Kvalita ovzduší v Mostě: Aktuální stav a vývoj

Ovzduší je pro život na Zemi nepostradatelné, a proto je důležité dbát na jeho kvalitu. Znečištění ovzduší může mít závažný dopad na lidské zdraví i ekosystémy. Znečištění ovzduší je jedním z faktorů, který může významně ovlivňovat lidské zdraví i ekosystémy. Tyto účinky mohou mít formu akutních problémů, ale i problémů, které se vyskytují až při dlouhodobé expozici.

Znečištění ovzduší a jeho dopady

Znečištění ovzduší patří mezi faktory, které mohou výrazně ovlivnit lidské zdraví i ekosystémy. Tyto dopady se mohou projevovat jak akutně, tak i při dlouhodobé expozici. Mezi nejčastější zdravotní problémy způsobené znečištěním patří onemocnění dýchací a oběhové soustavy. Mezi nejčastěji se vyskytující problémy u lidí patří onemocnění dýchací a oběhové soustavy, u ekosystémů oxidativní stres (způsobený O3), acidifikaci (SO2) a eutrofizaci (NOx).

Faktory ovlivňující kvalitu ovzduší

Úroveň znečištění ovzduší závisí v daném roce na množství emisí znečišťujících látek a charakteru meteorologických a rozptylových podmínek. Kvalitu ovzduší určují kromě vlastních zdrojů znečišťování také rozptylové podmínky, které jsou určeny především rychlostí proudění a stabilitou atmosféry, úzce související s teplotním zvrstvením vzduchu. Rozptylové podmínky, které závisí především na rychlosti proudění vzduchu a stabilitě atmosféry. Ta úzce souvisí s teplotním zvrstvením vzduchu. Čím je atmosféra stabilnější, tím hůře dochází k promíchávání vzduchu a naopak.

Pro pánevní část Mostecka je právě charakteristická tvorba inverzních stavů, kdy se v nížině ukládá (zvláště v zimě) studený vzduch a nízko položené mraky zachycují sluneční záření. V důsledku dešťového stínu má kotlina mostecké pánve nižší oblačnost, nízké srážky a větší kolísání teplot. Při stabilních podmínkách teplota s výškou roste (tzv. inverze), což brání vertikálnímu promíchávání vzduchu. Naopak při nestabilní atmosféře klesá teplota s výškou rychleji, než je obvyklé, což podporuje lepší rozptyl škodlivin. Při nejstabilnějších situacích teplota vzduchu s výškou roste (inverzní zvrstvení), naopak při nestabilním zvrstvení klesá teplota vzduchu s výškou rychleji, než je běžné.

Zdroje znečištění

Znečištění ovzduší nastává, když se do atmosféry dostávají škodlivé látky v nadměrném množství, například prachové částice, chemické sloučeniny a plyny. Tyto látky mají různé zdroje - průmyslovou výrobu, automobilovou dopravu, energetický sektor i domácnosti.

Čtěte také: Výzvy pouštní architektury

Hlavní znečišťující látky v Mostě

Mezi hlavní znečišťující látky, které ovlivňují kvalitu ovzduší v Mostě, patří suspendované částice (PM10 a PM2,5) a ozón (O3).

Suspendované částice (PM10 a PM2,5)

Suspendované částice (PM10 a PM2,5) jsou směsí pevných a kapalných částic s aerodynamickým průměrem menším než 10 µm (PM10) a 2,5 µm (PM2,5). Suspendované částice PM10 jsou tvořeny směsí pevných a kapalných částic o aerodynamickém průměru menším než 10 µm u PM2,5 menší než 2,5 µm. Tyto částice mohou být tvořeny různými chemickými složkami a jejich vliv na lidské zdraví a životní prostředí se odvíjí od jejich složení. Suspendované částice mohou být tvořeny různými chemickými složkami a jejich vliv na lidské zdraví a životní prostředí se odvíjí od jejich složení.

Prach, ale i nadále představuje nejzávažnější problém znečištění ovzduší, s nejvýraznějším dopadem na lidské zdraví i přírodu. Prach má negativní vliv na dýchací cesty, u dětí zvyšuje výskyt astmatu, zhoršuje jeho průběh a má vliv na chronickou bronchitidu. Prach má negativní vliv na dýchací cesty, u dětí zvyšuje výskyt astmatu, zhoršuje jeho průběh a má vliv na chronickou bronchitidu. A velmi jemné částečky prachu PM2,5 a nižší poškozují cévní systém. U částic PM2,5 zatím není stanoven denní ani hodinový imisní limit.

Jako prachové částice nebo polétavý prach se obvykle označují částice s průměrem menším než 10 μm (PM10). Jemné částečky o průměru do 2,5 μm (PM2,5) jsou schopny pronikat hluboko do dýchacího systému, a proto jsou pro zdraví lidí nebezpečnější. Krátkodobé vdechování prachu zvyšuje počet zánětlivých onemocnění plic, působí negativně na srdečně-cévní systém, vede ke zvýšení počtu hospitalizací a k vyšší úmrtnosti. Krátkodobé vdechování prachu zvyšuje počet zánětlivých onemocnění plic, působí negativně na srdečně-cévní systém, vede ke zvýšení počtu hospitalizací a k vyšší úmrtnosti. Dlouhodobé působení prachu zhoršuje plicní funkce u dětí i dospělých, zvyšuje počet chronických obstrukčních onemocnění plic a snižuje délky dožití hlavně v důsledku úmrtí na srdečně-cévní a plicní onemocnění.

„Za nejnebezpečnější je považována frakce jemných prachových částic, které unikají typicky např. z výfuků dieselových automobilů. Tyto jemné prachové částice mají schopnosti vnikat až do plicních sklípků. Jsou příčinou zejména vážných srdečně-cévních onemocnění a způsobují i předčasná úmrtí,“ varoval Miroslav Šuta.

Čtěte také: Klimatické změny a stavební průmysl

Ozon (O3)

Ozon (O3) je sekundární znečišťující látka bez vlastního emisního zdroje, vzniká jako součást fotochemického smogu - za účinku slunečního záření soustavou reakcí zejména mezi NOx, VOC a kyslíkem. Významnou roli při vzniku O3 hrají nejen koncentrace prekurzorů, ale i meteorologické podmínky. Hodnota imisního limitu pro maximální denní 8hodinový klouzavý průměr je 120 µg.m−3. Hlavní účinek ozonu na lidský organizmus je dráždivý. Dráždí oční spojivky, nosní sliznice a průdušky.

Krátkodobé studie ukazují, že koncentrace O3 mohou mít nepříznivé účinky na funkci plic vedoucí k jejich zánětu a respiračním problémům. Ve vyšších koncentracích dojde drážděním dýchacích cest k jejich zúžení a ztíženému dýchání. Zvýšeně citlivé vůči ozonu jsou osoby s chronickými obstrukčními onemocněními plic a astmatem.

Kvalita ovzduší v Mostě v roce 2021 a 2024

Rok 2021 byl pro Mostecko z hlediska kvality ovzduší velmi příznivý. Relativně nízké koncentrace polutantů v roce 2021 lze přisoudit pokračujícímu poklesu emisí díky již realizovaným opatřením pro zlepšení kvality ovzduší, příznivým meteorologickým podmínkám během teplejší části roku a příznivějším rozptylovým podmínkám v závěru roku. Z meteorologického hlediska a souvisejícího rozptylu znečišťujících látek byl rok 2021 průměrný. Omezení života kvůli koronaviru ovlivnilo kvalitu ovzduší oběma směry.

Kvalita ovzduší v roce 2024 byla podobně jako v předchozích letech příznivá. V roce 2024 byl u O3 patrný propad průměrné roční koncentrace, v porovnání s desetiletým průměrem 2014-2024. Pokles koncentrací v dubnu, květnu, červenci a srpnu koresponduje s převážně teplotně normálními až podnormálními teplotami a normálními až nadnormálními srážkami v těchto měsících. Imisní limit pro maximální denní 8hodinovou průměrnou koncentraci O3 (120 μg/m3) byl v Mostě překročen 17x. Koncentrace ostatních látek znečišťující ovzduší, tj. hodinová a denní koncentrace oxidu siřičitého (SO2), hodinová koncentrace oxidu dusičitého (NO2) nepřekročily v roce 2024 hodnoty imisních limitů. Jejich roční průměry patřily k jedním z nejnižších za posledních deset let.

Překročení limitů a dopady na zdraví

Mostecko už přesáhlo počet dní, po které smí být v roce legálně překročen limit pro množství polétavého prachu v ovzduší. Evropské směrnice dovolují tento limit překročit jen 35 dní v roce, na měřicích stanicích v Mostě a nedalekém Lomu však této hranice dosáhli už 13. března. Míra znečištění ovzduší prachem v Mostě v tomto roce opět přesáhla legální limity, když byl překročen počet dní, po které smí být pořekročen denní limit pro polétavý prach (PM10). Mostecko se tak i letos zařadilo k místům s nejvíce znečištěným ovzduším v Česku. Více překročení zaznamenalo jen několik míst Moravskoslezského kraje (Ostrava, Havířov, Věřňovice) a Kladno.

Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší

Podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu měřící stanice Most i Lom toto kvótu vyčerpaly již 13. března. To je o více než čtyři, respektive o devět měsíců dříve než v loňském roce, kdy v Mostě byla „smogová kvóta“ vyčerpána 23. července a v Lomu až 21. prosince. „Most letos překročil limit o sedm měsíců dříve než v roce 2012, kdy 36. den s překročeným limitem připadal až na druhou polovinu října. Podle statistik ČHMÚ byl v Mostě vysoký počet dnů s překročeným limitem pro prach také v předchozích letech.

„Obyvatelé Mostecka dýchají vzduch, jehož znečištění překračuje doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) i platné limity. Zákon a evropská směrnice o ovzduší povolují překročit denní limit pro znečištění prachem po pětratřicet dnů během kalendářního roku,“ připomněl Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví. Podle zprávy Státního zdravotního ústavu má znečištění ovzduší prachem na svědomí za rok 2011 přes 6 400 předčasně zemřelých lidí a 2 tisíce nemocných, kteří museli být hospitalizováni pro akutní srdeční nebo dýchací obtíže.

V rámci vědeckého Programu Teplice se ukázalo, že očekávaná délka života při narození je tu oproti regionům s menším znečištěním o dva až tři roky kratší. „Podlé výzkumu znečištěné ovzduší významně ovlivňuje genetický materiál a reprodukční funkce člověka. Znečištění v regionu negativně ovlivňuje už vývoj zárodku v děloze, pravděpodobně ovlivňuje i kvalitu spermií, a tím i zdraví příštích generací.

Opatření ke zlepšení kvality ovzduší

„Nepříjemné dopady prašnosti budeme v létě snižovat skrápěním páteřních a dopravně nejvíce zatížených komunikací ve městě. Bohužel skrápění nelze provádět v zimě, kdy dochází ke zvýšeným koncentracím polétavého prachu nejčastěji,“ vysvětlil primátor Ing. Vlastimil Vozka. Dojde-li k překročení limitů polétavého prachu v ovzduší, pak technické služby zajistí skrápění pěti tras po Mostě.

Seznam tras:

1. ul. Budovatelů
2. od Luny k nemocnici a dále přes ul. SNP, Josefa Skupy, křižovatku u Prioru a dále na ul. Čsl. Armády
3. ul. Zdeňka Štěpánka, Lipová, Višňová, Jana Palacha, Pod Lajsníkem - ukončit na kruhovém objezdu v ul. Jaroslava Průchy
4. od kruhového objezdu v ul. Jaroslava Průchy (křižovatka ulic Jaroslava Průchy, Jana Palacha a Jiřího z Poděbrad) směr přes křižovatku u Rozkvětu přes ulici Františka Halase až ke kruhovému objezdu v ul. Velebudická
5. ul. ČSA od muzea k Luně.

Zodpovídá: Mgr. Jana Hyjáková

tags: #prasnost #ovzduší #Most

Oblíbené příspěvky:

• Odpad s kódem 150103: Jak správně likvidovat dřevo
• Klimatické změny a voda: analýza
• Štěrkovna Hlučín: Historie a ekologie
• Hlášení měření emisí
• Co je to neustupný odpad?