Prodej pozemku v České republice: Stanoviska a podmínky

Úvahy o stavbě nového rodinného domu vždy začínají výběrem vhodného pozemku. Jelikož stavebních parcel je zejména ve městech a jejich těsné blízkosti nedostatek, nabízí se řešení využít k výstavbě rodinného domu zahradu. Ideální pozemek je situován na rovině, rovnoměrně velký co do šířky i délky.

Právní úprava prodeje pozemků

Prodej nebo koupě pozemku už dávno není záležitostí pár tisíc korun. Hodnoty pozemků dnes šplhají do řádu milionů. Proto je prodeji stavebního pozemku i jeho koupi nutné věnovat dostatek pozornosti a nepodceňovat bezpečnost při jednotlivých právních krocích.

Pro účely DPH jsou pozemky - obecně věci hmotné nemovité - považovány za „zboží“, díky tomu v souladu s § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. převod práva nakládat se zbožím jako vlastník, typicky kupní smlouvou. Další obsáhlý pojem definovaný v § 5 ZDPH. Ve stručnosti jde o osobu - kam spadá zejména podnikání, ale i dlouhodobý nájem. V případě dodání pozemku (nemovité věci) je to jednoznačné, podle § 7 odst. Pokud prodej (dodání) pozemku všechny podmínky splní, potom tedy podléhá české DPH. Jenže jakou z těch dvou sazeb? S nárokem na odpočet daně a bez této výsady.

Právní předpisy:

• Občanský zákoník, zákon č. 89/2012 Sb. (dále OZ) - §§ 498, 506, 509
• Katastrální zákon č. 256/2013 Sb. (dále KTZ) - §§ 2, 3, 19
• Stavební zákon č. 283/2021 Sb. (dále NSZ), § 12
• Vyhláška č. 500/2002 Sb. (dále PVZÚ) - zejména §§ 7, 9
• Zákon o daních z příjmů č. 586/1992 Sb. (dále ZDP) - § 24 odst. 2 písm. ch, t), ta), § 25 odst. 1 písm. a), § 26 odst. 9
• Zákon o DPH č. 235/2004 Sb. (dále ZDPH) - § 4 odst. 4 písm. c), § 4a, § 5 odst. 3, § 6 odst. 3, § 21, § 48 odst. 3, § 49 odst. 3, §§ 55a, 56, 56a, § 92d

Základní pojmy

Pozemek je nemovitou věcí ve smyslu § 498 OZ. Definici pozemku však nenajdeme v občanském zákoníku, nýbrž v katastrálním zákoně. Pozemkem se podle § 2 písm. a) KTZ rozumí část zemského povrchu oddělená od sousedních částí hranicí územní jednotky nebo katastrálního území, hranicí vlastnickou, hranicí stanovenou regulačním plánem, územním rozhodnutím, společným povolením na umístění a povolení stavby, veřejnoprávní smlouvou nahrazující územní rozhodnutí, územním souhlasem nebo hranicí danou schválením navrhovaného záměru stavebním úřadem, hranicí jiného práva (záznamu ve prospěch státu nebo územního samosprávného celku), hranicí rozsahu zástavního práva, hranicí rozsahu práva stavby, hranicí druhů pozemků, popř. rozhraním způsobu využití pozemků.

Pozemky se dále člení podle druhů (§ 3 odst. 2 KTZ) na ornou půdu, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty (to jsou zemědělské pozemky), lesní pozemky, vodní plochy, zastavěné plochy a nádvoří a ostatní plochy. Pro účely zachycení v katastrální mapě zákon používá pojem parcela. Tu vymezuje jako pozemek, který je geometricky a polohově určen, zobrazen v katastrální mapě a označen parcelním číslem.

Čtěte také: Jak správně účtovat prodej odpadu?

A ještě jedna podstatná definice - stavební pozemek. Stavebním pozemkem se podle § 12 písm. b) NSZ rozumí pozemek, jeho část nebo soubor pozemků vymezený a určený k zastavění. Je-li stavební pozemek evidovaný v katastru nemovitostí jako stavební parcela a současně tvoří souvislý funkční a prostorový celek se stavbami (zpravidla pod společným oplocením), hovoříme o zastavěném stavebním pozemku. Jestliže určitý zákon používá vlastní definice pro své vlastní účely, má taková definice přednost. Tak je tomu právě v případě stavebního pozemku, který je samostatně vymezen jak v zákoně o dani z nemovitých věcí, tak v zákoně o dani z přidané hodnoty.

Součásti pozemku

Podle § 506 OZ je součástí pozemku prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech. Součástí pozemku je i rostlinstvo na něm vzešlé. Součástí pozemku naopak nejsou liniové stavby (inženýrské sítě, ev. jiná vedení, a to včetně technických zařízení s nimi provozně souvisejících) stejně jako jiné předměty, které ze své povahy pravidelně zasahují pod více pozemků.

Pozemek v účetnictví

Pro účely účetnictví tedy přebíráme výše uvedené definice. Co se týká v běžné mluvě hojně používaného pojmu parcela, ten je vyhrazen katastrálnímu zákonu, a proto jej v účetnictví a daních užívat nebudeme. Jakkoli občanskoprávně jsou stavby zpravidla součástí pozemku, z pohledu účetních a daňových předpisů se jedná o samostatné entity s vlastním účetním a daňovým režimem. To platí jak z hlediska účetního zachycení, tak daně z příjmů, daně z přidané hodnoty a daně z nemovitých věcí.

Účetní předpisy pozemky považují za dlouhodobý hmotný majetek, a to bez ohledu na výši ocenění; pro zaúčtování v praxi používáme účet 031. Pozemky se však účetně neodpisují.

Pozemek může být ve smyslu § 9 PVZÚ (vyhlášky č. 500/2002 Sb.) i zásobou (C.I.3.2 Zboží), a to při splnění následujících podmínek:

Čtěte také: Vše o ekologické známce

• účetní jednotka má jako předmět činnosti nákup a prodej nemovitých věcí,
• pozemek je nakoupen za účelem prodeje,
• účetní jednotka pozemek nepoužívá ani nepronajímá.

Pozemek, ať už pořízený jako dlouhodobý hmotný majetek nebo jako zásoba, se zpravidla ocení pořizovací cenou.

Pozemek v daňovém právu

Definici pozemku z katastrálního zákona přebíráme i do daňových předpisů. Již jsme uvedli, že to neplatí pro stavební pozemek, který je samostatně definován pro účely ZDPH a ZDNV. Ačkoli je ale základní vymezení totožné, pozemek je odlišně zatříděn pro účely daně z příjmů a daně z přidané hodnoty. V praxi to obvykle nečiní potíže, neboť určité aspekty se vztahují jen k jedné z daní, jako např. odpisování, ztráta z prodeje (daň z příjmů), funkční celek se stavbou, úprava odpočtu (daň z přidané hodnoty) apod. Přesto musíme věnovat pozornost tomu, na které dani se problematikou zabýváme.

Vlastnictví pozemku podléhá dani z nemovitých věcí. Na tomto místě si jen uvedeme, že daň z pozemků je uznaným daňovým výdajem v tom zdaňovacím období, ve kterém byla uhrazena.

Daň z příjmů

Z pohledu daně z příjmů pozemky nepředstavují hmotný majetek, nýbrž samostatný typ majetku, který se daňově neodpisuje a jehož ocenění se do nákladů promítne až v okamžiku vyřazení. V kupních smlouvách je proto velmi důležité v případě současného prodeje pozemku a stavby vyčíslit samostatně ceny staveb a pozemků.

Daňový výdaj

Podle § 25 odst. 1 písm. a) ZDP platí, že výdaje (náklady) na pořízení pozemku nelze považovat za daňově uznatelné. Pořizovací cena pozemku tedy vstoupí do daňových výdajů až v tom zdaňovacím období, kdy dojde k jeho vyřazení.

Čtěte také: Tipy pro výběr kontejneru na domovní odpad

Úprava pro fyzické osoby

Pro fyzické osoby přitom platí velmi podstatné omezení dané § 24 odst. 2 písm. t) bodem 5. ZDP: pořizovací cena pozemku je daňovým výdajem jen do výše příjmů z prodeje. To platí samozřejmě i v situaci, kdy fyzická osoba vede účetnictví a v něm eviduje pozemky jako zásoby.

Prodej více pozemků

Na tomto místě se zastavíme u situace, kdy fyzická osoba prodává více pozemků současně. Paní Jiřina (nepodnikatelka) v roce 2025 prodává rodinný domek, ve kterém nebydlí, za 6 000 000 Kč, pozemek parc. č. 112/1 za 1 000 000 Kč a pozemek parc. č. 112/2 za 500 000 Kč. Nabývací hodnoty jsou 3 500 000 Kč u rodinného domku, 900 000 Kč u parc. č. 112/1 a 700 000 Kč parc. č. 112/2, vše pořídila v roce 2023. Máme stanovit základ daně paní Jiřiny na přiznání k dani z příjmů.

Pro zjednodušení nebudeme uvažovat žádné další výdaje (jaké výdaje lze obecně uplatnit, se dočtete v článku Ostatní příjmy FO). Ze všeho nejdříve zjistíme, zda je splněn časový test 10 let. Test splněn není, a proto přikročíme ke zdanění v režimu § 10 - Ostatní příjmy. Příjem z prodeje nemovitých věcí se ve smyslu pokynu D-59 považuje za jednotlivý druh příjmu, a proto sečteme úhrnný příjem (7 500 000 Kč) a odečteme od něho úhrnné výdaje (5 100 000 Kč). Ke zdanění tak uvedeme částku 2 400 000 Kč.

Úprava pro právnické osoby

Na rozdíl od fyzických osob právnické osoby svůj základ daně z příjmů o případnou účetní ztrátu nijak nekorigují, tato ztráta tak snižuje základ daně z příjmů. V základu daně tak zachytíme hodnoty evidované v účetnictví poplatníka.

Prodej pozemku nabytého vkladem

Prodá-li společnost pozemek, jejž získala vkladem od svého společníka - fyzické osoby, při prodeji řeší otázku, jakou částku uplatnit v (daňových) nákladech. Odpověď nabídne ustanovení § 24 odst. 2 písm. ta) ZDP. Podle tohoto ustanovení záleží na tom, zda vkladatel měl předmětný pozemek ve svém obchodním majetku. Pokud ano, toto ustanovení nepoužije a do výdajů převezme částku evidovanou v účetnictví; tato částka odpovídá posudku znalce pro účely vkladu.

Výdaje při pronájmu

Pozemek samozřejmě lze i pronajmout. V této souvislosti však upozorníme na ustanovení § 24 odst. 5 písm. b) ZDP. To normuje, že je-li poplatníkem úplatně nabyt pozemek, který předtím úplatně užíval, je úplata za užívání daňovým výdajem pouze za podmínky, že poplatník zahrne tento majetek do obchodního majetku a cena za nabytí tohoto pozemku nebude nižší než cena určená podle zvláštního právního předpisu platná ke dni nabytí pozemku.

Pěstitelské celky

Výjimku z odpisování pozemků představují pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než tři roky. Jak jsme si uvedli výše, pěstitelské celky jsou i samostatnou účetní kategorií; ustanovení § 26 odst. 9 ZDP přebírá jejich účetní definici. Pěstitelské celky se daňově odpisují jako hmotný majetek ve třetí odpisové skupině a jako náklad se při jejich případném prodeji uplatní jejich daňová zůstatková cena bez omezení (tedy i u fyzických osob).

Porosty na pozemku

Jak již bylo zmíněno, za součást pozemku jsou obecně považovány i porosty, které jsou na něm vysázeny. Porosty na pozemku dodatečně vysázené by tak teoreticky měly být považovány za součást pozemku, z čehož by vyplývala daňová neuznatelnost výdajů na jejich pořízení. V daňové praxi se však vychází z méně konzervativního pojetí.

Technické zhodnocení

Pozemek není hmotným majetkem, a proto ani jeho následné úpravy či zhodnocení není možné považovat za technické zhodnocení.

DPH při prodeji pozemků

Základní pravidlo pro osvobození dodání pozemku je uvedeno v § 56 odst. 1 ZDPH (Zákona o dani z přidané hodnoty). Dle § 48 odst. 3 ZDPH se pozemkem, který tvoří funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí, pro účely daně z přidané hodnoty rozumí pozemek, který slouží k provozu stavby pevně spojené se zemí nebo plní její funkce, nebo který je využíván spolu s takovou stavbou. Nebudou-li naplněny podmínky § 56 odst. 2 písm. a) zákona o DPH a bude-li vydáno stavební povolení nebo udělení souhlasu s provedením ohlášené stavby pevně spojené se zemí, stává se z pozemku stavební pozemek, při jehož prodeji nelze uplatnit osvobození.

Pokud ale fyzická osoba bude uskutečňovat ještě další činnosti než samotnou parcelaci a prodej pozemků, a to např. výstavbu sítí, chodníků, osvětlení atd. a nebo se bude podílet na jejich uhrazení, nebude se jednat o nahodilé nebo jednorázové činnosti, ale o činnosti, které se uskutečňují kontinuálně a opakovaně. V tomto případě by prodej předmětných pozemků byl ekonomickou činností, tzn. že by se měl sledovat obrat za prodej předmětných pozemků a při překročení obratu (1 mil. S tímto souvisí i samotný prodej pozemků. Prodávající, plátce DPH, bude tyto zasíťované pozemky (ve většině případech již s splatným stavebním povolením) prodávat se základní sazbou daně, tj. 21%.

Prodej nezastavěného pozemku je sice osvobozen od DPH, jenže… Nesmí jít o „funkční celek“ se stavbou, byť stojí na jiné parcele, ani o „stavební pozemek“. A právě ohledně poslední podmínky přituhuje. Pro účely DPH jsou pozemky - obecně věci hmotné nemovité - považovány za „zboží“, díky tomu v souladu s § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. převod práva nakládat se zbožím jako vlastník, typicky kupní smlouvou. Ve stručnosti jde o osobu, příp. - kam spadá zejména podnikání, ale i dlouhodobý nájem.

V případě dodání pozemku (nemovité věci) je to jednoznačné, podle § 7 odst. Pokud prodej (dodání) pozemku všechny podmínky splní, potom tedy podléhá české DPH. Ale výhodu nezatížení prodejní ceny pozemku daní ocení hlavně kupující neplátci.Obecná legislativní potíž s DPH spočívá v tom, že nejde o čistě českou daň plně pod naší kontrolou, ani náhodou. Což platí i pro komentované osvobození dodání nemovitých věcí, kde čeští zákonodárci museli respektovat zejména donucovací článek 135 odst. 1 písm. dodání budovy nebo její části a pozemku k ní přiléhajícího, kromě těch, které jsou uvedeny v čl. 12 odst. 1 písm. ve smyslu čl. 12 odst. 1 písm. V posledním odkazu se ale definici „stavebního pozemku“ nedočteme, je až v čl. 12 odst. Ať se neutopíme v záplavě všemožných typů nemovitých věcí, omezíme se v souladu s názvem článku na prodeje holých - míněno nezastavěných - pozemků. Ještě dodejme, že § 56 odst. 6 ZDPH umožňuje plátci rozhodnout, aby u dodání pozemku, které je podle citovaných pravidel od daně osvobozeno, dobrovolně uplatnil daň, čímž jej promění na zdanitelné plnění.

Co se vlastně na poli DPH míní obecně „pozemkem“? Asi se shodneme, že jde o část zemského povrchu, ovšem přesnou definici nenajdeme v ZDPH ani ve Směrnici, ale až v jejím prováděcím nařízení Rady (EU) č. 282/2011, v čl. 13b písm. Konkrétnější je náš katastrální zákon č. 256/2013 Sb. v § 2 písm. pozemkem část zemského povrchu oddělená od sousedních částí hranicí územní jednotky nebo hranicí katastrálního území, hranicí vlastnickou, …, hranicí druhů pozemků, popřípadě rozhraním způsobu využití pozemků. To má ale dvě úskalí. Jednak jde jen o naše národní pojetí, které nemusí platit v celé EU, přičemž pozemek by z hlediska DPH měl být „unijním pojmem“, ale zejména takto vymezená část povrchu planety nemůže být předmětem prodeje (dodání).

Je vhodné si všimnout, že „stavba spojená se zemí“ brání osvobození pozemku jen, když tvoří „funkční celek“ s danou stavbou. Jde o českou formu „pozemku přiléhajícího k budově“ ve smyslu citovaného právního rámce této výjimky ze zdanění vymezeného čl. 135 Směrnice o DPH. Takto tolerovanou drobnou stavbou je třeba do země zapuštěná nebo zabetonovaná lavička, sušák, anténa, dětská houpačka apod. Mezi stavby sloužící k lepšímu využití pozemku, které by neměly bránit osvobození jeho dodání, patří např. ploty zděné, s podezdívkou, drátěné atd., zajišťující ochranu pozemku, opěrná zídka proti sesuvu půdy, chodníky, cestičky či studna.

Česká definice zazněla výše a článek 12 odst. 3 unijní Směrnice členským státům nechal tuto kompetenci, jenže… ne zcela bez omezení. Jak plyne z judikatury Soudního dvora EU, při vymezení „stavebních pozemků“ je nutno respektovat účel sledovaný článkem 135 odst. 1 písm. osvobodit pouze dodání nezastavěných pozemků, které nejsou určeny k zástavbě. Ačkoli to v ZDPH není výslovně napsáno, tak pod tíhou závazného unijního práva - dotvářeného zmíněnou judikaturou - proto hraje roli rovněž to, zda je v okamžiku transakce pozemek určen k zástavbě. nelze brát omezeně v tom smyslu, že „stavebním“ ve smyslu DPH je pouze pozemek, na kterém již bezpochyby bude zhotovena konkrétní stavba. osvobození prodeje pozemku je výjimkou z „normálního“ zdanění úplatného dodání věci plátcem. (nebyla na něm umístěna stavba pevně spojená se zemí ke dni převodu pozemku), jelikož prodávající v souladu se smlouvou stávající budovu odstranil. širší pojetí podmínky stavebního pozemku ohledně „správních úkonů za účelem zhotovení stavby“.

Podle NSS není nezbytné, aby správní úkon předvídaný v § 56 odst. 2 písm. a) bodu 1 ZDPH stanovil podmínky zhotovení konkrétních staveb, neboť z daného ustanovení nevyplývá, že musí jít o konkrétní stavbu. řadí pro účely DPH mezi daněné pozemky stavební. Načež tento záměr kupujícího - nutně známý i jeho firmě coby prodávajícímu - byl objektivně záhy potvrzen řadou skutečností, které vyústily do stavby jeho rodinného domku.

Stavba na zahradě

Vlastníte zahradu a přemýšlíte, zda na ní můžete postavit kůlnu na nářadí, skleník, pergolu nebo dokonce dům? Od 1. července 2025 jsou účinné klíčové změny pro drobné stavby. Zjednodušuje se povolování, zavádí se jednotné řízení a rozšiřují se možnosti staveb bez povolení.

„Zahrady jsou oproti zasíťovaným stavebním pozemkům levnější. Nevýhodou ovšem je, že ne vždy je možná změna zahrady na stavební pozemek. Pokud tedy plánujete stavět na zahradě, před koupí pozemku se ujistěte, zda je převod na stavební pozemek možný a zda je pozemek pro stavbu domu vhodný svojí polohou a velikostí. Počítejte i s případnými výdaji na dovedení inženýrských sítí a vybudování příjezdové komunikace.

Pozemek v katastru nemovitostí

V katastrálním zákoně je pozemek definován jako část zemského povrchu oddělená od sousedních částí určitou přirozenou nebo člověkem vytvořenou hranicí (např. Pozemky se evidují v podobě parcel. Parcelou se rozumí pozemek, který je geometricky a polohově určen a zobrazen v katastrální mapě a také označen parcelním číslem. Parcely je možné rozdělit do dvou podkategorií, a to na stavební parcely (tzn. Zahrada se podle katastrálního zákona řadí mezi zemědělské pozemky. Pozemky se evidují v katastru nemovitostí.

Miroslav Majer dále doplňuje: „Seriózní realitní makléř nebo přímo majitel pozemku vám už při prvním kontaktu sdělí veškeré aktuální informace. Požadujte aktuální výpis z katastru nemovitostí. Využít samozřejmě můžete také aplikaci katastru nemovitostí. Zde se dozvíte nejen to, o jaký druh pozemku se jedná, ale také například jaká je jeho výměra, kdo je veden jako vlastník, jaká jsou případná omezení vlastnického práva nebo zda je součástí pozemku i nějaká stavba.

Nový stavební zákon platí od 1. července 2024. Klíčové změny pro drobné stavby začaly platit 1. července 2025. Oproti původnímu zákonu se zjednodušily povolovací procesy. Rozšířily se i možnosti pro drobné stavby bez stavebního povolení. Plná digitalizace stavebního řízení však zatím nefunguje. Portál stavebníka, který měl umožnit vyřízení stavebního povolení kompletně online, je nyní v přechodném hybridním režimu. Žádosti lze podávat elektronicky, ale část procesu stále vyžaduje papírové dokumenty a osobní jednání na úřadě.

Co lze postavit na pozemku vedeném jako zahrada?

Na zahradním pozemku můžete bez stavebního povolení postavit drobné stavby, například pergolu, skleník, bazén, přístřešek na auto nebo zahradní domek. Je také nutné dodržet odstup alespoň dva metry od hranice sousedního pozemku. Pokud tuto vzdálenost nedodržíte, stavba už nesplňuje podmínky pro drobnou stavbu a spadá do kategorie tzv. jednoduchých staveb. Minimálně polovina plochy pozemku musí zůstat schopná vsakovat dešťovou vodu. Pro stavbu určenou k bydlení nebo rodinné rekreaci, pro větší stavby nebo pro umístění stavby blíže než dva metry k hranici bez souhlasu souseda je nutné podat žádost o povolení. Každá obec si navíc může stanovit vlastní limity pro maximální zastavěnost, například 30 % plochy zahrady, nebo povinnost zachovat určitý podíl zeleně.

„Pokud kupujete zahradu se záměrem přeměnit ji na stavební pozemek, jako první nahlédněte do platného územního plánu obce či města. Tento dokument upravuje základní koncepci rozvoje a uspořádání daného místa. Územní plán máte k dispozici na obecním, městském a stavebním úřadě, do jehož evidence pozemek spadá. Pokud máte zahradu v místě označeném jako zastavěné nebo zastavitelné území, máte velkou šanci na úspěch. V případě, že je možné zahradu změnit na stavební parcelu, prověřte, zda lze napojit budoucí dům na inženýrské sítě. K pozemku je nutné zajistit především přívod elektřiny a pitné vody. Výhodou je, pokud je možné dům napojit i na kanalizaci. K pozemku musí vést také přístupová cesta z veřejné komunikace.

Pokud rada vaši žádost schválí, následuje stejný postup jako v předchozím případě (jen s uvedením kupujícího). Pozemkové služebnosti, například právo průchodu nebo vedení inženýrských sítí, mohou výrazně ovlivnit užívání pozemku. Pokud zvažujete prodej pozemku, nezapomeňte ověřit, jaké služebnosti na něm váznou.

Doporučení před koupí nebo prodejem pozemku

• Před zahájením prodeje pozemku si ověřte, zda neplatí předkupní právo.
• Pokud je pozemek a stavba mají různé vlastníky, předkupní právo stále platí.
• Zkontrolujte všechny zapsané údaje na katastru nemovitostí.
• Ověřte si přesnou rozlohu a umístění pozemku.
• Zjistěte, zda na pozemku váznou nějaké pozemkové služebnosti.

Financování a daně při prodeji

Zatímco na prodávajícího čeká zjišťování veškerých potřebných informací o nemovitosti, které je potřeba vzít při prodeji v potaz, nebo příprava smluv, kupující by měl včas vyřešit financování nemovitosti. Budete koupi pozemku financovat z vlastních zdrojů, nebo bude nutné žádat o hypoteční úvěr. V takovém případě je třeba včas vyřešit poskytnutí úvěru. Pokud si vyberete první variantu, je nutné už při žádosti o hypotéku předložit kromě kupní smlouvy k pozemku i projektovou dokumentaci obsahující informace o plánované výstavbě domu.

Pozemek je nemovitost jako každá jiná. Proto ani u prodeje pozemku nedoporučujeme vynechat advokátní či jinou úschovu peněz. Ta spočívá v převedení všech prostředků (rezervačního poplatku i zbývající hodnoty kupní ceny) na bezpečný a oddělený účet, který je ve správě advokáta, notáře či banky (záleží na typu úschovy). Jakmile jsou veškeré finance v úschově, je možné podat návrh na zápis do katastru nemovitostí.

Dobrou zprávou je zrušení daně z nabytí nemovitosti. Daň činila 4 % z kupní ceny a hradil ji vždy kupující. Od roku 2020 už se však touto daní zabývat nemusíte, protože došlo k jejímu úplnému zrušení (rozhodným dnem se stal 31.

Další, tentokrát už ovšem platnou daní, která se týká prodávajícího, je daň z prodeje pozemku či nemovitých věcí. Jedná se vlastně o daň z příjmu. Sazba činí 15 %, vypočítává se však ze zisku, nikoli z prodejní ceny. Zisk je rozdílem pořizovací a prodejní ceny nemovitosti. Daň se zahrne do standardního daňového přiznání daně z příjmu. Řada prodávajících ovšem bývá od platby této daně osvobozena.

Pokud je prodávající plátcem DPH a předmětem prodeje je stavební parcela, je třeba počítat ještě s úhradou daně z přidané hodnoty ve výši 21 % ceny nemovitosti.

Další daň by měla zajímat všechny kupující. Jedná se o daň z nemovitosti a platí ji jednou ročně každý majitel nemovitosti. Noví majitelé se musí k platbě daně přihlásit podáním daňového přiznání, a to do 31. ledna téhož roku, za který se daň platí. Plátcem je osoba, která nemovitost k 31. lednu vlastní. V dalších letech už není nutné opakovaně podávat daňové přiznání, jen je třeba uhradit samotnou daň.

Technické detaily při koupi a výstavbě

tags: #prodej #pozemku #stanoviste #podmínky

Oblíbené příspěvky:

• Důležité informace o komunálním odpadu Votice
• Úniková hra přístupná vozíčkářům: Strýček v ohrožení
• O Jiřím Havlovi
• Dopady hluku na ekosystémy
• Ekologická stopa šamponů a kondicionérů