Predikce Změny Klimatu: Studie a Dopady na Českou Republiku

Na Zemi v současnosti dochází k významným relativně rychlým jevům a procesům spojeným s projevy počasí, které zahrnujeme pod pojem „klimatická změna“. Existence klimatické změny je prokázána na základě přímých měření změny stavu složek klimatického systému, např. hodnot meteorologických prvků, chemického složení atmosféry, výšky hladiny oceánů, mocnosti ledových příkrovů.

Aktuální Situace v České Republice

V Česku v současnosti panuje paradoxní situace. Zatímco v půdě do hloubky jednoho metru není nikde sucho, hladina v některých přehradních nádržích, zejména v Čechách, je velmi nízko. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe je situace bez půdního sucha s ohledem na poslední roky výjimečná, nicméně průtoky se celý rok pohybovaly často na průměrných či podprůměrných hodnotách a podzimní srážky nebyly tak vydatné, aby voda z nich přehrady naplnila, řekl ČTK.

Klimatologové ale upozorňují na pozdější příchod mrazu. „Setkáváme se s počasím, které je slunečnější, než bývalo v minulosti. To původně chladné, nepříjemné, sychravé podzimní počasí se přesouvá do měsíců, kterým dřív dominoval sníh,“ vysvětluje klimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny a člen týmu Intersucho.

Dopady Změny Klimatu na Podzimní Období

V létě jsou kvůli změně klimatu v Česku výrazně horší vedra, v zimě ubývá sněhu a mrazu, jaro začíná dřív. Ale co podzim? Ten oteplování dlouho odolával, ale v posledních dekádách se už i toto roční období začíná citelně měnit.

Extrémní Počasí a Jeho Nárůst

Ničivé povodně, které trápily střední Evropu mezi 14. a 21. zářím, se nejspíš budou opakovat. Jejich pravděpodobnost a síla totiž roste s tím, jak se mění klima. Zjistila to mezinárodní skupina klimatologů, v níž figurují i čeští vědci Veronika Šustková z Českého hydrometeorologického ústavu, Petr Skalák z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR nebo Radim Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu. O svých výzkumech vědci informují ve vědecké zprávě, která vyšla 25. září.

Čtěte také: Vývoj klimatu jižní Moravy

Podle jejich modelu už zvýšení průměrné teploty o jedno procento způsobuje sedmiprocentní nárůst schopnosti vzduchu pojmout vodní páru. Následné náhlé ochlazení a kondenzace páry nutně vyústí v intenzivní srážky, kterých jsme byli ve střední Evropě svědky v polovině září.

Studie také varuje, že pokud bude růst průměrné teploty pokračovat a lidstvu se nepodaří zvrátit překročení hranice dvou stupňů Celsia nad dřívější průměr, bude to znamenat další padesátiprocentní nárůst pravděpodobnosti ničivých dešťů a o pět procent také zesílí jejich intenzita. Zpráva přitom upozorňuje, že tyto predikce jsou možná až příliš krotké a realita bude ještě drastičtější.

Zpráva nazvaná „Změna klimatu a vysoké výskyty vedly ke zvýšení nákladů a ohrožení životů a živobytí v důsledku záplav spojených s výjimečně silnými srážkami ve střední Evropě“ si všímá skutečnosti, že ačkoliv přeháňky byly letos rekordní, škody jsou menší než při obdobných záplavách ve střední Evropě v letech 1997 a 2002. Může za to systém včasného varování a relativně přesné předpovědní modely, díky nimž jsme mohli očekávat důsledky extrémních dešťů a koordinovat evakuace nejpostiženějších oblastí.

Ekonomické Dopady na Lesy

Nová studie publikovaná v časopise Nature Climate Change ukazuje, že změna klimatu má na evropské lesy nejen ekologické, ale i výrazné ekonomické dopady. Extrémní přírodní jevy, jako jsou požáry, bouře a škůdci, zvyšují finanční tlak na lesnický sektor a způsobují kolísání příjmů z dřeva. Evropské lesy čelí rostoucím tlakům způsobeným požáry, bouřemi a kůrovci, které kromě ekologických škod přinášejí i významné ekonomické ztráty. Lesní škody pravidelně dosahují hodnot v řádu milionů eur.

Vědci Rupert Seidl, Thomas Knoke a Johannes Mohr spočítali, jak by změna klimatu mohla ovlivnit ekonomickou hodnotu evropských lesů. Ve své studii zkoumali očekávané klimatické scénáře ke konci století. Výsledky ukazují, že globální oteplování přinese různorodé, někdy i protichůdné efekty. Zatímco severní Evropa může díky delším vegetačním obdobím, vyšším teplotám a zvýšené koncentraci CO₂ zrychlit růst stromů a tím zvýšit příjmy, střední a jižní Evropa čelí výrazným ekonomickým ztrátám.

Čtěte také: Koncepce rodinné politiky (aktualizovaná)

Při oteplení o 4,8 °C by náklady spojené s přírodními disturbancemi mohly do konce století vzrůst až na 247 mld. eur, oproti přibližně 115 mld. Regionální rozdíly jsou zřejmé: ve střední Evropě, včetně Německa, Rakouska a Česka, klesá hodnota lesů i při mírném oteplení o 2,6 °C.

Johannes Mohr, výzkumník na Katedře ekosystémové dynamiky a lesního hospodářství, upozorňuje, že modelování se zaměřuje pouze na tři nejběžnější typy škod, přičemž nové hrozby se mohou objevit. Podle výzkumníků je pečlivé ekonomické hodnocení klíčové pro efektivní adaptaci. Studie rovněž poukazuje na výhody strukturálně diverzifikovaných smíšených lesů.

Historie Klimatu a Budoucí Predikce

Vědci už desítky let zkoumají historii klimatických podmínek na naší planetě, ale jejich pohled se většinou zaměřuje pouze na posledních několik milionů let. Nová studie provedená vědci z University of Arizona a Smithsonianova institutu přináší detailní pohled na vývoj teploty na Zemi za posledních 485 milionů let. Díky pokročilým klimatickým modelům a fosilním důkazům se podařilo vytvořit dosud nejkomplexnější obraz vývoje teplot na naší planetě od doby, kdy se zde objevily první složitější formy života. Výsledky této studie jsou důležité nejen pro pochopení minulosti Země, ale i pro predikce budoucího vývoje klimatu.

Klíčovým objevem této studie je skutečnost, že se globální teploty na Zemi v průběhu posledních 485 milionů let pohybovaly v rozmezí od 11 do 36 °C. To znamená, že naše planeta zažila mnohem širší teplotní rozsah, než se dříve předpokládalo.

Nejnovější výzkum odhalil, že během dlouhých období bez ledovců, známých jako skleníkové klima, byla Země podstatně teplejší než dnes. Tato období byla charakterizována vysokými koncentracemi CO2 a teploty se blížily k horní hranici 36 °C. Na druhé straně během ledových období, kdy na planetě dominovaly rozsáhlé ledovce, byly teploty podstatně nižší a blížily se k 11 °C. Současná éra tak patří k těm chladnějším, což je zajímavé zejména proto, že se lidé vyvinuli právě během jednoho z nejchladnějších období za poslední stovky milionů let.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Historická data ukazují, že s rostoucími koncentracemi tohoto skleníkového plynu v atmosféře vždy došlo k výraznému oteplení. Naopak s poklesem množství oxidu uhličitého přicházela období ochlazení. To potvrzuje roli CO2 jako hlavního činitele, který řídí klimatické změny na Zemi. Stávající rychlý růst emisí CO2 může proto vést k oteplování, které bude rychlejší než kdykoli, co Země zažila v uplynulých stovkách milionů let.

Studie také ukazuje, že planeta během své historie strávila více času v teplejších obdobích než v chladných. Skleníkové klima dominovalo více než 41 % času, zatímco chladnější pouze asi 31 %. To naznačuje, že Země má přirozenou tendenci se ohřívat, když nejsou přítomny ledové pokrývky. Tento fakt může být důležitý pro naše současné klima, protože odráží, jak rychle se Země může vrátit k teplejším podmínkám.

Zajímavým fenoménem, který výzkum zdůrazňuje, je tzv. polární amplifikace. To znamená, že změny v teplotě jsou nejvýraznější v polárních oblastech, kde mohou teplotní výkyvy dosáhnout až 50 °C. V teplejších obdobích byly rozdíly mezi póly a rovníkem menší, zatímco během chladných period byly tyto rozdíly extrémní.

Klimatická Citlivost a Rychlost Oteplování

Klimatická citlivost, tedy úroveň, jak moc se teplota změní při zdvojnásobení koncentrace CO2, byla v této studii stanovena na zhruba 8 °C. To je významně vyšší hodnota než dřívější odhady, které uváděly rozmezí 2 až 5 °C. Vyšší klimatická citlivost znamená, že současné emise oxidu uhličitého mohou vést k ještě závažnějším a rychlejším změnám klimatu, než se očekávalo.

Ačkoli Země už v minulosti zažila extrémně vysoké teploty, aktuální situace je jiná. Rychlost, jakou dnes dochází k oteplování, je mnohem vyšší než kdykoli dříve. Zásadním rozdílem proti minulosti je rychlost, kterou lidé přidávají CO2 do atmosféry. Přírodní procesy, jako sopečné erupce, měly pochopitelně v minulosti velký vliv na oteplování, ale nikdy ne v tak krátkém časovém období, jaké nyní způsobují antropogenní emise.

Studie varuje, že takto rychlé změny klimatu mohou mít devastující dopady na ekosystémy a lidskou civilizaci. Zatímco planeta samotná téměř jistě přežije i extrémní oteplování, lidstvo se bude muset vypořádat s následky, jako jsou stoupající hladiny oceánů, ztráta biodiverzity a další extrémní klimatické jevy - například sucha a povodně.

Zvýšená Pravděpodobnost Povodní

Změna klimatu zdvojnásobila pravděpodobnost výskytu nebezpečných povodní ve střední Evropě po „nejsilnějších deštích v historii". Tvrdí to rozsáhlá zpráva mezinárodního týmu klimatologů, na níž se podíleli i čeští vědci. Podle studie, která vyšla ve středu ráno, budou náklady na katastrofy způsobené změnou klimatu v dalších letech výrazně růst. Současné povodně tuto hrozbu podle autorů výzkumu dobře ilustrují.

Analýza týmu 27 klimatologů a meteorologů ukázala, že záplavy, při nichž začátkem tohoto měsíce ve střední Evropě zahynulo 24 lidí, byly způsobeny srážkami, jejichž pravděpodobnost se v důsledku změny klimatu způsobené člověkem přibližně zdvojnásobila. Studie World Weather Attribution varuje, že s dalším oteplováním způsobeným fosilními palivy budou povodně ničivější, a také upozorňuje na to, že řešení budou stále dražší. Evropská unie přislíbila na odstraňování následků povodní způsobených tlakovou níží Boris 10 miliard eur.

Základní zjištění

• Analýza zjistila, že čtyřdenní srážky způsobené tlakovou níží Boris byly nejsilnější, jaké kdy byly ve střední Evropě zaznamenány.
• Změna klimatu způsobila, že se pravděpodobnost silných čtyřdenních lijáků zvýšila nejméně dvakrát a srážky pak byly nejméně o sedm procent silnější.
• Podobné bouře přinesou v budoucnosti nejméně o pět procent více srážek a budou se vyskytovat o padesát procent častěji než nyní, pokud oteplení dosáhne dvou stupňů Celsia, tvrdí výzkum. Překročení této hranice se přitom očekává v roce 2050.

Vědci varují, že následky budou stále ničivější a budou pořád více narušovat běžný lidský život. Proto bude stále nutnější, aby přípravám a adaptacím na tyto přírodní katastrofy způsobené extrémním počasím byla věnována dostatečná pozornost a aby se dostaly mezi priority.

Studie zjistila, že množství srážek, které spadlo ve střední Evropě během těchto čtyř dnů, bylo s velkým náskokem nejsilnější, jaké kdy bylo zaznamenáno. Vědci tvrdí, že kombinace povětrnostních podmínek, včetně studeného vzduchu proudícího nad Alpami a velmi teplého vzduchu nad Středozemním a Černým mořem, vytvořila „dokonalou bouři“, která způsobila silné srážky v obrovské oblasti.

Na základě historických údajů se očekává, že k takovému čtyřdennímu dešti dojde v dnešním klimatu s oteplením o 1,3 °C v průměru přibližně jednou za 100 až 300 let. Autoři zprávy zdůrazňují, že se jednalo o velmi ojedinělou událost. Změna klimatu způsobená především spalováním ropy, plynu a uhlí ji ale učinila intenzivnější a současně i pravděpodobnější.

Ekonomické Dopady Globálního Oteplování

Pokud se globální klima oteplí o čtyři stupně, průměrný člověk výrazně zchudne. Ukazuje to nový výzkum, který tvrdí, že předchozí ekonomické modely podceňovaly dopad globálního oteplování i důsledky změny klimatu na narušení dodavatelských řetězců, píše britský deník Guardian. Podle vědců budou mít na toto zchudnutí rozhodující vliv spíš extrémní projevy počasí než průměrná teplota.

Výzkum australských vědců naznačuje, že průměrné HDP na osobu se globálně sníží o 16 procent, pokud se lidstvu podaří udržet oteplení pod hranicí dvou stupňů ve srovnání s předindustriální dobou. Jedná se o mnohem větší snížení míry bohatství, než předpokládaly předchozí modely. Ty počítaly s tím, že lidé zchudnou jen o zhruba jedno a půl procenta.

Hlavní autor výzkumu, Timothy Neal z australského Institutu pro klimatická rizika Univerzity Nového Jižního Walesu, uvedl, že nová studie se zabývala pravděpodobným dopadem globálního oteplení o čtyři stupně, které mnozí odborníci na klima považují za katastrofální. Závěrem je právě zjištění, že v takovém případě by průměrný člověk zchudl o 40 procent, což je asi o 11 procent horší výsledek ve srovnání s použitím nevylepšených modelů.

Spoluautor výzkumu, klimatický vědec Andy Pitman řekl, že jsou to právě extrémy, které mají rozhodující vliv, nikoli průměrná teplota. „Přizpůsobení ekonomických modelů tak, aby zohledňovaly extrémní počasí ve větší části světa a jejich dopad na dodavatelské řetězce, se zdá být velmi naléhavou záležitostí. A to proto, aby státy mohly vyčíslit svou zranitelnost vůči klimatickým změnám a vyvodit závěry, tedy snížit emise,“ vysvětluje Pitman.

Projekt PERUN

Projekt PERUN je zaměřen na výzkum klimatických extrémů, sucha a důsledků jeho prohlubování v České republice. Garantem projektu je Ministerstvo životního prostředí a kromě ČHMÚ jsou řešiteli projektu Česká geologická služba, Matematicko-fyzikální fakulta a Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v. v. i., Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i., Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v. v. i. a PROGEO, s. r. o.

Cílem projektu je vytvoření výzkumného centra, které se bude dlouhodobě věnovat výzkumu v oblasti změny klimatu. Jde o analýzu probíhající a predikci budoucí změny, včetně identifikace rizik pro životní prostředí a pro společnost. Výstupem budou nejaktuálnější podklady nutné pro přípravu a aktualizaci strategických dokumentů a pro rozhodovací procesy nejen v oblasti adaptací na změnu klimatu, ale i pro hodnocení mitigačních opatření v procesu jejich přípravy i realizace.

Jedinečným rysem projektu je v neposlední řadě spojení pracovníků z různých institucí a různých odborností. Tato rozličnost by měla vést k širokému pohledu na zkoumanou problematiku a měla by pomoci k lepšímu posouzení nejistoty získaných výsledků.

Adaptace aktuální verze předpovědního modelu ALADIN na ALADIN-CLIMATE, jeho provoz a příprava vstup pro další řešitele a návazný výzkum. Scénáře budeme připravovat pro dva tzv. emisní scénáře, nejprve pro SSP2-4.5 a podle průběhu rozhodneme o dalším postupu.

DC 2.1 - Úplné a podrobné scénáře změny klimatu do roku 2100, tj. průběhu, změn a trendů klimatických prvků a z nich odvozených prvků hydrologického cyklu (včetně doplňování a stavu podzemních vod).

Analyzujeme možnost využití stávajících systémů sezonních předpovědí, porovnáváme jejich výstupy s výsledky měření na území ČR a testujeme přínos statistického post-processingu výstupů ke zvýšení úspěšnosti předpovědí. Vyhodnocení rizik souvisejících s aktuální změnou klimatu, včetně odhadů vývoje těchto rizik do konce století s cílem definovat hydrometeorologické jevy, které představují samostatně nebo v spolupůsobení riziko pro společnost.

DC 4.1 - Kvantitativní odhad rizik hydrometeorologických jevů a jejich očekávaných změn v průběhu 21. století.

Součástí jsou i scénáře vývoje bioklimatu ČR v závislosti na předpokládaném vývoji klimatu s využitím souhrnné bioklimatologie ČR v období od roku 1961, stanovení trendů bioklimatologických charakteristik s důrazem na tepelný komfort/diskomfort člověka za období 1961-2020.

Výstupem analýz souvisejících s nástupem a průběhem suchých epizod bude hodnocení a případně návrhy změn operativního řízení.

Zvládání sucha a nedostatku vody je od roku 2021 podpořeno novou hlavou X vodního zákona (takzvanou suchou hlavou). Novela vodního zákona, která nabyla účinnosti 1. 2. 2021, zavádí povinnost zpracovat plány pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody pro území ČR (do 36 měsíců) a pro kraje (do 24 měsíců).

Ve spolupráci s MŽP, MZe a krajskými úřady je v rámci DC 5.2 tvořena metodika pro tyto “suché plány” a datová základna potřebná pro zpracování plánů.

Polemika se Studií Deloitte

Oceňujeme, že se konzultační společnost Deloitte, jako jeden z mála komerčních subjektů v ČR, problematikou změn klimatu dlouhodobě zabývá. Avšak závěry provedeného modelování dopadů klimatické změny - a to jak ve vydané tiskové zprávě, tak v následně uveřejněné studii - nejsou adekvátně podložené, trpí omezeními použitého přístupu a neměly by být používány k zobecnění, o které se studie pokouší.

Studie je založena na jednoduché analýze vztahu mezi průměrnými ročními teplotami a průměrnými srážkami na jedné straně a hrubým domácím produktem (HDP) na straně druhé. Ukazatel HDP je indikátorem ekonomického výkonu, který ovlivňuje nejen teplota a srážky (navíc zjednodušené na roční průměry).

Odhady vycházející z modelu postaveného na historických datech bez zohlednění vzájemných propojení ekonomik mohou trpět značnou chybovostí. Jak se již dnes ukazuje (a do budoucna ještě více), budou klimatické extrémy - vlny veder, sucha atd. - častější a velmi pravděpodobně povedou naopak k vyšším ekonomickým škodám.

Studie předpokládá, že vztah mezi teplotou a HDP na základě historických dat lze použít k odhadu budoucího dopadu globálního oteplování na HDP. Předpoklad rovnosti změn počasí v prostoru a klimatických změn v průběhu času však ignoruje roli energie v příčinách změny klimatu.

Výsledky studie jsou zcela v příkrém rozporu s výsledky odhadů velkého počtu studií analyzující společenskou hodnotu uhlíku, které prošly standardním peer-review procesem v prestižních časopisech.

Tabulka: Změny v Extrémních Teplotách v ČR (1961-1990 vs. 1991-2020)

tags: #predikce #zmeny #klimatu #studie

Oblíbené příspěvky:

• Opětovné využití plastů
• Praktické a udržitelné nakládání s odpady
• Tipy pro piknik
• Veganské prací prostředky
• E-PRTR