V dnešním světě, kde ekologie a udržitelnost hrají klíčovou roli v každodenním životě firem i jednotlivců, hledáme stále nové způsoby, jak minimalizovat náš ekologický otisk. Změna klimatu a zhoršování životního prostředí představují pro Evropu a celý svět existenciální hrozbu.
Ekologické a regenerativní zemědělství jsou dva přístupy, jejichž cílem je zlepšovat zdraví půdy a zajišťovat udržitelnost zemědělských systémů. I když se tyto koncepty mohou zdát na první pohled odlišné, v jádru mají mnoho společného. Moderní ekologické zemědělství dokáže být regenerativním, ale s tím rozdílem, že nepoužívá herbicidy.
Ekologické zemědělství v České republice i v celé Evropské unii je regulováno jasnými pravidly, která zahrnují pravidelné kontroly a proces certifikace. Tyto přísné směrnice jsou zde pro zajištění, že zemědělské produkty označené jako „ekologické“ skutečně splňují vysoké standardy udržitelnosti a životního prostředí. Naproti tomu regenerativní zemědělství, přestože má své výhody a cíle pro obnovu půdy a zlepšení biodiverzity, není v současné době podobně regulováno nebo standardizováno.
Ekologické zemědělství představuje udržitelnou alternativu ke konvenčnímu zemědělství, protože vyloučením syntetických chemických látek ve formě syntetických pesticidů minimalizuje negativní dopad na životní prostředí, včetně snížení rizika kontaminace vody, degradace půdy a poškození necílových organismů. K úrodnosti půdy přistupuje komplexně.
Ke zlepšení a udržení struktury půdy, obsahu organické hmoty a dostupnosti živin využívá přírodní vstupy: kompost, hnůj, meziplodiny a krycí plodiny. Jeho postupy, jako je střídání plodin, pěstování meziplodin a podpora půdní biodiverzity, pracují v harmonii, vytvářejí zdravý a prosperující půdní ekosystém a přispívají k dlouhodobé úrodnosti půdy a jejímu celkovému zdraví, což je přínosné jak pro životní prostředí, tak pro zemědělskou produkci.
Čtěte také: Zemědělství a jeho environmentální dopady
Regenerativní zemědělství sice sdílí některé postupy s ekologickým zemědělstvím, ale nevylučuje používání syntetických pesticidů. Ačkoli jeho principy upřednostňují zdraví půdy a odolnost ekosystému, syntetické pesticidy, tedy včetně herbicidů, mohou být stále používány, pokud je to nezbytné.
Do nedávna bylo jednou z hlavních výzev ekologického zemědělství omezení intenzivního zpracování půdy za účelem omezení tlaku plevelů. Redukované zpracování půdy, které znamená minimalizaci zásahů do půdy ve formě omezování orby a snižování počtu následných operací umožňuje řešení těchto problémů.
Redukované zpracování půdy musí být přizpůsobeno konkrétnímu stanovišti. Při přechodu na tuto technologii je cílem méně hluboko a méně často zpracovávat půdu, tím zvyšovat mikrobiální aktivitu v půdě a utvářet lepší půdní strukturu. Začít na malých plochách, nikoli na problémových pozemcích, protože lze očekávat, že tlak plevelů se spíše zvýší. Snížit hloubku orby a její četnost. Používat podmítací pluh, diskové brány, kypřiče se šípovými radličkami apod., není-li použití běžného pluhu nezbytně nutné.
Aby bylo v ekologickém zemědělství možné úspěšně přejít od hluboké orby k redukovanému zpracování půdy, je nezbytné modernizovat zemědělské nářadí a nástroje i rozvíjet znalosti pěstitelů. Proto je zapotřebí cílit investiční podpory a vzdělávání na tyto nové technologie a praktiky tak, aby byli ekologičtí zemědělci schopni udržet si konkurenceschopnost, zlepšit udržitelnost svého hospodaření a naplňovat podmínky standardů dobrého zemědělského a environmentálního stavu.
V roce 2023 vznikl v rámci aktivit ČTPEZ „Katalog technologií a postupů precizního zemědělství pro ekologické zemědělství“, který popisuje základní postupy a stroje potřebné pro přechod na redukované zpracování půdy v systému EZ. Projekty, které se budou týkat pořízení stroje s půdoochrannou funkcí, stroje nebo technologie, přispívající ke snížení emisí NH3 do ovzduší nebo zařízení pro precizní zemědělství, budou z hlediska preferenčních bodů zvýhodněny.
Čtěte také: Přínosy solární energie pro planetu
Produktivní a environmentálně udržitelné zemědělství je zásadním předpokladem k tomu, abychom se mohli zbavovat kompromisů v otázkách zabezpečení produkce potravin, klimatických změn a degradace ekosystémů. V tomto smyslu představuje ekologické zemědělství multifunkční strategii zaměřenou na více cílů.
Čtvrtá hodnotící zpráva IPCC (The Intergovernmental Panel on Climate Change) doporučuje bránit půdní erozi a mineralizaci uhlíku pomocí půdoochranných technologií, např. minimálním zpracováním půdy, bezorebnými technologiemi, obděláváním půdy po vrstevnicích, pěstováním plodin v pásech, budováním teras.
V rámci nové SZP pro období 2023-2027 je pro plnění podmínek Kontroly podmíněnosti, konkrétně DZES 6 - Minimální pokryv půdy pro zamezení vzniku holé půdy nezbytné, zajistit v období po sklizni hlavní plodiny minimálně do 31. 10.
Hepperly, et al., (2008) odhaduje, že aplikace kompostu a krycích plodin v osevním postupu, má výrazný vliv na zvýšení obsahu organické hmoty v půdě, dokonce i větší, než bezorebná technika. Redukované zpracování půdy a využívání bezorebných technologií je nyní jednou z možností k plnění standardu DZES 6 v rámci podmínek Kontrol podmíněnosti.
V posledních letech nabývá na významu uhlíkové zemědělství. S ním souvisí termín “Carbon tunnel vision” (uhlíkové tunelové vidění), který označuje fenomén, kdy se regenerativní zemědělství zaměřuje převážně na uhlíkové kredity a certifikaci, často na úkor jiných klíčových aspektů udržitelného zemědělství. Tato úzká perspektiva může vést k přehnanému důrazu na sekvestraci uhlíku, což může zastínit jiné regenerativní postupy, podporující biologickou rozmanitost, zdraví půdy a ochranu vody.
Čtěte také: Ekologické centrum a proměny Mostu
Zohlednění dopadů dodávek, služeb či stavebních prací na životní prostředí je vedle ekonomických a sociálních aspektů jedním ze tří pilířů odpovědného veřejného zadávání. Environmentální aspekty se v některých případech přímo prolínají se sociálními aspekty. Zelenými veřejnými nákupy (GPP) lze zmenšit přímé negativní dopady na životní prostředí, snížit emise skleníkových plynů, zvýšit podíl obnovitelné energie, snižovat množství odpadu a také podpořit ekologizaci trhu či dávat průmyslu stimulaci pro vývoj zelených technologií.
Zadávaní zelených veřejných zakázek („GPP“ - green public procurement) je důležitý nástroj ke dosahování cílů environmentálních politik souvisejících se změnou klimatu, racionálním a šetrným využívaním přírodních zdrojů a udržitelnou spotřebou a výrobou, a to zejména vzhledem k objemu výdajů veřejného sektoru za zboží a služby (jen v České republice jde ročně o částku mezi 500 a 600 miliardami CZK).
Zelená kritéria lze uplatnit u veřejných zakázek dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, tak i u veřejných zakázek malého rozsahu. Kritéria jsou pravidelně aktualizována, aby odráželi nejnovější technologický a tržní vývoj a postupne doplňována pro nové komodity, proto jejich výčet a rok vydání/aktualizace se mohou v průběhu času měnit.
K úsporám CO2 je možné dojít právě uplatňováním zelených aspektů ve veřejných zakázkách. Na stránkách projektu GPP 2020 lze najít uhlíkové i energetické kalkulačky. Jde o sbírku excelových nástrojů, které umožňují zadavatelům nebo věcně příslušným garantům měřit ušetřenou energii a emise uhlíku a rozhodnout se pro nízkouhlíkové nabídkové řízení namísto standardního výběrového řízení.
Počáteční výpočet informuje zadavatele o úsporách, které lze dosáhnout. Kalkulačky nabízejí vstupní data z vícero zemí, proto je nutné si zvolit parametry pro Českou republiku. Nástroj funguje tak, že vypočítá odhadovanou úsporu oproti standardní nabídce pro každý produkt, čímž poskytuje jasnou představu o dopadu zahrnutí nízkouhlíkových kritérií do nabídkového řízení.
Zohledňování environmentálních aspektů ve veřejných zakázkách má výslovnou oporu ve směrnici č. 2014/24/EU, je dokonce jedním ze strategických cílů směrnice a proto je podporováno i v tuzemské právní úpravě v ZZVZ, do něhož byla směrnice transponována.
V roce 2017 bylo vydáno komplexní usnesení Vlády České republiky ze dne 24. července č. 531, o Pravidlech uplatňování odpovědného přístupu při zadávání veřejných zakázek a nákupech státní správy a samosprávy. V usnesení se státní správa a samospráva zavazuje, že bude při nákupu zboží a služeb zohledňovat jejich environmentální aspekty.
V usnesení Vlády ČR č. 531 z roku 2017 se dále uvádí: “Zboží a služby, které státní správa a samospráva pořizuje, mají vždy určitý dopad na životní prostředí - jejich výroba, transport, užívání a likvidace jsou spojeny s produkcí látek uvolňovaných do prostředí, se spotřebou surovin, energií, vody atp. Zohledněním environmentálních aspektů je proto možné usměrnit tyto dopady tak, aby se orgány veřejné správy snažily pořídit výrobky, služby a práce s nižšími dopady na životní prostředí během jejich životního cyklu v porovnání s výrobky, službami a pracemi se stejnou hlavní funkcí, které by byly pořízeny jinak. Mnohé z nich je vhodné (spolu)naplňovat i veřejnými nákupy.
Pro nalezení vhodného ekologicky šetrného řešení je důležité důkladně analyzovat, jaké plnění vlastně zadavatel potřebuje. Není-li si zadavatel jistý, jaká ekologicky šetrná řešení jsou na trhu dostupná, či za jakou cenu, je možné relevantní informace obdržet prostřednictvím předběžných tržních konzultací v souladu s § 33 ZZVZ.
Nelze nezmínit, že ekologicky šetrné nakupování nemusí znamenat jen nákup produktů šetrnějších k životnímu prostředí. Může to znamenat i nakupovat účelněji, tedy např. výrobky, které zadavateli díky své kvalitě budou sloužit delší dobu.
Produktům a službám může být na základě splnění určitých parametrů udělena ekoznačka, přičemž to, jestli produkt nebo služba parametry ekoznačky splňuje, kontroluje nezávislá třetí strana. Může se jednat o ekoznačky pro různé produkty jako je EU květina a Ekologicky šetrný výrobek anebo o speciální ekoznačky, např. logo EU pro produkty ekologické produkce (biopotraviny), tzv. biolist nebo tuzemská biozebra, FSC pro dřevo a výrobky ze dřeva nebo ENERGY STAR pro výpočetní techniku. Více o ekoznačkách se můžete dozvědět zde, kritéria pro Ekologicky šetrný výrobek a Ekoznačku EU (EU květinu) a certifikované produkty jsou dostupné na stránce ekoznačka.cz České informační agentury životního prostředí (CENIA).
Velmi aktuálním průřezovým tématem je udržitelné a hospodárné nakládání s vodou. Sucho, nerovnoměrnost srážek v průběhu roku, městské tepelné ostrovy, utužená i „odhalená“ půda, napřímené potoky a řeky, využívání pitné vody tam, kde není nezbytně nutná. To jsou alespoň některé z pojmů, které jsou spojené s potenciálem úspor vody při provozu v organizacích veřejné správy a celkově hospodárnějšího, udržitelnějšího nakládání zadavatelů veřejných zakázek s vodou.
Voda nutná k pěstování nebo výrobě zboží či poskytování služeb je často také „skrytá“ v dodávkách a službách. „Modrozelená infrastruktura“ - síť prvků budovaných nejčastěji ve městech pro řešení urbanistických a klimatických problémů. Zahrnuje vodní prvky pro zachytávání dešťové vody a spolu se zelenými prvky dokáže zvýšit biodiverzitu, kvalitu půdy a stav podzemní vody, omezit znečištění ovzduší a erozi, ušetřit energie, zmírnit mikroklima, omezit přehřívání či zmírnit riziko přívalových povodní.
V rámci ekologicky šetrných řešení je vhodné využít principů cirkulární ekonomiky s preferencí výrobků z recyklovaných materiálů, recyklovatelnosti po dosloužení, využití energie z obnovitelných zdrojů atd.
Nejčastěji se ekologicky šetrná řešení v zadávacím řízení podporují formou kombinace podmínky účasti v zadávacím řízení, tedy „zvláštní podmínky plnění“ v zadávací dokumentaci ve smyslu § 37 odst. 1 písm. d) ZZVZ, a obchodní podmínky ve smlouvě, přičemž nedodržení smluvního ujednání při plnění veřejné zakázky je sankcionováno smluvní pokutou nebo odstoupením zadavatele od smlouvy.
Pro zvýšení transparentnosti je možné nazvat veřejnou zakázku tak, aby její zaměření bylo na první pohled zřejmé, např. Zvláštní podmínky plnění je možno uplatnit pouze na některou část plnění, např. Pokud výše uvedený postup nepostačuje, zadavatel může na základě znalosti trhu zvážit rozdělení předmětu veřejné zakázky na části ve smyslu § 101 ZZVZ, a postupovat pak při výběru dodavatelů v každé části odděleně. To může navíc podpořit účast malých a středních podniků v zadávacím řízení.
Jiná možnost je popsat v zadávací dokumentaci parametry předmětu plnění prostřednictvím požadavků na výkon nebo funkci, popis účelu nebo potřeb, které mají být naplněny ve smyslu § 89 odst. 1 písm. a) ZZVZ. Zadavatel nemusí stanovovat všechny charakteristiky, které má produkt, služba nebo stavební práce mít, musí ale dostatečně podrobně stanovit, jaký má mít efekt. V některých případech je vhodnější zařadit ekologicky šetrná řešení do multikriteriálního hodnocení a tedy míru naplnění ponechat na rozmyslu a možnostech dodavatele a následně ji hodnotit.
Ekonomickou výhodnost nabídky lze v souladu s § 114 odst. 2 ZZVZ hodnotit mimo jiné na základě poměru nákladů životního cyklu a kvality nebo také podle nejnižších nákladů životního cyklu. Životním cyklem se rozumí všechny po sobě jdoucí nebo provázané fáze, zahrnující výzkum a vývoj, pokud mají být provedeny, výrobu, obchod a jeho podmínky, přepravu, užívání a údržbu, po celou dobu existence předmětu dodávky nebo stavby nebo poskytování služby, od získání surovin nebo vytvoření zdrojů po odstranění, likvidaci a ukončení služby nebo používání (§ 28 odst. 1 písm.
Náklady životního cyklu musí v souladu s § 117 ZZVZ zahrnovat nabídkovou cenu a mohou také zahrnovat ostatní pořizovací náklady, náklady související s užíváním předmětu plnění, náklady na údržbu, nebo náklady spojené s koncem životnosti (např. náklady na jeho recyklaci nebo likvidaci poté, co doslouží), přičemž se jedná o neuzavřený výčet. Dále mohou zahrnovat náklady způsobené dopady na životní prostředí (tzv. environmentální externality), které jsou spojeny s předmětem plnění kdykoli v průběhu jeho životního cyklu (mohou se vyskytovat i pouze v části životního cyklu). Podmínkou je, že lze vyčíslit jejich peněžní hodnotu.
ZZVZ tak dle své důvodové zprávy jednoznačně podporuje zadavatele v možnosti hodnotit předmět veřejné zakázky co nejkomplexněji z pohledu nákladů životního cyklu. Jde o reakci na dosavadní preferenci zadavatelů hodnotit pouze pořizovací cenu a nezahrnovat do hodnocení provozních náklady.
Požadavky na metody pro stanovení nákladů životního cyklu jsou stanoveny v § 118 ZZVZ. V jeho 2. odstavci je pro případ nákladů životního cyklu způsobených dopady na životní prostředí stanovena povinnost zadavatele použít metodu, která je založena na objektivně ověřitelných a nediskriminačních kritériích, přístupná všem dodavatelům, a je založena na údajích, které mohou dodavatelé poskytnout bez vynaložení nepřiměřeného úsilí, tj. shromáždění a poskytnutí těchto údajů by nemělo být pro dodavatele nepřiměřeně komplikované.
V případě výslovného připuštění nebo požadování variant v souladu s § 102 ZZVZ lze bodově zvýhodnit ekologicky šetrné varianty. Zadavatel je pak povinen v zadávací dokumentaci uvést minimální technické podmínky, které musí varianty splňovat. Zadavatel také musí stanovit taková kritéria hodnocení, jejichž prostřednictvím je možné hodnotit jak nabídky s variantami, tak nabídky, které varianty neobsahují (viz § 102 odst.
Zadavatel může ve smyslu § 39 odst. 5 ZZVZ posuzovat splnění podmínek účasti na základě údajů, dokladů, vzorků nebo modelů poskytnutých účastníkem zadávacího řízení. Zadavatel může ověřovat jejich věrohodnost a může si je i opatřovat sám.
V souladu s § 79 odst. 1 a odst. 2 písm. h) ZZVZ zadavatel může k prokázání technické kvalifikace požadovat opatření v oblasti řízení z hlediska ochrany životního prostředí, která bude dodavatel schopen použít při plnění veřejné zakázky. Typickým opatřením podle tohoto ustanovení bude požadavek na zavedení systému environmentálního řízení a auditu Evropské unie (EMAS) či jiného systému environmentálního řízení v souladu s § 80 odst. 2 ZZVZ. Využití těchto ustanovení přichází v úvahu pouze tehdy, pokud je prokázání technické kvalifikace nezbytné pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě (viz § 79 odst. 1 první věta ZZVZ).
V zadávací dokumentaci je také možné, pokud má zadavatel požadavky na vlastnosti předmětu plnění z hlediska environmentálního, požadovat předložení určitého osvědčení (štítek) ve smyslu § 94 odst. 1 ZZVZ. Takovými štítky mohou být například ekoznačky, pokud splňují požadavky tohoto ustanovení. Zadavatel však musí přijmout jakýkoli jiný vhodný štítek osvědčující, že nábytek splňuje rovnocenné požadavky, případně, v souladu s § 94 odst. 3 ZZVZ, jiný rovnocenný důkaz.
Ekologicky šetrná řešení lze zohledňovat ve veřejných zakázkách s nejrůznějšími předměty plnění. Při nákupu nábytku můžete upřednostnit produkty, které neobsahují nebezpečné látky, barvy a mořidla. V dokumentaci si lze vymínit nábytek bez formaldehydu a těkavých organických látek (nebo alespoň s jejich velmi nízkým obsahem). Produkty označené jako ekologicky šetrné výrobky (EŠV) mohou obsahovat určitý objem zmíněných látek, především formaldehydu. Proto je lepší požadovat přímo výrobky s nulovým obsahem této škodlivé látky. Zároveň můžete vybírat nábytek ze dřeva, které pochází z udržitelně spravovaných lesů (splňuje požadavky na certifikaci FSC nebo PEFC), případně částečně nebo úplně nahradit dřevotřísku výrobky z aglomerovaného dřeva.
Ekologická domácnost spočívá ve snaze co nejméně zatěžovat životní prostředí. Je to spojeno se změnou dosavadního životního stylu, který vnímá to, co v průběhu dne spotřebujeme, kolik odpadu, plastů či třeba potravin vyhodíme. A co všechno jsme schopni a ochotni udělat proto, abychom přírodu zatěžovali co nejméně. Ekologická domácnost je šetrná k přírodě i financím rodiny.
Všeobecně je možno říct, že během roku spotřebuje 4x-7x méně elektřiny než běžná průměrná domácnost u nás. Snaží se neplýtvat vodou. Ekologická domácnost také pečlivě třídí odpad. V takové domácnosti se používají ekologické čisticí prostředky a plátěné tašky.
Ultrazvukové čištění funguje na principu kavitace. Malé bublinky, vytvořené ultrazvukovými vlnami ve vodě nebo jiném čisticím roztoku, implodují s velkou silou, když narazí na povrch čištěného objektu. Tento proces je schopen odstranit nečistoty a zbytky materiálu s vysokou přesností a efektivitou, aniž by došlo k poškození samotného objektu. V porovnání s tradičními metodami (např. chemické čištění nebo abrazivní metody) je ultrazvukové čištění mnohem šetrnější k životnímu prostředí. Používá méně vody a zpravidla vyžaduje méně agresivní chemikálie, což znamená, že se do ekosystému uvolňuje méně škodlivých látek. Navíc, vzhledem k jeho efektivitě a rychlosti, ultrazvukové čištění snižuje celkovou spotřebu energie potřebnou k dosažení požadovaného výsledku.
tags: #prinosy #ekologickeho #chovani #zarizeni