Příroda subtropického pásu a její charakteristika

Subtropy se nacházejí mezi obratníky a 40. stupněm šířky, tedy od obratníku Raka (23,5° severní šířky) až po 40° severní šířky, a od obratníku Kozoroha (23,5° jižní šířky) až po 40° jižní šířky. Jsou to oblasti mezi tropy a mírným pásem.

Na severní polokouli spadá do subtropů oblast Středomoří (jižní Evropa, pobřeží jihozápadní Asie, úzký pobřežní pás v severní Africe), Asie a severní Amerika (Kalifornie). Na jižní polokouli spadá do oblasti subtropů jižní Amerika (střední Chile) a střední pás Austrálie.

Charakteristika subtropického pásu

Zeměpisná šířka ovlivňuje podmínky prostředí, například v souvislosti s množstvím dopadajícího slunečního záření. V různých podnebných pásech se vyskytují určité velké ekosystémy - biomy. Pro biomy je typické složení vegetace a výskyt dalších organismů.

Klima

Subtropy západních okrajů kontinentů charakterizuje teplé, slunečné a suché léto a mírná deštivá zima. Těmto subtropům se také někdy říká subtropy s obdobím zimních dešťů. Tento typ podnebí souvisí s posunem anticyklony v letním období na sever (stálé suché počasí) a na jih v období zimy (na území mohou pronikat větry od moře).

Vegetace

Původní neopadavé středomořské lesy byly v minulosti z velké části vykáceny. Zachovaly se pouze zbytky. Typické jsou trvale zelené křovité porosty - macchie (trnité, trvalé keře, které se nedají k ničemu využít).

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Asie a její rozmanitost

Asie je největší světadíl planety s rozlohou 44,5 mil km². Většinou svého území leží na severní polokouli a ve východních zeměpisných délkách. Přímo sousedí s Evropou (hranicí je pohoří Ural a spojnice jižního cípu Uralu, Kaspického a Černého moře). Od Afriky je oddělena Suezskou šíjí, od Ameriky pak Beringovým průlivem.

Velké procento území zabírají poloostrovy (Arabský, Přední a Zadní Indie, Korejský, Kamčatka, Malá Asie) a ostrovy (Velké a Malé Sundy, Japonské ostrovy, Cejlon, Kypr, ostrovy Severního ledového oceánu). Podél východního pobřeží se táhne pás činných sopek s častým zemětřesením - jejich příčinou je pohyb litosférických desek, na jejichž rozhraní se tato území nachází.

V Asii převažují vysočiny (území nad 200 m nad mořem). Nachází se zde také všech 14 vrcholů světa nad 8 000 m. Leží zde také nejvyšší hora - Mt. Everest (8848 m n. m.). Mezi velká pohoří pak můžeme dále řadit Karákoram, Pamír a Hindúkuš. Nejvyšší sopkou Asie je Ključevskaja (4 750 m n. m.) na Kamčatském poloostrově. Velké nížiny se rozprostírají na Sibiři, při pobřeží oceánů a podél velkých řek. Nejnižším místem je hladina Mrtvého moře.

Klima Asie

Podnebí Asie je velmi různorodé a je určováno zeměpisnou šířkou a vzdáleností od oceánu. Zasahují sem všechny klimatické pásy severní polokoule. Rozsáhlé horské oblasti mají specifické vysokohorské klima. Nejsevernější, arktický pás, je chladný s nízkými srážkami. Severní mírný pás s vysokými teplotními rozdíly v létě a zimě. Mezi tropickým a subtropickým podnebným pásem se často vyskytují tropické cyklony - tajfuny. Vysoká rychlost a rotace mají ničivý účinek.

Tropický pás je výrazně ovlivňován monzuny. Monzun - pravidelné větry směřující v letním období z oceánu nad pevninu (přináší srážky), v zimním pak z pevniny k oceánu (suché období). Letní monzuny jsou často doprovázeny záplavami.

Čtěte také: Krásy argentinské provincie

Vodstvo Asie

Asie je omývána vodami všech oceánů (kromě Jižního ledového). Přístup k moři je velkou výhodou z hlediska hospodářství. Pobřežní pásma a okolí řek jsou také hustě zalidněné oblasti Asie.

• Nejvodnější a nejdelší řekou je Chang Jiang protékající Čínou a ústící do Tichého oceánu. Sem také ústí další veletoky: Huang He, Amur a Mekong.
• Do Severního ledového oceánu pak ústí sibiřské veletoky Ob, Jenisej a Lena.
• Do Indického oceánu se vlévá Ganga s Brahmaputrou, Indus, Eufrat a Tigris.

Řeky mají velmi často posvátný charakter - Ganga je přímo svatou řekou pro hinduistické náboženství. Převážně řeky v Číně jsou využívány jako zdroj energie (vodní elektrárny), všechny pak slouží k dopravě ať již osob či zboží.

Řada jezer drží v Asii světová prvenství:

• Největší: Kaspické moře.
• Nejhlubší: Bajkal (hluboký 1 602 m).
• Nejníže položené: Mrtvé moře (- 400 m).
• Nejrychleji vysychající: Aralské jezero, zajímavý Balchaš.

Mezi kontinentem a samotným oceánem se nachází rozhraní v podobě okrajových moří či zálivů. Největším zálivem je Bengálský, dále můžeme jmenovat známý Perský záliv či Thajský. Okrajová moře pak mají různé charakteristiky - od studených a občasně zamrzajících (Karské moře, Moře Laptěvů, Beringovo moře) přes vnitřní moře (mezi kontinentem a ostrovy) - Ochotské, Japonské, Žluté, Jihočínské až po moře ryze tropická (Arabské, Andamanské, Jávská aj.). Úzká a protáhlá území mezi kontinentem a ostrovem zabírají průlivy (Beringův, Taiwanský, Korejský aj.) Moře jsou často využívána jako zdroj potravy - rybolov.

Čtěte také: Přečtěte si recenzi knihy Kniha, obraz a příroda

tags: #příroda #subtropický #pás #charakteristika

Oblíbené příspěvky:

• Materiály pro kuchyňské koše na odpad
• Udržitelné pohřbívání zvířat
• Záclony pro lepší vzduch
• Recenze likvidace autovraků v Polomi
• Posekaná tráva a bioodpad – klasifikace