Povolení k provozu stacionárního zdroje znečišťování ovzduší a podmínky

Krajský úřad v přenesené působnosti vydává dle ustanovení § 11 odst. 2 písm. c) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), povolení provozu stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší uvedených v příloze č. 2 k tomu zákonu.

Vydání povolení provozu stacionárního zdroje dle ustanovení § 11 odst. 2 písm. c) zákona procesně probíhá dle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“).

Výstupem je rozhodnutí krajského úřadu (místně příslušného orgánu ochrany ovzduší), kterým se povoluje/nepovoluje provoz stacionárního zdroje znečišťování ovzduší uvedeného v příloze č. Podáním písemné žádosti doručené krajskému úřadu osobně nebo zasláním.

Posuzování žádosti vychází z programů zlepšování kvality ovzduší a z úrovně znečištění znečišťujícími látkami, které mají stanovený imisní limit.

Krajský úřad v přenesené působnosti vydává dle ustanovení § 13 odst. 2 zákona, změny povolení provozu stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší uvedených v příloze č.

Čtěte také: Ptačí oblasti a stavební řízení

Pokud chcete provozovat stacionární zdroj vyjmenovaný v příloze č. 2 k zákonu, budete potřebovat povolení provozu.

Vydání povolení provozu může být, v závislosti na typu povolovaného zdroje, komplikovaný proces, v rámci kterého je zapotřebí doložit velké množství dokumentů.

Náležitosti žádosti o povolení provozu

Žádost o vydání povolení provozu stacionárního zdroje znečišťování ovzduší uvedeného v příloze č. 2 k zákonu dle ustanovení § 11 odst. 2 písm. c) zákona musí obsahovat veškeré náležitosti uvedené v příloze č. 7 k zákonu.

Mezi základní náležitosti patří:

• Jméno, popřípadě jména, příjmení a adresu, v případě právnické osoby název, právní formu a sídlo žadatele, podpis osoby k tomu oprávněné v souladu s výpisem z obchodního rejstříku, popřípadě pověřené k jednání na základě plné moci vystavené statutárním zástupcem, a dále identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno.
• Projektovou dokumentaci, kterou jste jako žadatel povinen předložit v rámci řízení o povolení záměru podle jiných právních předpisů nebo jinou obdobnou dokumentaci, která umožní posoudit předmět žádosti.
• Specifikaci všech znečišťujících látek, které budou vnášeny do ovzduší během provozu stacionárního zdroje.
• Informace o zjišťování úrovně znečišťování ovzduší.

Vyplněný formulář žádosti o vydání rozhodnutí dle ustanovení § 11 odst. 2 písm.

Čtěte také: Právní rámec pro drtiče odpadu v ČR

V případě změny povolení, kdy dochází k navýšení projektovaného výkonu nebo kapacity a tedy i zvýšení emisí, je nutné předložení rozptylové studie a odborného posudku zpracované autorizovanou osobou.

Návrh provozního řádu, stanoví-li tak zákon. Povinnost zpracovat a předložit ke schválení provozní řád vyplývá z přílohy č. 2 k zákonu s tím, že se vztahuje na stacionární zdroje, u nichž je v sloupci C uveden symbol „ x “.

Obsahové náležitosti provozního řádu jsou stanoveny v příloze č. 12 k vyhlášce č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů.

Poplatky

Tato služba je zpoplatněna:

• vydáním povolení provozu stacionárního zdroje uvedeného v příloze č. 2 zákona o ochraně ovzduší sazbou 5 tis. Kč
• vydáním rozhodnutí o změně povolení provozu stacionárního zdroje uvedeného v příloze č. 2 zákona o ochraně ovzduší sazbou 3 tis. Kč
• vydáním povolení provozu stacionárního zdroje neuvedeného v příloze č. 2 zákona o ochraně ovzduší sazbou 3 tis.

Další informace

Účastníkem řízení je žadatel o vydání povolení provozu stacionárního zdroje znečišťování ovzduší uvedeného v příloze č.

Čtěte také: Stavební povolení a OZE: Je to nutné?

Dotčeným orgánem ochrany ovzduší je Česká inspekce životního prostředí, v daném případě Oblastní inspektorát Brno (§ 12 odst.

Zákonné lhůty na vyřízení jsou 30 až 60 dnů.

V případě, že provozovatel zdroje provozuje stacionární zdroj uvedený v příloze č. 2 k zákonu bez povolení provozu, rozhodne Česká inspekce životního prostředí o zastavení provozu tohoto zdroje.

Česká inspekce životního prostředí současně dle ustanovení § 25 odst. 3 písm.

Emisní limity

Emisní limity musí být dodrženy na každém komínovém průduchu nebo výduchu do ovzduší.

Pokud je pro stacionární zdroj stanoven jeden nebo více specifických emisních limitů nebo jeden nebo více emisních stropů, nevztahují se na něj obecné emisní limity.

Specifický emisní limit stanovený v povolení provozu nesmí být stejný nebo vyšší než specifický emisní limit stanovený prováděcím právním předpisem pro daný stacionární zdroj.

Emisní stropy doplňují emisní limity s výjimkou stacionárních zdrojů uvedených pod kódy 9.1. až 9.24. v příloze č.

Zjišťování úrovně znečišťování

Provozovatel zjišťuje úroveň znečišťování měřením nebo výpočtem. Výpočet se použije, pokud tak stanoví krajský úřad na základě žádosti provozovatele v povolení provozu, pokud nelze s ohledem na dostupné technické prostředky měřením zjistit skutečnou úroveň znečišťování nebo jde-li o stacionární zdroje, ze kterých jsou vnášeny do ovzduší těkavé organické látky, stanovené v prováděcím právním předpisem.

V případě stacionárního zdroje, u kterého nelze s ohledem na dostupné technické prostředky odvádět znečišťující látky komínem nebo výduchem, může krajský úřad rozhodnout podle věty druhé, pouze pokud je současně v povolení provozu povolena výjimka z povinnosti uvedené v § 17 odst. 3 písm. d).

Výpočet se použije také v případě záložních zdrojů energie podle odstavce 8 a v případě stacionárních zdrojů uvedených v příloze č.

Měření se provádí v místě, za kterým již nedochází ke změnám ve složení odpadních plynů vnášených do ovzduší, nebo v jiném místě, které je přesně definováno obsahem referenčního kyslíku.

Dochází-li u stacionárního zdroje ke znečišťování prostřednictvím více komínů nebo výduchů, zjišťuje se úroveň znečišťování na každém z nich, pokud není v povolení provozu podle § 11 odst. 2 písm.

Úroveň znečišťování se zjišťuje jednorázovým měřením emisí v intervalech stanovených prováděcím právním předpisem nebo kontinuálním měřením emisí.

V případech, kdy provozovatel zjišťuje úroveň znečišťování pravidelným jednorázovým měřením emisí, provádí rovněž nepřetržité sledování a zaznamenávání provozního parametru pro kontrolu správné funkce technologie ke snižování emisí nebo opatření ke snížení emisí stanoveného v povolení provozu, a to v případě stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu, u kterých tak stanoví prováděcí právní předpis.

Pokud není možné takový provozní parametr stanovit, krajský úřad namísto toho stanoví technickou podmínku provozu podle § 12 odst. 4 písm. e), která zajistí obdobnou kontrolu správné funkce technologie ke snižování emisí nebo opatření ke snížení emisí jako provozní parametr.

Jednorázové měření emisí zajišťuje provozovatel prostřednictvím autorizované osoby podle § 32 odst. 1 písm. a).

Kontinuální měření emisí provádí provozovatel stacionárního zdroje uvedeného v příloze č.

Kontinuálním měřením emisí se zjišťují emise znečišťujících látek a provozní parametry uvedené v příloze č. 4 k tomuto zákonu.

Ověření správnosti výsledků kontinuálního měření zajistí provozovatel jednorázovým měřením emisí provedeným autorizovanou osobou podle § 32 odst. 1 písm. a) jednou za kalendářní rok.

Každé 3 kalendářní roky provozovatel zajistí kalibraci kontinuálního měření emisí.

Provozovatel stacionárního zdroje označeného kódem 1.1., 1.2. nebo 1.3. v příloze č. 2 k tomuto zákonu, nejde-li o stacionární zdroj o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a vyšším, zjišťuje úroveň znečišťování u tohoto zdroje výpočtem, slouží-li tento zdroj jako záložní zdroj energie a jeho provozní hodiny, stanovené způsobem podle prováděcího právního předpisu, nepřekročí 500 hodin ročně vyjádřeno jako klouzavý průměr za období 3 kalendářních let.

Smogová situace

Smogová situace je stav mimořádně znečištěného ovzduší ohrožující lidské zdraví, kdy úroveň znečištění oxidem siřičitým, oxidem dusičitým, částicemi PM10 nebo troposférickým ozonem překročí informativní, regulační nebo varovnou prahovou hodnotu uvedenou v příloze č. 6 k tomuto zákonu a jsou splněny podmínky uvedené v této příloze.

Podmínky vzniku a ukončení smogové situace jsou uvedeny v příloze č.

Vznik smogové situace a její ukončení vyhlašuje ministerstvo neprodleně způsobem umožňujícím dálkový přístup a v médiích.

Současně neprodleně informuje inspekci, dotčené kraje, dotčené obce, které mají vydaný regulační řád, dále obce, které mají stanovenu nízkoemisní zónu, a dotčené provozovatele stacionárních zdrojů, kterým byly uloženy zvláštní podmínky provozu podle odstavce 5.

Za účelem informování o vyhlášení vzniku a ukončení smogové situace poskytuje a aktualizuje provozovatel, kterému byly uloženy zvláštní podmínky provozu podle odstavce 5, neprodleně kontaktní informace včetně elektronické adresy ministerstvu.

Stacionární zdroje

Stacionární zdroje se dělí na stacionární zdroje uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu a na stacionární zdroje neuvedené v příloze č.

Stacionární zdroje uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu se zařazují pod příslušné kódy uvedené v této příloze na základě typu činnosti nebo typu stacionární technické jednotky s ohledem na celkové projektované parametry, jsou-li v příloze č. 2 k tomuto zákonu uvedeny.

Pod kódy 11.1. až 11.9. a kód 12.1. lze stacionární zdroj zařadit pouze v případě, že jej nelze zařadit pod jiný kód uvedený v příloze č. 2 k tomuto zákonu podle věty první.

Pod kód 13. lze zařadit pouze stacionární zdroj neuvedený jinde v příloze č. 2 k tomuto zákonu, pro který bylo požádáno o vydání povolení provozu podle § 11 odst. 2 písm.

Pro účely stanovení roční emise stacionárního zdroje při zařazování pod kódy 11.1. až 11.9. se vychází z projektovaného průtoku odpadního plynu, předpokládaného maximálního využití provozní doby a hmotnostní koncentrace znečišťující látky na úrovni obecného emisního limitu.

Zařazování stacionárních zdrojů pod příslušné kódy uvedené v příloze č.

Sčítání jmenovitých tepelných příkonů

U spalovacích stacionárních zdrojů umístěných ve stejné provozovně typově spadajících pod kódy 1.1. až 1.4. v příloze č.

Jmenovité tepelné příkony se sčítají bez ohledu na kód, pod který spalovací stacionární zdroje typově spadají, s výjimkou spalovacích stacionárních zdrojů o jmenovitém tepelném příkonu do 1 MW a spalovacích stacionárních zdrojů uvedených do provozu před 20. prosincem 2018, pokud by sečtením jejich jmenovitých tepelných příkonů nebyla dosažena nebo překročena hodnota 50 MW, jejichž jmenovité tepelné příkony se sčítají jen, pokud jsou označeny stejným kódem v příloze č.

Další povinnosti

V ustanovení § 40 odst. 3 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně ovzduší"), je uvedeno, že práva a povinnosti vyplývající z rozhodnutí vydaných podle tohoto zákona provozovateli přecházejí na právní nástupce provozovatele.

tags: #povoleni #k #provozu #stacionarniho #zdroje #znecisstovani

Oblíbené příspěvky:

• Moderní technologie pro čistší prostředí
• Tipy na výlet v Žebětíně
• Škola v přírodě: Velké Pavlovice
• Objevte krásy Jižní Moravy
• Dopad chovu dojnic na životní prostředí