Prevence ohrožení života a zdraví při práci

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP) je klíčová pro předcházení ohrožení nebo poškození lidského zdraví při pracovním procesu, a to jak organizačními, tak administrativními opatřeními.

Nejdůležitějším zákonem z pohledu BOZP je zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Tento zákon upravuje požadavky na vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Mezi další zásadní předpisy patří zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek BOZP. Celá řada dalších předpisů je zaměřena na konkrétní činnosti a úkony v organizaci, které jsou v kontaktu s pracovními činnostmi zaměstnanců.

Obecné zásady prevence rizik

Zaměstnavatel je povinen na základě zákoníku práce zajistit BOZP zaměstnanců s ohledem na všechna rizika možného ohrožení jejich života a zdraví. Je možné riziku zabránit nebo se mu vyhnout? Je možné je odstranit? Pokud se rizikům není možné vyhnout nebo jim nelze zabránit, jakým způsobem je lze dostat pod kontrolu tak, aby nesnižovala míru bezpečnosti a ochrany zdraví osob, které jsou jim vystaveny?

Správná praxe v BOZP

Jako správná praxe jsou označovány praxí prověřené a osvědčené postupy, metody a další řešení, např. ta, s jejichž pomocí se ve více organizacích dosáhlo dobrých výsledků a které se tak staly doporučeným návodem správné praxe. Správnou praxí v oblasti BOZP a prevence rizik deklarují pokyny, instrukce, informace, předpisy, kontrolní seznamy, informační a produktové listy, případové studie, projekty a další formy, které uznala a mezi příklady správné praxe zařadila Evropská agentura pro BOZP (EU-OSHA), nebo je uznaly a doporučují, příp. samy vytvořily národní orgány inspekce práce. Tato garance zajišťuje, že příklady správné praxe jsou spolehlivé a naplňují kritéria stanovená pro prevenci.

Za správnou praxi lze považovat taková řešení, která:

Čtěte také: Ekologická újma a nová legislativa

• omezí možnost zranění pracovníků nebo jiných osob spojených s podnikem, pokud je příčina zranění předem známa,
• všeobecně zlepší pracovní podmínky a účinně podporují zdraví, bezpečnost a efektivnost,
• vedou k dosažení trvalého a zaznamenatelného snížení rizika zranění pracovníků.

Základem všech opatření vedoucích k bezpečnosti práce a ochraně zdraví je princip stálého zlepšování. Promítá se mj. do postupů a metod, které se mohou použít v rámci pracoviště nebo organizace a vedou ke zlepšení pracovních podmínek a/nebo ke snížení zdravotních a bezpečnostních rizik. Zejména pro malé a střední podniky mohou přístupy a návody správné praxe představovat efektivní nástroj pro předcházení rizikům vznikajícím v pracovních systémech a pomoc při zachování pracovních schopností zaměstnanců a zvyšování jejich kvality práce a pracovní spokojenosti.

Povinnosti zaměstnavatele

Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci (BOZP) s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce. Zaměstnavatel je povinen soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Na základě tohoto zjištění vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění a provádět taková opatření, aby v důsledku příznivějších pracovních podmínek a úrovně rozhodujících faktorů práce dosud zařazené podle zvláštního právního předpisu jako rizikové mohly být zařazeny do kategorie nižší (vyhl. č.

Mezi hlavní povinnosti zaměstnavatele patří:

1. Přijímat opatření, která mají za cíl předcházet rizikům, rizika odstraňovat, nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik.
2. Informovat zaměstnance o rizicích vyplývajících pro ně z prováděných činností a o opatřeních přijatých k minimalizaci těchto rizik.
3. Zohlednit při stanovení pracovních postupů a při organizaci práce zejména druh vykonávané činnosti, zvláštnosti pracoviště, pracovní podmínky a možnosti ohrožení zaměstnanců klimatickými podmínkami, povětrnostní situací, zvířaty nebo hmyzem.
4. Poskytovat zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP) ve všech případech, kdy nelze rizika odstranit nebo dostatečně omezit jejich negativní působení technickými nebo organizačními opatřeními.
5. Zajistit pro zaměstnance pracovnělékařskou službu.
6. Nepověřovat zaměstnance pracemi, pro jejichž výkon nemají odpovídající odbornou nebo zdravotní způsobilost.
7. Zařadit všechny pracovní činnosti do kategorií podle příslušného předpisu (vyhlášky č. 432/2003 Sb.) na základě zhodnocení výskytu a rizikovosti faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců.
8. Používat pouze stroje, technická zařízení a nářadí, které splňují požadavky na jejich bezpečnou obsluhu a používání (odpovídající především požadavkům nařízení vlády č. 378/2001 Sb. a v souladu se zákonem č. 22/1997 Sb.).
9. Přijmout opatření pro případ zdolávání mimořádných událostí, jako jsou havárie, požáry a povodně, jiná vážná nebezpečí a evakuace zaměstnanců včetně pokynů k zastavení práce a k okamžitému opuštění pracoviště a odchodu do bezpečí.
10. Vyšetřovat příčiny a okolnosti vzniku pracovních úrazů a nemocí z povolání a přijímat preventivní opatření proti jejich opakování.

Zaměstnavatel je povinen zajistit svým zaměstnancům školení o právních a bezpečnostních předpisech v oblasti BOZP. Školení zaměstnanců na podmínky BOZP je jednou ze základních povinností každého zaměstnavatele - bez výjimky. Zvláštní odbornou způsobilost - školení, která absolvují zaměstnanci obsluhující stroje či zařízení, nebo provádějící činnosti se zvýšenou mírou rizika (např.

Dokumentace je soubor dokumentů, které jsou zpracovány vždy přesně pro činnosti a rizika v dané organizaci, které jsou vždy přizpůsobeny organizační struktuře a podmínkám v organizaci. Patří mezi ně např.

Čtěte také: Metody prevence

V rámci prování prověrek BOZP dochází ke kontrole souladu s právním řádem České republiky a dále vůči interním předpisům uvnitř společnosti. Prověrka se skládá z fyzické kontroly pracovišť a prověření, zda dokumenty odpovídají skutečnosti a naopak. O provedené prověrce by měl být vyhotoven písemný zápis, ve kterém budou mj. uvedeny zjištěné nedostatky. Tyto je potřeba obratem odstranit a dále pak zajistit opatření, aby se již neopakovaly.

Riziko ohrožení zdraví

V již zrušeném nařízení vlády 523/2002 Sb., bylo riziko ohrožení zdraví v § 10 odstavec 1 e) specifikováno jako "riziko ohrožení zdraví jiných osob, které představuje činnosti, při nichž musí být striktně dodržována pravidla bezpečného chování; náročnost práce vyplývá z možného rizika". U psychické zátěže byl v původním znění kladen důraz na emoční vypětí při práci, kdy pracovník vnímá možná rizika ohrožení života či zdraví jako stresový faktor.

Míra psychického stresu při práci s možným rizikem ohrožení zdraví či života

Stupeň 1: Riziko vzniku převážně drobných úrazů (popálení, poleptání, řezné, tržné rány), menší pravděpodobnost ohrožení jiných osob drobným úrazem. Při práci je nutná běžná opatrnost. Přiklady: obsluha strojů, motážní a stavební činnosti předpokládající spolupráci více osob, práce v kuchyních.

Stupeň 2: Zvýšené riziko poškození vlastního zdraví úrazem či ohrožení zdravotního stavu jiných lidí vlastním jednáním. Plnění pracovních úkolů předpokládá schopnost rychlého rozhodování a osobní zodpovědnost. Příklady: práce u rizikových strojů, možnost pádu těžkých břemen, jeřábníci, práce v toxických provozech.

Stupeň 3: Velká pravděpodobnost rizika smrtelného úrazu popř. těžkého zdravotního poškození s trvalými následky. Velká pravděpodobnost ohrožení jiných osob vlastním jednáním. Plnění pracovních úkolů vyžaduje vysoké nároky na soustředěnost, pohotovost, duchapřítomnost a pečlivé dodržování bezpečnostních předpisů. Příklady: výroba výbušnin, práce s radioaktivními látkami, vysoké riziko nákazy, piloti, pracovníci jaderných elektráren, záchranáři, požárníci.

Čtěte také: Omezování odpadu v Česku

Z povahy rizik lze odvodit vhodná preventivní opatření. Prostředkem k jejich realizaci je zjištění a analýza rizik při práci, povinnost, kterou má zaměstnavatel danou zákonem č. 262/2006 Sb., zákoníkem práce (5) a zákonem č. 258/2000 SB., o ochraně veřejného zdraví (6). Nelze však odhadnout chování lidí, pokud dojde k rizikové situaci a dopad na psychiku, který při výkonu profese pracovník pociťuje.

Z nároků práce pak vyplývají tři okruhy, které vyžadují spolupráci s psychologem při posouzení psychických předpokladů člověka, který má danou profesi vykonávat. Cílem psychologického vyšetření je předpovědět spolehlivé a bezpečné chování (4). Tato vyšetření zajišťují specializovaná psychologická pracoviště a jsou běžná u policistů, řidičů z povolání, strojvůdců, záchranářů, pilotů, obsluhy jaderných elektráren a dalších.

V jejich náplni je:

• Hodnocení kognitivních (poznávacích ) funkcí. Kognitivní funkce zahrnují vnímání (reakční čas), pozornost, paměť, myšlení, rozhodování. Zabezpečují schopnost dobré adaptace na podmínky práce a schopnost rychlého rozhodnutí v krizové situaci.
• Hodnocení osobnostních předpokladů. Při výkonu profesí s rizikem ohrožení zdraví jsou na vlastnosti pracovníka kladeny vyšší nároky, než v běžných profesích. V testech jde hlavně o postižení schopnosti chladnokrevného a rychlého rozhodování v krizových situacích. Určité osobnostní typy nejsou pro tuto práci vhodné, ty by mělo podrobné psychologické vyšetření odhalit.

Hodnocení rizik

Většina rizik pak má tabulkové zhodnocení, kdy se ve sloupečkách objevují pojmy jako specifikace činnosti, rizika a nebezpečí, opatření, navržené osobní ochranné pracovní prostředky a pak počet ohrožených osob, četnost vystavení riziku, stupeň poškození zdraví a výsledná míra rizika. Výsledkem hodnocení rizik bývá většinou číslo, tzv. míra rizika (MR), která je dána součinem několika kritérií hodnocení rizika. Rizika se vyhodnocují ve všech oblastech a činnostech firmy. Ať už se jedná o administrativu, výrobu, obchod, sklady, stavebnictví, dopravu - všude se nějaká rizika vyskytují.

S dokumentem vyhodnocených rizik je potřeba dále pracovat. Na základě rizik přijmout opatření, poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky a co je důležité - s riziky zaměstnance prokazatelně seznámit!

Nezajistí-li zaměstnavatel přijetí opatření potřebných k prevenci rizik, může mu být udělena pokuta až do výše 2 000 000Kč!

tags: #prevence #ohrožení #života #a #zdraví #při

Oblíbené příspěvky:

• Požadavky na pracovníky v odpadovém hospodářství
• Postupy při CBRN událostech
• Co dělat, když odpad stoupá nad sifon
• Test odpadkových košů Grand Maximo
• JMK a udržitelná výroba