Právní věta ohrožení pod vlivem návykové látky

Trestný čin ohrožení pod vlivem návykové látky je v českém právním řádu definován v § 201 odst. 1 tr. zák. a § 274 odst. 1 tr. zákoníku. Podle dikce citovaného ustanovení je zřejmé, že se uvedený trestný čin vztahuje na činnost vylučující způsobilost pachatele vyvolanou jakoukoliv návykovou látkou, za níž se podle § 89 odst. 10 tr. zák. považuje alkohol, omamné látky, psychotropní látky a ostatní látky způsobilé nepříznivě ovlivnit psychiku člověka anebo jeho ovládací a rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování.

Pro úplnost lze uvést, že pokud jde o látku kokain, která byla shledána ve slinách obviněného (nikoliv však již rozborem moči), tato je zařazena jako návyková látka v Příloze č. 1 zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších změn a doplňků (dále jen „zák. č. 167/1998 Sb.“), podle seznamu I. Jednotné Úmluvy o omamných látkách. Látka amphetamin, jež byla zjištěna jak ve slinách, tak i v moči, je zařazena mezi psychotropní látky v Příloze č. 5 zák. č. 167/1998 Sb. podle seznamu II. Úmluvy o psychotropních látkách. Není tedy pochyb o tom, že obě látky, které byly v těle obviněného zachyceny, jsou návykovými látkami ve smyslu § 201 odst. 1 tr.

Základní principy posuzování

K naplnění znaků tohoto trestného činu se nevyžaduje, aby pachatel nebyl zcela schopen vozidlo ovládat, např. tím, že upadá do bezvědomí, anebo pokud není schopen komunikace, ale postačí takové ovlivnění fyzických a psychických schopností návykovou látkou, kdy je vyloučena způsobilost vykonávat činnost, při níž by mohl být ohrožen život nebo zdraví lidí nebo způsobena značná škoda na majetku. Stav vylučující způsobilost je třeba v každém konkrétním případě zjišťovat a dokazovat, a to již v přípravném řízení i v řízení před soudem a je nutné zjistit všechny okolnosti, za nichž k jízdě pod vlivem návykové látky došlo, jakož i to o jaký druh a množství se v konkrétním případě jednalo (srov. přiměřeně rozhodnutí č. 54/1968 Sb. rozh. tr.).

V této souvislosti je proto vhodné připomenout, že soudy považují za trestný čin ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 201 tr. zák. jednání řidiče motorového vozidla v takovém stupni opojení alkoholem v době jízdy, kdy jde zpravidla nejméně o jedno promile alkoholu v jeho krvi, což vyplývá z poznatků lékařské vědy, neboť bylo zjištěno, že žádný, tedy ani nadprůměrně disponovaný řidič motorového vozidla, není schopen bezpečně řídit motorové vozidlo, dosáhne-li hladina alkoholu v jeho krvi nejméně 1,00 g/kg (1 promile). Avšak proto, že každý člověk je jinak disponován, nelze vyloučit, aby se do obdobného stavu vylučujícího způsobilost dostal i řidič, který požil menší množství alkoholu, a proto ve věcech, kde bylo u řidiče zjištěno, že měl v době řízení nižší hladinu alkoholu v krvi než 1 promile, je vždy nutno prokázat, že jeho schopnost řídit motorové vozidlo byla skutečně snížena v rozsahu, jaký předpokládá ustanovení § 201 tr. zák. Tento závěr nelze dovodit jen ze samotné skutečnosti, že jízda byla vykonána za zvýšených nároků na schopnosti řidiče.

Důkazem o míře ovlivnění obviněného alkoholem a snížení jeho řidičských schopností mohou být např. svědecké výpovědi spolujezdců, policistů a lékařů, kteří prováděli klinické vyšetření, jakož i svědecké výpovědi o chování obviněného, event. i o způsobu jeho jízdy apod. (srov. rozhodnutí č. 12/1985, č. 26/2008 Sb. rozh.

Čtěte také: Dluhopisy a Právo

Jak je ze soudní praxe zřejmé, nejčastější činností vykonávanou v uvedeném směru, je řízení motorových vozidel, a látkou vylučující způsobilost tuto činnost vykonávat, bývá alkohol, a proto i pravidla pro posuzování rozhodných okolností obvykle vyplývají z možností a schopností opilého řidiče, kde se již v rámci rozhodovací činnosti soudů vyvinula bohatá judikatura, stanovící pravidla a postupy v souvislosti s činnostmi konanými po požití alkoholických nápojů. Protože, jak bylo uvedeno, zákon v ustanovení § 201 tr. zák.

Postup při řízení pod vlivem jiných návykových látek než alkoholu

S ohledem na všechny uvedené skutečnosti lze zdůraznit, že vzhledem k tomu, že ani zákon ani žádný jiný právní předpis nestanoví, jaké množství jiných návykových látek ve smyslu § 201 tr. V případě pachatele, který řídil vozidlo pod vlivem jiné návykové látky než alkoholu, bude nutné vždy zjistit dostatek poznatků nejenom o tom, o jakou látku se jednalo, ale i v jakém množství byla v jeho krvi či moči obsažena. Ani tyto skutečnosti však nestačí proto, aby bylo možné dostatečně objektivně posoudit, zda obviněný i přes tuto skutečnost naplnil znaky trestného činu podle § 201 tr. zák.

V takovém případě se řízení neobejde bez přibrání znalce z oboru toxikologie, který by podle zjištěných hodnot posoudil, jaké množství předmětné omamné látky měl obviněný v době řízení motorového vozidla v těle. Na základě tohoto poznatku pak znalec z oboru zdravotnictví, odvětí psychiatrie podle zjištěného množství event. jeho koncentrace, doby po kterou měl pachatel předmětnou látku v těle, reakcí, které byly jinými důkazy zjištěny, jimiž se jednání obviněného projevovalo, atd. určil, jak dalece byl obviněný v době jízdy zjištěným druhem a množstvím návykové látky ovlivněn (srov. přiměřeně rozhodnutí č. 60/2001 Sb. rozh. tr.).

Bez všech těchto zjištěných a objasněných skutečností nelze přesvědčivě uzavřít, zda obviněný naplnil znaky trestného činu podle § 201 tr. zák., anebo zda se nejedná o méně závažné jednání srovnatelné s přestupkem podle § 30 odst. 1 písm. g) zák. č. 200/1990 Sb. [požije alkoholický nápoj nebo užije jinou návykovou látku, ačkoliv ví, že bude vykonávat zaměstnání nebo jinou činnost, při níž by mohl ohrozit zdraví lidí nebo poškodit majetek], písm. h) [po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky vykonává činnost uvedenou v písmenu g)], písm.

Judikatura Nejvyššího soudu

Nejvyšší soud se problematikou ohrožení pod vlivem návykové látky opakovaně zabýval. Níže jsou uvedeny některé příklady rozhodnutí:

Čtěte také: Ekologické zemědělství v ČR: Právní předpisy

• Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání o dovolání nejvyšší státní zástupkyně podaném v neprospěch obviněného M. P., proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích - pobočka v Táboře ze dne 6. 6. 2007, sp. zn. 14 To 157/2007, jako soudu stížnostního v trestní věci vedené u Okresního soudu v Pelhřimově pod sp. zn. 2 T 67/2007, tak, že podle § 265k odst. 1 tr. ř. se zrušuje usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích - pobočka v Táboře ze dne 6. 6. 2007, sp. zn. 14 To 157/2007, a usnesení Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 18. 5. 2007, sp. zn. 2 T 67/2007.
• Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 9. 6. 2021 o dovolání obviněného J. S., nar. XY, státní příslušník Slovenské republiky, bytem XY, proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 26. 1. 2021, sp. zn. 10 To 6/2021, v trestní věci vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn.
• Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 21. 12. 2021 o dovolání obviněného I. G., nar. XY, bytem XY, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20. 1. 2021, sp. zn. 5 To 291/2020, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Třebíči pod sp. zn.
• Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 14. 12. 2021 o dovolání obviněné M. L., nar. XY, bytem XY, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. 5. 2021, sp. zn. 8 To 111/2021, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn.

Závěr

Problematika ohrožení pod vlivem návykové látky je v českém právním systému komplexní a vyžaduje individuální posouzení každého případu. Důležité je zjištění všech relevantních okolností, včetně druhu a množství návykové látky, míry ovlivnění pachatele a dalších důkazů, které mohou svědčit o jeho způsobilosti k výkonu dané činnosti.

Čtěte také: Poradenství pro ekologické problémy

tags: #právní #věta #ohrožení #pod #vlivem #návykové

Oblíbené příspěvky:

• Účetní postupy likvidace v ČR
• Doklad o ekologické likvidaci odpadu v ČR
• Výzkum ekologie v AV ČR
• Zvířata a jejich potrava
• Aktivity spolku Živá voda