Jak Můžeme Přispět k Ochraně Klimatu

25.03.2026

Záleží nám na tom, aby naše planeta byla příjemným místem k životu. Proto ji pomáháme chránit hned v několika zemích světa.

Projekty ve Světě

Farmářům v Zambii představujeme inovace pro adaptaci na změnu klimatu, v Iráku sázíme odolné stromy a v Gruzii se věnujeme například kompostování.

Zambie: Inovace pro farmáře

K boji s dopady změny klimatu často stačí tak obyčejná věc, jako je mobilní telefon. Právě přes něj ukazujeme farmářům v chudých regionech Zambie, jak mohou efektivně čelit dopadům klimatické změny. V mobilním telefonu se farmáři dozví důležité informace o podnebí, aby věděli, kdy přijdou srážky a co mají v daném období pěstovat, nebo jaké plodiny dokážou odolat klimatickým šokům.

Subsaharská Zambie patří mezi země, na které těžce dopadají změny klimatu. Díky naší iniciativě se více než 40 tisíc farmářů v Zambii naučilo, jak lépe odolávat klimatickým změnám díky inovacím.

Životní prostředí v Zambii chráníme ještě mnoha dalšími způsoby. Například představujeme farmářům metody šetrného zemědělství (conservation farming) a podpořili jsme používání energeticky úsporných metod vaření, jako je například používání takzvaného zeleného uhlí.

Čtěte také: Ochrana klimatu v každodenním životě

Charita Česká republika poskytla školení o ekologickém farmaření více než 125 farmářům z uprchlických komunit. Zemědělci v zemích subsaharské Afriky, jako je i Zambie, jsou výrazně závislí na dešťových srážkách. Proto se náš seminář týkal zejména plodin, které lze za minimálních dešťových srážek bez větších problémů vypěstovat.

Charita proto představuje farmářům v Zambii zásady ekologického zemědělství, které pracují s minimálním narušením půdy a podporují diverzifikaci fauny a flóry. Zároveň zajišťujeme, aby místní měli přístup k potřebnému vybavení.
Irák: Sázení stromů proti rozšiřování pouště

Irák dlouhodobě trápí extrémní sucho a s ním spojené rozšiřování pouště. Desetiletí konfliktů tyto problémy ještě prohloubily. Zejména region Anbar se kvůli dezertifikaci potýká s častými pouštními bouřemi a vysokou prašností. Právě v Anbaru pomáháme proti tomuto fenoménu bojovat, a to sázením stromů, které zabraňují rozšiřování pouště.

V Iráku také představujeme farmářům metody, podle kterých mohou pěstovat s ohledem na životní prostředí. Vyškolili jsme 917 farmářů v regionu Ninivských plání, které patří mezi nejúrodnější oblasti v Iráku.

V minulosti jsme pro zemědělce opravili také 3 kilometry dlouhý zavlažovací kanál v okrese Hít. Kvůli usazeninám a prasklinám v něm nemohli místní kanál naplno využít.

Čtěte také: Jak být ekologický

Kvůli svým geografickým podmínkám trpí Irák chronickým nedostatkem pitné vody. Tuto skutečnost ještě zhoršila válka se samozvaným Islámským státem. V důsledku nepokojů byla poničená i řada zařízení na filtraci vody, spousta lidí tak neměla přístup k pitné vodě. Náš tým v Iráku provozuje 17 zařízení na úpravu vody v oblasti Anbár, které nedávno prošly rekonstrukcí. Úpravny mají nově zrenovované sedimentační nádrže a filtry.

Vodu potřebují také místní zemědělci, které trápí velké sucho. Opravili jsme proto 3 kilometry dlouhý zavlažovací kanál v okrese Hít v centrální části Iráku. Kvůli usazeninám a prasklinám v něm nemohli místní kanál naplno využít.
Gruzie: Kompostování pro omezení metanu

Věděli jste, že až 60 % odpadu na gruzínských skládkách tvoří organický odpad? Ten při rozkladu bez přístupu kyslíku, k čemuž na skládkách na rozdíl od kompostování dochází, uvolňuje do ovzduší metan, což škodí nejenom lidskému zdraví, ale také negativně přispívá ke změně klimatu. Přitom stačí jednoduchá změna - začít kompostovat, a omezit tak organický odpad na skládkách.

Lidem v Gruzii proto představujeme výhody kompostování. 127 farmářů se naučilo, jak správně kompostovat. V Gruzii dlouhodobě pomáháme chránit přírodu ve vysokohorských oblastech.

Dřevěný kompostér od nás obdržela i Manana Metreveli z vesnice Utsera. Manana vyrábí kompost v zemní jámě už několik let. Protože je kompostér objemný, sbírá do něj odpad i od dalších rodin z vesnice. Jak sama říká, školení od našeho charitního týmu motivuje ostatní, včetně dětí, ke kompostování.

Čtěte také: Tipy pro ochranu přírody

Až 60 % odpadu na gruzínských skládkách tvoří organický odpad, který při rozkladu uvolňuje do ovzduší metan a oxid uhličitý. Tyto složky jsou nejenom zdraví škodlivé, ale také negativně přispívají ke změně klimatu. Kompostování organického odpadu je vůbec nejefektivnější metodou při prevenci znečištění životního prostředí.
Mongolsko: Recyklace plastového odpadu

Když se řekne Mongolsko, představíme si většinou krásnou přírodu, rozsáhlé stepi a nomádské pastevce. Tuto zemi ale bohužel trápí také rychlá devastace životního prostředí.

V Mongolsku podporujeme podniky, které se aktivně věnují recyklaci plastového odpadu. Díky naší iniciativě jsme zabránili tomu, aby 1500 tun plastového odpadu skončilo na skládce. V zemi se rovněž zaměřujeme na ochranu ekosystémů. V minulosti se nám podařilo zabránit kontaminaci půdy o rozloze 12 000 kilometrů čtverečních díky výstavbě ekologických toalet.

Množství odpadu, zejména toho plastového, a s ním spojena nelegální likvidace, je jedním ze zásadních problémů v Mongolsku. Země nemá dostatek zařízení, aby dokázala zpracovat nadměrné množství odpadu, který ji doslova zaplavil. Charita Česká republika ve spolupráci s místní organizací Ecosoum uvedla do provozu první recyklační centrum. Nová provozovna byla otevřena před měsícem a zdejší obyvatelé si ji pochvalují.

Recyklačním centrem naše pomoc nekončí. V Mongolsku toho na ochranu životního prostředí děláme ještě mnohem více. Podporujeme místní podniky a obyvatele, včetně dětí, aby se více zapojili do sběru a třídění odpadu. V zemi se rovněž zaměřujeme na ochranu ekosystémů, v minulém roce se nám podařilo zabránit kontaminaci půdy o rozloze 12 000 kilometrů čtverečních díky výstavbě ekologických toalet.
Moldavsko: Efektivní nakládání s odpady

Nakládání s odpady představuje v nejchudší zemi Evropy zásadní problém. Zejména venkovské regiony bojují s nelegálními skládkami a nemají systém efektivního nakládání s odpady. Ten chyběl i ve městě Criuleni.

Aby se s odpady nakládalo efektivně, uspořádali jsme také řadu školení pro moldavské odborníky i širokou veřejnost a představili jsme jim způsoby, jak mohou sami přispět k omezení odpadu, jeho opětovnému použití i recyklaci.

Do ochrany životního prostředí v Moldavsku jsme zapojili i mladou moldavskou generaci.

Jednou z menších obcí, kde efektivní systém sběru odpadu doposud chyběl, je Criuleni. Teď zde působí náš charitní tým, který městu pomáhá s funkčním a udržitelným odpadovým hospodářstvím.

Co se třídění odpadů týče, Česká republika se dlouhodobě pohybuje na špici Evropské unie. I proto předáváme své bohaté zkušenosti v zemích, kde chybí udržitelnější přístup k nakládání s odpady a recyklaci obecně. V Criuleni jsme pomohli nainstalovat kontejnery na třídění odpadu. Sběr tuhého komunálního odpadu a jeho svoz je teď mnohem organizovanější a ekonomičtější. Kontejnery si pochvalují i zdejší obyvatelé. Okolní prostranství se díky nim stalo daleko příjemnějším pro život.
Česká Republika: Obnova Mokřadu

Na ochranu životního prostředí nezapomínáme ani v České republice. Naše oddělení Globálního a rozvojového vzdělávání finančně podpořilo v loňském roce obnovu historického mokřadu na okraji obce Jilemnice.

Mokřad zde přirozeně fungoval až do 70. let, kdy byl v oblasti vytvořen umělý kanál. Do obnovy mokřadu se pod taktovkou Jilemnického lidskoprávního spolku a ve spolupráci s neziskovou organizací INEX SDA zapojilo celkem 20 dobrovolníků z Evropy. Během dvou víkendů vytvořili 7 malých hrází, které efektivně zadržují vodu v krajině.

Role Jednotlivců a Společnosti

Výzkumníci se otázkou zabývali proto, že narůstá zájem obyčejných lidí s klimatickou krizí něco dělat.

„Naše každodenní rozhodnutí, tedy například zda budeme jezdit autem do práce, čím budeme topit, co budeme jíst a zda jsme ochotni přispět na ekologické projekty, mohou v souhrnu významně ovlivnit míru emisí skleníkových plynů.

Studie ukazuje, že ekologicky příznivé chování závisí nejen na hodnotách, ale i na podmínkách, za kterých se lidé rozhodují.

Ochotu mladých lidí přispět na snižování emisí CO2 významně ovlivňuje skutečnost, zda jejich vrstevníci znají jejich rozhodnutí. Vyplývá to z experimentu, který mezi více než 700 středoškoláky a vysokoškoláky provedli vědci Národního institutu SYRI.

Tam, kde mladí lidé věděli, že jejich příspěvek bude na konci experimentu zobrazen ostatním, byla darovaná částka podstatně vyšší.

Z experimentu zároveň vyplynulo, že ti, kteří věděli, že jejich příspěvek bude veřejný, přispěli v průměru o 31 % více než účastníci v anonymní skupině. „Tento efekt byl výraznější u středoškoláků, kteří reagovali citlivěji na sociální kontext.

Silným prediktorem výše příspěvku byl také odhad chování ostatních. Respondenti, kteří očekávali, že ostatní přispějí více, sami také přispěli vyšší částkou. Popsaný efekt byl nejsilnější u středoškoláků.

Na rozhodování měla vliv i osobnostní charakteristika jednotlivců. Ochotu přispět zvyšovali lidé, pro které je důležitá péče o druhé, a také ti, kteří vykazovali větší otevřenost vůči novým zkušenostem.

Angažmá České Republiky

Česko podle nevládních organizací dlouhodobě dostatečně nepřispívá na politiku týkající se změn klimatu v souladu s mezinárodními dohodami. Příspěvky neodpovídají také podílu, jakým se Česko na znečišťování podílí. Dlouhodobě je to 200 až 300 milionů korun ročně. Jde o peníze, které směřují hlavně do rozvojových zemí.

Na tiskové konferenci ekologického hnutí Greenpeace ke klimatické konferenci OSN COP 28 to řekl ředitel Českého fóra pro rozvojovou spolupráci (FoRS) Pavel Přibyl. FoRS je platforma, která sdružuje neziskové organizace zabývající se rozvojovou spoluprací nebo humanitární pomocí.

Česko si podle Přibyla už dříve stanovilo cíle týkající se příspěvků do klimatických fondů v dokumentu Politika ochrany klimatu, který platí do letošního roku a připravuje se jeho aktualizace. Upozornil na to, že obsahuje záměr poskytovat v roce 2025 ročně 1,2 miliardy Kč a v roce 2030 zhruba 1,8 miliardy Kč. "To, co přispíváme, je několikanásobně nižší," doplnil.

Přibyl poukázal na to, že podle různých zdrojů patří v míře vypouštěných emisí na jednoho obyvatele ČR na druhé až čtvrté místo mezi zeměmi EU a globálně předčí i Čínu nebo Indii. Podotkl také, že příspěvky Česka odpovídají pouze jednotkám procent z částky, která by byla adekvátní množství vypouštěných emisí.

Poukázal na to, že projekt Fakta o klimatu ve svých analýzách uvedl, že pro dosažení férového podílu podle HDP by Česko už v roce 2018 muselo přispět 7,8 miliardy korun ročně, tedy asi 0,6 procenta státního rozpočtu.

Přibyl zmínil, že do Zeleného klimatického fondu zřízeného úmluvou OSN, přispěla ČR pěti miliony USD, tedy asi 110 miliony Kč. Poslední tři roky ale nepřispěla vůbec. "Na příští čtyři roky vláda schválila příspěvek ve výši jednoho milionu dolarů ročně. To je asi dvě koruny na obyvatele," poznamenal.

Před Českem také bude stát otázka takzvaného fondu na kompenzaci ztrát a škod, který má pomoci zvláště zranitelným a chudým zemím, což bude také jedno z témat klimatického summitu.

Ješátková uvedla, že ministerstvo životního prostředí dlouhodobě přispívá na aktivity spojené s dopady změn klimatu v rozvojových zemích. Jde o Globální fond životního prostředí (GEF) a Zelený klimatický fond (GVF), kam přispěla ČR právě 110 miliony Kč do roku 2018. Potvrdila, že od roku 2024 do roku 2027 má Česko přispívat milion USD ročně, tedy podle současného kurzu přes 22 milionů Kč.

FoRS oslovil vládu s iniciativu držme slovo, ve které neziskové organizace žádají, aby Česko své závazky v boji proti změnám klimatu dodrželo.

Jak Můžete Pomoci Vy

Věříme, že se každý může stát dárcem a zapojit se tak snadno do ochrany přírody, krajiny a klimatu. Nabízíme řadu možností dárcovství a podpory - od příležitostí pro malé dárce a běžné lidi až po spolupráci s velkými firmami. A pokud nenajdete vhodný projekt k podpoře přímo u nás, rádi vás nasměrujeme na další organizace a iniciativy.

Nejjednodušší forma podpory je darem přímo na náš účet 668 668 668 / 0600. Dar od souhrnné výše tisíc korun ročně si můžete odečíst z daňového základu.
Dlouhodobí dárci a dárkyně jsou pro naši práci nejdůležitější. Řada z nich jsou běžní lidé bez velkých příjmů, kteří posílají třeba okolo sto až dvou set korun měsíčně.
Hledáte konkrétní projekt k podpoře? U nás můžete vždy vybrat z řady různých iniciativ podle toho, co je vám nejbližší.
Sháníte dárek pro někoho, komu je ekologie blízká? Nebo chcete mít prostě sami v ruce certifikát o tom, jak jste přispěli k ochraně přírody, krajiny a klimatu?
Nemůžete si dovolit nás podpořit finančním darem? Přebytečné květiny nám můžete snadno darovat na benefiční květinové bazary v Brně. Konají se jednou měsíčně od dubna do září na dvoře Domu ochránců přírody na Panské 9.
Přijeďte na některý z vzdělávacích kurzů nebo eko pobytů nebo prostě jen tak se ubytovat na pár dnů v pasivním domě obklopeném sadem a ukázkovou přírodní zahradou.

Věnujeme se podpoře drobných komunitních eko projektů, ale nezalekneme se ani těch velkých.

Většina našeho nadačního jmění je uložena v nemovitosti v areálu Svatopetrská v Brně-Komárově. Zanedbaný průsmyslový areál jsme proměnili společně se soukromým investorem na vzorový ekologický byznys park.

Máte jiný nápad na spolupráci?

U příležitosti Mezinárodního dne Země si 22. dubna připomínáme, proč je důležité chránit přírodu a upozorňovat společnost na možné negativní dopady naší činnosti na životní prostředí. I nám v Charitě záleží na stavu naší planety, proto ji pomáháme chránit nejrůznějšími způsoby.

tags: #kam #prispet #pro #ochranu #klimatu