Zázraky přírody: Filtry vody pro čistší a zdravější život

Je to tak trochu paradox - pořizujeme si čističky vzduchu, abychom společně se svými dětmi dýchali alespoň doma čistý vzduch, neb je nám známo, že ovzduší naše vezdejší není příliš ideální, zatímco nad vodou, která teče z kohoutků, se příliš nezamýšlíme, jako by ani nestála za řeč.

Sice víme, či lépe řečeno mnozí z nás vědí o existenci vodních filtrů, ale nač je pořizovat, když se o pitnou vodu starají vodárny, zatímco vzduch je více méně ponecháván svému „civilizačnímu" osudu.

Zasluhuje si pitná voda naši stálou pozornost (nejenom v okamžicích, kdy kohoutek tajemně zabublá a nevydá ani kapku)? Jak je to doopravdy s vodními filtry (dokáží, či nedokáží zlepšit kvalitu pitné vody)?

Než se pustíme do hledání odpovědí, musíme se alespoň nakrátko zastavit u živočišného druhu homo sapiens, tedy u člověka.

V lidském těle, v jeho tkáních, membránách, mozku, srdci, potu i v slzách se všude odráží „recept na život", který využívá všech složek přítomných v zemském povrchu. Nejenom pro zajímavost: voda představuje čtyři pětiny hmotnosti kojence, přibližně dvě třetiny dospělého člověka a zhruba polovinu hmotnosti starého člověka.

Čtěte také: Gaussova křivka a příroda

Voda hraje v lidském těle veledůležitou roli (nejenom proto, že mu mimo jiné přináší nezbytné minerální soli): rozpouští živiny i jejich štěpné produkty, přenáší je na místa určení, umožňuje jejich vstřebávání i vylučování nepotřebných látek z těla ven. Lidské tělo je s vodou spjaté, neboť je jeho základní životní potřebou. A je přizpůsobeno na příjem vody přírodního složení, tedy vody s nenarušenou biologickou hodnotou.

Jenže... Voda už není tím, čím bývala. Už nepochází ze zdravého životního prostředí, neboť právě na něm se sám člověk negativně podepsal (a podepisuje), a zhoršené životní prostředí se naopak podepisuje na lidském organismu. A přichází další jenže... Lidské tělo, které je matkou přírodou naprogramováno téměř 35 000 let (tak krátká je existence druhu homo sapiens), se není schopno adaptovat na značnou část odpadů, kterou civilizace během zhruba posledních padesáti let vyprodukovala a dále produkuje. Pitná voda (vzduch, půda) tak může obsahovat mnoho látek, které jsou přírodě cizí.

Je čas, abychom hledali odpověď na první otázku: Zasluhuje si pitná voda, která teče z kohoutků, naši pozornost?

Norma (ČSN 75 7111) [v současné době se zabývá problematikou hygienických požadavků na pitnou vodu vyhláška č. 252/2004 Sb. pozn. filtrypitnevody.cz] obsahuje 84 ukazatelů, které limitují přítomnost mikroorganismů a cizorodých látek s toxickými, rakovinotvomými, mutagenními (= vyvolávajícími změnu) a teratogenními (= vliv na vývoj plodu) účinky.

Ukazatele, vztahující se k jakosti pitné vody, mají pět různých stupňů závažnosti: od doporučených hodnot až po „nejvyšší mezní hodnoty" či „mezní hodnoty přijatelného rizika".

Čtěte také: Objevte Zázraky Přírody

K toxickým látkám, které voda obsahuje či může obsahovat, byť limitovaným, se však váže jedna nepříjemnost: některé (např. arzen, kadmium. olovo) se v těle kumulují a u dalších (např. cizorodé organické látky) se jen těžko dá zjistit jejich prahová (tj. neškodná) koncentrace, neboť...

U řady cizorodých látek s dlouhodobým účinkem (např. polycyklické aromatické uhlovodíky, radionuklidy, polychlorované bifenily, některé chlorované pesticidy, chlorovaná rozpouštědla atd.) neexistuje bezpečná prahová koncentrace a biologicky účinné (tedy negativně působící) může být každé množství škodliviny, které se dostane do organismu.

Navíc účinky cizorodých látek na lidské zdraví se mohou sčítat, násobit i navzájem se mezi sebou rušit.

Ačkoliv existují doporučení míst povolaných, ačkoliv existuji normy s požadavky na nepřítomnost nebo přísně omezenou přítomnost určitých nežádoucích látek v pitné vodě, přesto to vše dohromady je vždy o krok za skutečným stavem vody. Řečené platí obecně, nejde tedy v žádném případě o specifikum České republiky.

Chlor se do pitné vody dávkuje před jejím vstupem do vodovodní sítě, aby ji dezinfikoval a chránil před možným druhotným bakteriálním znečištěním v průběhu jejího transportu ke spotřebitelům.

Čtěte také: Fascinující sněhové vločky

Chlor má jednu důležitou vlastnost - vydrží ve vodě relativně dlouho a umí dostatečně zajistit její bakteriální nezávadnost. Chlor přidaný v obvyklých dávkách do kvalitní pitné vody nepáchne.

Chlorový zápach či chlorová pachuť, se kterou se můžeme setkat, není způsoben chlorem, nýbrž jeho sloučeninami se zbytkovými organickými látkami, kterým se podařilo projít vodárenskou úpravou. Chlor však reaguje i s vodními organismy, např. s rozsivkami či zelenými řasami (rybí pach vody) s jinými řasami či vyššími bakteriemi (pach vody travnatý, zatuchlý), s fenoly (nemocniční pach vody).

V popředí zájmu stojí trihalometany (chloroform, bromdichlormetan, bromoform a podobné sloučeniny), které jsou podezřívány z karcinogenních a mutagenních účinků.

Pach, tedy smyslově postižitelná vlastnost vody, nesmí bránit jejímu používání, jak už víme z definice pitné vody. Norma obsahuje několik stupňů pachu a za mezní, tj. ještě akceptovatelný, stanovila stupeň 2: pach slabý, který spotřebitel zjistí pouze tehdy, je-li na něj upozorněn odborníkem.

Musí se chlor ve vodárenství používat, či nemusí?, mohl by někdo namítnout. Zkusíme odpovědět otázkou: Existují dvě zla, jedno menší, druhé větší - po kterém se sáhne? Samozřejmě po zlu menším.

Zamezit vzniku nemocí přenosných vodou (např. tyfus, cholera, úplavice, dětská obrna, infekční žloutenka) je nejdůležitějším požadavkem na kvalitu pitné (avšak i užitkové) vody.

Při rozborech vody se však nehledají bakterie, které způsobují výše uvedená onemocnění, nýbrž se sledují bakterie, žijící ve střevním traktu člověka a teplokrevných zvířat.

• Koliformní bakterie: vyskytují se ve fekáliích člověka a ostatních teplokrevných živočichů, avšak i ve vodě bohaté na živiny, v půdě a v rozkládajícím se rostlinném materiálu.
• Enterokoky: patří do velké skupiny streptokoků a považují se za ukazatele čerstvého fekálního znečištění vody a zároveň za indikátor nežádoucích hygienických závad pitné vody. Vyskytnou-li se enterokoky v pitné vodě, signalizují tím její nedostatečnou dezinfekci chlorem.
• Mezofilní a psychrofilní bakterie: zastupují mikroorganismy, jejichž přirozeným biotopem jsou přírodní vody.

Ve vodách a půdách Země se od nepaměti vyskytovaly v nízkých koncentracích i dusičnany. A tak jako v přírodě existuje uzavřený koloběh vody a řada dalších koloběhů, kterými si příroda udržuje svou rovnováhu, existuje i koloběh dusíku.

Přirozené podmínky výskytu dusičnanů ve vodách byly postupně narušovány růstem lidských sídlištních celků, avšak synonymem chemického znečištění pitné vody se staly až v souvislosti s vysokým (a mnohde až nadměrným) využíváním dusíkatých hnojiv v zemědělství.

Jaké nebezpečí se k dusičnanům váže? A protože člověk s potravou, léky i třeba cigaretovým kouřem přijímá aminy, dodává tak dusitanům „druhou polovinu", která je nutná ke zrodu sloučeniny zvané nitrosaminy.

Důležité připomenutí: dusitany mohou způsobit smrt kojenců do tři měsíců věku. Váží se na krevní barvivo (krev kojenců obsahuje fetální, tj.

Snažili jsme se přiblížit alespoň něco málo z toho, co ohrožuje kvalitu pitné vody z veřejných vodovodů. Zodpovědět otázku, zda je voda, která teče doma z kohoutků zdravá, byť by i ve všech ukazatelích vyhověla normě, si netroufneme. Jenom podotkneme, že na různých místech stejné vodovodní sítě se může nalézat různá kvalita vody.

A protože voda je životní potřebou člověka, a protože s kvalitou pitné vody se potýká celý svět, nedala na sebe dlouho čekat zařízení pro dodatečnou úpravu vody přímo v místě její spotřeby. Srozumitelněji řečeno: vodní filtry pro domácnosti (a nejenom pro domácnosti).

Typy vodních filtrů

Existují různé typy vodních filtrů, které se liší způsobem instalace a použitím:

• Zařízení s horní a dolní nádobou: O objemu 1, případně až 2 litry vody. Filtr je upevněn pod horní nádobou. Voda se nalévá do horní nádoby a protéká skrz filtr do nádoby dolní (z testovaných značek - Kenwood, Diona, Brita).
• Filtry „třetího kohoutku": Voda (studená, nikoliv teplá) se přivádí k filtru kohoutkem nebo jeho funkci plní přepínač filtr - dřez, který je umístěn na začátku nebo na konci vodovodní baterie nad kuchyňským dřezem. Zařízení je umístěno na desce (nebo pod deskou) kuchyňské linky v blízkosti dřezu (z testovaných značek - Rainfresh, Dionela FAM 1, Dionela FDN 2).
• Bateriové (dřezové) filtry: Filtrační těleso malých rozměrů se připevňuje na konec výtokového ramínka vodovodní baterie nad dřezem a tvoří s přepínačem jeden celek (z testovaných značek - MTC 10, Instapure).

Vodní filtry bývají často označovány za „partnery" vodáren, neboť jsou - řečeno slovy výrobců - schopny napravit nedostatky, které vodovodní voda má, či může mít. Mnozí z nás, jak už jsme řekli, o filtrech vědí, ale moc jejich schopnostem nevěří.

Filtry, resp. jejich filtrační vložky mají výrobci udávanou životnost (kapacitu), po jejíž dobu garantují účinnost svých výrobků.

Přírodní zázraky ve filtraci vody

V poslední době se do popředí dostávají přírodní materiály, které se využívají ve filtrech vody. Mezi ně patří:

Dřevní xylém

Tým vědců z Massachusetts Institute of Technology (MIT) vyvinul filtry pitné vody vyráběné ze dřeva. Pro výrobu se využívá dřevo nekvetoucích stromů, jako je borovice nebo ginkgo.

Bělové dřevo těchto stromů obsahuje speciální pletiva zaručující transport vody a živin od kořenů až k horním větvím, odborně nazývané dřevní cévní svazek nebo xylém.

Tyto xylémové filtry dokážou odfiltrovat patogeny, jako jsou bakterie E. coli i rotaviry. Filtry prošly testováním v reálných podmínkách a mají velký potenciál pro použití v komunitním prostředí.

Zeolit

Zeolit je filtrační materiál s výraznou schopností absorbovat vodu, plyny a vysokou ionizační schopností. Jeho pórovitá struktura poskytuje optimální povrch pro kolonizaci biologicky užitečných nitrifikačních bakterií.

Zeolit se využívá při čištění zahradních jezírek a rybníků, kde zajišťuje makro-filtraci, mikro-filtraci a zbavuje vodu těžkých kovů a jiných nežádoucích látek.

Filtrační patrony LAICA Bi-flux

Pro váš každodenní pitný režim je ideální volbou filtrační patrona Bi-flux Univerzální, která je určena pro úpravu vody ve filtrační konvice LAICA. Tento vodní filtr efektivně odstraňuje vodní kámen, chlor, těžké kovy, pesticidy a herbicidy, čímž přeměňuje běžnou vodu z kohoutku na zdravou a čistou vodu s vynikající chutí.

Jeho speciální schopnost zachovat minerály prospěšné pro tělo a současně eliminovat nežádoucí zápach chloru ho činí výjimečným. Filtrační patrona Bi-flux je vybavena pětistupňovou technologií filtrace, což zaručuje výborné výsledky při každém použití.

Pokud zvažujete, proč nepít balenou vodu, máme pro vás skvělé řešení. Použitím patron do konvic LAICA získáte každý den čerstvou a chutnou vodu bez plastového odpadu. Jeden náhradní filtr do konvice LAICA má životnost 150 litrů nebo 30 dní, což je efektivní a ekologické řešení.

Těmto filtrům dodává výjimečnost pokročilá 5stupňová technologie filtrace vody z vodovodních trubek, jež je doplněna o důkladnou 100% sterilizaci, což zajišťuje maximální kvalitu a bezpečnost vody ve vaší domácnosti.

LAICA představuje širokou paletu filtračních patron Bi-flux, které jsou speciálně navrženy pro flexibilní využití v jejich filtračních konvicích, umožňující přizpůsobení podle jedinečných potřeb a preferencí uživatelů. Tato řada zahrnuje rozmanité typy filtrů na vodu do konvice: od univerzálního filtru pro každodenní použití, přes Minerální balanc pro zachování minerálů ve vodě, až po filtr s magnéziem pro zvýšení hořčíku a speciální filtr odstraňující dusičnany ve vodě.

Tabulka: Srovnání vybraných parametrů filtračních patron LAICA Bi-flux

tags: #zázraky #přírody #filtry #vody

Oblíbené příspěvky:

• Recyklace fosforu z odpadních vod
• Ekologická likvidace vozidel
• Využití kompostu v ovocném sadu
• Dopady klimatických změn na půdu
• Jak správně třídit obalový odpad?