Příroda, Lidstvo a Změny Klimatu: Co s Tím?

Současná klimatická změna je způsobena činností člověka. Tím se výrazně liší od změn klimatu v minulosti. Spalování uhlí, ropy a zemního plynu a některé další činnosti mění složení atmosféry a přidávají do ní skleníkové plyny.

Planetární klima vzniká souhrou velkého množství fyzikálních procesů: sluneční záření je hlavním zdrojem energie, skleníkové plyny mění prostup tepelného záření atmosférou a ovlivňují tak celkovou energetickou rovnováhu planety, oceánské a atmosférické proudy distribuují teplo do různých oblastí planety.

Čím vyšší jsou koncentrace CO2 v atmosféře, tím vyšší je teplota planety. Zvýšení koncentrace oxidu uhličitého o 10 ppm způsobí oteplení planety asi o 0,1 °C -⁠ tento vztah je přibližný, ale dostatečně přesný, aby byl užitečný k odhadům budoucího vývoje. Často se jako citlivost klimatu nazývá oteplení, ke kterému by došlo při zdvojnásobení koncentrací CO2.

Podobně jako rodinný rozpočet na dovolenou udává, kolik peněz je celkově možné utratit v průběhu dovolené, globální uhlíkový rozpočet říká, jaké množství CO2 může ještě lidstvo vypustit, aby nebyla překročena určitá hodnota globálního oteplení.

Vyšší teploty a častější sucha nepříznivě ovlivňují zdraví lesů a pěstování potravin, vzestup hladin oceánů ohrožuje města na pobřeží a kvůli tání horských ledovců chybí voda v povodích, která jsou jimi napájena. To jsou příklady dopadů klimatické změny.

Čtěte také: Knihy a životní prostředí

Velikost dopadů, s nimiž se budeme setkávat v následujících desetiletích, přímo závisí na tom, kolik skleníkových plynů do atmosféry ještě vypustíme. Každý ekosystém má svůj „bod zlomu“, tedy moment, kdy začne být změna přírodních podmínek natolik významná, že už ji tento ekosystém není schopen dále zvládat a „zlomí se“ - podobně jako větev stromu při příliš velkém zatížení.

Dopady Klimatických Změn na Lidské Zdraví

Změna klimatu a globální oteplování jsou pojmy a skutečnosti, které ovlivňují nejen naše životní prostředí, přírodní zdroje a přírodu jako takovou. Klimatické změny mají i přímý dopad na naše zdraví.

Jaká jsou hlavní rizika změn klimatu na lidské zdraví? Hlavní rizika můžeme rozdělit do dvou základních kategorií: na přímé dopady a nepřímé dopady. Mezi ty přímé určitě patří nárůst teploty a s tím spojená rizika většího výskytu období takzvaných horkých vln, tedy období s vysokými teplotami v létě.

Ty mají přímý dopad na lidské zdraví a mohou způsobovat v extrémních případech i zvýšený počet úmrtí v důsledku horka. Také s tím souvisí i další extrémní jevy. Jako příklad mohu uvést tropické cyklóny a další extrémní bouře, u kterých ale už ten rostoucí trend není tak průkazný jako u horkých vln. Očekává se ale, že i tyto meteorologické jevy budou extrémnější. I ty jsou životu nebezpečné.

Pak tady jsou spíše nepřímé dopady, které souvisí se zvýšením rizika výskytu sucha obecně na planetě, ale i v šířkách mírného pásma. S tímto pak souvisí nedostatek vody pro zemědělství, nedostatek produkce potravin, a to zejména v těch oblastech, kde je už dnes nedostatek vody. To může způsobovat i hladomory nebo konflikty o vodu.

Čtěte také: Země: Příroda a lidé

Dalším nepřímým dopadem je zvýšené riziko šíření různých tropických infekčních onemocnění, která se dnes vyskytují v tropických oblastech, a kvůli oteplování se mohou vektory šířící tato onemocnění, jako jsou různé druhy komárů nebo klíšťat, šířit do vyšších zeměpisných šířek.

Dá se říci, že z hlediska dopadu na zdraví je nejprůkaznější dopad extrémních teplot a zejména vln veder. Ze statistického hlediska je celkem zřejmé, že už dnes dochází k nárůstu četnosti a intenzity vln veder v porovnání s dobou před 30 a více lety a zároveň u některých skupin obyvatel dochází k nárůstu úmrtí v důsledku extrémních teplot.

Naopak v případě jiných extrémních jevů, jako jsou tropické cyklóny, hurikány nebo další hydrologické a meteorologické jevy, nemáme zatím tak dlouhé a kvalitní datové řady, abychom mohli jasně určit, že tam opravdu dochází k nárůstu četnosti těchto jevů. V tomto případě jde spíše o hypotézy, že k tomu pravděpodobně dojde.

Studie pokoušející se zjistit, do jaké míry je ten či onen meteorologický jev způsoben klimatickou změnou, jsou zatíženy značnou mírou nejistoty. Ale většinou se to dělá tak, že se porovnávají scénáře současného klimatu bez antropogenních vlivů a s nimi, a na základě toho se určí, jaká je pravděpodobnost, že by konkrétní událost nastala, pokud by současné klima nebylo ovlivněno antropogenními vlivy.

Výsledky ukazují, že zejména ta poslední dekáda, od roku 2010 do roku 2020, byla extrémně horká. Dá se říci, že tato dekáda byla nejteplejší v historii měření. I z hlediska četnosti a intenzity výskytu vln veder a jejich dopadu na počet úmrtí to bylo rekordní období. Jednoznačně v Evropě mají z atmosférických jevů největší vliv právě vysoké teploty.

Čtěte také: Voda a životní prostředí

V předchozích desetiletích tak docházelo k přirozené adaptaci na klimatickou změnu. Nicméně výsledky z poslední dekády naznačují, že horka jsou již tak extrémní, že už se nestíháme adaptovat. Zároveň dochází v mnoha rozvinutých státech ke stárnutí populace, což zvyšuje množství lidí v rizikových skupinách. To jsou zejména lidé ve vyšším věku s nějakým chronickým respiračním nebo kardiovaskulárním onemocněním.

Cesty ke Zmírnění Vlivu Klimatických Změn na Zdraví

Samozřejmě, existují způsoby, jak zmírnit rychlost oteplování z globálního hlediska. To ale jedinec příliš neovlivní. Záleží spíše na přístupu států, které vytvářejí podmínky pro omezování produkce skleníkových plynů a obecně šetrnější hospodaření a průmysl vůči klimatu a životnímu prostředí.

Z pohledu člověka jako jednotlivce - možná to bude znít banálně - je důležité udržovat se v kondici. Rizika, o kterých jsme mluvili, jsou nejvyšší u lidí ve špatné zdravotní a fyzické kondici. Vím, že se to lehko říká a hůře udělá, ale v tomto případě je to asi nejefektivnější a nejlevnější způsob, jak se může jedinec chránit před dopady globálního oteplování na vlastní zdraví.

Obecně popularizace vědy, nejen v rámci Dne Země, ale i dalších akcí, které zpřístupňují vědecké výsledky veřejnosti, je důležitá. Zejména mladé lidi to může motivovat, aby se zapojili do vědy a pokračovali ve výzkumu.

Činnost Člověka vs. Příroda

Člověk způsobuje změny klimatu 170krát rychleji než příroda. Tvrdí to vědecká práce, která vznikla na Australian National University. Tato studie je první, která přišla s matematickým vyjádřením toho, jak silný je vliv lidské aktivity na pozemský ekosystém.

„Během posledních 7000 let byly hlavními příčinami klimatických změn astronomické jevy - proměny v sluneční aktivitě, drobné nepravidelnosti v oběžné dráze Země a erupce sopek. Způsobovaly oteplování přibližně o 0,01 stupně Celsia za století,“ uvádí Steffen. „Lidmi způsobené emise skleníkových plynů za uplynulých 45 let způsobily oteplení o 1,7 stupně Celsia za století - čímž mnohokrát překonávají přirozené příčiny.“

Studie vyšla v odborném časopise Anthropocene Review. Její autoři zkoumali a popisovali Zemi jako jeden komplexní systém a pak určovali, jaký je dopad lidských aktivit na jeho fungování a budoucí směřování.

Podle Steffena je pro lidi intuitivně velmi špatně pochopitelné přijmout fakt, že člověk může za krátký čas způsobit větší změny než celá příroda za miliony let.

Vědec věří, že práce, na níž se podílel, by mohla pomoci zabránit nejhorším důsledkům, které klimatická změna nutně musí přinést. Podle něj je stále ještě čas na to, abychom katastrofální klimatické změně zabránili: „Globální ekonomika může fungovat s nulovými emisemi. Výzkumy ukazují, že dokážeme nasytit populaci devíti miliard lidí a snižovat emise skleníkových plynů - současně.“

Co Můžeme Dělat?

Snižovat emise CO2 je nutné, abychom zastavili oteplování Země. K zastavení klimatické krize je klíčové dosáhnout celosvětově tzv. klimatické neutrality - tedy stavu, kdy lidstvo už svou činností nebude přidávat do atmosféry žádné skleníkové plyny.

Například ježdění do práce na kole sice nezabrání rabování a pálení fosilních paliv, důležité ale je, že tomu nepříspěje. Navíc zvedne kondici a třeba uvidíte město nebo krajinu docela jinak.

Planeta, na které žijeme, je ze své podstaty konečná a nekonečný růst na ní není možný. Stejně tak ani naše domovy (a životy) nejsou nafukovací. Je to o morálce. O férovém přístupu. O spravedlnosti. Mysleme na to i při příštím nákupu. Kupujme toho méně a kupujme věci, které mají užitečný přesah.

Létání je oblast s ohromným negativním vlivem na klima, kterou ale lze lehce zlepšit. Doprava obecně představuje velkou hrozbu pro životní prostředí. Dejte přednost veřejné dopravě, jezděte na kole a choďte co nejvíce pěšky. Vyhýbejte se autům s vysokou spotřebou (SUV). Pokud můžete, kupte si elektroauto a nabíjejte ho elektřinou z obnovitelných zdrojů. Sdílejte auto s jinými lidmi.

K vaření si vybírejte suroviny s malou uhlíkovou stopou, při jejichž výrobě a přepravě vzniklo co nejméně emisí. Zkuste z jídelníčku vyřadit exotické ovoce a zeleninu, a vařit ze sezónních potravin. Nákup lokálních potravin je volbou jak ekologickou, tak ekonomickou. Co můžete, kupujte zblízka, od regionálních dodavatelů - nepodporujte globální trh, jehož rozvoj ohrožuje jak místní menší chovatele a zemědělce, tak i přírodu.

Pokud chcete snížit uhlíkovou stopu toho, co jíte, je veganství maximální volbou. Zkuste vegetariánství a veganství. Pro začátek třeba jako výzvu jednou týdně - není se čeho bát! Zkoušejte nové recepty. Objevujte nové potraviny. Odměnou vám bude, vedle dobrého pocitu, že děláte něco pro zvířata a pro planetu, i vaše zdravější tělo.

Nejvíce eko je energie, kterou nespotřebujete. Pokud máte aspoň trochu šikovnou střechu (na vlastním nebo i bytovém domě), tak uvažujte (a ještě lépe instalujte!) o fotovoltaice. Asi nevyrobíte víc, než spotřebujete, ale každá zelená trocha se počítá.

Najděte si stejně smýšlející lidi a vybudujte svoji lokální skupinu, abyste na změny nebyli sami. Bavte se sousedy, rodinou, kýmkoliv. Vysvětlujte, diskutujte, argumentujte. Získávejte průběžně nové spojence pro ochranu klimatu. Aktivizace co možná největšího počtu lidi je klíčová.

S trochou snahy a štěstí může být náplň práce, filozofie a směřování organizace i běžný provoz v souladu s našimi životními principy a v lecčem i mnohem dál. S ekologických provozem, tzv. ozeleňováním lze začít kdykoliv. Druhým krokem by mělo být zapojení a proškolení ostatních zaměstnanců.

V první řadě váš dům kvalitně zateplete s použitím nejlepších dostupných technologií (pro začátek především střechu nebo strop) a vyměňte či zrenovujte v něm okna. A potom zrušte topení uhlím či plynem a přejděte na obnovitelné zdroje - biomasu (peletky, dřevo, štěpku…). nebo tepelné čerpadlo poháněné zelenou elektřinou.

Dopady Klimatické Změny v České Republice

Dopadem změny klimatu, který si už teď uvědomujeme, je dostupnost vody a s tím související sucho. Zpráva IPCC zmiňuje hrozby vyhynutí živočichů a možnost kolapsu celých ekosystémů, které nejsou schopny se se situací vyrovnat. Můžeme takové příklady najít i Česku?

V Česku je to určitě kůrovcová kalamita a rozpad smrkových lesů. Úzce to souvisí s klimatickou změnou, protože teplejší zimy kůrovec snáz přežije a rychleji se množí. Vyhovuje mu i sucho, které bylo v posledních pěti letech velmi znát.

Už nyní zemědělci vědí, že sucho, povodně i další klimatické faktory způsobují, že velikost sklizně není pravidelná a předvídatelná. Výkyvy v produkci pak vedou k výkyvům v ceně potravin, nebo dokonce i k hladomorům v některých částech světa.

V Česku tohle konkrétně nepociťujeme, což ale neznamená, že nejsme ohroženi sezonními záplavami. Záleží na tom, jak zranitelní jsou lidé v konkrétní oblasti. Pokud se bavíme o vlnách veder v Itálii nebo Řecku, v praxi to znamená, zda mají obyvatelé měst možnost s takovou situací něco dělat - třeba si pořídit klimatizaci.

Klimatický Systém a Skleníkový Efekt

Klima je dlouhodobý stav atmosféry (např. co se týče průměrných teplot, srážek), kdežto počasí je její krátkodobý stav. Klima se během geologického času postupně měnilo. V současném období čtvrtohor (kvartéru, od doby před 2,58 miliony let dodnes) přirozeně docházelo ke střídání meziledových a ledových dob.

Skleníkový efekt ovlivňuje klima vlivem toho, že některé plyny jsou schopné zabraňovat úniku tepla (infračerveného záření) z povrchu planety zpět do vesmíru. Tyto plyny se označují jako skleníkové, mezi nejvýznamnější patří oxid uhličitý (\(\mathrm{CO_2}\)) či methan (\(\mathrm{CH_4}\)).

Skleníkový efekt sám o sobě není negativním jevem. Kdyby se na Zemi neprojevoval, průměrná teplota by byla asi −18 °C (oproti dnešním 15 °C).

Skleníkové plyny jsou zodpovědné za skleníkový efekt:

• oxid uhličitý (\(\mathrm{CO_2}\)) - Jeho množství v atmosféře stoupá zejména vlivem spalování fosilních paliv.
• methan (\(\mathrm{CH_4}\)) - Uvolňuje se rozkladem biomasy, např. v mokřadech či žaludcích zvířat. Také je produkován průmyslem.

Skleníkové plyny vytvořené člověkem vznikají při výrobě, transportu i odstraňování statků (např. zboží, potravin). Rostoucí světová populace spotřebovává stále více zboží a mnohdy podléhá konzumnímu způsobu života. Výrobky jsou často navrhovány tak, aby měly jen omezenou životnost (plánované opotřebení).

Mitigace a Adaptace

Opatření s cílem snížení emisí skleníkových plynů (či zmenšení jejich množství v atmosféře) se označují jako mitigace. Lze řešit příčiny emisí, např. zmenšením spotřeby, výrobou energie bez spalování fosilních paliv (obnovitelné zdroje, jaderná energetika, v budoucnu snad termojaderná fúze).

Co se týče stravování, méně skleníkových plynů produkuje výroba rostlinné stravy (ve srovnání s produkcí masa a mléčných výrobků). Hromadná doprava produkuje méně skleníkových plynů než doprava individuální.

Dlouhodobé zmenšení množství skleníkových plynů v atmosféře přirozenými či průmyslovými procesy se nazývá sekvestrace.

Přizpůsobení se (např. klimatickým změnám) se označuje jako adaptace. Formou přizpůsobení může být např. zajišťování protipovodňových opatření či včasného varování před extrémním počasím, zlepšování hospodaření s vodou, zvyšování odolnosti infrastruktury či pěstování odolnějších plodin.

Mezinárodní Dohody a Výzkum

Kjótský protokol byl dojednán v roce 1997 a vstoupil v platnost v roce 2005. Jeho cílem bylo snížit emise skleníkových plynů o 5,2 %. V roce 2015 byla sjednána Pařížská dohoda mající za cíl udržet dlouhodobé zvýšení teploty (ve srovnání s dobou před průmyslovou revolucí) o 2 °C, ideálně pod 1,5 °C. Přijalo ji 193 států světa.

IPCC (Intergovernmental Panel on Climate Change = Mezivládní panel pro změnu klimatu) je mezivládní orgán OSN, jehož úkolem je podávat vědecké posouzení klimatické změny a navrhovat adaptační či mitigační opatření. IPCC neprovádí vlastní výzkum, ale shrnuje publikované výzkumy. Vydává mj. hodnotící zprávy.

Mezi ekonomická mitigační opatření patří např. uhlíková daň či prodej emisních povolenek (v rámci EU ETS). Na zmírňování (dopadů) klimatické změny se mohou podílet jak státy, tak společnosti a jednotlivci. Důležitou roli hraje informovanost a odpovídající vzdělání lidí (umět pochopit data popisující klimatickou změnu a uvědomovat si přírodní zákonitosti, které s ní souvisejí).

tags: #priroda #lide #a #změny #klimatu #co

Oblíbené příspěvky:

• Chov krocanů v ekologickém zemědělství
• EMISE Slezského gymnázia
• Co je to emise akcií?
• Přírodní krmivo pro psy Markus Mühle
• Psychologické souvislosti environmentálního žalu