Tento článek se zabývá metodami stanovení různých parametrů mléka, včetně titrační kyselosti, hustoty, tučnosti a mikrobiologické čistoty. Cílem je poskytnout ucelený přehled o postupech používaných v laboratořích pro kontrolu kvality mléka.
Před každým rozborem mléka je klíčové správně odebrat vzorek. Odebíráme vždy poměrný a průměrný vzorek, pro mikrobiologická stanovení postupujeme asepticky. Před každým odběrem vzorků důkladně mechanicky nebo ručně promícháme celý objem. Při odběru vzorku nedržíme vzorkovnici nad nádobou, z níž vzorek odebíráme. Vzorek odebraný pro fyzikálně-chemická stanovení vytemperujeme na teplotu 20 °C.
Kyselost podle Soxhleta-Henkela udává počet ml odměrného roztoku NaOH o koncentraci 0,25 mol/l potřebných k neutralizaci 100 ml mléka nebo 100 g vzorku na indikátor fenolftalein.
Pracovní postup:
Do titrační baňky se odpipetuje 50 ml upraveného mléka, přidají se 2 ml 2% roztoku fenolftaleinu (FF). Směs se titruje odměrným roztokem NaOH o c = 0,25 mol/l do slabě růžového zbarvení, které vydrží nejméně 30 s. 7H2O. Titrace se provádí dvakrát. Spotřeba při titraci se nesmí lišit o více než 0,1 ml.
Čtěte také: Komplexní pohled na výrobu energie
Výpočet se provádí podle vzorce: [SH], kde VNaOH je objem titračního roztoku NaOH o koncentraci 0,25 mol/l spotřebovaného při titraci, Vmléka je objem mléka ke stanovení v mililitrech (= 50).
Hustota neboli měrná hmotnost mléka ρ [kg∙m-3] je poměrné číslo, které udává, kolikrát je určitý objem mléka těžší než objem destilované vody při teplotě 20 °C. U mléka udáváme hodnotu L20, pro kterou platí: L20 = ρ - 1 000
Hustota mléka se stanovuje využitím vztlakové síly pomocí speciálního hustoměru - laktodenzimetru, který ukazuje přímo hodnotu L, tu je potřeba přepočítat na 20 °C a zohlednit stav tuku.
Pracovní postup:
Vzorek mléka zahřátý na 40 °C a potom ochlazený na 20 °C se nalije po stěně do odměrného válce tak, aby mléko nepěnilo a dosahovalo asi 1 cm pod okraj válce. Do válce se opatrně ponoří laktodenzimetr, část mléka musí přetéct přes okraj válce do Petriho misky.
Čtěte také: Uhlíková stopa plynu
Laktodenzimetrickou hodnotu L odečítáme po ustálení laktodenzimetru (cca po 2 min), současně odečteme teplotu mléka.
Pokud teplota není přesně 20 °C, provedeme pomocí tabulek teplotní korekci. Je-li teplota nad 20 °C, korekci přičítáme, je-li pod 20 °C, korekci odečítáme.
Pokud jsme neprováděli z důvodu zjednodušení postupu záhřev mléka na 40 °C, provedeme také korekci na tuk.
Korekce vázaná na tuk:
Tabulka obvyklých hustot některých druhů mlék:
Čtěte také: Elektromobily a uhlíková stopa
| Druh mléka | Hodnota L20 |
|---|---|
| Syrové plné mléko | 28,9 - 30,5 |
| Pasterované mléko, tuk 3,5 % | 29,4 - 30,3 |
| Pasterované mléko, tuk 2 % | 30,8 - 31,8 |
| Pasterované odstředěné mléko, tuk 0,05 % | 32,7 - 34,3 |
Kyselina sírová rozpustí bílkoviny a obal tukové kuličky, tuk se vylije z tukové kuličky a odstředivou silou se oddělí do kalibrované části tukoměru, kde po temperaci odečteme jeho objem.
Pracovní postup:
Do butyrometrů na mléko odměříme 10 ml kyseliny sírové o hustotě 1817 kg∙m-3. Na kyselinu navrstvíme 11 ml upraveného mléka o teplotě 20 °C tak, aby se s kyselinou nesmíchalo, a přidáme 1 ml amylalkoholu. Tukoměr uzavřeme zátkou, aby se pryžová zátka dotýkala hladiny. Opatrně promícháme a zahřejeme ve vodní lázni na 75 - 80 °C. Tukoměry vkládáme do patron odstředivky tak, aby kalibrovaná část tukoměru směřovala ke středu odstředivky a tukoměry byly stejnoměrně rozmístěné. Odstřeďujeme 5 min. Po odstředění tukoměry vložíme do vodní lázně na 3 - 5 min, potom odečteme butyrometrickou tučnost t.
Tučnost stanovujeme ve dvou tukoměrech. Po odečtení hodnot s přesností na 0,05 % vypočítáme průměrnou hodnotu a přepočítáme tučnost na hmotnostní procento tuku.
Základní složení a vlastnosti mléka lze stanovovat také instrumentálními metodami, např. pomocí přístroje MilkoScope Julie Z7. Jedná se o kompaktní automaticky pracující zařízení schopné velmi rychle stanovit obsah tuku, bílkovin, laktózy, tukuprosté sušiny a popelovin, hustotu mléka, množství přidané vody, bod mrazu, teplotu a pH vzorku.
Další jeho výhodou je snadná obsluha analyzátoru včetně čištění, stálá kalibrace a vysoká přesnost měření - obsah makrosložek mléka zjišťuje přístroj s přesností ±0,01 %, bod mrazu s přesností ±0,005 °C.
Pracovní postup:
Spuštění analyzátoru provedeme hlavním vypínačem umístěným na zadní straně přístroje pod elektrickým přívodem.
Po asi 10 minutách je přístroj zahřát na provozní teplotu a připraven k měření.
Chceme-li zvolit jiný kalibrační kanál než Caliber 1, stiskneme ENTER, šipkami vybereme požadovaný kanál a potvrdíme stisknutím tlačítka ENTER.
Odklopíme pipetu a kádinku s měřeným vzorkem umístíme pod pipetu místo kádinky s vodou.
Uvolněním pipety se měření automaticky spustí.
Na střední části panelu můžeme zvolením tlačítka ON/OF spustit tisk výsledků na papírový pás (svítí zelená kontrolka PAPER).
Po skončení měření se výsledky zobrazí na displeji, případně i vytisknou.
Opakování měření provedeme odklopením a opětovným sklopením pipety.
Po skončení měření vyjmeme kádinku se vzorkem a pod pipetu vložíme kádinku s destilovanou vodou, přičemž dojde ke spuštění proplachu analyzátoru.
Mikrobitesty jsou proužky speciálního savého papíru napuštěné vhodnou živnou půdou, obvykle s přídavkem indikátorů a selektivních činidel, o známé nasávací schopnosti zkoušené tekutiny obvykle 0,5 ml). Mikrobitesty tuto tekutinu udrží a tím umožní případně přítomným kontaminujícím buňkám růst. Po namočení a provedené kultivaci se počet zjištěných buněk přepočítá na 1 ml.
Mikrobitesty slouží ke snadné orientační kontrole přítomnosti kontaminující mikroflóry v tekutých mléčných výrobcích, pracovních plochách, pomůckách a zařízení. Existuje značné množství druhů mikrobitestů, všechny druhy jsou dodávány vysušené a vysterilované ve sterilních polyetylenových sáčcích, které zároveň slouží jako kultivační nádoby.
Mikrobitesty podle povahy zkoušeného materiálu:
Mikrobitesty podle skupin zjišťovaných mikroorganismů:
Pracovní postup s namáčecími mikrobitesty CA, CH:
tags: #přepočet #ml #na #tuny #znečištění #vzorec