Odborníci v Průhonicích diskutovali o invazních rostlinách a ekologii

31.03.2026

Průhonice, 18. září 2023 - Nutrie říční, jelen sika, pajasan žláznatý, bolševník velkolepý, rak mramorovaný či sršeň asijská - to je jen několik z mnoha druhů, které dělají starosti odborníkům na biologické invaze i ochráncům přírody. Ti všichni se sešli na půdě Botanického ústavu AV ČR v Průhonicích, aby prodiskutovali, jak omezit negativní dopady invazních druhů na přírodu i lidskou společnost a zabránit jejich dalšímu šíření v České republice.

Setkání odborníků na invazní druhy v Průhonicích

Setkání proběhlo 12.-13. září a zúčastnili se ho zástupci organizací, které mají co do činění s biologickými invazemi v České republice - ústavů Akademie věd, univerzit, resortních výzkumných organizací ministerstev (MŽP a MZe), povodí Vltavy a Labe - ale také zástupci krajských úřadů i nevládních organizací.

Cílem setkání bylo navzájem se informovat o invazních druzích živočichů, rostlin a patogenů v různých typech prostředí, probíhajících výzkumných a regulačních projektech, způsobech managementu invazních druhů, či zmírňování jejich negativních dopadů na přírodu a lidskou společnost. Důraz byl kladen také na spolupráci mezi výzkumnými organizacemi a státní správou.

„Setkání bylo významné tím, že přivedlo na jedno místo lidi ze všech dotčených oblastí, od výzkumu přes státní správu po zástupce organizací, které invazní druhy využívají. Invaze jsou problémem, jenž se dotýká mnoha sektorů, proto jeho řešení vyžaduje úzkou spolupráci všech zúčastněných.

Dopady invazních druhů a potřeba spolupráce

Biologické invaze jsou palčivým problémem ochrany přírody, protože ohrožují biodiverzitu. Šíření některých invazních druhů má ovšem také významné hospodářské a socio-ekonomické důsledky. Před současnou situací varuje i nedávno vydaná zpráva Mezivládního panelu pro biodiverzitu a ekosystémové služby. Člověk však invazní druhy také využívá ku svému prospěchu, například v zahradnictví, krajinářství, chovu zvířat či pěstování energetických plodin, a tady je nutno minimalizovat rizika a nastavit limity pěstování či chovu. To vše bylo předmětem přednášek a diskusí.

Čtěte také: Klimatické faktory Průhonic

Legislativa a akční plány

Pro Českou republiku bylo významným milníkem v řešení biologických invazí přijetí zákona č. 364/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s implementací předpisů Evropské unie v oblasti invazních nepůvodních druhů, a následné přijetí Akčního plánu pro řešení problematiky prioritních způsobů šíření invazních nepůvodních druhů v České republice. Tento plán mimo jiné počítá s lepší informovaností veřejnosti a jejím zapojením prostřednictvím tzv. občanské vědy nebo se zavedením účinnější kontroly na hranicích. Dalšími metodickými dokumenty, které pomohou v omezování široce rozšířených invazních druhů, jsou v letošním roce vydané zásady regulace pro pajasan žláznatý a bolševník velkolepý.

„Zaměříme se zejména na zvýšení informovanosti veřejnosti o tom, které druhy jsou u nás nepůvodní, co způsobují a jaké jsou možnosti sledování jejich výskytu, omezování a likvidace.

O oddělení ekologie invazí

Vítáme Vás na stránkách oddělení ekologie invazí, které je součástí Botanického ústavu AV ČR v Průhonicích. Oddělení vzniklo na začátku roku 2005 jako výsledek vzrůstající výzkumné aktivity věnující se rostlinným invazím. Na těchto stránkách vám chceme představit toto oddělení, projekty, na kterých se podílí, a některé výstupy.

Co jsou to invaze ve světě rostlin a proč je vůbec studovat?

Jako invazní organismy označujeme ty, které byly zavlečeny mimo svůj přirozený areál za pomoci člověka (nepůvodní, zavlečené druhy) a jsou schopny v tomto novém a pro ně nepůvodním areálu přežívat a šířit se. Těmito zavlečenými a úspěšnými organismy mohou být všechny typy života od virů přes rostliny až po hmyz a savce. A proč tedy studovat tyto zavlečené organismy? V historii střední Evropy existuje velká řada zavlečených druhů, u kterých se dnes ani nepozastavujeme nad jejich původem, ale také se objevují druhy, které v krajině nevidíme rádi.

Nejedná se pouze o mediální hvězdy typu bolševníku velkolepého, ale i o méně výrazné druhy, polní plevely, a stromy. V rámci vzrůstající celosvětové dopravy také roste množství zavlékaných druhů a tím i jejich vliv na prostředí, kde se objevují. mohou negativně ovlivňovat půdní erozi, narušovat břehy toků. Přímo na člověka často působí jako významný zdroj alergenů. Zdroje finanční i lidské, které jsou poté vynakládány na jejich kontrolu, mohou být a skutečně bývají obrovské.

Čtěte také: Emise a Volvo Průhonice

Naše oddělení se podílelo na natáčení pořadu Planeta věda České Televize (vysíláno v září 2007) o problému invazí. Na podzim roku 2008 vyšel sborník z konference ČBS "Rostlinné invaze v České republice: situace, výzkum a management".

invazní druhy - jsou podskupinou naturalizovaných druhů, které vytváří reprodukce schopné potomky, často ve velkých množstvích a ve značné vzdálenosti od mateřských jedinců.

Globální hodnocení výskytu nepůvodních druhů

Provedli jsme dosud nejúplnější globální hodnocení výskytu nepůvodních druhů z hlavních taxonomických skupin (mikroorganismů, hub, rostlin a živočichů). Nepůvodní druhy byly zavlečeny do všech oblastí světa, včetně Antarktidy, a rozšířily se i na nejodlehlejší ostrovy. Jejich počty rostou ve všech taxonomických skupinách a všech regionech a tento růst se často dokonce zrychluje.

S výjimkou cévnatých rostlin a obratlovců však existují rozsáhlé mezery ve znalostech; to platí zejména pro Afriky a Střední Asio a pro vodní ekosystémy. U nenápadných organismů, jako jsou bakterie, a do určité míry také eukaryotické mikroorganismy a houby, jsou k dispozici údaje jen pro velmi málo druhů a regionů. Naše znalosti jsou proto silně ovlivněny intenzitou výzkumu.

Faktory ovlivňující zavlékání nepůvodních druhů

Abychom předešli budoucím invazím nepůvodních druhů, je třeba porozumět nejen ekologickým, ale také lidským a sociálním faktorům ovlivňujícím jejich zavlékání.

Role adaptačních strategií při invazích rostlin

Grimeovo schéma životních strategií rostlin poskytuje teoretický základ i kvantitativní metodologii pro studium role adaptačních strategií při invazích rostlin.

Čtěte také: Průhonice a snížení frekvence svozu odpadu

Vliv chráněných území na šíření nepůvodních rostlin

Chráněná území jsou zřizována za účelem ochrany globální biodiverzity ohrožené různými faktory, včetně invazních rostlin. V národních parcích v centrálním podhůří Himálaje na území Nepůlu jsme testovali, nakolik chráněná území fungují jako bariéra proti šíření nepůvodních rostlin. Druhová bohatost i Shannonova diverzita naturalizovaných rostlin byla významně vyšší mimo chráněná území než uvnitř.

Při společném hodnocení všech chráněných území se druhová bohatost a diverzita naturalizovaných rostlin snižovala od hranice parků směrem dovnitř.

Vliv velikosti genomu na naturalizaci a invazi rostlin

Testování vlivu velikosti genomu a úrovní ploidie na naturalizaci a invazi rostlin pomocí přibližně 11 000 druhů ukázalo, že velký genom omezuje naturalizaci, ale podporuje invazi.

Původ nepůvodních druhů a evoluční nerovnováha

Lidé přemisťují rostlinné druhy a poskytují jim příležitost ke zdomácnění mimo oblast jejich původního rozšíření. Druhy pocházející z různých oblastí jsou však mezi světovou naturalizovanou flórou zastoupeny do různé míry. Hypotéza evoluční nerovnováhy předpokládá, že rozdíly ve fitness druhů z jednotlivých biogeografických oblastí určují jejich úspěšnost poté, co jsou přemístěny jinam a setkají se tam s místní biotou.

Analýza rozšíření původních a nepůvodních druhů pro téměř celou globální flóru ukázala, že úspěšné nepůvodní druhy pocházet z velkých území s vysokou biodiverzitou, kde rostou ve velkých populacích a v průběhu evoluce interagovaly s mnoha rozmanitými kompetitory a nepřáteli. Podobné charakteristiky oblastí původního rozšíření mají také rostliny, které lidé vybírají pro pěstování a ekonomické využití.

Vliv nepůvodních druhů na složení společenstev

Invaze nepůvodních druhů jsou spojeny se změnami biodiverzity, otevřenou otázkou ale zůstává, nakolik jsou tyto procesy vyvolány změnami ve složení invadovaných společenstev. Jedním z možných mechanismů je, že se společenstva s nepůvodními druhy mění v čase rychleji než společenstva, v nichž se nevyskytují. V databázi BioTIME jsme porovnali oba typy společenstev a vyjádřili, jak se podobnost jejich druhového složení mění v čase, mezi po sobě jdoucími záznamy na trvalých plochách. Zjistili jsme, že i když jsou nepůvodní druhy přítomné relativně vzácně, jejich přítomnost je spojena se zvýšenou rychlostí změn.

Katalog nepůvodních rostlin České republiky

Třetí vydání Katalogu nepůvodních rostlin České republiky, které navazuje na vydání z let 2002 a 2012, bylo aktualizován o nové údaje shromážděné v posledním desetiletí, byl též přehodnocen statut některých taxonů na základě nových taxonomických a ekologických poznatků. Katalog zahrnuje 1576 nepůvodních taxonů, z nichž 1084 je přechodně zavlečených, 417 naturalizovaných a 75 invazních. Oproti vydání z roku 2012 došlo k nárůstu o 122 taxonů.

Příspěvek nepůvodních taxonů ke květeně ČR činí 37,8 %, pokud jsou zohledněny všechny taxony bez ohledu na stádium invaze, nebo 16,2 %, uvažujeme-li pouze naturalizované, které jsou trvalou součástí květeny. Nejvíce nepůvodních rostlin pochází z oblasti Středomoří (618 taxonů, tj. 31,5 % z celkového počtu), ostatních částí Evropy (380 taxonů, 19,4 %), ostatních částí Asie (290 taxonů, 14,1 %) a Severní Ameriky (262 taxonů, 13,4 %).

Mapy založené na kumulativním výskytu nepůvodních druhů za posledních 50 let, vyjádřeném jako podíl na flóře příslušného kvadrantu mapovacího pole, ukazují, že nepůvodní druhy jsou relativně častější v nížinách a v městských aglomeracích.

Vliv evropského kolonialismu na rozšíření nepůvodních rostlin

Přemísťování rostlinných druhů člověkem po celém světě se urychlilo s nástupem evropského kolonialismu. Evropské mocnosti byly zodpovědné za záměrný i náhodný transport, introdukci a zdomácnění nepůvodních druhů na územích, která ovládaly. Tyto aktivity zanechaly trvalou stopu v globálním rozšíření nepůvodních rostlin.

Konkrétně jsme zkoumali, jak čtyři evropská impéria (britské, španělské, portugalské a nizozemské) předurčila složení současných nepůvodních flór po celém světě. Zjistili jsme, že nepůvodní květeny oblastí, které byly kdysi obsazeny stejným impériem, jsou si podobnější, a že floristická podobnost mezi oblastmi obsazenými stejným impériem se zvyšuje s dobou, po kterou byl region obsazen.

Semenné banky a úspěšnost naturalizace a invaze

Narůstající globalizace usnadňuje zavlékání rostlin mimo oblast jejich původního rozšíření. Zásadní podmínkou prevence potenciálně škodlivých introdukcí je poznat, co je příčinou úspěšného zdomácnění a šíření nepůvodních rostlin v novém areálu. Zkoumali jsme, jaký je vztah mezi globální úspěšností naturalizace a invaze, typem a denzitou půdní semenné banky a vybranými druhovými vlastnostmi (hmotnost semen, dormance semen a životní forma rostliny) 2350 krytosemenných rostlin. Úspěšnost naturalizace a invaze byla silně spojena s vytvářením vytrvávající semenné banky, vliv hustoty semenv půdě a dalšími vlastností byl mnohem slabší. Naše výsledky ukazují, že perzistence semenné banky je velmi dobrým prediktorem úspěšné naturalizace a invaze.

Vliv dominantních druhů na druhovou diverzitu

Je známo, že invazní rostliny snižují druhovou diverzitu původních společenstev, probíhá však také debata o tom, zda podobný vliv mají i původní rostliny, které tvoří dominanty rostlinných společenstev. Abychom na tuto otázku odpověděli, porovnali jsme invazní dominantní druhy rostlinných společenstev ve střední Evropě s dominantami původními.

Jako první jsme ukázali, že jak původní, tak invazní dominanty mohou snižovat diverzitu vegetace. Celkem 17 dominantních druhů (devět původních a osm invazních) statisticky významně snižovalo druhovou bohatost společenstev; nejsilnější negativní vliv jsme zaznamenali u Reynoutria ×bohemica, Calamagrostis epigejos, Phalaris arundinacea a Urtica dioica.

Zeměpisná šířka a míra invaze

Na základě údajů o rozšíření původních a naturalizovaných rostlin v 801 regionech celého světa jsme porovnali míru invaze (vyjádřenou jako podíl nepůvodních naturalizovaných rostlin na celkové flóře oblasti) na kontinentech a ostrovech severní a jižní polokoule. Míra invaze klesá s rostoucí zeměpisnou šířkou, ale ostrovy a pevniny se v tomto ohledu liší. Na ostrovech je míra invaze konzistentně nižší ve vyšších zeměpisných šířkách, zatímco na pevnině vztah nejlépe popisuje unimodální závislost. Míra invaze na ostrovech je výrazně vyšší než v pevninských oblastech.

Fylogenetická příbuznost a semenné banky

Pomocí globální databáze semenných bank (GloSSBank), která obsahuje údaje pro 2350 krytosemenných rostlin, jsme zkoumali, nakolik jsou délka přežívání semenné banky v půdě a její hustota určovány fylogenetickou příbuzností. Zjistili jsme významný fylogenetický signál, což dokazuje, že schopnost vytvářet vytrvávající semennou banku se neobjevuje ve fylogenezi náhodně.

Schopnost přetrvávat v půdě je sice fylogeneticky korelována s produkcí dormantních a malých semen, ale hmotnost semen a dormance jsou samy o sobě špatnými prediktory přežívání semen v půdě. Je zajímavé, že proměnné odrážející vliv habitatu (hlavně míra narušení a pokryvnost vegetace), významně ovlivňují schopnost krytosemenných rostlin vytvářet trvalou semennou banku, ale klima takový vliv nemá. Jako první jsme v této studii ukázali, že fylogenetická příbuznost je důležitá pro pochopení funkce semenných bank a jejich vzniku, i toho jak souvisí s vlastnostmi rostlin, klimatem a charakterem biotopu.

Ekonomické využití rostlin a pravděpodobnost naturalizace

Sledovali jsme, jak ekonomické využívání semenných rostlin ovlivňuje pravděpodobnost naturalizace druhu v území mimo oblast jeho původní výskytu, kam jej přenesli lidé. Zjistili jsme, že pravděpodobnost naturalizace užitkových rostlin (které mají pro člověka ekonomickou hodnotou) je 18krát vyšší, než u rostlin bez ekonomického využití. Nejúspěšnější jsou v tomto ohledu rostliny pěstované jako krmivo pro zvířata a rostliny s environmentálním využitím (např. okrasné). Platí také, pravděpodobnost naturalizace vzrůstá s počtem různých způsobů využití. Mezi užitkovými rostlinami jsou nadměrně zastoupeny taxony ze severní polokoule a nejsnáze v nových územích zdomácňují užitkové rostliny z Asie.

Botanický průzkum a spolupráce

Jmenuji se Jan Doležal a pracuji jako botanik na volné noze. Zaměřuji se na botanický průzkum České republiky, kde studuji především květenu písčin, ale také biotopy ovlivněné lidskou činností (nádraží, pískovny, kamenolomy, vojenské prostory a lesní školky).