Procesy samočištění v přírodě a jejich význam

Biodegradace je proces, který v přírodě funguje od nepaměti a je základním nástrojem, kterým se příroda sama udržuje v rovnováze.

V podstatě se jedná o přírodní způsob recyklace a spočívá v rozkladu organických látek a odpadů na základní chemické prvky, na konci procesu jsou oxid uhličitý a voda.

Nositeli procesu jsou miliardy miliard mikroorganismů, které se volně vyskytují v přírodě a které organický odpad využívají jako svou potravu.

Typickým příkladem biodegradace v přírodě jsou na podzim opadané listy stromů, které se působením mikroorganismů přemění na živiny a na jaře jako přírodní hnojivo obohatí půdu.

Přestože příroda disponuje vysokou schopností samočištění, nedokáže si poradit s nadměrným zatížením způsobeným činností člověka.

Čtěte také: Účinné membránové technologie

Přírodní mikroorganismy nejsou schopny rozložit nadbytek odpadu, který se v přírodě objevuje, a jeho odstranění či rozklad trvá roky, proto je třeba tomuto procesu napomoci a urychlit jej.

V přírodních čistírnách odpadních vod jsou využívány přirozené biochemické procesy, probíhající ve vodním a mokřadním prostředí, k odstraňování znečišťujících látek z vody.

Kromě fyzikálně-chemických procesů se na odstraňování škodlivých látek významně podílí činnost mikroorganismů, rostlin i drobných živočichů.

Tyto samočistící pochody jsou v přírodních čistírnách odpadních vod cíleně navozovány v uměle vytvořených přírodě blízkých systémech.

Na dočišťování odpadních vod se mohou podílet dřeviny nebo jiné rostliny, zavlažované vyčištěnou odpadní vodou.

Čtěte také: Vysvětlení nevratných procesů

Ve světě i u nás jsou budovány a provozovány přírodní čističky (nazývané většinou kořenové čistírny odpadních vod) pro celé obce a části měst, které jsou schopny spolehlivě vyčistit odpadní vody až od 500-1000 obyvatel (za vhodných podmínek i více).

Čištění splaškových odpadních vod z jednotlivých domů, příp. budováním bezodtokových přírodních čističek je možno zabránit znečišťování vodních toků odpadními vodami již od horních úseků, které mají často vysokou krajinotvornou hodnotu a jsou velmi zranitelné.

Aby k samočisticím procesům mohlo svévolně docházet, musí být zajištěn zejména dostatečný přísun kyslíku.

Samočisticí procesy jsou přirozeně rychlejší, pokud dochází k cirkulaci vody.

Přítoky do řek, peřeje nebo vítr zvyšuje přítomnost kyslíku ve vodě, a tím se eliminuje znečištění vod.

Čtěte také: Klimatické změny a jejich vliv

Další a velmi významnou úlohu mají různé druhy bakterií, řas nebo drobných živočichů, které se na likvidaci nečistot ve vodách podílejí.

Jde o skutečně pestrý svět, který sice není vidět pouhým okem, ale pro vody znamená tento svět mnoho užitečného, ale také problematického.

Proces ve vodách při samočištění vod nebo při biologickém čištění v čistírnách odpadních vod se nazývá mineralizace a jedná se o nejvýznamnější biologický proces, neboť mikroorganismy rozkládají složité organické látky až na látky anorganické (oxid uhličitý a vodu).

Na kvalitě a jakosti vod tedy velmi záleží, neboť člověk jako vrchol potravního řetězce je konzumentem lidově řečeno „všeho“.

Se znečištěním se musí potýkat nejen vodní mikroorganismy, živočichové a rostliny, ale tedy i člověk jako vrchol potravního řetězce.

Ochrana krasových oblastí

Krasové oblasti jsou velmi citlivé na znečištění, které se dostává do podzemních vod nejen přitékajícími povrchovými toky, ale také infiltrací z povrchu a drenáží z okolního nekrasového prostředí.

Infiltraci znečištěných vod do krasového podzemí můžeme výrazně omezit zatravněním orné půdy, zejména nad jeskyněmi a kolem závrtů, kde hrozí největší nebezpečí průsaků vod obsahujících hnojiva a pesticidní látky.

Kvalitu povrchových toků přitékajících na území chráněných krasových oblastí a čistotu vod, které se dostávají drenáží z okolního nekrasového prostředí, však můžeme ovlivnit při současném stavu legislativy jen stěží.

Chráněné krajinné oblasti nemají žádná ochranná pásma a jejich správy nejsou dotčeným orgánem za svými hranicemi.

Je zjevné, že hranice mají svůj velký význam pro krajinu a biotu na povrchu, ale u vody bychom měli chránit nejen vodní ekosystémy v chráněných územích, ale i za hranicemi v celém dotačním zázemí.

Jen tak můžeme zabránit znečištění krasových vod a ochránit toto unikátní prostředí.

Krasové oblasti mají složitou hydrogeologii a jsou velmi citlivé na znečištění, protože se voda z povrchu rychle dostává do podzemí, kde jsou procesy samočištění omezené.

Některé ponory se nachází přímo na okrajích obcí. Jakékoliv znečištění, které se dostává přes vápencové pukliny do podzemí, může mít velmi negativní dopad na kvalitu podzemních vod a také na organismy, které se zde vyskytují.

Pronikající a hromadící se znečištění působí také významné změny krasového prostředí, mezi něž patří ulpívání nečistot na stěnách jeskyní, pěna nebo sedimentace kalů.

Všechny tyto nežádoucí jevy doplňuje místy i výrazný fekální zápach.

Krasové hydrogeologické systémy jsou extrémně zranitelné antropogenními zásahy.

Z hlediska ochrany unikátního krasového prostředí a na něj vázaných významných zvodní je i riziko poměrně malého vnosu kontaminace do horninového prostředí nepřípustné.

„Správci krajiny by měli vytyčit úplnou oblast povodí krasové oblasti a měli by vnímat potenciální dopady jakýchkoli činností v rámci území, i když se nenacházejí na samotném krasu.

Pokud se posuzuje krasová oblast jako celek nebo jakákoli její část, zvolená strategie opatření by měla zajistit ochranu celého povodí, kdykoliv je to možné.

Tam, kde to proveditelné není, by mělo být alespoň široké ochranné pásmo kolem klíčových prvků, které je třeba chránit.

Pokud významná část povodí leží mimo hranice chráněného území, mělo by být k zajištění množství a kvality vnosů vody z těchto oblastí do krasového systému zváženo použití propracované environmentální kontroly podle vodohospodářských plánů nebo právních předpisů.

V krasových oblastech musí být více než v jakékoli jiné krajině přijat úplný režim kontroly povodí.

Současná situace v CHKO Moravský kras

Moravský kras je nejdokonaleji vyvinuté krasové území České republiky s výskytem typických krasových jevů, které podmiňují specifické hydrogeologické poměry celé oblasti, v níž v podstatě neexistuje povrchová říční síť.

Nachází se zde nejen nejdelší jeskynní systém v České republice, ale i jediný mezinárodně chráněný podzemní mokřad v ČR - ramsarská lokalita Podzemní Punkva.

Přímo do hlavních přítoků Punkvy přitékají vody z obcí, které nemají vyřešenou likvidaci odpadních vod.

Problémem jsou nejen obce na území chráněné oblasti, ale i obce v povodí toků, jejichž vody tečou do tohoto území.

Na území CHKO Moravský kras nemají vyřešené čištění odpadních vod 3 obce a jedna městská část Blanska, dále je nutné intenzifikovat ČOV u 4 obcí.

S výjimkou městské části Blanska Lažánek, ostatní obce jsou v různé fázi přípravy mechanicko-biologické ČOV.

Znečištěné toky, které často překračují limity pro přípustné znečištění povrchových toků (NV č. 401/2015 Sb.), zejména dusíkatými látkami a fosforem, jsou jedním z největších problémů na území CHKO Moravský kras.

Propadání Bílé vody pouze kousek za obcí Holštejn, která nemá vyřešené čištění odpadních vod.

Vzhledem k této závažné skutečnosti nechala Správa CHKO Moravský kras z dotačního programu MŽP (POPFK) zpracovat studii, která se touto problematikou zabývá.

Studie „Porovnání dostupných možností řešení likvidace odpadních vod v krasových oblastech na příkladu obcí Holštejn a Lipovec“ byla zpracována kolektivem odborníků zaměřených na problematiku čištění odpadních vod sdružených v Asociaci pro vodu ČR, z.s.

Studie ukazuje na příkladu malých obcí Holštejn a Lipovec způsoby vhodného odkanalizování a čištění odpadních vod, zabývá se úskalími různých druhů čištění, včetně jejich technologií, a provádí nás jednotlivými stupni čištění, včetně likvidace kalů.

Dotýká se také legislativy.

Vhodné způsoby čištění odpadních vod

Jediný vhodný způsob likvidace odpadních vod z obcí v krasových oblastech a obcí, jejichž odpadní vody přitékají na tato území s výjimkou rozptýlené zástavby (kterou z technických a ekonomických důvodů nelze odkanalizovat), jsou mechanicko-biologické ČOV.

Tyto čistírny jsou dlouhodobým řešením a zahrnují možnost napojení všech nemovitostí v obci včetně rekreačních objektů.

tags: #procesy #samocisteni #v #prirode #vyznam

Oblíbené příspěvky:

• Klimatické změny a vymírání druhů
• Recyklace kyseliny tereftalové
• Strategie přežití zvířat v zimě
• Realizace zakázky krok za krokem
• Klimat školy: případová studie