Příchod zimy a její znaky v přírodě

„V lednu voda - velká škoda" nebo „Únor bílý - pole sílí" neříkali naši předkové nadarmo. Únor klidně ještě bílý být může, ale jak se na stávající podobu zimy tváří právě zemědělci a sadaři? Nevyzpytatelná příroda dělá v posledních letech ze snahy zemědělců leckdy tak trochu sázku do loterie.

Zasejete a čekáte, jestli vám úroda neuschne nebo naopak na začátku sezóny třeba nepomrzne. Už dávno zemědělci věděli, že ideální je, když je na polích nasněženo. Na sníh, který by vydržel, zatím čekají na Královéhradecku marně.

Bojí se už teď toho, že teplá zima poznamená letošní úrodu? „Není to úplně ideální situace. Chtělo by to trochu sněhu. Když mrzne holá zem, tak i déšť, který spadne, tak se kvůli mrazu může odpařovat," popisuje aktuální stav ovocnář Petr Kareš z Ostroměře na Jičínsku.

Zima je zatím sice relativně teplá, ale ne tak teplá, aby se stromy předčasně probouzely ze zimního spánku, říká Petr Kareš. „Počasí je takové, že to zatím nepučí. Tedy jsme dosud v klidu. Ale pokud by teploty vystoupily nad 10 stupňů Celsia a trvalo to déle, tak mohou stromy začít pučet a mohou začít i kvést. Některé ty rané odrůdy, jako například meruňky."

Podle ředitele zemědělské akciové společnosti Mžany Luďka Homoláče přináší podobný průběh zimy pro zemědělce dvě zásadní rizika. Náhlý příchod mrazů by mohl páchat škody hlavně tehdy, kdyby na polích chyběl sníh a teploty se předtím pohybovaly zhruba od pěti, šesti stupňů nahoru.

Čtěte také: Zimní inspirace pro domov a zahradu

„Prostě je velice pěkně založeno, je předpoklad pěkné úrody. Pokud bude takové současné počasí a bez sněhu, tak rostliny normálně vegetují. Ne, že by rostly nějak překotně, ale je tady nebezpečí, že pokud by přišel mráz, tak by sněhová pokrývka ztlumila jeho účinky. Ale bohužel sníh tady zatím není."

A druhé riziko se týká škůdců. Těm teplá zima vyhovuje, říká Luděk Homoláč. „Je nebezpečí, že se nám rozmnoží hraboši. Jaký byl obrovský problém loni na Moravě. Z toho máme v současné době největší strach."

Škůdců se naopak příliš v tomhle období neobávají ovocnáři. Předseda České ovocnářské unie Martin Ludvík vysvětlil proč. „Dnes jsou již takové metody monitoringu, tak jsem přesvědčen, že bychom to zvládli. Zimní období je dlouhé a jaro v nedohlednu."

Jestli už mrazu a nových přívalů sněhu máte dost, máme pro vás povzbudivé zprávy. Letošní jaro by mělo být podle meteorologů překvapující. Nedočkavci by měli zbystřit. Meteorologové mají zase o něco jasnější představu, kdy přijde jaro a jaké bude.

Už podle modelů Evropského centra pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF) by mělo být velmi teplé. Měsíce březen, duben a květen by měly překvapit až o stupeň vyšší průměrnou teplotou oproti dlouhodobému normálu.

Čtěte také: Symbolika v japonské přírodě

Historicky se máme těšit na jedno z nejteplejších jarních období za posledních 24 let. Evropské i britské modely ukazují vyhlídku teplejšího jara s více jak 70procentní pravděpodobností. Co se týká srážek, v našich zeměpisných šířkách mají být normální, ale není vyloučeno i jejich nadprůměrné množství.

Uplynulé jedenáctileté období vešlo do dějin světové meteorologie jako nejteplejší v historii. Hrajeme-li si s číselnými rekordy, teplotní odchylky by měly být plusové. Jak velká anomálie nás čeká, není jisté. Záleží, jak se bude vyvíjet atmosférická cirkulace.

ENSO, neboli El Niño, si klidně můžeme představit jako obří klimatický termostat Země. V tropickém Pacifiku se v pravidelném rytmu střídají chladnější a teplejší nálady. Jednou přijde La Niña s ochlazením, jindy El Niño s vlnou tepla, přičemž celý tenhle přírodní remix se obvykle přehrává v cyklech dlouhých zhruba dva až sedm let.

Evropa sice leží mimo hlavní tropické telekonekční jádro ENSO, ale počasí nad ní ovlivnit může Severoatlantická oscilace (NAO) a vnitřní proměnlivost atmosféry. Jeho projevy ale přichází se značným zpožděním. Očekávání meteorologů pro poslední část března by mělo přinést velké oteplení se skutečně jarními teplotami.

Teplejší jaro v Česku není v posledních letech neznámé. Dřívější probouzení přírody. Některé druhy stromů nakvétají mnohem dříve, především broskvoně a meruňky. Následné mrazy často poškozují květy. Zemědělci a zahrádkáři musí být připravení, ale scénáře jsou téměř vždy podobné. Málokdy se podaří před pozdními mrazy nakvetené stromy uchránit. Stejně tak přichází dříve i pylová sezona.

Čtěte také: Česká ochrana přírody

Jenže „zima“ má různé definice: meteorologická začala už 1. prosince, zatímco astronomická odstartuje až 21. prosince zimním slunovratem. Právě tahle „sněhová zima“ je na začátku sezóny vždycky nejistá - někdy se hory přepnou do plného režimu už v listopadu, jindy se čeká a první stabilní základ se vytvoří až později.

V Česku byla klimatologická zima (prosinec-únor) teplotně nadprůměrná. Průměrná teplota vyšla 0,1 °C, což je o 0,8 °C tepleji než normál 1991-2020. Naopak srážkové (a tím pádem i sněhové) úhrny byly silně pod limitem. Celkový úhrn srážek byl v průměru jen 79 mm, tedy 62 % normálu 1991-2020. ČHMÚ navíc upozorňuje, že zásoby vody ve sněhu byly zhruba na polovině dlouhodobého průměru.

GeoSphere Austria shrnula meteorologickou zimu 2024/25 v Rakousku jako mírnou a velmi suchou - plošně v Rakousku spadlo zhruba o 45 % méně srážek než v průměrné zimě a ve srovnání s obdobím 1961-1990 byla teplota +2,3 °C v nížinách a +2,8 °C v horách.

V polovině dubna 2025 řešilo Švýcarsko masivní sněžení, kdy v nejvíce zasažené části regionu Simplon se ve stanici Bortelsee uvádí rekordních 226 cm nového sněhu za 48 hodin (15.-17. 4.).

V Hokkaidó ukázala zima 2024/2025, jak se umí vzdušná vlhkost nad „teplým“ mořem přeměnit ve sníh: město Obihiro zažilo 129 cm sněhu za 12 hodin.

Pro Slovensko je zajímavé, že i při slabších sněhových podmínkách Horská záchranná služba uvádí, že během zimní sezóny (prosinec-duben) zaznamenala 4 lavinové nehody, z toho 1 tragickou, a celkem 12 lavin s účastí člověka (HZS SR, 5. 6. 2025).

Zima 2024/2025 byla v mnoha regionech sezónou, kdy jsme viděli extrémní přívaly sněhu i jeho extrémní nedostatek. Střední Evropa a Alpy zažila především to sucho a teplo. Za super prašanem jsme museli spíš do Japonska nebo Ameriky.

Meteorologové zatím nejsou úplně zajedno, ale modely NASA, ECMWF i CFS naznačují, že nás čeká spíš teplotně mírnější období. Oblevy, deštík místo vloček a teploměr, který se ne a ne přehoupnout do pořádného minusu - tak může vypadat první část zimy, hlavně v nížinách.

Server Severe-Weather Europe varuje, že slabší polární vír může rozvázat ruce arktickému vzduchu a umožnit mu vyrazit na výlet do střední Evropy. A když se to stane, můžeme se rozloučit s „mírnou zimou“. Naopak přivítáme opravdu ledový zlom.

Podobně mluví i Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), který upozorňuje, že klidné období může z ničeho nic vystřídat prudké ochlazení. Jinými slovy - tělo se sotva aklimatizuje na „podzimní“ zimu, a už dostane mrazivouránu.

Z aktuálních výhledů navíc plyne, že říjen a listopad budou spíš v duchu pozdního podzimu, ale zlom by mohl přijít v lednu až únoru. Tehdy, pokud se polární vír opravdu „rozpadne“, nás čeká výrazné ochlazení, které může připomenout staré dobré zimy, kdy zamrzala i „petka“ v autě.

Polární vír je takový „ochranný vír planety“ - obří proud studeného vzduchu, který krouží kolem severního pólu. Když funguje, chlad si poslušně zůstává nahoře a my si v Evropě můžeme užívat klidnější zimy.

Jenže když vír zeslábne nebo se rozpadne, je to, jako by někdo otevřel mrazák a zapomněl ho zavřít. Studený arktický vzduch se pak začne rozlévat po severní polokouli - a my skončíme u zamrzlých oken a ranního škrábání auta v rytmu nadávek.

Podle serveru Severe Weather Europe už se objevují první náznaky, že by se tohle mohlo stát i letos. Cirkulace nad pólem slábne a Arktida se ohřívá rychleji než dřív, což narušuje její rovnováhu. K tomu přidejte nízký rozsah mořského ledu v Barentsově a Karově moři - a máme tu ideální podmínky pro to, aby se chlad „utrhl ze řetězu“.

Výsledek? Arktický průlom do střední Evropy. Krátkodobě, ale intenzivně. Mrazy, sníh, vítr - prostě všechno, co dělá zimu zimou, jen o něco ostřeji.

Meteorologické modely z různých zdrojů zatím ukazují, že začátek zimy bude celkem přívětivý - teploty kolem nuly až +4 °C, západní proudění, sem tam déšť. Zkrátka nic, co by vás donutilo lovit svetr z ovčí vlny po babičce.

Meteorologové naznačují, že kolem ledna se počasí může „přepnout“ - teplejší proudění vystřídá vlna chladu a sněžení. Někteří už dokonce mluví o „otočce o 180 stupňů“ - z mírné zimy rovnou do arktické. První sněhové přeháňky mohou dorazit už na podzim. Rychle ale roztají.

Zatímco nížiny si nejspíš užijí jen pár sněhových epizod (a mezi nimi tradiční oblevy a déšť), hory a vyšší polohy by se letos mohly dočkat solidní bílé nadílky - zvlášť pokud opravdu dojde k „zlomu“ polárního víru.

Největší riziko? Rychlé střídání tepla a mrazu. Pro tělo to znamená šok - cévy dostávají zabrat, imunita oslabuje a dýchací cesty si stěžují. Kombinace, která z běžné lednové rýmy může udělat „zimní maraton přežití“.

Jak připravit organismus na zimu?

Zima je vždycky zrádná. Nejprve pošle pár vlahých dnů, abyste sundali rukavice a uvěřili, že to letos asi nebude tak hrozné. A pak následuje mráz, sníh, vítr, popraskané rty a překvapený organismus, který si říká, proč jsme to vůbec nečekali. Člověk by se na příchod chladných měsíců měl připravit dřív, než ho zima nachytá v mikině.

1. Pomalu si chystejte „zimní výbavu“

   Netřeba hned vytahovat péřovku z půdy. Tělo se potřebuje na chlad naučit. Začněte zlehka - choďte ven i v lehčím oblečení, dokud teploty nejsou hluboko pod nulou. Krátké procházky nebo běh v chladnějším počasí pomůžou organismu přepnout do „zimního módu“.

   Když teplota klesá, vrstvy jsou vaše záchrana:

   • spodní (termoprádlo, co odvádí pot)
   • střední (fleecová nebo vlněná)
   • svrchní (nepromokavá, větruodolná)
2. Dobře jezte

   Když tělo bojuje s chladem, potřebuje kvalitní palivo. Zapomeňte na hladovky, zima není období pro detox. Dejte mu to nejlepší:

   • Vitaminy C, D a zinek, protože imunita je váš štít.
   • Bílkoviny (vejce, luštěniny, maso, tofu) - udržují svaly a tím i teplo.
   • Zdravé tuky (ryby, ořechy, olivový olej) - tělo si je zamiluje.
   • Dostatek tekutin - i v zimě se dehydratujeme, jen si toho všimneme později.
3. Spánek a klid

   Zima není sprint, ale maraton. A kdo má málo energie, ten v půlce zmrzne - obrazně i doslova. Proto:

   • Spěte dost - sedm až devět hodin, jinak imunitní systém stávkuje.
   • Nepřehánějte to s otužováním - tělo potřebuje přestávky.
   • Udržujte si psychickou pohodu - stres a chlad se moc nekamarádí.
4. Praktické triky, které vás udrží v teple

   Teplo se ztrácí rychle - hlavně tam, kde ho nečekáte. Proto dodržte pár jednoduchých pravidel:

   • Suché nohy= spokojený člověk. Kvalitní ponožky a rukavice jsou základ.
   • Chraňte klíčové body: hlavu, krk, ruce. Odtud teplo mizí nejrychleji.
   • Pijte teplé, ne vařící nápoje. Vřelý čaj není hrdinství.
   • Mikropauzy v teple. Když jste venku dlouho, schovejte se občas dovnitř, i jen na pár minut.
   • Sledujte počasí. Schopnost předvídat počasí může být v divočině velmi užitečná a jednoduchá vodítka pro předpověď a výklad oblačných seskupení vám v krizové situaci určitě přijdou vhod.

Znaky počasí v přírodě

Je důležité rozeznávat a číst znaky přírody. Když se urodí mnoho jeřabin, budou v zimě tuhé mrazy. Důležitým znakem počasí jsou také větry. V každé zemi a každé lokalitě převládá jeden směr větru. Pokud plánujete nějakou expedici, je dobré zjistit si jak právě větry vanou. U nás většinou fouká severo-západní až severní vítr. Podle toho se dá poměrně dobře orientovat a to i bez kompasu. Bohužel se ale jedná o metodu, která není stoprocentní.

Mraky jsou nejspolehlivějšími znaky počasí a jsou formována množstvím vodních par. Obecně platí pravidlo, že pokud jsou mraky vysoko, pršet nebude. Pokud jsou ale nízko, připravte si deštníky. Je známo několik druhů typů mraků a nějaké si zde popíšeme.

Staré praktiky pro sladění s přírodou

Mnoho starověkých kultur a domorodých společenství přijalo a začlenilo přírodní cykly do svého života. Ve starověké Persii se při svátku Jalda oslavovala nejdelší noc čtením básní, melouny a granátovými jablky a světlem svíček, které symbolizovaly vítězství světla nad tmou. Také Keltové oslavovali příchod zimy společnými shromážděními u ohňů během slunovratu a považovali jej za čas k zamyšlení, obnově a spojení s přírodními cykly.

Jak přijmout zimu

Navzdory své pochmurné pověsti nemusí být zima vnímána negativně. Změna myšlení může zásadně změnit naše prožívání tohoto ročního období. Abyste si osvojili pozitivní pohled, navrhuje Leibowitz techniku „spojování příjemného s užitečným“ - spojit činnost, kterou nemáte rádi, s něčím příjemným. Pokud vám cesta domů z práce za tmy připadá ponurá, naplánujte si po ní večeři při svíčkách nebo teplou koupel, která vám zlepší náladu.

Chcete-li zmírnit šok z menšího množství denního světla, uspořádejte letní čas nebo oslavu zimního slunovratu. Plánování zimní oslavy trénuje vaši pozornost a dává vám možnost oslavovat, nikoli se nechat zaskočit sezónními změnami. Další strategií, která využívá sílu rituálů, je příprava prostoru na zimu. Odložení letního oblečení do zadní části skříně nebo nastavení blikajících světel může vyslat pozitivní signál, že zima je útulná.

Odborníci se především shodují na tom, že je důležité trávit čas venku - a to i v mrazu. Všímání si měnící se krajiny, rostlin a stromů podporuje napojení na rytmy přírodního světa. Leibowitz doporučuje tato pozorování fotografovat, což může pomoci pěstovat všímavost a umožnit sdílení pozitivních zážitků s přáteli.

Pranostiky a předpovědi počasí

V tomto článku se čistě pro zajímavost podívejme na to, co říkají pranostiky o počasí a případně chování přírody během podzimu. Tyto indikátory mohou posloužit jako doplnění numerického výhledu očekávaného převažujícího trendu základních klimatických prvků během dlouhého sezónního období. Mnoho z nich si musíme vykládat zejména ve vztahu ke konkrétnímu místu. Některé si protiřečí a zpravidla drtivá většina byla sestavena v dávné minulosti podle toho, že tehdy možná něco párkrát takto vyšlo.

Určitě můžeme říci, že většina pranostik se shoduje na mírné zimě a podporuje předpověď většiny numerických model.

Pro naše předky to byl svátek děkování za úrodu, hojnost, oslava konce léta a loučení se s ním, příchod babího léta a příprava na zimní dobu chladu a neúrody. V průběhu rituálů Staří Slované obětovali typickou složku jejich stravy - chléb, obilnou kaši nebo oplatky.

Rovnodennost značí rovnováhu světlých i temných sil a možnost naklánět osud příznivým směrem. Naši předkové v rámci rituálů komunikovali se Sudičkami, loučili se s Mokoší (nositelka plodnosti) a vítali Moranu. Dovolte si proto přijmout tento vzácný dar Morany. Stačí se zastavit, projít se podzimním lesem, odpočinout si, rozjímat a být plně v přítomnosti milé společností lidí, které máte rádi.

Blíží se zima, Vánoce a s ním i čas, který budete trávit více doma. Připravte ho umytím oken, zrcadel, podlah, utřením prachu, vymetením pavučin. Zbavte se všech starých a přebytečných věcí, které nepoužíváte. Netahejte s sebou do nového roku zbytečnosti. Očistěte svůj domov nejen fyzicky, ale také pomocí bylin, například šalvěje.

tags: #příchod #zimy #znaky #přírody

Oblíbené příspěvky:

• Jak vybrat nejlevnější odpadkový koš?
• Dopad na kvalitu ovzduší
• Inspirace pro obrazy s kávou
• Minerály pro zdravou pleť
• Ekologická politika EU z pohledu českých europoslanců