Boj proti klimatickým změnám je dnes v rozvinutých zemích prioritou. V zemích rozvojových ale mají priority nastavené jinak. Klimatická změna dopadne na všechny, ale ne všude stejnou měrou. A paradoxně v zemích Afriky, kde k ní na rozdíl od rozvinutých zemí přispěli spíše méně než více, budou následky výkyvů počasí, sucha, záplav a hurikánů dramatičtější. V Evropě i USA je boj proti klimatickým změnám často prezentován jako nezbytnost, jako přenesená snaha o „ochranu“ obyvatel těch rozvíjejících se států, které dnes neprávem splácí klimatické dluhy za země již rozvinuté.
Aktuální studie, navázaná na průzkum veřejného mínění v Jihoafrické republice, ale popisuje trochu jinou realitu. Klima a jeho změny tu za problém vhodný k řešení vůbec považovány nejsou. Jak ale upozorňuje Nicole De Wet-Billingsová z univerzity ve Witwatersrand, sami Jihoafričané takovou iniciativu nedoceňují. Byli by mnohem raději, kdyby výdaje z národního rozpočtu plynuly spíše než na nějaké klima, které opravdu nepovažují za prioritu, na mnohem palčivější socioekonomické problémy.
De Wet-Billingsová to dokládá svou aktuální studií, sestavenou na základě reprezentativního vzorku 3173 respondentů. Mužů i žen, obyvatel měst i venkova. Tři nejpalčivějších problémy Jihoafrické republiky, tak jak je vnímají Jihoafričané, jsou nezaměstnanost, HIV/AIDS a vysoká kriminalita, spojená s obavami o vlastní bezpečnost. Obyvatele dále trápil rasismus a xenofobie, politika, korupce, nedostupnost služeb a základní infrastruktury, nedostupnost vzdělání, pozemkové reformy, náboženské a kulturní otázky, chudoba, lidská práva, přetěžování v zaměstnání, domácí násilí a problematika mládeže.
Ptáte se, kde je starost o životní prostředí a obavy z klimatických změn? Pro Jihoafričany nestojí v první trojici, ba ani v první desítce. Ze všech témat, které doufají, že bude jejich vláda řešit, je řadí - v tom nejlepším případě - až na 17. místo. Víc lidí v odpovědi uvedlo, že už je nic dalšího nenapadá, než těch, kteří uvedli životní prostředí a klimatické změny. Jako vládní prioritu, to nejdůležitější téma k řešení, uvedlo klima jen tolik respondentů, že se jejich počet blíží statistické chybě.
Že jihoafrická vláda částečně přispívá na ochranu přírody, její občané vědí. Ale radost z toho mají pramalou. Hned 78,12 % mužů a 80,82 % žen zaujímá k otázkám životního prostředí negativní postoj, a v zásadě nesouhlasí s tím, aby vládní výdaje plynuly tímto směrem. Tato odpověď je pak vlastní většině z dotázaných, bez ohledu na barvu pleti (nejvýraznější negativní postoje vůči životnímu prostředí vyjadřovalo 80,5 % černochů), víru (78,74 % věřících přírodu nemusí), zaměstnanost (79,88 % nezaměstnaných a 78,64 % zaměstnaných), obyvatel měst i vesnic (77,71 a 82,45 %). Pouze pětina z dotázaných zachovává vůči životnímu prostředí pozitivní postoj. Ale ani ti nepovažují zrovna za šťastné, aby vláda na tuto oblast vynakládala další prostředky. „Otázky životního prostředí nejsou mezi jihoafrickými obyvateli nějak vysoce hodnoceny.
Čtěte také: Postup pro hlášení plných košů
Aktuální studie, navázaná na průzkum veřejného mínění v Jihoafrické republice zjistila, že klima a jeho změny tu za problém hodný k řešení vůbec považovány nejsou. Kolik jich bylo? Jihoafričanů, kteří uvedli životní prostředí jako prioritní téma k řešení, bylo 0,09 %.
Čtěte také: Soused hromadí odpad: Co s tím?
Čtěte také: Účinné metody proti vodnímu kameni
tags: #přístav #plný #odpadků #v #jižní #Africe