Protestní klimatická hnutí a jejich role v ochraně klimatu

Mnoho občanů má pocit, že vlády a čelní představitelé států nekonají dostatečně k ochraně před dopady klimatických změn, a volí různou formu protestu k vyjádření svého nesouhlasu a k vytvoření nátlaku. Je možné se vyjádřit ve volbách, ale to se nemusí zdát dostačující a v poslední době se zejména mladí občané zapojují do studentských stávek a dalších protestů.

Klimatické hnutí

Málokteré důležité společenské změny se udály bez aktivní účasti občanské společnosti, přičemž specifickou roli hrají takzvaná sociální hnutí, tedy neformální sítě jedinců, skupin a organizací společně jednajících v zájmu dosažení důležitého společného cíle. K mobilizaci sociálních hnutí obvykle dochází v situaci, kdy politická moc selhává v ochraně veřejného zájmu a v zavádění potřebných změn. V případě prosazování ochrany klimatu se jedná o tzv. klimatické hnutí.

Klimatické hnutí přitom nesestává pouze z aktivistů a neziskových organizací, jak se mnozí často domnívají. Jeho součástí je každý, komu záleží na prosazení ochrany klimatu a je ochoten pro to něco udělat. Do klimatického hnutí proto patří i běžní občané, vědci, vědkyně a další odborníci a odbornice. Můžeme do něj přiřadit i některé politiky a političky, které cíl ochrany klimatu se zbytkem klimatického hnutí sdílí a mohou proto fungovat jako důležití partneři či prostředníci v kontaktu s politickou mocí.

Jedná se o odnož environmentálního hnutí, jehož činnost je reakcí na dosud neúčinné snahy o řešení postupující změny klimatu. Netvoří jej pouze aktivisté, ale široká škála aktivních občanů, včetně mnohých vědců a odborníků. Klimatické hnutí sestává ze široké škály různých organizací, spolků, platforem a skupin. Patří k nim jak profesionalizované neziskové organizace (např. Greenpeace či Hnutí Duha), které mají své placené zaměstnance, tak i uskupení působící zdola (tzv. grassroots, či bottom-up), která fungují na dobrovolné bázi.

Organizace a uskupení se pak dále sdružují v různých platformách. V Česku je to především Klimatická koalice, která sdružuje různé aktéry českého klimatického hnutí (nikoliv však všechny - jde o formalizované členství), nebo s nimi alespoň spolupracuje (např. s hnutím Extinction Rebellion či Fridays for future, která zatím ke Klimatické koalici formálně nepatří). Na mezinárodní a evropské úrovi pak podobnou roli hraje např. Climate Action Network, síť propojující organizace a jejich sítě napříč státy. Všichni dohromady však tvoříme jedno velké KLIMATICKÉ HNUTÍ!

Čtěte také: Klimatické podmínky

Některým profesionalizovaným neziskovým organizacím bývá někdy vytýkáno, že se ve své činnosti příliš soustředí na technická řešení a vyjednávání v rámci stávajícího politického a ekonomického systému, nebo na "pouhou" osvětovou činnost, práci s veřejností a symbolické protestní akce bez zásadnějšího dopadu. Odpovědí na tuto kritiku byl v první dekádě tohoto století nástup tzv. hnutí za klimatickou spravedlnost (Climate Justice Movement), které je více zaměřené na kritiku politicko-ekonomického systému coby hlavní příčinu klimatické krize.

Významnou sítí organizací prosazujících klimatickou spravedlnost je zejména Climate Justice Alliance. Tato část hnutí pořádá radikálnější formy protestu, zejména přímé akce zaměřené proti fosilní infrastruktuře. V Česku je hlavním představitelem této odnože především hnutí Limity jsme my, v Německu např. Ende Gelände. S postupujícím časem a prohlubující se klimatickou krizí se profesionalizované neziskové organizace a radikálnější část klimatického hnutí začaly vzájemně více prolínat a ovlivňovat. Koncept klimatické spravedlnosti je dnes univerzálním pro celé klimatické hnutí.

Také mnozí členové profesionalizovaných organizací se příležitostně účastní i radikálnějších přímých akcí. Nadále však neexistuje konsensus na tom, jakým způsobem by klimatické spravedlnosti mělo být dosaženo - zda je kupř. slučitelná s kapitalismem, či zda má nějaký smysl o ní vyjednávat s představiteli stávající politické moci.

Extinction Rebellion

V roce 2016 se dále objevilo také hnutí Extinction Rebellion - známé též pod zkratkou XR (v Česku Rebelie proti vyhynutí), jehož vznik byl podnícen potřebou hledání nových strategií k dosažení radikálních změn nutných pro účinnou ochranu klimatu. Dnes již mezinárodní hnutí původně vzniklo ve Velké Británii, kde dnes čítá víc jak 50 000 členů. Podobně jako jiná hnutí pracující s konceptem klimatické spravedlnosti se i Extinction Rebellion zaměřuje na přímé akce, ty však necílí na fosilní infrastrukturu, ale spíše na vyburcování ostatních občanů zejména ve městech formou různých provokativních akcí ve veřejném prostoru.

K těm patří např. tzv. swarming - blokování a disrupce běžného provozu, emotivní performance, nebo tzv. die-in, tedy skupinové předstíraní smrti v poloze v leže. Členové hnutí zároveň aktivně vyjednávají s vládními představiteli a požadují po nich radikální řešení krize, nikoliv pouhé kosmetické úpravy. Zejména v Londýně se díky vysokému počtu příznivců hnutí daří dosahovat disrupce běžného provozu. Hnutí je tak široké, že není ukotveno v žádném jednotném přístupu k stávajícímu systému, ani v žádné ideologii, čímž se stává atraktivním pro široké spektrum lidí.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Jednotícími prvky jsou tři hlavní požadavky. Prvním je požadavek „vyhlášení stavu klimatické nouze“, tedy deklaratorní přiznání stavu krize, které má probudit zbytek společnosti k aktivnímu řešení problému a k přijetí radikálních celospolečenských změn. Druhým je požadavek na uhlíkovou neutralitu do roku 2025. Třetí věcí, kterou XR požadují, je ustanovení tzv. občanského shromáždění za účelem řešení klimatické krize, kterým se hnutí snaží kompenzovat demokratický deficit způsobený napojením politiky na fosilní průmysl.

Součástí hnutí je rovněž odnož zvaná Animal Rebellion, které chce zabránit především dalšímu vymírání druhů a vymezuje se také proti živočišné výrobě. Část klimatického hnutí se vymezuje vůči způsobu, kterým Extinction Rebellion komunikuje problém změny klimatu směrem k veřejnosti. Převažující postoj, že pro ochranu klimatu je společnost potřeba spíše nadchnout bez zbytečného strašení, ostře kontrastuje s názorem členů a členek hnutí Extinction Rebellion, podle nichž je nutné společnost dohnat k akci nezastíráním pravdy o tom, že klimatická změna v dohledné budoucnosti zásadním způsobem ohrožuje přežití lidstva na Zemi.

Mnohé spory se vedou také o vhodnosti a efektivnosti některých taktik a strategií pro dosahování cílů klimatického hnutí.

Aktivity Extinction Rebellion

• Letní rebelie s blokádou České národní banky
• Rebelie jednotlivců na různých místech
• Protesty proti bankám financujícím fosilní průmysl
• Blokády vozovek
• Demonstrace před Ministerstvem financí a Ministerstvem zemědělství
• Obsazení benzínových stanic Shell
• Klimatický piknik na Pražském hradě
• Umělecké instalace (Šaty bez lidí)
• Symbolický Pohřeb pro naše lesy

Fridays For Future

V roce 2018 zcela novou dynamiku klimatickému hnutí přinesli Fridays For Future nebo-li Pátky pro budoucnost. Hnutí středoškolských studentů a studentek spočívá v pořádání pátečních studentských stávek na protest proti nedostatečné činnosti vlád v ochraně klimatu. Hnutí v roce 2018 inspirovala Greta Thunberg, která sama v jediné osobě začala každý pátek stávkovat před švédským parlamentem a postupně svou odhodlaností inspirovala celý svět. Globální stávky konané 20. září 2019 se po celém světě zúčastnilo okolo 7 milionů lidí.

Hlavním poselstvím stávek je přimět politiky k tomu, aby poslouchali vědce a jednali v souladu s vědeckými poznatky o klimatické krizi. Fridays for future v jednotlivých zemích spolupracuje i s ostatními skupinami a organizacemi v rámci klimatického hnutí a vzájemně si poskytují podporu.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

Vědci a vědkyně

Bez vědeckého poznání bychom dodnes nevěděli, že probíhající změnu klimatu způsobuje my sami svou činností, především pak získáváním energie spalováním fosilních paliv, ale také intenzivním zemědělstvím, extrémní nadspotřebou a dalšími neudržitelným a plýtvavým zacházením s přírodními zdroji.

Na tom, že za současný růst globální teploty a z něj vyplývající klimatické změny může právě člověk, již dnes mezi vědci existuje téměř 100% shoda. Změnou klimatu se zabývají vědci ze široké škály oborů. Nejrelevantnější poznatky přichází z klimatologie, vědního oboru, který se zabývá utvářením klimatu Země a vlivem různých činitelů na jeho formování, změny a kolísání, ale také vlivem klimatu na další procesy a zemské sféry. Důležitá je rovněž meteorologie, která se zaměřuje na aktuální stav atmosféry v daném místě a čase.

Ke změnám klimatu však mají mnoho co říct i vědci a vědkyně, kteří v rámci svého výzkumu sledují klima jako jednu z proměnných, např. Jeho dopady na ekosystémy, biodiverzitu, vodní cyklus, geochemii, mořské proudy, kryosféru, ale také jeho společenský kontext - v sociálních vědách bývá sledován vývoj klimatických politik, veřejné postoje vůči změnám klimatu, působení environmentálních hrozeb na lidskou psychologii, nebo formování a působení klimatického hnutí. Škála je velmi pestrá.

Vědecké klimatické fórum (VKF) Je neformálním sdružením vědců a expertek, kteří se ve společném prohlášení zavazují k zohledňování, interpretaci a komunikaci vědeckých poznatků v oblasti antropogenních vlivů na klima, které vychází z hodnotících zpráv Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) při OSN. Cílem VKF je zvyšovat obecné povědomí, ale i vědomí souvislostí mezi politiky, podnikateli, novináři a studenty, a usilovat o to, aby Česká republika snížila svůj vliv na globální změnu klimatu a měla takovou klimatickou politiku, která bude reflektovat vědecké poznání. VKF za tímto účelem nabízí prostřednictvím svých členů a členek spolupráci s českými médii, poskytování konzultací, účast na veřejných diskusích a spolupráci s tvůrci politik na ochranu klimatu.

Klimatické litigace

Klimatické litigace mohou být s protesty spjaty různě - žaloby mohou být podány jako součást nebo vyvrcholení protestu či kampaně. Ukázkový je případ Credit Suisse Protesters Trial, ve kterém v listopadu 2018 dvanáct klimatických aktivistů ve sportovním oblečení a parukách zinscenovalo tenisový zápas v lausannské pobočce banky Credit Suisse na protest proti investicím banky do fosilních paliv, a vytvořili tak nátlak na tenistu Rogera Federera, aby ukončil svoji sponzorskou smlouvu s touto bankou.

Protestující byli obviněni z neoprávněného vniknutí a byla jim uložena pokuta ve výši 21 600 švýcarských franků (asi půl milionu Kč). Aktivisté podali odvolání s argumentem jednání v krajní nouzi a odvolací soud rozhodl v lednu 2020 v jejich prospěch. Soudce Philippe Colelough dospěl k závěru, že vzhledem k bezprostřednímu ohrožení klimatickou krizí byly aktivity protestujících nutné a přiměřené. Soud uvedl, že z důvodu nedostatečných opatření do dnešní doby přijatých Švýcarskem, ať už se jedná o ekonomická, nebo politická opatření, se průměrné oteplování nezmenší ani nestabilizuje, naopak vzroste. Vzhledem k tomu se soud domnívá, že je prokázáno bezprostředně hrozící nebezpečí, a proto lze čin považovat za nutný a přiměřený k dosažení zamýšleného cíle.

Nicméně odvolací soud v Renens toto rozhodnutí na konci září 2020 zrušil. Soud uznal vinu obžalovaných a nařídil jim zaplatit pokuty až do výše 150 švýcarských franků. Soud rozhodl, že i přes bezprostřední hrozbu nebezpečné změny klimatu protestující mohli využít k protestu proti bance jiné prostředky.

K podobnému případu došlo ve Francii. V kauze Stát proti Delahalle a Goinvic (také známé jako „Take Down Macron“ - Odstraňte/Sejměte Macrona) klimatičtí aktivisté Fanny Delahalle a Pier Goinvic v únoru 2019 odcizili portrét francouzského prezidenta Emmanuela Macrona z lyonské radnice s cílem přitáhnout pozornost k selhání Francie dodržet své klimatické závazky. Každému z aktivistů byla primárně uložena pokuta ve výši 500 eur.

Lyonský soud vyslechl svědky - mimo jiné bývalé členy vlády či ekology, kteří uvedli, že je to právě prezident, jenž může učinit kroky k zajištění provádění Pařížské dohody. Ta v současnosti není respektována z důvodu chybějící politické vůle, a politická změna je tudíž nutná k omezení nárůstu globální teploty. Aktivisté se hájili tím, že zákonné prostředky a varování vědců nezajistily potřebné změny a že právě nenásilná občanská neposlušnost je zapotřebí za účelem zvýšení povědomí o nezbytné politické změně. Soud došel k závěru, že změna klimatu vážně ohrožuje budoucnost lidstva a že Francie neplní své závazky, tudíž za těchto okolností prostředky občanů nejsou omezeny pouze na volební právo a činnost obžalovaných byla provedena z důvodu nemožného dialogu s vládou.

Kolébkou tohoto typu případů je Spojené království Velké Británie a Severního Irska. Zde bylo již v roce 2008 osvobozeno šest aktivistů z hnutí Greenpeace, kteří napsali jméno britského premiéra Gordona Browna na komín uhelné elektrárny Kingsnorth s cílem upozornit na problematiku změny klimatu. Aktivisté byli porotou osvobozeni a soud konstatoval, že akce byla nezbytná kvůli nutnosti ochrany majetku jiných a že způsobená škoda je mnohem menší než škoda hrozící v důsledku změny klimatu. Aktivisté se hájili tím, že jsou ohroženy nejen nízko položené ostrovní státy a části Grónska, ale i určitá pobřežní území Velké Británie.

Další kauzou je případ osvobození zakladatele Extinction Rebellion Rogera Hallama, když v roce 2019 nasprejoval slova „zbavit se ropy a zemního plynu“ („divest from oil and gas“) na budovu univerzity King’s College v Londýně, kde studoval doktorát. Podle zpráv z médií měla být celou akcí způsobena škoda v rozsahu 7 000 liber a soudce měl prohlásit, že změna klimatu je v tomto případě irelevantní. Nicméně porota Hallama i jeho společníka Davida Duranta zprostila obvinění.

Obdobný je případ Angely Ditchfield, protestující z hnutí Extinction Rebellion, která nasprejovala symbol XR na sídlo rady hrabství Cambridgeshire během protestu v prosinci 2018. Protestující tvrdila, že má legitimní důvod k páchání vandalismu, jelikož klimatická krize přímo ohrožuje její majetek. Podle zpráv byla v listopadu 2019 magistrátním soudem zproštěna obvinění, jelikož jednala k ochraně svého majetku, země a domova.

Právě hnutí Extinction Rebellion navrhuje využití trestných činů proti veřejnému pořádku a zatčení, obžaloby a následné obhajoby v trestním řízení jako extrémní formu protestu, která má vést k zahlcení soudů, zvýšení povědomí o klimatické krizi, získání podpory široké veřejnosti a konečně ke změně systému. Ve Spojeném království takovéto „nenásilné přímé akce“ konají i vědci pod hlavičkou Scientist Rebellion. Ti například opakovaně nabarvili hlavní vstup Královské společnosti v Londýně (obdoby Akademie věd). Naposledy v prosinci jej nabarvili a opatřili slogany „nečinnost je popírání“ („Inaction is Denial“) a „miliardy vyhladoví“ („Billions To Starve“).

Pachatelé poté v klidu počkali na příjezd policie a byli zadrženi pro podezření ze spáchání trestného činu poškození cizí věci. Trestní řízení v této věci ještě nebylo ukončeno. Rebelující vědci vyzývají vědecké orgány, aby podpořily občanskou neposlušnost jako důležitou součást prevence nejhorší klimatické katastrofy. Vědci tvrdí, že bez urychlené dekarbonizace jsme na cestě k miliardám hladovějících, kolapsu společnosti a vyhynutí člověka jako druhu (společně s většinou dalších živočišných druhů).

Současná činnost vědců, kterou charakterizují jako opatrné rady politikům, podle nich prokazatelně selhala, jelikož od roku 1990 emise vzrostly o 60 % a společnost změně klimatu nevěnuje dostatečnou pozornost. K tomu podle nich přispívají další faktory jako moc korporací a korupce. Nevzbouřit se proti těm, kteří přihlížejí našemu vyhynutí, bude podle rebelujících vědců vnímáno budoucími generacemi s opovržením a morální zbabělostí. Rebelující vědci říkají, že je jasné, že se musí stát bezprecedentní věci, abychom se vyhnuli katastrofě, a musíme pro to udělat vše, co je v našich silách.

Technická řešení a inovace

Odpověď na výzvy klimatické změny si žádá technická řešení a inovace, a to jak jejich vývoj tak implementaci. Dosud se lidská civilizace spoléhá převážně na technologie založené na neudržitelném a drancujícím přístupu k životnímu prostředí, které umožňují okamžitý zisk a výhody na úkor dlouhodobé udržitelnosti a budoucí prosperity příštích generací. Je naprosto nezbytné, abychom v co nejrychlejší době nahradili fosilní zdroje energie zdroji obnovitelnými, a nynější plýtvavé a na odpad velmi náročné hospodářství hospodářstvím oběhovým.

tags: #protestní #klimatické #hnutí #informace

Oblíbené příspěvky:

• Dopad na evropský průmysl
• Jak otevřít čistič odpadu Domol
• Kontrola znečištění Jičín
• Účinný čistič potrubí RO-WO R 55
• Nakládání s komunálním odpadem