Postoje Čechů k ochraně přírody: Průzkum

O témata týkající se přírody je mezi českou veřejností největší zájem ze všech mediálních témat, ukázal výzkum vědců z Masarykovy univerzity v Brně.

Ze všech mediálních témat zajímá Čechy nejvíce příroda, daleko více než politika a bulvár. Příroda zajímá 80 procent veřejnosti, životní prostředí 68 procent. Oproti tomu například fakt, že je zajímají bulvární témata, přiznalo v průzkumu jen zhruba 20 procent lidí.

Podle výzkumu Katedry enviromentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity se ale osobně do její ochrany neradi zapojují, přestože 91 procent Čechů třídí odpad. Přednost pití kohoutkové vody před balenou dává 79 procent lidí.

„Vysvětlujeme si to tak, že téma přírody je hodně inkluzivní, každý si v něm najde něco,“ komentoval výsledky jeden z autorů studie Jan Krajhanzl. Jan Krajhanzl: Většina české veřejnosti se shoduje v tom, že jsou jí blízké myšlenky ochrany přírody a životního prostředí. Dohromady, když to sečteme, se jedná o 75 procent. Z toho přibližně 30 procent lidí říká, že k ochraně přírody má silný postoj. Zbytek lidí se k této problematice staví netečně a lhostejně a někteří z nich se angažují i přímo proti ochraně životního prostředí.

Čechy příroda baví a zajímá, přes osmdesát procent se v přírodě cítí po všech stránkách dobře. Devadesát procent dotázaných nesouhlasilo s větou „Myslím si, že trávení času v přírodě je nuda,“ dokonce ani pro mladou generaci, která vyrůstá v těsném propojení s výpočetní technikou, to není jiné. Zájem o přírodu je mezi lidmi dlouhodobý.

Čtěte také: Vztah náboženství a přírody

Obyvatelé ČR jsou si dobře vědomí globálních problémů a jejich významu. Považuje také za nutné, aby je někdo řešil - v úvahách většiny dotázovaných to byl stát.

„Nejvíce je znepokojují věci, které si umí snadno představit, jako například odpady a znečištění ovzduší. Vlastně všechny problémy, na které jsme se ptali, znepokojují více než polovinu lidí. Nejvíce věci, které si umí snadno představit, jako například odpady a znečištění ovzduší. Naopak, co se umístilo na poslední příčce, byla například rizika jaderné energetiky nebo geneticky modifikovaných organismů. Celkově zde panuje silná sympatie k ochraně přírody. Lidé rádi zahrádkaří, chalupaří a chataří. Jsou nadšení turisté, v Evropě v tom vedou, ale pokud jde o osobní angažovanost, tak tam jsou nejaktivnější, když je to dobré nejen pro životní prostředí, ale i pro jejich kapsu. Celkově je velmi málo lidí, kteří jsou připraveni vzdát se masité stravy.

Naopak zájem podílet se osobně a aktivně na ochraně přírody a prostředí je u obyvatel Česka výrazně nižší. Většina lidí (91 procent) sice třídí odpady a 81 procent šetří vodu, ale pokud je má ochrana přírody něco stát, staví se k ní negativně.

„Většina Čechů chrání životní prostředí především tehdy, pokud se jim to ekonomicky vyplatí. Zároveň otevřeně sdělují, že nejsou ochotni se kvůli ochraně životního prostředí příliš omezovat. Jen 16 procent je ochotných platit vyšší daně, 19 procent vyšší ceny a 28 procent snížit svou životní úroveň,“ komentoval výsledky Tomáš Chabada, spoluautor průzkumu.

Velmi nízká je ale především občanská angažovanost v ochraně prostředí. Jednorázově něco takového udělalo asi 20 procent dotázaných, pravidelně se na akcích spojených s ochranou přírody podílí jen 3,7 procenta lidí v ČR. Podle autorů práce je z výsledků dobře vidět, že pokud Češi pomáhají přírodě, většinou se to děje v případech, kdy se na tom mohou obohatit i osobně.

Čtěte také: Thoreau a láska k přírodě

Výsledky výzkumu také potvrzují, že Češi jsou sice dobrými třídiči odpadu, ale zájem se odvíjí od finančního prospěchu. Třídění odpadu z toho možná trochu vybočuje, tam z toho Češi nemají jasný finanční benefit. Ale všechno ostatní chování, v němž vynikají, například šetření energií, vodou i opravování věcí doma, jsou věci, které jsou spojeny s ekonomickou úsporou pro domácnosti. A pak v rámci celé Evropy jsme podprůměrní již ve zmíněné občanské angažovanosti, to znamená, že se nezapojujeme do řešení problémů v oblasti životního prostředí a nedáváme do toho vlastní čas a energii. Výzkum také ukazuje, že česká veřejnost schvaluje i radikálnější regulace, které by zlepšily životní prostředí. Celkově má velmi výrazný a skoro bych řekl nekompromisní přístup ke znečišťovatelům životního prostředí. Tam jsou připraveni podpořit velmi radikální opatření. Opět ve srovnání s ostatními obyvateli EU patří Češi k nejradikálnějším.

Ve výzkumu se objevila otázka, jak se Češi zajímají o mediální témata. Zkoumali jsme širokou škálu mediálních témat. Měli jsme tam témata od spotřebitelských přes bulvární, politická po zájem o historii. Ukázalo se, že příroda je pro největší procento Čechů nejpřijatelnější téma a celkově je zajímá nejvíce. Příroda se umístila na prvním místě. Překvapilo nás, že životní prostředí vyšlo na třetím místě jako téma, které zajímá nejvíce Čechů ze všech. Vysvětlujeme si to tím, že bulvár někoho zajímá intenzivně a jiného vůbec. Je to relativní.

V loňském roce provedla organizace Beleco sociologický výzkum zaměřený na postoje obyvatel Česka k otázkám týkajícím se ochrany přírody. Hlavní zjištění výzkumu potvrdilo naše očekávání - vzdělaní lidé deklarují pozitivní vztah k přírodě a zájem o její ochranu. Zároveň se však ukázalo, že respondenti o přírodě mnoho nevědí a zprávy o ní ani aktivně nevyhledávají. Pokud mají lidé volit mezi „divočinou“ a „upraveným městským parkem“, vybere si 53 procent rozhodně či spíše divočinu, 35 procent „něco mezi“ a 12 procent rozhodně či spíše park. Respondenti s pozitivnějším vztahem k přírodě mají zpravidla širší vnímání toho, co všechno „je příroda“. Tito lidé přírodu také častěji navštěvují, v otázkách ochrany přírody spíše důvěřují argumentům ekologů a cítí se lépe v divočině než v upraveném městském parku.

Lidé si do přírody vyráží nejčastěji odpočinout (84 %), oceňují samotu a klid (74 %). Mezi přírodními „lákadly“ je často uváděna také estetická stránka přírody - respondenti ve velké míře souhlasí s tím, že příroda je „krásná“ (80 %), lákají je výhledy do krajiny (78 %).

Z hlediska konkrétních informací by respondenty nejvíce zajímaly praktické rady o možnostech „užívání“ přírody v jejich okolí - tipy na výlety, zajímavosti o přírodě a krajině v okolí bydliště. Naopak nejmenší je zájem o legislativu, lesní hospodaření, ale také o praktické návody typu „jak vyrobit ptačí budku”.

Čtěte také: Klimatické závazky Francie

Pokud jde o míru informovanosti o otázkách ochrany přírody, platí již výše uvedené - informovanost není příliš vysoká. Zhruba polovina respondentů si nebyla schopna vybavit žádnou konkrétní zprávu o ochraně české přírody z poslední doby. Ti, co si na něco vzpomněli, uvedli nejčastěji problémy Šumavy a připravovaný zákon o národních parcích (data byla sbírána na začátku června 2015). Dalšími výraznými tématy, která ale ve skutečnosti nespadají pod ochranu přírody, byly třídění a recyklace odpadů, akce Ukliďme Česko, lokální události a témata a dále divoká příroda, zvířata (volně žijící, chráněná, biodiverzita, invazní druhy) a téma konfliktu ochrany přírody a výstavby.

Vybavit si nějaký konkrétní živočišný nebo rostlinný druh, kterému na českém území hrozí vyhynutí, zvládlo pouze 54 procent respondentů. Nejčastěji byly jmenovány velké šelmy (rys, vlk, medvěd), dravci (orel, sokol, raroh), mloci, raci, žáby a sovy. Naopak význam zkratky CHKO znají téměř všichni. Šest procent respondentů nebylo schopno jmenovat správně žádný český národní park. Nejčastěji (ve 44 procentech případů) si lidé vzpomněli na dva parky. Všechny čtyři parky uvedlo pouze 11 procent respondentů.

Kvantitativní část šetření ukázala, že za nejnaléhavější problém v oblasti ochrany přírody považují respondenti množství odpadů, úbytek nezastavěné volné krajiny a znečištění ovzduší.

Dvě třetiny respondentů kvantitativního průzkumu se kloní k názoru, že by vláda měla vydávat zákony, které přinutí občany chránit životní prostředí.

Hodnocení stávající podoby ochrany přírody v ČR je převážně pozitivní. Za užitečnou ji považuje 80 procent respondentů kvantitativního šetření. Dvě třetiny respondentů ji hodnotí jako nedostatečnou.

Jednoznačně nejdůvěryhodnějším aktérem v oblasti ochrany přírody jsou odborníci - vědci. Jejich argumentům by v případě referenda v dané oblasti přikládalo váhu celých 90 procent respondentů. Naopak nejméně lidí by přikládalo váhu argumentům ministerstva dopravy a politikům.

V kvantitativní části jsme zjišťovali postoje respondentů k otázkám kácení stromů napadených kůrovcem na Šumavě, návratu velkých šelem do české přírody, zásahům vůči nepůvodním druhům a projektu Dunaj-Odra-Labe. Více než polovina respondentů se kloní k názoru, že šumavské stromy napadené kůrovcem by se měly vykácet, 35 % respondentů by napadené stromy nekácelo, 10 % nemá na tuto věc jasný názor. Naprostá většina respondentů - více než 88 % - je přesvědčena, že velké šelmy patří do české přírody. Více než 60 % respondentů se kloní k zásahům vůči nepůvodním druhům. Naopak, že bychom tyto druhy likvidovat neměli, se domnívá 30 % respondentů.

Masarykova univerzita připravila první rozsáhlou studii postojů Čechů k přírodě a životnímu prostředí. Kniha nabízí souhrn více než 80 průzkumů veřejného mínění z posledních let a výsledky nového výzkumu, který proběhl na reprezentativním vzorku 2 673 respondentů. Vznik publikace „Vztah české veřejnosti k přírodě a životnímu prostředí“ podpořil Státní fond životního prostředí a Ministerstvo životního prostředí.

„Ukazuje se, že významná většina veřejnosti podporuje, aby se český stát aktivně angažoval v řešení problémů životního prostředí. Stojí přitom za pozornost, že například opatření proti odpadům, znečištění vod a znečištění ovzduší podporuje česká veřejnost dokonce více než řešení korupce,“ shrnuje odborný garant výzkumu Jan Krajhanzl.

Výsledky zároveň potvrzují, jak silný mají Češi vztah k přírodě. „Nejen, že výrazná většina Čechů tráví ráda svůj čas venku, ale průzkumy opakovaně ukazují, že více než ostatní Evropané si vybírají místo své dovolené právě podle přírody v okolí,“ dodává Krajhanzl.

Naopak rezervovaně se Češi staví k osobnímu zapojení do ochrany přírody a životního prostředí. Většina třídí odpady (často až vždy třídí podle svých slov 91 %), dává přednost kohoutkové vodě před kupováním balené (79 %) či uvádí, že snižuje svou spotřebu vody (81 %) a energie (77 %). Méně jsou ochotni omezit cestování osobním automobilem (56 %) nebo kupovat ekologicky šetrné výrobky (30 %). Ještě slaběji se Češi v ochraně přírody a životního prostředí občansky angažují.

„Většina Čechů chrání životní prostředí především tehdy, pokud se jim to ekonomicky vyplatí. Zároveň otevřeně sdělují, že nejsou ochotni se kvůli ochraně životního prostředí příliš omezovat. „Výsledky nového průzkumu jsou pro nás nesmírně důležité. Na jedné straně ukazují, jak vysoká očekávání mají lidé od státu, a tím od Ministerstva životního prostředí, který má být hlavním garantem dobrého životního prostředí a kvality přírody. Na druhé straně se ukazuje, jak jsou Češi opatrní na peníze, které sami vydávají v zájmu ochrany životního prostředí.

Ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman dodává: „Výzkum ukazuje, že zhruba třetina občanů není přesvědčena o tom, že má smysl chránit přírodu a životní prostředí. Ten představuje tři skupiny české veřejnosti, které se zásadně liší svým přístupem k ochraně přírody a životního prostředí, nebo analýzu, co Čechy v této oblasti ovlivňuje. „Zaujalo nás, že největší vliv na vztah Čechů k přírodě a životnímu prostředí má jejich životní styl, konkrétně témata, která je zajímají v médiích. Zanedbatelný je přitom vliv velikosti místa bydliště a výše čistého příjmu na jednoho člena domácnosti.

Místní obyvatelé vnímají Národní park Šumava jako součást svého života, oceňují práci správy národního parku, podnikatelů a místních starostů a starostek. Domnívají se, že zřízení národního parku je smysluplné. Téměř 80 % obyvatel si myslí, že ochrana přírody v NP má pozitivní přínosy pro region a zároveň tři čtvrtiny řekly, že turismus je zde podstatný. Celkem 8 z 10 obyvatel se považuje za milovníka zdejší přírody.

Z výzkumu vyplynulo, že spokojenost s národním parkem je opravdu vysoká, obyvatelé se o dění v národním parku zajímají a mají o něm i dostatek informací. „Jsem opravdu rád, že podle průzkumu je naprostá většina šumavských obyvatel s národním parkem spokojená. Výzkum ukázal, že s národním parkem je na Šumavě spokojených třikrát více místních než nespokojených. Zároveň se tři čtvrtiny dotázaných považují za ochránce přírody,“ řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Agentura se ve výzkumu ptala také na to, zda do NP Šumava patří volně žijící vlci. Celkem 61 % dotázaných si myslí, že vlk do národního parku patří, zároveň by ale jejich počet nezvyšovali.

Více než polovina obyvatel České republiky, konkrétně 57 procent, je spokojena se stavem životního prostředí v zemi. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky nedávno zveřejnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). O ochranu životního prostředí se z institucí podle dotázaných nejlépe starají obecní úřady a ekologické organizace, nejhůře parlament a vláda, uvádí CVVM.

Se stavem životního prostředí bylo spíše spokojeno 54 procent z nich, tři procenta byla velmi spokojena. Opačný názor zastávalo 39 procent občanů, z toho šest procent bylo velmi nespokojeno. Příznivější hodnocení CVVM zaznamenalo, když se lidí ptalo na hodnocení životního prostředí v místě jejich bydliště - 73 procent respondentů bylo spokojeno, opačný postoj vyjádřilo 26 procent. Ve srovnání s loňským rokem se hodnocení občanů mírně zlepšilo.

O ochranu životního prostředí se podle obyvatel starají nejlépe obecní úřady a ekologické organizace. Nejhůře respondenti hodnotili parlament a vládu. V případě ministerstva životního prostředí a krajských úřadů byl počet pozitivních a negativních vyjádření prakticky stejný. Ve srovnání s loňskem se zlepšilo hodnocení činnosti ministerstva životního prostředí, které tehdy zaznamenalo v tomto směru hluboký propad. U ostatních institucí průzkum žádné výrazné posuny nezaznamenal.

V průzkumu lidé nejlépe hodnotili dostupnost volné přírody, dále kvalitu pitné vody a čistotu přírody. O něco hůře vyznělo hodnocení čistoty povrchových vod, ovzduší a úrovně hluku, s nimiž nespokojenost vyjadřovaly asi dvě pětiny respondentů. Se stavem životního prostředí jsou častěji spokojeni lidé z obcí a menších měst, u obyvatel větších měst spokojenost klesá. Nižší je spokojenost v Praze, v Moravskoslezském kraji a na severozápadě Čech.

Respondentům CVVM položilo také otázky týkající se současné situace v ekologické legislativě a ekologického chování některých subjektů. Ve všech oblastech zahrnutých do výzkumu ve větší či menší míře převažovalo negativní hodnocení. Nejhůře dopadlo chování podniků či firem k životnímu prostředí, podobně špatně hodnoceno bylo také postihování těch, kdo poškozují životní prostředí nebo šetrnost k přírodním plochám při výstavbě. Naopak relativně nejlépe dotázaní hodnotili u občanů úsporné chování při spotřebě surovin a energií.

Postoje obyvatel ČR k ochraně přírody dle výzkumu

tags: #postoj #lidí #k #ochraně #přírody #průzkum

Oblíbené příspěvky:

• Odpadkové koše s horním otvíráním – recenze
• Rozměry a použití litinového víka
• Kryta Kralovstvi Prirody 2: Tajemne Lesy
• České Celebrity a Třídění Odpadu
• Legislativa o Odpadu pro Děti