít každá ves svůj rybník, tzv.

Pomineme-li zmínku o vzniku rybníka Žďár u Nových Hradů z roku 1221 a o rybníku Ratmírov na Jindřichohradecku z roku 1225, je nejstarší přesně zaznamenanou zprávou z našich zemí dokument, týkající se rybníka Opatského (nyní Branského), který založil v místě starého konventu kláštera ve Žďáru nad Sázavou opat Vinrich z Waldsassenu v roce 1263. Nádrže z poč. 13. století představovaly již umělé akumulace se stálým přítokem a odtokem vody, do nichž byly dávány ryby, aby odrostly. Jejich význam byl tedy chovatelský. V 1. třet. 14. století se datuje vznik Mikulovsko-lednické rybníkářské soustavy, založené na panství Lichtenštejnů.

Nejstarší dochované zprávy o vodohospodářském významu rybníků jsou uvedeny v listině z roku 1344 vydané olomouckým biskupem Janem Volkem, zakladatelem kláštera benediktinek v Pustiměři. Zřizování rybníků souviselo také s hromadným budováním vodních mlýnů a nezbytných náhonů. Zásah veřejné moci do zakládání rybníků známe z doby Karla IV., ve formě návrhu zemského zákoníku "Majestas Carolina", ve kterém uložil stavům i královské komoře "pilně stavěti rybníky, aby království naše české mělo hojnost ryb a vodních par."

Významné rybníky a lokality v České republice

Na území České republiky máme mnoho ať již známých či známějších nebo méně známých či úplně neznámých rybníků. Některé leží v otevřené krajině, jiné jsou sevřeny kopci a lesy. Z řad těchto umělých vodních děl existuje ve všech krajích několik zástupců, jejichž velikost je různá, od stovek hektarů po stovky čtverečních metrů.

Čtěte také: Přečtěte si o environmentální psychologii

• Sever Prahy nepatří mezi rybníkářské oblasti, přesto se zde pár rybníků nalézá. Příkladem je rybník v obci Přemyšlení, ale také sousední Drahanský potok, který napájí malý návesní rybník v Dolních Chabrech a pak svádí vodu do čističky odpadních vod na kraji Drahanského údolí. Vodu také pomáhá čistit Biologický rybník v Čakovicích.
• Západní okraj Prahy je na rybníky bohatší. Již velmi pěknou soustavu rybníků přivádí do Prahy Litovický potok. Za zmínku určitě stojí rybníky Bašta, Kalý rybník neboli Kala a Litovický rybník.
• Žehrovka protéká chráněnou krajinnou oblastí Český ráj, kde napájí několik krásných rybníků.
• V současnosti největší rybník České republiky, Rožmberk (489 ha), je velkolepým dílem Jakuba Krčína z Jelčan a Sedlčan.
• Okolí Boru u Tachova je poseto zhruba třiceti většími a menšími rybníky.
• Cílem všech romantiků je nepochybně Máchovo jezero. Ve skutečnosti nejde o jezero, ale rybník vybudovaný podle kroniky Beneše Krabice z Veitmile císařem Karlem IV. v roce 1367.
• Největší moravský rybník Nesyt (288 ha) se rozprostírá mezi obcemi Sedlec a Hlohovec v oblasti mezi Mikulovem a Lednicí. Rybník patří do soustavy lednických rybníků, do které je nezvykle zařazen nad ostatní, menší rybníky.
• Mezi městem Odry a obcí Vrážné se otevírá brána do Oderských vrchů. Jedná se o Plankův rybník, Trněný rybník, Trávný rybník, Emauzský rybník, Vraženský rybník a Cíp.
• Kroměříž je tradiční rybníkářskou oblastí díky olomouckým biskupům, kteří na svém zdejším panství vybudovali rezidenci se zahradami a také velkou rybniční soustavu.

Lesní správa Černá Hora a její rybníky

Na Lesní správě Černá Hora, přestože to není hlavní náplní naší činnosti, se našim rybníkům věnujeme poměrně intenzívně. Všechny jsme je zdědili po právních předchůdcích Lesů ČR, ať už jimi byly bývalé státní lesy nebo brněnské příměstské rekreační lesy. Lesní správa Černá Hora věnuje vodním prvkům v lese velkou pozornost, mimo již uvedených vodních nádrží byly opraveny z Programu 2020 tůňky na tzv. Kuřimské hoře, které zadržují vodu pramenící ve studánce Maruška. Na výše uvedené akce bylo v letech 2003 - 2015 vynaloženo přibližně 10 milionů korun.

Největší z nich je rybník Fentajch (počeštěný název z německého Fönteich = rybník rusalek nebo vílí rybník), situovaný v lese cca 3 km severovýchodně od Rájce - Jestřebí. Má rozlohu 0,85 ha, je průtočný a napájí jej Ráječský potok. Vybudovali jej majitelé rájeckého panství patrně v 18. století, hráz je z místního materiálu - kamení a hlíny. Poslední stavební úpravy na hrázi - vytvoření bezpečnostního přelivu a stavidla s vypouštěcím potrubím - proběhly ve 30. letech 20. století. Mimo rekreační a sportovní využití je rybník zdrojem užitkové vody pro rájecké zámecké zahradnictví, napájí fontánky v zámecké zahradě a rybníček v zámeckém parku. Dnes je rybník opět jedním z nejmalebnějších míst v oblasti LS Černá Hora, slouží kromě koupání i ke sportovnímu rybolovu a je součástí rybářského revíru Punkva 1, na němž má LS Černá Hora rybářské právo.

Rybník Kojál o výměře 0,29 ha leží před hájenkou stejného jména na začátku lesního komplexu severně od obce Senetářov. Lesní správa Černá Hora jej vložila do majetku LČR, s .p., v roce 2009 a v roce 2011 byla opravena děravá hráz a rybníček byl odbahněn. Rybník je sice rovněž součástí rybářského revíru Punkva 1, funkce zadržení vody v krajině a funkce estetická u něj však dominuje. Zdrojem vody je Krasovský potok.

Rybník Hornek má 0,78 ha a je napájen vodou z Říčky v údolí mezi Líšní a Ochozem u Brna. LČR, s. p., jej převzaly spolu s okolními lesy jako součást tehdejšího lesního hospodářského celku Příměstské lesy Brno. Rybník je součástí rybářského revíru MO MRS Brno IV jako chovný. Zároveň je i vhodným doplňkem rekreační oblasti a významným biotopem, když zejména na jaře je místem rozmnožování obojživelníků ze širokého okolí.

Vodní nádrž Obora o výměře 0,31 ha je součástí obory Přehrada. Vodní nádrž slouží jako napajedlo pro zvěř chovanou v oboře - daňky, muflony - a ostatní zde žijící živočichy, zároveň je i pěkným doplňkem prostředí prastaré šlechtické obory s věkovitými buky. Zdrojem vody je Batelovský potok.

Čtěte také: Mapy ochrany přírody ČR

Vodní nádrž Bahna o výměře 0,22 ha se nachází v lesním komplexu jihovýchodně od obce Malá Lhota. Rybníček slouží jako napajedlo pro zvěř, biotop obojživelníků a také jako estetický prvek v oblíbené houbařské lokalitě. Je situován jako průtočný na Malolhotském potoku.

Význam rybníků jako krajinných prvků

Mezi významné krajinné prvky podle § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon explicitně řadí také rybník. Rybníkem se podle zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství) rozumí „vodní dílo, které je vodní nádrží určenou především k chovu ryb, ve kterém lze regulovat vodní hladinu, včetně možnosti jeho vypouštění a slovení; rybník je tvořen hrází, nádrží a dalšími technickými zařízeními.“

Charakter, složení a dynamika rybničního ekosystému, od něhož jsou odvozeny ekologicko-stabilizační funkce rybníka jako významného krajinného prvku závisí na mnoha faktorech; k těm podstatným patří zdroj vody (nejčastěji vodní tok, zřídka i dešťová voda nebo pramen), pozice rybníka ve vztahu k vodnímu toku, proporční parametry rybníka (plocha, tvar, hloubka, svažitost břehů a dna) a charakter rybničního hospodaření (druhové složení rybí obsádky, intenzita a technologie chovu). Pod pojem rybník ve smyslu významného krajinného prvku je třeba vedle nádrží splňujících definici dle zákona o rybářství navíc zahrnovat také malé vodní nádrže, které plní ekologicko-stabilizační funkce rybníku v krajině (např.

tags: #portal #ceske #prirody #rybniky #informace

Oblíbené příspěvky:

• Recyklace plastů
• Rostliny, kompost a fotosyntéza
• Říční krajina
• Přečtěte si více o ekologické výchově
• Informace o ekologii v Holešově