Příroda v zimě: Jak zvířata přežívají chladné období

S přicházejícím podzimem nastávají chladná rána a příroda je plná různých zralých plodů. Pro některá zvířata je to signál, aby se začala připravovat na dlouhé období chladu a nedostatku potravy. Zima je obdobím, kdy příroda utichá a mnoho zvířat se uchyluje ke svým vlastním strategiím přežití. Některá hledají potravu i v nehostinných podmínkách, jiná se stahují do úkrytů, aby přečkala chladné měsíce v klidu a bezpečí.

Zimní spánek jako strategie přežití

Některé druhy zvířat přečkávají zimní období v tzv. zimním spánku. Zimní spánek je jeden ze způsobů, který umožňuje zvířatům přežít období, kdy mají omezený přístup k potravě. Během tohoto období zvířata prochází hlubokými změnami v jejich těle, což jim umožňuje přežít náročné zimní podmínky. Je to jedna z mnoha úžasných adaptací, které příroda vyvinula, aby zajistila přežití různých druhů ve stále se měnícím prostředí.

Co je to hibernace?

Zimní spánek odborně zvaný hibernace, není jen tak obyčejné zdřímnutí. Pro zvířata, která v zimě spí, jde o zvláštní stav, kdy jejich tělo funguje jinak. Sníží se jejich tělesná teplota, zpomalí se metabolismus a také všechny důležité životní funkce. Během období zimního spánku klesá dechová a tepová frekvence na minimum. Je to dokonale propracovaný systém přežití.

Přeborníci v zimním spánku

V České republice se můžeme setkat s mnoha zvířaty, která v zimě spí. Jde např. o medvěda, jezevce, plcha, netopýry, ježky, křečka, sviště a různé druhy obojživelníků nebo plazů. Také většina druhů hmyzu tráví zimu ve stavu strnulosti. Opravdovým přeborníkem na zimní spánek je netopýr.

Netopýři

Netopýři jsou savci, kteří jsou známí svou schopností létat. V našich končinách se netopýři živí většinou hmyzem. Během zimních měsíců je ale hmyzu nedostatek a létání je velmi náročné na energii. Příroda tak musela najít způsob, jak to udělat, aby netopýři v našich podmínkách přežili zimu bez potravy. A řešením je právě zimní spánek. Během podzimu si netopýři najdou vhodný úkryt jako je třeba jeskyně, půda domu nebo třeba dutý strom. Zimní spánek není klasický spánek tak, jak ho známe u lidí. Spící zvířata jsou v hlubokém stavu nečinnosti. Netopýři svou tělesnou teplotu snižují až na neuvěřitelné 2 °C. Díky tomu může jejich srdce bít pomaleji a zpomalí se i dech. Při nejhlubším zimním spánku se může počet tepů srdce netopýra snížit až na 4 tepy za minutu, a tak netopýrovi stačí nadechnout se každou minutu pouze 5x.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Několikrát za zimu se netopýři částečně probudí, aby zkontrolovali, zda je prostředí kolem nich k přezimování stále to nejvhodnější. Pokud to tak není, mohou se třeba kousek posunout. Velký problém je, když jsou netopýři ze svého spánku vyrušeni např. lidmi, kteří navštíví jeskyni, kde netopýři zimují. Netopýři se mohou úplně probudit, čímž ztratí velké množství energie a nemusí se pak dožít konce zimy. Nejnebezpečnější je rozdělávání ohňů v jeskyních a pod skalními převisy.

Ježci

Dalším typickým zimním spáčem je ježek. Také on by v zimě hledal svou potravu jen velmi těžko, protože se živí hlavně hmyzem. Potom se ukryje pod hromadu listí nebo větví a upadne do zimního spánku. Při zimním spánku klesne teplota těla ježka až k 5 °C. I když ježek šetří v zimě energií, jak nejvíce to jde, může během zimy ztratit až 40 % své váhy. Ze zimního spánku se budí, jakmile se oteplí a zavládne jarní počasí.

Na vzdory hluboce zakořeněnému mýtu, neexistuje žádná váhová hranice, která ježkovi zaručí přečkání zimy. To neplatí pro nesamostatná mláďata do váhy 250 až 300 g, takto malá mláďata potřebují naši pomoc na podzim vždy. Existuje jednoduché pravidlo: naši pomoc potřebuje ježek, který je aktivní ve dne. Ježci jsou aktivní hlavně v noci, a když je potkáme venku ve dne, většinou to značí nějaký problém. Vždy je ale lepší se nejdřív poradit, než něco uděláte. Pokud potkáte ve dne ježka, doporučuji zavolat do jedné ze tří Záchranných stanic, kde se na ježky specializují.

Medvědi

Také medvědi v zimě spí. Během podzimu využívají bohatou nabídku různých lesních plodů a snaží se co nejvíce vykrmit. Zimní spánek u medvědů je trochu jiný než u netopýrů a ježků. Tělesná teplota medvědů se sníží pouze o několik stupňů a také dechová frekvence se příliš nezmění. Hibernace medvědů je spíše podobná hlubokému spánku, během kterého jsou medvědi stále schopni reagovat na své okolí a mohou se snadno probudit. Když je v zimě tepleji, probudí se a snaží se najít nějakou potravu. Během teplých zim tak můžeme i v zimě najít venku medvědí stopy. Když přijdou teplejší dny a zimní období končí, začnou být medvědi opět aktivní.

Jezevci

Zimní spánek u jezevce je trochu jiný než u ostatních druhů zvířat. Jezevci nehibernují ve smyslu hlubokého zimního spánku a jejich teplota se nesnižuje. Jde o tzv. nepravý zimní spánek, při němž zůstávají živočichové v úkrytu a hodně spí. Občas se ale vydávají i ven, aby se vyprázdnili a napili. Jezevčímu sádlu se přisuzují léčivé účinky. Někteří myslivci tak jezevce loví a sádlo prodávají. Lovit jezevce je povoleno pouze v období od 1. září do 30. listopadu. Je to období, kdy se jezevci připravují na zimu a bývají opravdu vypasení.

Čtěte také: Krásy argentinské provincie

Zvířata aktivní i v zimě

Zvířata, která mohou v zimě najít dostatek potravy v zimě nespí. Nespí většina býložravců jako je jelen, srnec, divoké prase nebo třeba zajíc. Některá zvířata si na zimu budují zásobárny potravy. Zásoby si dělá např. veverka nebo krtek. Ptáci také v zimě nespí. Někteří ptáci se přes léto živí hmyzem a v zimě semeny.

Jak můžeme zvířatům pomoci přežít zimu?

Blížící se zima je pro volně žijící zvířata tím nejnáročnějším obdobím. Zvířata musí snášet nízké teploty, vyrovnat se s nedostatkem potravy a zamrzlými loužemi nebo náročným pohybem ve sněhu. My lidé jim můžeme při jejich strastech alespoň trochu pomoci.

Krmení ptáků

Nejvhodnější potravou do ptačích krmítek jsou podle odborníků jednoznačně semínka slunečnice. Kromě ní můžete do krmítka nasypat ještě semena máku, řepky, prosa, lnu, pšenice nebo rozdrcené ovesné vločky. Pokud nějaká semena z krmítka vypadnou, vůbec to nevadí. Například pěnkavy, jikavci a chocholouši sbírají semena dokonce raději ze země než z krmítka. To, co návštěvníkům vašeho krmítka chutná nejvíce, poznáte snadno - mizí to nejdříve. Strakapoudům a brhlíkům chutnají také drcené vlašské ořechy. Kosi, drozdi, kvíčaly a brkoslavy se zase s chutí pustí do jeřabin nebo jablek. Ty můžete zavěsit na větve před okno nebo kolem krmítka. Stejně jako tukové a lojové koule. Na nich si rádi pochutnají a pohoupají sýkorky, brhlíci a strakapoudi.

Do krmítek naopak v žádném případě nepatří zbytky jídel z kuchyně a to, co abychom ani my nesnědli - potrava zkažená a plesnivá. Z krmítek je proto podle Jiřího Šafránka nutné odstraňovat pravidelně nesnědené zbytky krmiva, aby se nestaly zdrojem plísní a nemocí.

Další věc, na kterou bychom neměli zapomenou, je voda. V zimě, zejména v mrazech, mají ptáci problém sehnat i nezamrzlý zdroj pro napití. Na trhu jsou speciální ptačí pítka, svému účelu dobře poslouží ale i mělká mistička. Misku stačí plnit nejlépe teplou vodou v pravidelnou dobu, na kterou si ptáci zvyknou přilétat.

Čtěte také: Přečtěte si recenzi knihy Kniha, obraz a příroda

Krmení vodních ptáků

Kromě pěvců a dalších drobných ptáků na krmítkách, lidé často v zimě krmí i vodní ptáky. Nejčastěji přicházejí lidé k řekám a rybníkům s pečivem. To by mělo být starší a v žádném případě by nemělo být plesnivé. Potravu jim můžeme zpestřit i vařenými těstovinami, bramborami nebo rýží, které necháte na břehu. Masožraví racci budou vděční i za odřezky z masa nebo vnitřnosti.

Krmení veverek

Na rozdíl od jiných hlodavců jsou v zimě čilé i veverky. Veverkám můžete pořídit speciální krmítko ze dřeva a plexiskla s odklopovacím víkem. Bystrá veverka rychle přijde na to, jak se ke schovaným oříškům dostat. Nikdo jiný se však do její „spíže“ nedostane. Nejlepší je dát první oříšky do krmítka ve slupce.

Péče o lesní zvěř

O srnky, divoká prasata nebo zajíce se starají myslivečtí hospodáři. Pokud jim chcete pomoci, je ideální je zkontaktovat a zjistit, kam a co je nejlepší přinést. Srnky mají nejraději seno a větvičky, kaštany nejvíce chutnají divokým prasatům.

Zajímavosti o hibernaci

• Zvířata mohou během zimního spánku ztratit až polovinu své váhy.
• Hibernace probíhá v cyklech, během nichž se živočichové občas probouzí.
• Některá zvířata dokážou přežít i při teplotách blízkých nule.
• Metabolismus se zpomalí až na 2 % běžného výkonu.

Každé zvíře má jinou taktiku. Plch velký si vybuduje útulný pelíšek hluboko v zemi, kde přečká zimu bez jediného probuzení. Naproti tomu medvěd, který není pravým hibernantem, udržuje vyšší tělesnou teplotu, a dokonce během zimního odpočinku přivádí na svět mláďata.

tags: #priroda #v #zime #zvirata

Oblíbené příspěvky:

• Jak vybrat drtič odpadu
• Informace o kauze Mikulovice
• Odolnost ekosystémů a ochrana přírody
• Více o Sdružení pro ochranu přírody a půdy
• Vytápění plynem a životní prostředí