Předcházení vzniku odpadu: Metody a strategie

Nejlepší odpad je ten, který vůbec nevznikne. Téma odpadů je jedním z nejdéle a nejčastěji zpracovávaných témat v environmentální výchově. Většinou se však spojuje s tříděním odpadu, s barevnými popelnicemi a případně s následnou recyklací. Cílem programu je vést děti k předcházení vzniku odpadů.

V rámci česko-německého projektu Předcházení vzniku odpadů v Libereckém kraji a okresu Görlitz jsme sestavili vzdělávací program „Odpad může být i poklad“ určený především pro žáky mateřských škol a 1. stupeň ZŠ. Předcházení vzniku odpadů je možné přiblížit už malým dětem - v mateřských školách nebo dětem mladšího školního věku. Chceme, aby si uvědomily, jaké konkrétní možnosti mají, jaké praktické kroky mohou samy udělat. Vybrali jsme témata, která se dětí přímo dotýkají, a možnosti snižování množství odpadu, které jim dávají smysl. Vše se točí kolem života dětí, věcí, které mohou ovlivnit.

Možnosti praktického příspěvku malých dětí ke snižování množství odpadu vidíme především v oblastech potravin, v nakládání s bioodpadem a v prodloužení životního cyklu jejich vlastních věcí (oblečení, hračky…). U školních dětí se navíc věnujeme i základním principům vhodného spotřebitelského chování (nákup věcí, které opravdu potřebujeme, volba šetrnějších variant obalů, opakované využívání věcí, omezení jednorázových výrobků...). Vycházíme ze známých principů „ZERO WASTE“ a podobných směrů, zaměřených na šetrný způsob života.

Součástí projektu byla i práce s odbornou veřejností. Byly realizovány odborné workshopy a exkurze. Jak nejlépe v praxi postupovat, když chceme snížit množství našeho odpadu, názorně ukazuje odpadová pyramida.

Systémová prevence vzniku odpadu

Jaký je tedy rozdíl mezi PŘEDCHÁZENÍ (PREVENCÍ VZNIKU ODPADU a SYSTÉMOVOU PREVENCÍ VZNIKU ODPADU? První nefunguje a je jen na papíře a druhá za šest let zabránila, aby se více než půl milionu tun výrobků a materiálů stalo odpadem.

Čtěte také: Ekologická újma a nová legislativa

INDUSTRIAL UPCYCLING je naproti tomu plnohodnotná metoda aplikovaná v průmyslu a již dávno nejenom tam, která vzniku odpadu skutečně předchází a i proto se mohla stát základem INDUSTRY 5.0. Informace k obému naleznete na internetu.

Legislativa a strategie

koncipoval S. přístup průmyslových svazů. strategii do r. 2004 podporuje m.j. z r. s výrobky po celou dobu jejich životnosti. technická atd. mezinárodních norem ISO řady 14000. Směrnice EEC 761/2001 (tzv. nebo aspoň minimalizaci vzniku odpadů. Zákon o odpadech č. nebezpečné vlastnosti. č. (ztracené) energie. produkci a v tomto výkladu. znečišťování… („zákon o integrované prevenci“) č. 76/2002 Sb. směrnice Rady 96/61/EC). toho dosáhnout např. hodnotou. řešení). životní prostředí. dopracován v manažerskou metodu, podobnou např. o činnost zpravidla trvale opakovanou, t.j. údržba může předejít ztrátám a znečišťování životního prostředí, např. výroby. finančního. pokyn MŽP uvedený v Doporučené literatuře. Jde o tzv. po vzniku emisí. znečišťování u zdroje), ale obojí vyžaduje náklady.

produkce jako prostředek k dosažení environmentálních cílů. koncepce a metoda čistší produkce. IPPC). při přednášce; u nás máme více než 50 českých prevenčních projektů. „Užitečné adresy“). produkci, jak byla shora definována, byla v r. výroby a spotřeby. Česká republika se v r. vláda přijala 9.2.2000 usnesením č. zařízení, pro existující zařízení má platit později. o integrované prevenci č. úspěch je nezbytný zájem a podpora vrcholového podnikového vedení. prostředí, který nemá všechny potřebné pravomoci. přesvědčivě.

Problematika předcházení vzniku odpadů má velice široký obsah. Předcházení vzniku odpadů se týká sektoru nakládání s odpady, ale rovněž těžebního sektoru, výrobního průmyslu, designu, návrhářů, projektantů, poskytovatelů služeb, vzdělávání a osvěty, veřejné i soukromé spotřeby. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES o odpadech ukládá členským státům povinnost vytvořit národní programy předcházení vzniku a stanovuje další požadavky s cílem předcházet vzniku odpadů.

Současná prevenční opatření odpadového hospodářství České republiky jsou stanovena zejména v Programu předcházení vzniku odpadů České republiky, který je v současnosti zahrnut v Plánu odpadového hospodářství České republiky. Zákony v oblasti odpadového hospodářství, a to jak zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech, tak zákon č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností, a zákon č. 477/2001 Sb., o obalech, v sobě obsahují celou řadu prvků na podporu prevence. Zákon č.

Čtěte také: Metody prevence

Vzdělávání a metodiky

Cílem této metodiky je zajistit komplexní informační podporu o problematice včetně zavedení problematiky předcházení vzniku odpadů do školních osnov, vzdělávacích programů a výchovných osvětových aktivit souvisejících s ochranou a tvorbou životního prostředí. V širším kontextu reaguje na potřebu zavádět nové postupy a metody do vzdělávání, s ohledem na uspořádání toků výrobků, a to způsobem, který povede k preferování oběhového hospodářství. Přičemž základním principem oběhového hospodářství (cirkulární ekonomiky) je, že se přidaná hodnota produktů uchovává v ekonomickém systému co možná nejdéle a zároveň se snižuje množství odpadu. Předcházení vzniku odpadů vnímáme šířeji, tj. z pohledu celého životního cyklu výrobku.

Technologie odpadů a prevence rizik

Multidisciplinární studijní program Technologie odpadů a prevence rizik prohlubuje znalosti v oblastech bezpečnosti, biologie, energetiky a zemědělství s důrazem na moderní technologie a postupy v odpadovém hospodářství, včetně předcházení vzniku odpadů, energetického využití a recyklace odpadů. V oblasti prevence havárií získají studenti znalosti, jak předcházet haváriím a zajišťovat bezpečnost při provozu technologií pro nakládání s odpady.

Důležitou částí studia je také prevence vzniku všech forem odpadů, jejich recyklace a využívání jako druhotných surovin.

MFA (Material Flow Analysis)

MFA poskytuje kompletní a konzistentní sadu informací o celkových tocích a zásobách daného materiálu v rámci zvoleného systému. Pojem materiál v pojetí MFA symbolizuje či zastupuje jak látky, tak zboží. Existují dva druhy zdrojů - přírodní zdroje a antropogenní zdroje. Mezi přírodní zdroje se počítají například minerály, voda, vzduch, informace, půda nebo biomasa (včetně rostlin, živočichů i lidí). Antropogenní zdroje jsou ty, které byly vytvořeny nebo přeměněny lidmi - např. kulturní dědictví, technologie nebo umění. Tyto zdroje se nachází v tzv. antroposféře, tedy v domácnostech, zemědělství, zdravotnictví, infrastruktuře atd.

Díky masivní těžbě hornin a minerálů dochází k přeměně přírodních zdrojů na antropogenní zdroje. Tato přeměna je v některých případech tak výrazná, že antropogenní toky už překonaly svou mocností přírodní toky. Například tok kadmia spojený s lidskou činností je asi tři až čtyřikrát větší než přírodní (geogenní) tok způsobený erozí, počasím, mobilitou nebo vulkanickou činností.

Čtěte také: Omezování odpadu v Česku

Odpadové hospodářství probíhá na rozhraní mezi antroposférou a životním prostředím. Vzhledem ke vzrůstající spotřebě lidské společnosti roste i množství produkovaných odpadů a jejich složení se v čase mění. Prapůvodním cílem odpadového hospodářství bylo zachování základních hygienických podmínek a předcházení epidemií. Nicméně významné změny v produkci množství a kvality odpadů proběhly až během 20. Dnes je odpadové hospodářství integrovaným konceptem několika způsobů nakládání s odpady, jako je skládkování, energetické využití, materiálové využití, opětovné využití či prevence vzniku odpadu.

Dotace na technologie pro prevenci vzniku odpadů

Získejte až 60% dotaci na technologie, které promění odpad v hodnotu, recyklát ve vstupní surovinu a výrobek ve skutečně cirkulární řešení. Výzva cílí na osm konkrétních oblastí podpory, které pokrývají celý cyklus materiálového nakládání - od prevence vzniku odpadu přes recyklaci, redesign výrobků až po zpracování kritických surovin z odpadu. Možnosti jsou široké a každá firma si v nich může najít to své.

Moderní podnikání se stále více soustředí na efektivní nakládání se zdroji - a právě v tomto duchu je nastavena aktuální dotační výzva, která podporuje zavádění technologií pro znovupoužití vlastního výrobního odpadu. Jde o výjimečnou příležitost, jak zefektivnit výrobu, snížit objem odpadu a současně ušetřit náklady na nákup primárních surovin. Podpořeny budou projekty, které dokáží zbytkový materiál vrátit zpět do výrobního cyklu.

Zpracování vybraných odpadů na nové výrobky, polotovary či suroviny už dávno není výsadou několika málo recyklačních firem - stává se důležitým pilířem moderního průmyslu. Výzva podporuje pořízení technologií, které umožní přeměnit konkrétní odpady ze skupiny 16 Katalogu odpadů na plnohodnotné druhotné suroviny, připravené k dalšímu využití bez nutnosti další úpravy. Podpora se vztahuje na vybraná katalogová čísla odpadů ze skupiny 16, například vyřazené elektrozařízení, pneumatiky, kovové a plastové části autovraků nebo technické plasty z vyřazených komponent.

Příklady zpracování odpadů:

• Zpracování elektrozařízení: Vyřazené spotřebiče (např. monitory, myčky, chladničky) lze rozebrat, roztřídit a zpracovat pomocí automatizovaných třídicích linek a drtičů na samostatné plastové, kovové a skleněné frakce.
• Recyklace pneumatik: Pomocí dezintegračních linek lze získat pryžový granulát, který je zbaven textilních a ocelových vláken.
• Zpracování autovraků: Po ekologické likvidaci a rozebrání vozidla lze zpracovat plastové části interiéru na regranulát, využitelný v automobilovém nebo stavebním průmyslu. Hliníkové díly (např. blistry, bloky motorů) je možné po dekontaminaci a úpravě podle kvalitativních norem využít jako vstupní materiál ve slévárnách - za předpokladu, že splní podmínky legislativy pro přechod z odpadu na druhotnou surovinu (tzv. End-of-Waste).

Skutečně udržitelný přístup k nakládání s materiály začíná už ve fázi návrhu výrobku a nastavení výroby. I z tohoto důvodu výzva OP TAK podporuje projekty, jejichž cílem je snížení množství materiálových vstupů při výrobě výrobků minimálně o 10 % jejich hmotnosti, a to při zachování jejich funkčních a kvalitativních vlastností. Tato aktivita je vhodná pro podniky, které chtějí využít moderní technologie k přesnějšímu řízení výroby, snížení zmetkovitosti nebo k optimalizaci konstrukčních řešení s ohledem na úsporu materiálu.

Příklady snížení materiálových vstupů:

• Výroba osvětlovací techniky: Nové návrhy hliníkových svítidel využívající tenkostěnné profily a integrované konstrukce vedou k výrazné úspoře materiálu bez snížení výkonu nebo funkčnosti.
• Výroba dřevěného nábytku: Díky pokročilému CNC obrábění a optimalizaci návrhů spojů lze výrazně snížit spotřebu deskového materiálu při zachování pevnosti a stability konstrukce.
• Výroba plastových kelímků: Úpravou tvaru formy lze dosáhnout snížení celkové hmotnosti výrobku při zachování stejného objemu - například zavedením žebrování, tenčích stěn nebo optimalizace přechodů.

Dotace pokrývá investice do výrobních strojů, nástrojů, forem, softwaru i souvisejících inženýrských služeb, které vedou ke snížení spotřeby materiálů.

Zvyšování recyklovatelnosti výrobků je jedním z klíčových principů tzv. ekodesignu - tedy přístupu, kdy se produkt od počátku navrhuje s ohledem na celý svůj životní cyklus. Výzva podporuje investice do technologií, které umožní upravit konstrukci nebo materiálové složení finálního produktu tak, aby bylo po skončení jeho životnosti možné využít výrazně vyšší podíl jeho hmoty jako druhotnou surovinu. Způsobilé projekty musí prokázat, že nové provedení výrobku dosahuje vyšší míry recyklovatelnosti než stávající řešení - a to buď změnou konstrukce, volbou vhodnějších materiálů, nebo jejich kombinací.

Dotaci lze využít na pořízení výrobních zařízení, forem, nástrojů a montážních technologií, které umožňují nově navržené výrobky vyrábět v souladu s požadavky na recyklovatelnost.

Specifickou, ale velmi zajímavou aktivitou v rámci výzvy je podpora technologie pro protektorování pneumatik - tedy jejich repasování pomocí nového běhounu. Jde o jedinou výslovně jmenovanou výjimku v rámci výzvy, která se jinak zaměřuje výhradně na výrobu nových produktů z druhotných surovin či zpracování vlastních odpadů. Podpora je určena pro podniky, které chtějí rozšířit nebo modernizovat stávající protektorovací provoz, případně nově vstoupit do této oblasti s využitím inovativních technologií. Klíčem k úspěšné žádosti je prokázání, že protektorovaná pneumatika splňuje příslušné bezpečnostní a technické normy (např. EHK 108 a 109).

Příklady protektorování pneumatik:

• Pořízení linky na studené protektorování: Technologie, která aplikuje nový běhoun na zachovalý základ pneumatiky pomocí předvulkanizovaného pásu.
• Automatizace procesu inspekce a přípravy pláště: Investice do strojů na neinvazivní kontrolu stavu kostry pneumatiky (např. střihové interferometrie).
• Zavedení recyklační jednotky na zbytky běhounů: Využití odpadu z výroby nových běhounů při protektorování jako vstupu pro další materiálové využití - např. granulát pro výrobu tlumicích desek.

Výzva umožňuje podpořit dlouhodobý hmotný majetek (např. výrobní stroje a zařízení) a související služby (např. projektová dokumentace, zaškolení obsluhy).

Z pohledu firem, které chtějí začít s cirkulárními investicemi co nejefektivněji, představuje tato aktivita ideální vstupní bod. Jednoduchá podmínka - alespoň 5% hmotnostní podíl druhotné suroviny ve finálním výrobku - je splnitelná bez zásadních zásahů do technologie nebo výrobních procesů. Druhotná surovina musí mít přidělený status „přestala být odpadem“ dle § 9 zákona o odpadech (tzv. End-of-Waste), ale jinak může jít o široké spektrum recyklátů z různých oborů - od plastů přes sklo až po textilní nebo stavební materiály.

Příklady využití druhotných surovin:

• Plastikářský průmysl: Přimíchání regranulátu z technického plastu (např. polypropylenu) do vstřikovaných dílů pro automobilový průmysl.
• Nábytkářství: Výroba dřevěných panelů s příměsí rozemletých MDF nebo dřevního odpadu, např. pro výrobu polic nebo obkladových desek.
• Sklářství: Použití střepů z recyklovaného skla při výrobě technického skla, obkladových prvků nebo izolačních materiálů (např. pěnové sklo).
• Výroba sportovních a dětských prvků: Využití recyklované pryže (např. z pneumatik) pro výrobu tlumicích povrchů na hřištích nebo sportovištích.

Závislost na těžko dostupných nebo geopoliticky rizikových materiálech představuje rostoucé riziko pro evropský průmysl. Cílem není jen ekologický přínos, ale především posílení soběstačnosti, odolnosti výroby a stabilizace nákladů.

Příklady náhrady kritických surovin:

• Strojírenství a elektrotechnika: Náhrada vzácných kovů ve slitinách nebo magnetických prvcích za běžně dostupné alternativy (např. feritové magnety místo neodymových).
• Výroba elektroniky a baterií: Snížení podílu lithia, kobaltu nebo grafitu díky přechodu na nové typy chemického složení (např. sodíko-iontové baterie).

Dotaci lze využít na pořízení výrobních zařízení, míchacích a dávkovacích systémů, forem, lisů nebo analytických technologií, které umožní použití nové - ekologicky a ekonomicky výhodnější - receptury.

Vedle náhrady kritických surovin podporuje výzva také jejich cílené získávání z odpadu nebo z druhotných surovin. Jde o pokročilé recyklační nebo separační procesy, jejichž výstupem je samotná kritická surovina (viz. pilotní projekty EU EIT Raw Materials). Tato aktivita je vhodná pro firmy, které zpracovávají vyřazená zařízení, baterie, kovy nebo jiné komplexní odpady a chtějí posílit svou pozici v oblasti tzv. urban mining.

Dotaci lze využít na pořízení technologií pro drcení, třídění, loužení, pyrolýzu, magnetickou nebo chemickou separaci, případně pro řízení a monitoring celého procesu.

Nejčastěji používané kritické suroviny v praxi:

• Lithium, kobalt, mangan, grafit - baterie, elektronika, elektroauta
• Vzácné zeminy (např. neodym, dysprosium) - magnety, elektronika, větrné turbíny
• Galium, germanium, indium - solární panely, LED diody, polovodiče

Výzva Oběhové hospodářství - výzva II v rámci OP TAK bude vyhlášena v říjnu tohoto roku a patří mezi nejpraktičtěji využitelné dotační nástroje pro výrobní i zpracovatelský průmysl. Na rozdíl od minulých výzev zavádí tato také novou povinnost předložit tzv. „Cirkulární audit II“ - odborný posudek, který doloží dopad projektu na principy oběhového hospodářství.

POZOR - výzva je nastavena jako průběžná s omezenou alokací. Projekty budou hodnoceny v pořadí, v jakém budou podány - kdo dřív podá, má dříve nárok na dotaci.

Integrovaná prevence a omezování znečištění (IPPC)

Integrovaná prevence a omezování znečištění (Integrated Pollution Prevention and Control - IPPC) je soubor opatření pro regulaci vybraných průmyslových a zemědělských činností zaměřených na omezování znečištění, na snižování emisí do ovzduší, vody a půdy, na omezování vzniku odpadů a na jejich využívání, s cílem dosáhnout vysokou celkovou úroveň ochrany životního prostředí.

tags: #predchazeni #vzniku #odpadu #metody

Oblíbené příspěvky:

• Odpadkové koše na stelivo – srovnání
• Význam ekosystému pole
• Přírodě blízké vodní plochy
• Geneticky modifikované organismy a životní prostředí
• Aktuality o životním prostředí v JMK