Kdysi se žádný zahradník neobešel bez pořádného chlévského hnoje, díky kterému byla půda výživná, humózní, kyprá a dobře zadržovala vláhu. Dnes se k hnoji vracíme, protože umí to, co umělá hnojiva nikdy nesvedou. Půda hnojená kvalitním hnojem dokonale váže živiny a pěstitelský úspěch je zajištěný. Dnes však hnůj slaví na zahrádkách návrat, a to zaslouženě.
Je to tuhé statkové hnojivo vzniklé fermentací chlévské mrvy - směsi tuhých a tekutých výkalů hospodářských zvířat a podestýlky, kterou může být sláma, piliny nebo pazdeří. Dobře vyzrálý hnůj je tmavá, snadno rýpatelná hmota, která páchne slabě amoniakem. Zbytky steliva jsou patrné a dají se mechanicky snadno oddělit. Díky vysokému obsahu dusíku je hnůj cenným hnojivem.
Důležité varování: nikdy nepoužíváme výkaly od zvířat z velkochovů, kterým jsou dávkována antibiotika nebo hormony a krmivo obsahující nepřírodní složky!
Není hnůj jako hnůj. Některý se rozkládá a uvolňuje živiny velmi pomalu, jiný naopak reaguje rychle a produkuje velké množství tepla. Také obsah živin je rozdílný. Pouze ten, kdo je schopen různé typy rozeznat, může je správně používat.
Vyplatí se také čerstvý hnůj nejprve zkompostovat a teprve potom zarýt do půdy, zničí se tím případné choroboplodné zárodky. Nesmíme do něj však přidávat vápno. Navázalo by na sebe drahocenný dusík obsažený v hnojivu, a tím by zamezilo jeho zužitkování. Nemáme-li dostatek půdy pro vytvoření mezivrstev, můžeme ji nahradit kamennou moučkou nebo práškovým jílem (rovněž bez vápna!).
Čtěte také: Jak kompostovat ruličky od toaletního papíru
Slepičinec, neboli slepičí hnůj, je jedním z nejúčinnějších a nejoblíbenějších přírodních hnojiv, které lze použít na zahradě. Díky vysokému obsahu dusíku, fosforu a draslíku poskytuje rostlinám potřebné živiny pro jejich zdravý růst a vývoj.
Výroba tekutého hnojiva ze slepičího trusu je jednoduchá a zvládnete ji i bez speciálního vybavení. Stačí jen vědět, jak na to.
Alternativa: smíchání s půdou nebo kompostem. Pokud nechcete připravovat tekuté hnojivo, můžete trus smíchat s půdou nebo vyzrálým kompostem v poměru 1:3 (jeden díl trusu na tři díly půdy či kompostu).
Slepice a kompost jsou jako zrozeni jeden pro druhého. Slepice milují hrabání a přehrabování se v různých hromádkách. Pravidelně provzdušňují kompost a mísí všechny jeho složky mezi sebou. Navíc se rády ujmou semínek plevele, rostlinných zbytků z kuchyně nebo jakékoliv zeleně, kterou jste na kompost vyhodili.
Na kompost, ve kterém si budou hledat potravu slepice, nedávejte kávu ani čaj. Rostliny dávejte jen NEjedovaté a vyhněte se těm chemicky ošetřeným. Slepice nesmí ani avokádo, rebarboru, zelené brambory. Plesnivé zbytky na kompost také neodkládejte.
Čtěte také: Kompostování krok za krokem
Důraz na biologické pěstování vedl v posledních letech k novému rozmachu organických hnojiv. Většina je na bázi sušených, přírodně fermentovaných hnojů v různých kombinacích (kravský, koňský, slepičí) popř. s přídavkem dalších přírodních složek, jako jsou rohovina či guáno. Výhodou je, že jsou při procesu sušení zbavena klíčivých semen plevelů a choroboplodných zárodků. Práce s těmito hnojivy je snadná, skladování bezproblémové. Díky nim dochází k zúrodnění půdy a jejímu obohacení humusem. Přitom se pracuje s malými váhovými objemy. Skvělým doplňkem, zvlášť na jaře a počátkem léta, jsou pak hnojivé jíchy. Tato rychle působící a rostlinami velmi dobře přijímaná tekutá hnojiva si můžeme připravit sami z obyčejných plevelů.
Průmyslová minerální hnojiva účinkují rychle, rostlinám dodají potřebné prvky k růstu, ale dlouhodobou úrodnost půdy podpořit neumějí. Naopak ji mohou zatěžovat, narušovat rovnováhu užitečných mikroorganismů a znečišťovat spodní vody, zvláště pokud jsou dávkována neopatrně - vyplavují se totiž velmi snadno. Ovšem ne všechna minerální hnojiva jsou syntetického původu. Přírodního jsou horninové moučky, například mletý dolomitický vápenec. Je třeba je zapravit do půdy a účinkují pomalu, ovšem dlouhodobě, po dobu několika let. Kvalitním zdrojem minerálních látek, především vápníku a draslíku, je také dřevěný popel.
Organická hnojiva, jako je chlévský hnůj a kuřinec, jsou skvělým způsobem, jak zlepšit kvalitu půdy a podpořit zdravý růst rostlin. Kompostování s kuřincem a slámou je udržitelný a efektivní způsob, jak využít přírodní zdroje a dosáhnout bohaté úrody ve vaší zahradě.
Čtěte také: Kompost v permakultuře
tags: #kurince #se #slamou #kompostování