Přizpůsobení zvířat v přírodě: Příklady adaptace a ochrany

Příroda sestává ze živých i neživých složek. Mezi živé složky přírody patří organismy: rostliny, živočichové, houby, mikroorganismy aj. Ucelené součásti přírody se označují jako ekosystémy.

Ekologie se zabývá vztahy v přírodě a zkoumá vztahy mezi organismy navzájem i mezi organismy a prostředím. Organismy jsou přizpůsobené na určité podmínky (adaptace) a snášejí jen jejich určité rozpětí (ekologická valence).

Abiotické podmínky (faktory) prostředí souvisejí s neživou přírodou. Viditelné světlo je zdrojem energie pro fotosyntézu, ale též obecně slouží k orientaci či komunikaci organismů. Změny intenzity světla vedou u živočichů k ovlivňování biorytmů, které souvisejí např. s rozmnožováním či migrací. Teplota je dána počasím a klimatem místa, v němž organismy žijí.

Vnitrodruhové vztahy existují mezi jedinci stejného druhu. Jedinci mohou napodobovat své chování, soutěžit o pohlavní partnery či si vymezovat teritorium. Potravní řetězce popisují, jak se látky a energie v přírodě přesouvají mezi organismy. Na počátku potravních řetězců stojí producenti, což bývají fotosyntetizující organismy. Díky fotosyntéze ukládají energii slunečního záření do chemických vazeb a vytvářejí organické látky bohaté na energii. Producenty se živí konzumenti 1. řádu, což jsou obvykle býložraví (živící se rostlinami) či všežraví živočichové.

Adaptace na městské prostředí

Biologové objevili novou oblast pro zkoumání vývoje živočišných druhů. Města jsou totiž ideálním jevištěm, na němž je možné sledovat, jak se vyvíjí chování živočichů, a to rychlostí, jaká se dá v přírodě jen stěží zaznamenat.

Čtěte také: Cíle strategie EU pro klima

Evoluční pasti

Nové podmínky někdy připraví pro živočichy "evoluční past", do níž se chytí. Příkladem mohou být severoamerické veverky. Veverky se totiž po milióny let "učily" velmi rychle přebíhat velká otevřená prostranství. Když ale totéž dělají při přebíhání čtyřproudé silnice, je to špatný nápad.

Do jiné evoluční pasti se zase chytají floridské sojky křovinné (Aphelocoma coerulescens). Sojky totiž díky umělému dostatku potravy mají mladé o několik týdnů dříve než stejní ptáci v přírodě. Jenže ořechy, semínka a další rostlinná strava, která stačí dospělým jedincům, není dostatečná pro mláďata. Sojčí mláďata tedy trpí hlady, špatně rostou, nebo uhynou.

Zavádějící pro živočichy jsou i světla měst. V hustě obydlených oblastech však želvy po nakladení vajíček spíše zamíří k osvětleným domům a ulicím. A je dost pravděpodobné, že tam zahynou. Osvětlené město také vadí ptákům, kteří v noci migrují. Světla je oslní a opeřenci někdy narazí do budov.

Příklady adaptace

Některé příklady adaptace už badatelé zaznamenali. Například Hans Slabbekoorn z univerzity v nizozemském Leidenu popsal, že sýkory koňadry zpívají ve městě ve vyšší tónině než v přírodě. Vyšší tóny jsou totiž pro ostatní ptáky lépe rozpoznatelné na pozadí městského hluku, který má spíše nižší kmitočet.

To, že rychlé přizpůsobení je možné, dokazují - k nelibosti lidí - také potkani. Potkani žijí v přírodě v norách, ale uměli se výborně přizpůsobit i městu. Ve městě prakticky nemají nepřítele, protože divoké kočky si troufnou jen na mláďata. Potkanům tedy hrozí jen člověk, když se je snaží otrávit. Tito hlodavci si však už postupně vyvinuli dědičnou odolnost vůči některým lidským jedům. Výborně také využívají svou chuť. Jak vědci zjistili, jestliže potkan něco jednou lehce okusí a není mu z toho dobře, už podobně chutnající potravu (nebo návnadu) nikdy nejí.

Čtěte také: Česká strategie pro změnu klimatu

Adaptují se na městský život stejně úspěšně i jiné živočišné druhy? Městské populace sýčků v argentinských městech vzkvétají. Podobně úspěšní jsou v prostředí amerických měst jestřábi Cooperovi. Městští kosi černí využívají pouličního osvětlení k prodloužení doby, kdy mohou shánět potravu, a dne protaženého o hodiny umělého osvětlení využívají i k námluvám. Mají k tomu uzpůsoben dědičně podmíněný chod vnitřních biologických hodin. Město je vydatným zdrojem znečištění a nejednou jsou tu živočichové vystaveni vysoce toxickým látkám.

Adaptaci na město a jeho specifické podmínky zvládají i rostliny. Ve městech produkuje méně kyanidu, který mu slouží jako ochrana před býložravci. Je to logický evoluční počin, protože syntéza kyanidu jetel vyčerpává a snižuje jeho odolnost k suchu. Ve městě jeteli spasení býložravci nehrozí, ale nedostatku vláhy si tam užije dost a dost.

Rozvoj měst může drasticky změnit místní životní prostředí a vytvoří nové ekosystémy, které mohou pohánět rychlou evoluci u široké škály organismů.

Adaptace na klimatické změny

Globální oteplování a extrémní počasí stále více ovlivňují i divokou přírodu v našich končinách. Přibývají tropické dny a dlouhodobá sucha, které snižují dostupnost vody pro ptáky a savce. Tyto extrémy nutí mnoho druhů měnit své chování a rozmístění. Už dnes pozorujeme, že se celá řada rostlin, ryb, motýlů, obojživelníků, ptáků, plazů i savců stěhuje do chladnějších oblastí - do vyšších poloh či severněji - aby unikli teplejším podmínkám.

Letní tropická horka nad 30 °C jsou život ohrožující také pro volně žijící zvířata. V městech a suchých oblastech mohou ptáci, ježci či drobné savce trpět žízní a přehřátím - nemají majitele, který by jim zajistil vodu a stín. Teplotní rekordy a měnící se roční období ovlivňují i chování živočichů.

Čtěte také: Přizpůsobení želv prostředí

Změna klimatu umožňuje postup nepůvodních, teplomilných druhů dále na sever. I u nás se objevují noví hosté, kteří by dříve v mírném podnebí nepřežili. Stejně tak v městských potocích přezimující nutrie profitují z mírných zim a hojných zdrojů potravy: v posledních letech se přemnožily v několika městech, protože se množí až několikrát do roka, a místní lidé je přikrmují.

V důsledku oteplování a úbytku přirozených potravních zdrojů se vlci i medvědi stále častěji přibližují k lidským obydlím. Podle odborníků sucho a úbytek přirozených biotopů doslova nutí velké šelmy opustit lesy: pronikají k vesnicím a městům hledat zbytky sklizně či další snadno dostupné zdroje potravy.

Zajímavým příkladem adaptace živočichů je bobří návrat do krajiny. Bobři budují hráze, které stojí za zmínku. Jejich stavby totiž zadržují značné objemy vody v mokřadech, což pomáhá krajinu stabilizovat: hráze vyrovnávají průtok v tocích, zmírňují návalové povodně i období sucha.

Klimatická změna se týká nejen lidí, ale i všech zvířat a rostlin kolem nás. Studie a zprávy ukazují, že spousta živočichů už adaptaci „rozjela“, ale hranice jejich schopností jsou omezené. Proto není na místě rezignovat - naopak ekologické vzdělávání a osvěta jsou klíčové pro pochopení změn a ochranu biodiverzity.

Příklady adaptace na specifické podmínky

Když se za druhé světové války utíkali Londýňané schovat do tunelů metra, čekali tam na ně krvežízniví komáři. V prostorách metra sice našli komáři bezpečný úkryt před přirozenými nepřáteli, ale ptáci tam z pochopitelných důvodů chyběli. A tak se komáři rekvalifikovali na pijáky savčí krve. Lidé hledající v metru úkryt před německými bombami pro ně pak představovali velkolepou hostinu. Podzemním komárům to vyneslo zoologické označení Culex pipiens molestus čili komár obtížný.

Ve městech je průměrná teplota o několik stupňů vyšší než v okolní venkovské krajině. Na mnoha místech bývají stěny, vozovky nebo chodníky vystavené slunečnímu úpalu, a pak jejich teplota dosahuje extrémních hodnot. I tomu se dokážou živočichové přizpůsobit.

Strategie přežití v zimě

Zvířata využívají různé strategie k překonání zimy, jako je zimní spánek, migrace a další. Během zimního období se mění tělesné funkce zvířat, jako je zpomalení metabolismu, snížení tělesné teploty a úspora energie. Zimní spánek a další strategie přežití mají význam pro udržení rovnováhy v ekosystému a pro zachování biodiverzity.

Zvířata si vytvářejí zásoby potravy, budují si úkryty a připravují se na dlouhé měsíce chladu a nedostatku.

Úspěchy v ochraně zvířat

Ochráncům přírody se povedlo zabránit vyhynutí až 48 druhů zvířat. Bez jejich úsilí by od roku 1993 byla míra vymírání savců a ptáků třikrát až čtyřikrát vyšší. Mezi zvířata, která by bez programů na záchranu či vysazení do míst původního výskytu od roku 1993 zmizela, patří rys iberský, kondor kalifornský nebo prase zakrslé.

Mezi zachráněná zvířata patří například amazoňan portorický - v roce 1975 žilo ve volné přírodě jen třináct jedinců tohoto druhu malého papouška. Od vyhynutí se ho podařilo zachránit díky programu na vysazení do míst původního výskytu v jednom portorickém parku. Po mongolských stepích se nyní prohání na 760 koní Převalského, a to navzdory faktu, že ve volné přírodě se přestali vyskytovat už v roce 1960.

Podle Stuarta Butcharta, vedoucího vědeckého pracovníka BirdLife International, zjištění ukazují, že závazky ochránit různé druhy od vyhynutí v budoucnu jsou dosažitelné a zároveň nezbytné pro zachování zdravé planety.

Dospěli k tomu, že se podařilo zabránit vyhnutí 21 až 32 druhů ptáků a sedmi až šestnácti druhů savců. Zatímco ptákům pomohla hlavně kontrola invazivních živočišných druhů, programy na ochranu v zoo a ochrana přirozeného prostředí, savcům pomohly mimo jiné legislativní kroky nebo sbírky v zoologických zahradách.

Navzdory nadějným zjištěním však některé živočišné druhy zaznamenaly úbytek jedinců - týká se to kupříkladu kriticky ohrožené sviňuchy kalifornské, kterou ohrožuje ilegální rybolov v Kalifornském zálivu.

„Obvykle slyšíme špatné zprávy o krizi biodiverzity a není pochyb, že kvůli lidské činnosti čelíme bezprecedentním ztrátám. Můžeme však zabránit tomu, abychom přišli o celé živočišné druhy. Pokud bude dostatek vůle. Je to výzva k akci: ukázat celý obrázek problému a také to, co můžeme dokázat, když hned začneme jednat a podpoříme snahy o ochranu živočichů a zabránění jejich vyhynutí,“ uvedl spoluautor studie a profesor na univerzitě ve městě Newcastle Phil McGowan.

Vědci ze Světového fondu na ochranu přírody (WWF) nyní zveřejnili zprávu, kde varují, že populace volně žijících zvířat se od roku 1970 zmenšily v průměru o 68 procent.

Tabulka: Příklady adaptace zvířat na městské prostředí

tags: #přizpůsobení #zvířat #v #přírodě #příklady

Oblíbené příspěvky:

• Ekologické balení konzerv
• Historie Tetování Příroda v Kruhu
• Zelená dohoda: Lidský rozměr
• Taxi Knížecí - informace
• Úhyn ryb Bulhary