Prevence ohrožení zdraví a nemocí z povolání

Každé povolání představuje riziko vzniku poškození zdraví, tzn. pracovní úraz, ale mimo jiné také vznik nemoci z povolání. Ačkoliv se to nemusí na první pohled zdát, jedná se o velmi závažný zdravotní, ale i ekonomický problém, který ohrožuje každého pracujícího. Zdravotnictví patří do skupiny s největším počtem výskytů nemocí z povolání.

Na základě statistických údajů provozuje Státní zdravotní ústav (SZÚ) Národní registr nemocí z povolání (NRNP). Ten vznikl v roce 1991, nicméně statistická data jsou v něm již od roku 1973. Do tohoto registru jsou zapisovány všechny diagnózy nemocí z povolání nebo jen ohrožení nemocí z povolání. SZÚ provozuje také střediska, kde jsou odborníci z pracovního lékařství, jejichž úkolem je diagnostikovat, uznávat nebo ukončovat nemoci z povolání. Pracovní pozice se zařazují do kategorie práce, která určuje pravděpodobnost vzniku poškození zdraví daného pracovníka. Kategorizace prací je vedena v informačním systému IS KaPr, který spravuje KHS. Na základě kategorizace prací se stanovují termíny periodicých prohlídek.

Rizika ve zdravotnictví a preventivní opatření

Ve zdravotnictví existuje řada specifických rizik, které je nutné brát v úvahu a aktivně jim předcházet. Mezi hlavní rizika patří:

1. Biologičtí činitelé: Viry, bakterie, houby, geneticky upravené mikroorganismy, buněčné kultury a lidští endoparazité, jež se mohou stát původci nejrůznějších nákaz. Jasné riziko u zdravotníků představuje kontaminace biologickým materiálem. Při manipulaci s ním může dojít ke kontaminaci rukou, textilií a jiných pomocných předmětů. Biologický materiál představuje krev, moč, hleny, stolici, vzorky tkání z biopsie apod. Je tak nutné s ním zacházet tak, aby nedošlo k ohrožení lidského zdraví. Zásadní pro prevenci před biologickými činiteli je dodržování protiepidemických a hygienických opatření a používání OOPP (jednorázové ochranné rukavice navléknuté až po zaschnutí dezinfekce).
2. Fyzická zátěž: Souvisí s výkonovou kapacitou, která je u každého člověka jiná. Je hodnocena energetickým výdejem a srdeční frekvencí, ale také například manipulací s břemeny. Existují dva druhy fyzické zátěže - celková fyzická zátěž a lokální svalová zátěž. Hlavním kritériem fyzické zátěže je spotřeba lidské energie (výdej energie) a srdeční frekvence.
3. Psychická zátěž: Je způsobena zejména pracovním tempem, prací v noci a třísměnným nebo nepřetržitým provozem. Dalším významným faktorem, který má velký vliv na psychickou zátěž zdravotníků, je odpovědnost za zdraví pacientů. Tento faktor však není zařazen do kritérií kategorizace práce dle vyhlášky. Preventivní opatření při psychické zátěži ve zdravotnictví jsou zejména na straně zaměstnavatele. Ten je první v pořadí, který by měl začít uvažovat o riziku stresu v práci a hlavně se zaměstnanci o této problematice aktivně hovořit. Právě zaměstnavatel je v mnoha případech odpovědný za stres na pracovišti, který má z dlouhodobého hlediska obrovský vliv nejen na výkon zaměstnance, ale také na ekonomiku nemocnice či jiného zdravotnického zařízení. Zaměstnanci jsou častěji nemocní, což může způsobit fluktuaci zaměstnanců.
4. Neionizující záření: Představuje UV záření, viditelné světlo, infračervené záření či záření o vyšších vlnových délkách (mikrovlny). Každý laser musí mít svojí dokumentaci. Laser je nutné vždy označit třídou skupiny dle legislativy (1. - 4.) a varovným nápisem. Je bezpodmínečně nutné, aby zdravotníci, kteří pracují s laserem, byli kvalitně proškoleni pro práci s ním, ale také aby používali OOPP, zejména pak ochranné brýle. Velmi důležitým preventivním opatřením je zajištění zabránění vstupu osob do dráhy paprsku.
5. Nebezpečné chemické látky: Jsou takové látky, které mají alespoň jednu nebezpečnou vlastnost. Jedná se tak o výbušniny, hořlavé, toxické, žíravé, dráždivé, senzibilující, mutagenní, karcinogenní a teratogenní látky, ale také jakékoliv látky, které jsou zdraví škodlivé, toxické pro reprodukci nebo znečišťují životní prostředí.

Infekční onemocnění a prevence

Zdravotníci jsou vystaveni zvýšenému riziku nákazy různými infekčními onemocněními. Mezi nejčastější patří:

• Svrab: Infekční onemocnění kůže, které způsobuje roztoč Sarcoptes sabiei (Zákožka svrabová). Tento roztoč si pod kůží člověka vytváří chodbičky, do kterých následně samičky nakladou svá vajíčka.
• Virové hepatitidy (A, B, C, D, E): Všechny níže uvedené hepatitidy mají jedno společné - vznikají zejména díky špatnému dodržování osobní hygieny.
  • Virová hepatitida A (VHA) je infekční onemocnění, jejíž příznaky jsou převážně chřipkové a gastrointestinální. Dalším symptomem může být žluté zbarvení kůže a bělma očí. Zdrojem infekce je nakažený člověk.
  • Virová hepatitida B (VHB) je oproti VHA závažnější. Mimo příznaků, které nese VHA, se lze setkat také s kožními, kloubními a neurologickými příznaky. Zdrojem infekce je nakažený člověk.
  • Virová hepatitida C (VHC) je podobná předešlým typům, ale ne vždy musí být jednoznačně rozeznána. Má podobné příznaky - únava, horečka, gastrointestinální příznaky a ojediněle i ikterus. Zdrojem infekce je opět člověk, převážně narkomani.
  • Virová hepatitida D (VHD) a E (VHE) jsou dalšími typy této nepříjemné nemoci. VHD se velmi podobá VHB a bývá závažná. VHE se zase podobá VHA a její průběh je opět většinou závažný, někdy dokonce přechází až do chronického onemocnění.
• Tuberkulóza: Kapénková infekce. Zdrojem nákazy je člověk s tuberkulózou dýchacích cest. Zdravotníkům je tak doporučováno očkování, které je zároveň nejúčinnějším preventivním opatřením.

Další rizika a preventivní opatření ve zdravotnictví

• Syndrom karpálního tunelu: Je řazen mezi tzv. úžinové syndromy. Někdy se mu říká také útlakový syndrom. Jedná se o poškození středního nervu v karpálním tunelu. Jedním z prvních příznaků bývá nemožnost opozice palce proti malíčku, ale také oslabená citlivost, pálení, mravenčení, trnutí a bolesti prstů rukou, a to i v klidovém stavu.
• Manipulace se zdravotnickým prádlem: Představuje riziko šíření infekcí, proto je velmi důležité dbát speciálních požadavků. Úplným základem manipulace s použitým nemocničním prádlem je zákaz křížové kontaminace mezi čistým a špinavým prádlem. Prádlo je proto nutné třídit, a to rovnou v místě použití. V tomto místě se ale prádlo nepočítá ani nevyklepává. Musí být uskladněno v dobře větratelných prostorách, které jsou k tomu přímo určeny. Prádlo se dává do obalů, které musí být řádně označeny. Zapomenout bychom neměli ani na to, že praní použitého prádla se musí dokumentovat. Při manipulaci s použitým nemocničním prádlem se musí používat OOPP.
• Úklid ve zdravotnictví: Je naprosto zásadní. Je ale potřeba dodržovat velmi přísné požadavky. Úklid je nutné provádět minimálně jednou denně a na vlhko. Vlhká podlaha je ale nebezpečná a navíc může stále obsahovat bakterie, které šíří nemoci. Doporučuje se proto vytírat podlahu zcela do sucha. Tam, kde dochází k invazivním úkonům, je nutné uklízet před a po každém pacientovi. Odpad se ve zdravotnictví třídí rovnou v místě jeho vzniku. Odpad, který vzniká u lůžka pacienta se odstraňuje průběžně celý den, přičemž jeho skladování nesmí trvat déle než tři dny. Ostrý odpad se skladuje v nepoškozených, spalitelných a nepropustných obalech. Nebezpečný odpad se třídí do krytých, uzavíratelných, oddělených a mechanicky odolných nádob, přičemž maximální lhůta jeho skladování je jeden měsíc. Vysoce infekční odpad musí být dekontaminován pomocí speciálních zařízení. Úklid ve zdravotnictví podléhá také přísnému režimu malování stěn a stropů, a to podle pracovní náplně pracoviště. Jednou ročně se musí malovat všechny zákrokové a operační sály, infekční oddělení, dětská a novorozenecká oddělení, prostory, kde se manipuluje s biologickým odpadem a pracoviště s akutní intenzivní lůžkovou péčí. Všechny ostatní pracoviště stačí vymalovat jednou za dva roky. Jestliže dojde ke zašpinění stropu nebo stěny biologickým materiálem, je nutné vymalovat ihned.
• Bariérová technika a prostředky: Jedno ze základních opatření pro ochranu zdravotníků při ošetřování pacientů je využívání bariérové techniky a prostředků. Zdravotníci musí také používat OOPP, zejména pak ochranné rukavice, obuv, čepice, masky apod. Pracovní oděv a obuv má každý zdravotní pracovník uskladněn na svém oddělení a nesmí v něm opouštět areál zdravotnického zařízení. Ochranné rukavice se používají jednorázové, na každého pacienta vždy nové. To samé platí při používání utěrek na ruce. Důležitá ochrana zdraví zaměstnanců, ale i pacientů, je dodržování zásad mytí rukou, ale také dekontaminace, dezinfekce a sterilizace. Je nutné, aby prostředí bylo vždy aseptické (bez choroboplodných zárodků) a zdravotnické pomůcky a prostředky sterilní. Jednorázové injekční stříkačky a jehly s ručním oddělením nesmí pracovníci likvidovat. Zdravotnické pomůcky, které jsou kontaminované nesmí bez předchozí dekontaminace čistit ručně.
• Správné mytí rukou: Je základní předpoklad pro udržení čistoty a hygieny a jedna z nejefektivnějších metod zabraňující vzniku infekce. Dobře umyté ruce jsou zbaveny nejen nečistot, ale i mikroorganismů, což zabraňuje přenosu onemocnění na pacienta. Zároveň chrání zdravotnický personál, protože zamezuje vzniku a šíření nozokomiálních nákaz a přenosu infekčních onemocnění a případnému vzniku nemoci z povolání.
• Řízení rizik: Stejně jako u všech ostatních oborů je i ve zdravotnictví zcela zásadní řídit rizika. To představuje vyhledání rizik (analýza, identifikace, hodnocení), přijímání opatření, vedení dokumentace, informování zaměstnanců o rizicích, sledování a následná kontrola.

Legislativa a prevence rizik

Základní povinnosti v prevenci rizik jsou zahrnuty v prvních čtyřech odstavcích § 102 zák. č. 262/2006 Sb. Zaměstnavatel je povinně soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Na základě tohoto zjištění vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění a provádět taková opatření, aby v důsledku příznivějších pracovních podmínek a úrovně rozhodujících faktorů práce dosud zařazené podle zvláštního právního předpisu jako rizikové mohly být zařazeny do kategorie nižší. Není-li možné rizika odstranit, je zaměstnavatel povinen je vyhodnotit a přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno. Přijatá opatření jsou nedílnou a rovnocennou součástí všech činností zaměstnavatele na všech stupních řízení.

Čtěte také: Změna klimatu: Co můžeme dělat?

Výše uvedený text §102 odst. všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů (§349 odst. *) Opatření zaměstnavatele: např.směrnice vydaná k zajištění bezpečného provozu zařízení. Nejvíce to budou předpisy vydané na podkladě právních a ostatních předpisů - například Místní řád skladu podle ČSN 26 9030, Provozní řád kotelny podle vyhl. č. 91/1993 Sb. apod. Interní předpis zaměstnavatele k poskytování osobních ochranných prostředků /OOPP/ zpracovaný na základě zhodnocení rizik, jehož součástí může být i návrh na přidělování mycích a čistících prostředků, ochranných nápojů.

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)

Bezpečné pracoviště a ochrana zdraví jsou základní práva vašich zaměstnanců a současně důležitá součást pozitivní firemní kultury. Bezpečné pracovní prostředí vede k vyšší spokojenosti a motivaci, což se pozitivně projeví na produktivitě. Přispívá ke zvýšení loajality zaměstnanců a snižuje fluktuaci. Kromě toho tím zlepšíte výrobní a obchodní procesy a můžete využít ekonomických výhod. Sami uvidíte, že prevence se vyplatí.

Abyste mohli bezpečnost práce kdykoliv garantovat, musíte si ledacos promyslet a provést určitá opatření. Bezpečnost při práci není náhoda, ale výsledek cílených opatření. Ochrana zdraví při práci zahrnuje ochranu před ohrožením zdraví při práci a nehodami a také ergonomické uspořádání pracovního prostředí. Patří sem rozpoznání potenciálních ohrožení a také vhodné kroky k jejich minimalizaci, nebo ještě lépe - k jejich odstranění.

Pojmy ochrana zdraví při práci, bezpečnost práce a ochrana zdraví se často používají jako synonyma. Ochrana zdraví při práci je nadřazený pojem pro všechna opatření, předpisy a prostředky, které slouží k zajištění bezpečnosti a zdraví zaměstnanců při práci. Ochrana zdraví při práci zahrnuje jak ochranu před úrazy, tak i ochranu před nemocemi z povolání.

Osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP)

Osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP) zahrnují všechny předměty vybavení, které jsou nošeny na těle nebo drženy v rukou s cílem co možná nejvíce ochránit zdraví a bezpečnost zaměstnanců. Patří sem například ochranný oděv, pracovní a bezpečnostní obuv, ochranné rukavice, ochranné brýle, ochranné přílby a chrániče sluchu. Tak je to ukotvené v zákoně a platí to pro všechny podniky bez ohledu na jejich velikost nebo oblast jejich působení. Základem je zákon o ochraně zdraví při práci (v Německu ArbSchG), který popisuje všeobecné zásady a povinnosti.

Čtěte také: Bezpečnostní zákony v ČR

Povinnosti zaměstnavatele a prevence úrazů

Zaměstnavatel je tím, kdo má na svých bedrech povinnou zákonnou péči o své zaměstnance. To znamená, že musí učinit vše pro to, aby zamezil úrazům a onemocněním na pracovišti. Ochrana zdraví na pracovišti je zpravidla úkolem pro celé týmy pracovníků. Vedle zaměstnavatele jsou za realizaci opatření na ochranu zdraví při práci na svých úsecích odpovědní vedoucí pracovníci. Větší podniky mohou zaměstnávat bezpečnostní techniky a v otázkách ochrany zdraví jim mohou poradit podnikoví lékaři.

Podniková ochrana zdraví při práci je komplexní úlohou, která vyžaduje celostní přístup. Patří k povinnostem zaměstnavatele zajistit, aby zaměstnanec v případě pracovního úrazu obdržel první pomoc. Rychlá a správně poskytnutá první pomoc může při nehodách zachránit život a zmírnit těžké následky. V podnicích musí být k dispozici dostatek vyškolených interních poskytovatelů první pomoci. Podle velikosti podniku musí být k dispozici dostatečně vybavený kufřík první pomoci.

Také podniková protipožární ochrana je součástí ochrany zdraví při práci, a patří tedy mezi povinnosti zaměstnavatele. V případě odchylek od stavebních norem nebo pokud je budova využívána k nějakému zvláštnímu účelu, musí být vytvořena koncepce ochrany proti požáru. V řadě podniků a na mnohých pracovištích musí být k dispozici požární technik a preventista. Plány únikových a záchranných cest by měly být vyvěšené na pracovištích a na dobře viditelných místech v provozní budově - například ve vstupních prostorách, na chodbách a na schodištích. Jsou v nich zakreslená umístění požárních hlásičů, hasicích přístrojů, hasicích dek nebo hasicích hadic.

Čtěte také: Ochrana zdraví při práci

tags: #pro #zabraneni #ohrozeni #zdravi #prevence

Oblíbené příspěvky:

• Klimatické Modely Města
• Třídění odpadu v Rakousku
• Obnovitelné zdroje energie v ČR
• Snížení emisí při výrobě kaolinu
• O Kjótském protokolu