Opatření pro zabránění ohrožení bezpečnosti a škod na zdraví

Cílem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je předcházet ohrožení života a zdraví zaměstnanců při práci. Rizikem ohrožujícím životy a zdraví zaměstnanců při práci se rozumí možnost vzniku škody na životě a zdraví zaměstnanců při práci.

Základní právní úprava bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (předcházení ohrožení života a zdraví při práci, povinnosti zaměstnavatele, práva a povinnosti zaměstnance) je obsahem zákoníku práce (§ 101 až 108). Zákoník práce je doplněn zákonem č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, který v návaznosti na zákoník práce upravuje další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy.

Systém řízení BOZP

Národní příručka "Systém řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci" poskytuje návod na zavedení řízení BOZP. Pro tuto národní příručku bylo použito pojmenování základních prvků systému řízení, které svým obsahem vychází z osvědčeného přístupu uplatňovaného u systémových norem ČSN EN ISO 14001 (Systémy environmentálního managementu), ČSN EN ISO 9001 (Management kvality) a OHSAS 18001.

Při zpracování příručky byl sledován také záměr vytvořit podmínky pro následné zpracování podnikové příručky, která by byla návodem pro zavedení integrovaného systému řízení, zahrnujícího požadavky na systémové řízení jak bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, tak i ochrany životního prostředí a jakosti. Svými požadavky tato příručka zároveň respektuje a naplňuje i trend prosazovaný Mezinárodní organizací práce v příručce ILO - OSH 2001 a zásady "Správné praxe", směřující k zavedení systémů řízení v organizacích, které se zabývají jak řízením BOZP, tak i ochranou životního prostředí.

Zásady a principy systému řízení BOZP

Zavedení systému řízení BOZP spočívá v realizaci následujících principů a zásad:

Čtěte také: Jak předcházet nemocem z povolání

• Stanovit bezpečnostní politiku, obsahující základní záměry a strategii organizace, prezentující především závazek managementu organizace přijatou politiku prosazovat a ve spolupráci s ostatními zaměstnanci ji také plnit a usilovat o neustálé zlepšování úrovně BOZP a ochrany životního prostředí.
• Stanovit cíle, které jsou v souladu s bezpečnostní politikou organizace a které jsou měřitelné a reálné.
• Stanovit a udržovat v rámci plánování postupy identifikace nebezpečí, hodnocení a řízení rizik, vyplývající z prováděných činností, výrobků a služeb, které organizace řídí včetně činností, výrobků a služeb dodavatelů a jiných zainteresovaných stran.
• Zajistit a poskytnout zdroje (materiální i lidské), potřebné k zavedení, udržování a neustálému zlepšování systému řízení BOZP.
• Řídit organizaci tak, aby se zvyšovala úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců, dodavatelů a dalších zainteresovaných stran včetně veřejnosti a úroveň ochrany životního prostředí.
• Dávat při řízení organizace stejnou prioritu bezpečnosti, ochraně zdraví a s tím související i ochraně životního prostředí, jako ekonomickým hlediskům a usilovat o zvyšování úrovně kultury práce a celkové pohody při práci.
• Uplatňovat v rámci řízení organizace integraci řízení BOZP s ostatními řídícími akty a přijímat rozhodnutí týkající se výrobních i jiných činností, vždy s ohledem na zajištění BOZP při práci.
• Klást důraz především na prevenci a přijímat preventivní opatření k zamezení vzniku mimořádných událostí včetně opatření k ochraně životního prostředí, a to i mimo areál organizace.
• Zahrnovat hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví do všech oblastí činnosti organizace (od vývoje, projektování, konstrukce, výroby, údržby, služeb, až po likvidaci provozů) včetně pracovních podmínek a pracovního prostředí; bezpečnostní hlediska uplatňovat již při výběru a nákupu technických zařízení, nářadí a OOPP včetně zavádění nových technologií.
• Posilovat vědomí odpovědnosti zaměstnanců za ochranu vlastního zdraví a motivovat je ke spolupráci na zvyšování úrovně bezpečnosti práce. Za tím účelem také zlepšovat pracovní podmínky a pracovní prostředí.
• Informovat orgány (obce, kraje atd.), zaměstnance, dodavatele, zákazníky a veřejnost o rizicích způsobených prováděnými výrobními činnostmi a o přijatých bezpečnostních opatřeních. Poskytovat zákazníkům informace, jak bezpečně nakládat s dodávanými produkty.
• Spolupracovat se státními orgány i místní samosprávou při prevenci vzniku havárií a při zvyšování ochrany zdraví lidí a životního prostředí v regionu.
• Respektovat a plnit požadavky předpisů vztahujících se k bezpečnému provozu organizace, prosazovat jejich plnění u všech zaměstnanců a ostatních zainteresovaných stran a zohledňovat při výběru dodavatelů jimi dosaženou úroveň BOZP.
• Zajistit v rámci systému řízení BOZP tok informací mezi vedením organizace, zaměstnanci a ostatními zainteresovanými stranami včetně zpětné vazby, umožňující provádění potřebných změn a úprav stávajícího systému řízení.
• Určit potřeby v oblasti výcviku a odborné způsobilosti a zajistit provádění činností odborně způsobilými osobami.
• Dokumentovat systém řízení BOZP (postupy, procesy, změny), monitorovat a kontrolovat činnost systému a přijímat opatření k nápravě, s ohledem na stanovenou bezpečnostní politiku, cíle a vlastní provoz organizace.
• Provádět změny a přijímat potřebná opatření, na základě výsledku přehodnocení (přezkoumání) vhodnosti, přiměřenosti, efektivnosti a účinnosti systému řízení BOZP.
• Usilovat o neustálé zlepšování systému řízení BOZP zavedeného v organizaci s tím, že prosazování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jako nedílné součásti sociálního systému péče o zaměstnance, je v zájmu nejen dané organizace, ale i celé společnosti.
• Porovnávat dosaženou úroveň BOZP a efektivnost systému řízení s výsledky dosaženými jinými organizacemi (porovnání provádět zejména se stavem na úseku: pracovní úrazovosti, prevence, realizovaných bezpečnostních opatření, havarijního zabezpečení, pracovních podmínek, pracovního prostředí a zdravotní péče). V souvislosti s tím prosazovat uplatňování těchto principů a zásad také u dodavatelů, subjektů působících v pronajatých objektech organizace atd. včetně sdílení zkušeností a poznatků z uplatňování těchto principů a zásad s ostatními organizacemi, které již mají zaveden systém řízení BOZP, případně se zavedením systému řízení BOZP zabývají.

Postup při zavádění systému řízení BOZP

1. Politika BOZP: Vedení organizace (management) stanoví a vhodným způsobem vyhlásí politiku BOZP a zajistí, aby s ní byli seznámeni všichni jichž se dotýká. Politiku BOZP vypracuje písemně, s uvedením data a podpisu statutárního zástupce organizace (případně jím pověřeného pracovníka), který je členem vrcholového vedení organizace.

   Vyhlášením bezpečnostní politiky management organizace zveřejňuje svůj záměr a závazek prosazovat a realizovat systém řízení BOZP v celém rozsahu činností prováděných organizací a jejích dalších aktivit včetně zajištění ochrany životního prostředí, a to jak v areálu organizace, tak i v jejím okolí.

   Politiku BOZP stanoví vedení organizace tak, aby splňovala následující požadavky:

   • byla specifická pro danou organizaci a odpovídala povaze a rozsahu prováděných činností a z nich vyplývajících rizik,
   • byla rovnocennou a integrální součástí celkové politiky a strategie organizace,
   • byla v souladu s celkovou politikou organizace a s dílčími politikami (politikou jakosti a environmentální politikou),
   • obsahovala konkrétně a jasně vyjádřený závazek managementu organizace přijatou politiku prosazovat a ve spolupráci s ostatními zaměstnanci naplnit,
   • byla srozumitelná a pochopitelná pro všechny zaměstnance organizace, dodavatele a ostatní zainteresované strany,
   • obsahovala závazek plnit požadavky předpisů a prosazovat jejich plnění jak u svých zaměstnanců, tak i u dodavatelů a ostatních zainteresovaných stran,
   • obsahovala závazek pravidelného přezkoumávání vhodnosti a přiměřenosti samotné politiky BOZP,
   • obsahovala závazek k neustálému zlepšování (zlepšování výkonnosti systému řízení BOZP) a v souvislosti s tím k vytváření podmínek pro zvyšování úrovně kultury práce a celkové pracovní pohody,
   • byla dokumentována, realizována a udržována, s ohledem na výsledky přezkoumání její vhodnosti a přiměřenosti,
   • datována a podepsána statutárním zástupcem organizace.

   Organizace politiku BOZP zpřístupní všem zainteresovaným stranám, kterých se týká.

2. Plánování: Organizace plánuje provádění své bezpečnostní politiky a plnění cílů stanovených v zájmu dosažení vyšší úrovně BOZP. Vlastnímu plánování předchází počáteční přezkoumání stávajícího systému řízení BOZP uplatňovaného v organizaci, a to z hlediska jeho rozsahu, přiměřenosti a účinnosti. Na základě výsledku přezkoumání stanoví cíle, cílové hodnoty a měřitelné ukazatele úrovně BOZP. V rámci plánování stanoví termíny, odpovědnosti, pravomoci a zdroje k dosažení cílů a cílových hodnot, priority a tam kde je to možné i kvantifikaci cílů.

   Plánovací proces zahrnuje:

   • stanovení postupů k soustavné identifikaci nebezpečí, hodnocení a řízení rizik, vyplývajících z prováděných činností, výrobků a služeb řízených nebo jinak ovlivňovaných organizací včetně činností, výrobků a služeb prováděných nebo poskytovaných dodavateli a ostatními zainteresovanými stranami, jejich průběžnou aktualizaci a stanovení priorit v oblasti BOZP,
   • stanovení postupů k identifikaci a zpřístupnění požadavků předpisů a jiných požadavků souvisejících s BOZP (jako je oblast ochrany životního prostředí, požární ochrany atd.) a jejich průběžnou aktualizaci,
   • stanovení cílů a cílových hodnot, které jsou v souladu s bezpečnostní politikou organizace a závazkem k neustálému zlepšování a stanovení zdrojů k jejich dosažení,
   • stanovení měřitelných ukazatelů úrovně BOZP,
   • vytvoření programů k dosažení cílů a cílových hodnot, ve kterých jsou určeny odpovědnosti za splnění stanovených cílů a cílových hodnot pro každou příslušnou funkci a úroveň v organizaci (včetně pravomocí) a jejich aktualizaci při změnách činností, výrobků nebo služeb, případně změnách provozních podmínek.
3. Zavedení a provoz: Realizace tohoto prvku systému řízení BOZP spočívá ve stanovení organizací úkolů, odpovědností a pravomocí jak svým zaměstnancům, tak i dodavatelům a dalším zainteresovaným stranám.

Pracovní úraz a nemoci z povolání

Pracovní úraz definuje zákoník práce a zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, který po nabytí účinnosti (pravděpodobně 1. 1. Podle zákoníku práce (§ 380 odst. Podle zákona o úrazovém pojištění (§ 10 odst. Plněním pracovních úkolů se rozumí zejména výkon pracovních povinností, jiná činnost vykonávaná na příkaz zaměstnavatele a činnost, která je předmětem pracovní cesty (§ 273 odst. 1 zákoníku práce; § 10 odst. 2 zákona o úrazovém pojištění).

Čtěte také: Změna klimatu: Co můžeme dělat?

V přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů jsou zejména úkony potřebné k výkonu práce a úkony během práce obvyklé nebo nutné před počátkem práce nebo po jejím skončení a úkony obvyklé v době přestávky v práci na jídlo a oddech konané v objektu zaměstnavatele (§ 274 odst. 1 zákoníku práce; § 10 odst. Jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů (§ 380 odst. 2 zákoníku práce; § 10 odst. Pracovním úrazem není úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět (§ 380 odst. 3 zákoníku práce; § 10 odst. 3 zákona o úrazovém pojištění), jíž se rozumí cesta z místa zaměstnancova bydliště (ubytování) do místa vstupu do objektu zaměstnavatele nebo na jiné místo určené k plnění pracovních úkolů a zpět (§ 387 odst. 1 zákoníku práce; § 10 odst.

Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu došlo, je povinen:

• objasnit příčiny a okolnosti vzniku pracovního úrazu, a to za účasti postiženého zaměstnance, pokud to jeho zdravotní stav dovoluje, případných svědků a za účasti odborové organizace a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bez vážných důvodů neměnit stav na místě úrazu do doby objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu (§ 105 odst.
• vést v knize úrazů evidenci o všech pracovních úrazech, i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo byla způsobena pracovní neschopnost nepřesahující 3 kalendářní dny (§ 105 odst.
• vyhotovit záznamy a vést dokumentaci o všech pracovních úrazech, jejichž následkem došlo ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny nebo k úmrtí zaměstnance (§ 105 odst.
• ohlásit pracovní úraz a zaslat záznam o pracovním úrazu stanoveným orgánům a institucím (§ 105 odst. 4 zákoníku práce) podle nařízení vlády č.
• přijímat opatření proti opakování pracovních úrazů (§ 105 odst.

Podle zákoníku práce (§ 380 odst. 4) jsou nemocemi z povolání nemoci uvedené ve zvláštním právním předpisu. Do nabytí účinnosti zákona o úrazovém pojištění (pravděpodobně 1. 1. 2013) definuje nemoci z povolání nařízení vlády č. Podle nařízení vlády č. 290/1995 Sb. (§ 1 odst. 1) jsou nemocemi z povolání nemoci vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů, pokud vznikly za podmínek uvedených v seznamu nemocí z povolání (uveden v příloze nařízení vlády).

V souvislosti s nemocemi z povolání je zaměstnavatel povinen vést evidenci zaměstnanců, u nichž byla uznána nemoc z povolání, která vznikla na jeho pracovištích, a uplatnit taková opatření, aby odstranil nebo minimalizoval rizikové faktory, jež vyvolávají ohrožení nemocí z povolání nebo nemoc z povolání (§ 105 odst. Odpovědnost zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání je odpovědností za výsledek.

Do nabytí účinnosti zákona o úrazovém pojištění (pravděpodobně 1. 1. 2013) se odpovědnost zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání řídí přechodnými ustanoveními zákoníku práce (§ 365 až 393). Nabytím účinnosti zákona o úrazovém pojištění bude odpovědnost za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání přenesena z oblasti pracovněprávní do oblasti sociálního zabezpečení.

Čtěte také: Bezpečnostní zákony v ČR

Povinnosti zaměstnavatele

Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení života a zdraví zaměstnanců, která se týkají výkonu práce (§ 101 odst. 1 zákoníku práce). Povinnost zaměstnavatele zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci se vztahuje na všechny fyzické osoby, které se s vědomím zaměstnavatele zdržují na jeho pracovištích (§ 101 odst. 5 zákoníku práce).

Náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je povinen hradit zaměstnavatel, nesmějí být přenášeny přímo ani nepřímo na zaměstnance (§ 101 odst. Zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům (§ 102 odst. Prevencí rizik se rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele, jejichž cílem je (§ 102 odst.

Zaměstnavatel je povinen soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek a zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Na základě tohoto zjištění je zaměstnavatel povinen vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění. Za tím účelem je zaměstnavatel povinen pravidelně kontrolovat úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména stav výrobních a pracovních prostředků a vybavení pracovišť a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek (§ 102 odst. 3 zákoníku práce).

Jestliže není možné rizika odstranit, je zaměstnavatel povinen rizika vyhodnotit a přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno. O vyhledávání a vyhodnocování rizik a o přijatých opatřeních je zaměstnavatel povinen vést dokumentaci (§ 102 odst. Při přijímání a provádění technických, organizačních a jiných opatření k prevenci rizik je zaměstnavatel povinen vycházet ze všeobecných preventivních zásad (§ 102 odst.

Zaměstnavatel je povinen přizpůsobovat opatření měnícím se skutečnostem, kontrolovat jejich účinnost a dodržovat a zajišťovat zlepšování stavu pracovního prostředí a pracovních podmínek (§ 102 odst. Není-li možné rizika odstranit nebo dostatečně omezit prostředky kolektivní ochrany nebo opatřeními v oblasti organizace práce, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky. Osobní ochranné pracovní prostředky jsou ochranné prostředky, které (§ 104 odst.

Zaměstnavatel je povinen udržovat osobní ochranné pracovní prostředky v použitelném stavu a kontrolovat jejich používání (§ 104 odst. Zaměstnavatel může zajišťovat úkoly v prevenci rizik možného ohrožení života a zdraví zaměstnanců, je-li k tomu způsobilý nebo odborně způsobilý sám, jinak je povinen zajistit tyto úkoly odborně způsobilým zaměstnancem, kterého zaměstnává v pracovněprávním vztahu.

Práva a povinnosti zaměstnance

Zaměstnanec má právo a povinnost podílet se na vytváření bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí, uplatňováním stanovených a zaměstnavatelem přijatých opatření (§ 106 odst. na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, stejně jako na informace o rizicích jeho práce a opatřeních na ochranu před jejich působením (§ 106 odst. odmítnout výkon práce, o níž má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob; takové odmítnutí není možné posuzovat jako nesplnění povinnosti zaměstnance (§ 106 odst.

tags: #pro #zabránění #ohrožení #bezpečnosti #a #škod

Oblíbené příspěvky:

• Izraelská flora a fauna
• Příklady z ČR: Motivace k třídění odpadu
• Znečištění ovzduší v ČR: Aktuální přehled
• Moderní Vítězný oblouk v La Défense
• Inovace v měření radioaktivity