Aktualizovaná Koncepce rodinné politiky v České republice

Předkládaný materiál je aktualizovanou verzí Koncepce rodinné politiky (dále jen „Koncepce“), která byla schválena vládou dne 18. září 2017 společně se Zprávou o rodině. Důvodem aktualizace je nutnost promítnout do tohoto strategického dokumentu aktuální programové prohlášení vlády. Potřeba aktualizovat Koncepci vyplynula rovněž během přípravy Zprávy o plnění Koncepce rodinné politiky za rok 2017, která byla vzata vládou na vědomí dne 15. srpna 2018. V neposlední řadě je aktualizace příležitostí k revizi uvedených statistických dat a informací.

Hlavní rozdíl v této aktualizované Koncepci je důraz na priority české rodinné politiky. Dlouhodobě Česká republika dle mezinárodních srovnání ale i výzkumů veřejného mínění zaostává v kapacitách péče o děti mladší tří let, v nabídce částečných úvazků ale i služeb primární prevence pro rodiny.

Aktualizovaná Koncepce vychází z Koncepce schválené vládou v roce 2017, která byla zpracována Ministerstvem práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) ve spolupráci s Odbornou komisí pro rodinnou politiku. Jedná se o celkově čtvrtý strategický dokument v oblasti podpory rodin se střednědobým výhledem. Předchozí Koncepce byly schváleny v roce 2005, 2008 a 2017.

Z usnesení vlády č. 654 z 18. září 2017 vyplývá každoročně informovat vládu o opatřeních učiněných pro podporu rodin za uplynulý kalendářní rok a o pokroku realizace opatření navržených v Koncepci. Z toho důvodu byla na základě vyjádření dotčených rezortů, krajů a dalších aktérů zpracována Zpráva o plnění Koncepce rodinné politiky za rok 2017 (dále jen „Zpráva o plnění“), která podává přehled o stavu plnění jednotlivých opatření obsažených v Koncepci.

Opatření v této aktualizované Koncepci jsou zacílena na funkční rodiny (viz kapitola Funkce rodiny). Tato aktualizovaná Koncepce se zaměřuje na tzv. funkční rodiny.

Čtěte také: Studie o klimatu v ČR

Klíčovým principem rodinné politiky je chápat rodinu jako hodnotu samu o sobě a vytvářet rodinám takové prostředí, ve kterém mohou svobodně naplňovat svá rozhodnutí a přesvědčení týkající se rodinných hodnot, způsobů péče a cílů rodinného i osobního života. Společenské klima má být vůči rodinám všestranně příznivé, bariéry a společenské tlaky mají být minimalizovány.

Vhodné socioekonomické podmínky mají podporovat dobré fungování rodin a výchovu dětí. Rodinám se specifickými potřebami má být věnována zvláštní pozornost - zejména neúplným rodinám, rodinám se členem se zdravotním postižením, rodinám se třemi a více dětmi a rodinám nejvíce ohroženým relativní i absolutní chudobou.

K prosperující a soudržné společnosti vede cesta přes komplexní přístup a vzájemně provázané veřejné politiky. Rodinná politika je klíčová pro zvládání demografických proměn a udržení stabilní soudržné české populace. Přetrvává nedostatečná porodnost dětí a stále se prodlužuje délka dožití. Zvyšuje se tak podíl starších lidí v populaci. V roce 2030 bude každý čtvrtý občan ČR starší 65 let (2,4 mil. osob), v roce 2050 již každý třetí (3,1 mil.).

České ženy postupně převládají mezi absolventy vysokých škol. Aktuální údaje ukazují, že ze 78 tisíc absolventů je 60 % právě žen. Nízká míra slaďovacích nástrojů jako flexibilní formy práce, služby péče o děti však způsobuje výrazný propad v jejich zaměstnanosti v období mateřství.

ČR se řadí na druhé místo mezi státy EU s největším dopadem mateřství na zaměstnanost žen. V oblasti plnění barcelonských cílů pro děti do tří let se ČR umisťuje druhá od konce. Hodnota propadu zaměstnanosti žen s dítětem do 6 let oproti bezdětným ženám je v EU nejvyšší, 30,5 procentních bodů.

Čtěte také: Vývoj klimatu jižní Moravy

V kombinaci s dlouhou rodičovskou dovolenou a obtížným návratem matek na trh práce před třetím rokem věku dítěte způsobuje, že ČR má pouze 47,2 % zaměstnaných žen s malými dětmi a téměř 60 % žen končí po rodičovské v nezaměstnanosti. Dlouhý výpadek na trhu práce pak vede k tomu, že ČR má druhý nejvyšší rozdíl ve výdělcích žen a mužů neboli gender pay gap v EU (21,1 % oproti unijnímu průměru 16 %). Gender pay gap se následně projevuje např. v rozdílech v průměrných starobních důchodech žen a mužů a přetrvávající vyšší míře ohrožení chudobou žen-seniorek.

Cíle rodinné politiky zdůrazňují oblasti, stejně tak jako aktuální demografické a socioekonomické trendy, kterým má být v rodinné politice věnována pozornost a na které mají cílit jednotlivá opatření. Stěžejními opatřeními aktualizované Koncepce je podpora dostupného bydlení pro rodiny s dětmi, podpora veřejných služeb pro rodiny (zejména služby předškolní péče), podpora primární prevence a podpora sladění práce a rodiny (např.

Rodina je prostorem, ve kterém dochází k formování osobnosti člověka, prostorem tvorby lidského potenciálu, výchovy a růstu budoucích generací. Jako taková je bezesporu základní a nejvýznamnější jednotkou naší společnosti. Jen stabilní a prosperující rodiny jsou zárukou dobrého prostředí pro výchovu dětí, udržitelného rozvoje společnosti a její funkčnosti a soudržnosti. Z toho důvodu vláda ČR považuje rodinnou politiku za svou strategickou prioritu. Stát bude podporovat všechny typy rodin tak, jak to odpovídá platné legislativě ČR i jejím mezinárodním závazkům.

Pod pojmem „funkční rodina“ se rozumí rodina plnící své základní přirozené funkce - tj. biologicko-reprodukční, socializační, sociálně-ekonomickou, regenerační a podpůrnou, neboli emocionálně-stabilizační. Bez fungující rodiny, realizující své základní funkce, je ohrožena samotná existence společnosti.

Následující kapitola si klade za cíl analyzovat socioekonomickou situaci českých rodin a demografické trendy české společnosti jako celku. SWOT analýza ukázala, že rodina má v české společnosti vysokou společenskou hodnotu. Při podpoře rodin existuje množství příkladů, kterými se ČR může nechat inspirovat.

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

Dle výsledků této analýzy je evidentní, že při dalším plánování opatření v oblasti rodinné politiky je potřeba brát na zřetel silný dopad mateřství na zaměstnanost žen, propad životní úrovně rodin s dětmi, zvyšující se vzdělanost žen a nízkou míru porodnosti. V tomto ohledu je proto nutné zaměřit se tedy zejména na vybudování infrastruktury služeb předškolní péče, zjednodušení sladění práce a rodiny, zvýšení zapojení mužů do péče, klíčová je zároveň i otázka rozdílu v příjmech žen a mužů.

Analýza odhalila slabé stránky v podpoře rodin zejména v oblasti sladění pracovního a rodinného života, nedostatečnosti příjmů rodin, diskriminaci žen. Pro ČR tak mezi nejaktuálnější hrozby patří právě nízká plodnost a s ní spojené stárnutí populace, nové výzvy v podobě zajištění standardu pro nové typy rodin a narovnání dopadů péče na ženy a muže.

Vysoké náklady na základní potřeby rodin - zejména bydlení. Vzrůstající problém neplodnosti (každý 5. Vyšší ohrožení chudobou u jednorodičovských rodin, části pracujících žen (24,5 %, u mužů je to 13 %) a vysoké ohrožení osob nad 65 let a především osamělých seniorek. Vysoká rozvodovost a dopady rozvodů - na děti a často na osobu, která pečovala o děti.

Demografické trendy v ČR

Česká republika dlouhodobě vykazovala nízkou plodnost (pod hladinou 1,3 dítěte na jednu ženu). Teprve od roku 2014 dochází v ČR k postupnému nárůstu a v roce 2017 se tato hodnota navýšila na 1,69. To však nestačí k přirozené reprodukci, která vyžaduje hodnotu 2,1. Především se jednalo o pozitivní vývoj ve věkové skupině 25-29 let, pozitivní vývoj byl znatelný dále i ve věkové skupině 30-34 let.

Počet živě narozených dětí klesl během deseti let ze 131 tisíc v roce 1990 pod hranici 90 tisíc v roce 1999. Od roku 2002 počet narozených dětí každoročně rostl. V roce 2017 se živě narodilo 114 tisíc dětí, což je nejvyšší počet narozených od roku 2011.

Důsledkem značného poklesu porodnosti se i přes kladné migrační saldo počet obyvatel ČR do roku 2002 snížil na 10,2 milionu obyvatel z 10,36 milionu v roce 1990. V souladu s evropskými trendy je i v ČR znatelný posun narození dětí do vyššího věku rodičů. Věk ženy v době prvního porodu se postupně zvyšoval z 22,5 let v roce 1990 na 28,9 let v letech 2015 a 2017.

Na rozdíl od situace před rokem 1990, kdy se děti nejčastěji rodily ženám do věku 25 let, je od roku 2011 největší část celkové úrovně plodnosti tvořena skupinou žen ve věku 30-34 let. Oproti západoevropským státům rodí české ženy ve vyšším věku děti méně často. S posunem rodičovství do vyššího věku souvisí i růst podílu dětí narozených po asistované reprodukci, který se přiblížil 4 %. V ČR bylo v roce 2014 evidováno téměř 36 tisíc cyklů asistované reprodukce. O rok později došlo k nárůstu celkového počtu cyklů asistované reprodukce na více jak 38 tisíc. Nejčastěji využívají asistovanou reprodukci páry mezi 30-39.

Stárnutí populace

Od roku 1990 se střední délka života při narození prodloužila o šest (muži) až osm let (ženy). Stárnutí populace je charakteristickým rysem demografického vývoje nejen v ČR, ale i v dalších zemích EU. Projevuje se růstem podílu i počtu lidí ve věku 65 let a starších a je nevyhnutelným důsledkem toho, že se méně lidí rodí a stále více se jich dožívá vyššího věku. V roce 2015 žilo v ČR 1,9 milionu obyvatel ve věku 65 let a vyšším, což představuje 18 % z celkového počtu. Počet osob ve věku 85 let a vyšším byl 0,2 milionu (2 %).

V roce 2050 se předpokládá podle nové projekce z roku 2018 růst celkového počtu obyvatelstva na 10,7 milionu (proti roku 2018 + 0,1 mil.), avšak počet starších lidí se zvýší o 1 milion. Počet osob ve věku 65 let a více se nyní odhaduje na téměř 3,1 milionu, což bude představovat téměř jednu třetinu ze všech osob žijících v ČR. S prohlubujícím se procesem demografického stárnutí a růstem počtu starších lidí nabývá na významu kvalita života, tj. v jakém zdravotním stavu a za jakých sociálních podmínek prožívají lidé svůj prodlužující se věk.

Nesezdané soužití a rozvodovost

Dalším trendem je růst podílu dětí narozených mimo manželství. Zvýšil se z 9 % v roce 1990 na 48,5 % v roce 2018, a to především u prvních dětí. V rámci EU patří ČR ke státům s nadprůměrnou hodnotou tohoto ukazatele, nicméně se jedná o celoevropský trend, který odstartoval už v 70. letech.

Význam manželství pro zakládání rodin začal nejdříve klesat ve Skandinávii, v západní a střední Evropě nastal podobný vývoj o něco později, až okolo roku 1980 a v jižní a východní Evropě až po roce 1990. V roce 2017 se v ČR neprovdané matce narodilo 49 % dětí. Podíl živě narozených dětí mimo manželství byl v roce 2016 v EU 43 %. Více dětí mimo manželství než v manželství se v roce 2016 narodilo v osmi státech EU: Francii (60 %), Bulharsku a Slovinsku (oba 59 %), Estonsku (56 %), Švédsku (55 %), Portugalsku (53 %) a Nizozemsku (50 %).

Počty sňatků, které uzavřeli obyvatelé ČR, se výrazně snížily v první polovině 90. let 20. století. 50-55 tisíc. Nejméně sňatků bylo evidováno roku 2013 (43,5 tisíce), v roce 2018 jich bylo 54,5 tisíc. Nízký, i když zvyšující se, počet sňatků není jen důsledkem méně početných generací vstupujících do věku, ve kterém je sňatek uzavírán, ale zejména důsledkem nižší intenzity vstupu do manželství. Zároveň došlo k odkladu sňatku do vyššího věku.

Nízká sňatečnost českého obyvatelstva je zároveň doprovázena vysokou rozvodovostí. Od roku 2002 se úroveň rozvodovosti v ČR pohybuje mezi 45-50 %, což znamená, že pokud by zůstala na takovéto úrovni, pak by se rozvedla téměř polovina dnes uzavíraných manželství. Dle předběžných výsledků za rok 2018 byla úroveň rozvodovosti na hodnotě 44,3 %. Rozvod nastává nejčastěji po třech až pěti letech manželství a aktuálně se nejvíce týká mužů a žen ve věku kolem 40 let.

Od roku 2006, kdy bylo uzákoněno registrované partnerství, do konce roku 2016 uzavřelo registrované partnerství 2 647 párů stejného pohlaví. Celková struktura českých rodin se mění. Celková struktura českých rodin a domácností se mění. Roste podíl jednočlenných domácností, když v roce 2018 jejich podíl byl 28,7 % a v roce předchozím pouze 28,3 %. V roce 1991 byl podíl bezdětných domácností 44 %, v roce 2011 to bylo již 56,5 % a v roce 2018 67,1 %. Naopak vzrostl podíl domácností se dvěma dětmi a poklesl s více než dvěma dětmi. Narůstá také počet rodin sólo rodičů se závislými dětmi, mezi nimiž tvoří rodiny s jedním dítětem 70 %, tedy podstatně větší podíl než v rodinách s oběma rodiči.

Podle statistik přibližně 404 tisíc dětí vyrůstá v rodinách sólo rodičů. V roce 2013 v neúplné rodinné domácnosti žilo více než 13% dětí do 15 let. Dle studie ČSÚ z roku 2015 je každá sedmá domácnost s dětmi vedena pouze jedním z rodičů. Jedná se až o 165 tisíc domácností s tím, že 90 % těchto domácností živí žena - samoživitelka.

Vzdělanost a zaměstnanost žen

Dnešní mladé ženy jsou vysoce kvalifikované: nadpoloviční většina dívek v současnosti pokračuje po maturitě v dalším studiu, velký díl dokončí vysokou školu. Tento podíl absolvování je vyšší u žen než u mužů. V roce 2001 tvořily ženy 51 % všech absolventů vysokých škol a o 16 let později, v roce 2017, již 60 %. V nejmladší generaci vysokoškolských absolventů a absolventek, tedy ve věkovém rozmezí 25-34 let, dosahuje vysokoškolského diplomu více než třetina tuzemské ženské populace (38 %), zatímco v případě stejně starých mužů jde jen o čtvrtinu (24 %).

Vyšší počet českých vysokoškolaček se ale nepromítá do finančního ohodnocení českých žen, které je v porovnání s muži nižší nejen napříč generacemi, ale i v případě generace nejmladší. Platově znevýhodněné jsou ale ženy v ČR ve všech kategoriích dosaženého vzdělání; průměrný plat žen je o více než pětinu nižší než u mužů, čímž se ČR řadí mezi evropské státy s největšími platovými rozdíly mezi pohlavími. V mezinárodním průzkumu The Global Gender Gap Report 2016 se ČR v rovnosti výdělků umístila až na 110. místě ze 144 zemí. Hůře na tom byly jen Estonky, stejná situace jako v Česku pak vládne v celé střední Evropě; srovnatelný rozdíl, jaký pociťují Češky, totiž znají i Němky, Rakušanky a Slovenky. Ve zprávě z roku 2018 se ČR posunulo ze 110.

Dopad rodičovství na kariéru žen

Rozdíly v kariéře žen a mužů začínají vznikat v období péče o malé děti v rodině, kdy zaměstnanost žen v tomto čase zásadně klesá a tento trend je podpořen i nedostupností služeb péče o mladší předškolní děti. Snížení profesního rozvoje při dlouhodobém přerušení kariéry z důvodu rodičovství se často projevuje nespokojeností žen s jejich životní dráhou.

U matek dvou dětí je počet let celkem (bez ohledu na to, zda se mezi porody vrátila do práce nebo ne) strávených s dětmi doma relativně velký. Zhruba dvě pětiny dvoudětných matek, které se narodily mezi lety 1970-1985, byly doma celkem více než 6 let. Po ukončení rodičovské dovolené začínají ženy často v budování kariéry znovu od úplného začátku...

Shrnutí demografických trendů a socioekonomické situace rodin v ČR

tags: #predikce #ohrožení #rodiny #studie

Oblíbené příspěvky:

• Udržitelné řešení recyklace dešťové vody
• Ochrana bizona
• Biodiverzita Pálavy
• Vlastnosti oceli 11 373
• Třídění odpadu v obcích