Průměrná Měsíční Teplota v Rovníkovém Klimatu

Klimatické podmínky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku hodnotí většina podnebných klasifikací jako mírné. A ve srovnání s klimatickými podmínkami třeba u rovníku nebo za polárními kruhy pro život člověka opravdu mírné a vlídné jsou. Chceme-li se zabývat změnou klimatu, je třeba si jasně uvědomit, co je vlastně klima - nebo chcete-li krásněji česky - podnebí. Definice říká, že klima je dlouhodobý charakteristický režim počasí.

Počasí je potom stav atmosféry, charakterizovaný meteorologickými prvky (teplotou, tlakem, množstvím srážek...) a jevy (sněžení, déšť, bouřka...) v daném místě a čase. To znamená, že klima střední Evropy se vyznačuje střídáním čtyř ročních období, která přicházejí víceméně každý rok. Ale počasí 22. května roku 2001 ve 12 hodin je docela jiné než ve 12 hodin 22. května roku 2000. Zjednodušeně se dá říci, že počasí v určitém místě a čase je jedním z mnoha stavebních prvků klimatu.

Právě tak z několika dnů nebo období, kdy je u nás mimořádné počasí nemůžeme říci přesně, jestli v celém klimatu dochází mimořádným změnám. Klima na jednom místě totiž v historii nezůstává pořád stejné. Změny, které v klimatu Země pozorujeme dnes, přicházejí ale mnohem rychleji než se stávalo dříve.

Pozorované změny klimatu

Jaké jsou nejdůležitější pozorované změny klimatu na Zemi ve 20. století? Průměrná teplota vzduchu nad povrchem Země se během 20. století zvýšila o 0,6 °C, z globálního hlediska bylo posledních 10 let 20. století prokazatelně nejteplejší dekádou a rok 1998 byl prokazatelně nejteplejším rokem od roku 1861, kdy začínají být k dispozici ve větší míře měření teploty. Průměrná výška hladiny světového oceánu vzrostla během 20. století.

Srážkové úhrny ve středních a vyšších zeměpisných šířkách severní polokoule narostly ve 20. století průměrně o 0,5-1 % za každých 10 let, v tropických oblastech průměrně o 0,2-0,3 % za každých 10 let. Ve středních a vyšších zeměpisných šířkách se ve druhé polovině 20. století prodloužilo vegetační období.

Čtěte také: Analýza spotřeby energie tramvají

I přes tato výmluvná fakta zůstávají někteří vědci k oteplování klimatu Země skepičtí. Tvrdí, že stejně jako v minulosti ovlivňuje variace klimatického systému množství energie, které Zemi dodává Slunce, a to záleží především na sluneční aktivitě a parametrech oběžné dráhy Země kolem Slunce. Jak sluneční aktivita, tak vzdálenost Země a Slunce se skutečně mění, a tím ovlivňují podnebí na Zemi.

Z hlediska budoucího vývoje klimatu Evropy se objevují nová zajímavá fakta o změnách cirkulace vody v Atlantickém oceánu. Teplý Golfský proud je známý tím, že přenáší teplou vodu z rovníkové oblasti kolem pobřeží Evropy do severních oblastí a mj. způsobuje, že na západním pobřeží Skandinávie je v zimě podstatně tepleji než ve stejné zeměpisné šířce třeba na východě Asie.

Pokud by byl přenos tepla kolem Evropy na sever skutečně přerušen, znamenalo by to pro Evropu velice chladné období - průměr teploty pro celý kontinent je v tom případě odhadován na hodnotu o 6 °C nižší než dnes.

Dnes už téměř nikdo nepochybuje, že hlavní příčinou oteplování zemské atmosféry je skleníkový efekt. Podobně jako stěny skleníku, propouští atmosféra k Zemi krátkovlnné sluneční záření. Ne, že by skleníkové plyny v čisté atmosféře nebyly. Oxid uhličitý nebo třeba vodní pára jsou vlastně hlavní příčinou toho, že teplota na Zemi je vhodná k životu.

Nejpodstatnějším činitelem, způsobujícím v atmosféře skleníkový efekt je oxid uhličitý (CO2). Do ovzduší se dostává především při spalování uhlí, ropných produktů a plynu, určených hlavně k výrobě energie (ať už tepelné nebo elektrické) a k dopravě.

Čtěte také: Stavební a demoliční odpad v EU

Klimatické podmínky v roce 2018 a začátkem roku 2019

Léto 2018 bylo oproti těm minulým dosti výjimečné. Zatím co běžně trvá období s vyššími teplotami od poloviny května do půli srpna, loni to bylo více než 5 měsíců prakticky bez přestávky a letní dny s denní teplotou nad 25 °C se vyskytovaly ještě v říjnu. Loňské léto v pražském Klementinu bylo nejteplejší v historii této nejstarší stanice v zemi, na níž se počasí nepřetržitě sleduje od roku 1775.

Průměrná teplota 22,7 °C je nejvyšší za uplynulých 244 let, uvedl Český hydrometeorologický ústav na svém informačním webu. Dosud bylo nejteplejší léto 2003 s průměrnou teplotou 22,4 °C následované rokem 2015, kdy průměrná teplota během června, července a srpna dosáhla 22,3 °C. Tři nejteplejší léta za posledních 244 let byla v tomto století. Až na čtvrtém místě se umístilo léto roku 1834 s průměrnou teplotou 22,1 °C, následují roky 1811 (22 °C), 1807 (21,8 °C) a pak léto 2017 s průměrnou teplotou 21,7 °C.

Loňské rekordně horké léto následovalo po velmi teplém jaru, které bylo druhé nejteplejší od začátku měření v Klementinu. Neobvykle horké a suché počasí v jarních a letních měsících roku 2018 vedlo k rekordním teplotám a požárům v mnoha částech Evropy. Je součástí větší vlny, která ovlivňuje severní polokouli.

Meteorologové nynější vlnu veder vysvětlují především současným stavem proudění v atmosféře, které se nezvykle vyklonilo k severu, což umožnilo horkému vzduchu od jihu vstoupit vysoko na sever Evropy. Takzvané tryskové proudění, tedy proudění vzduchu v atmosféře ve směru ze západu na východ, se běžně meandrovitě vlní, což vede ke střídání teplého vzduchu od jihu a studeného ze severu; v posledních měsících ale podle odborníků zůstává ve stejné pozici, což umožňuje, aby horký vysokotlaký vzduch zůstával na stejném místě. To znamená, že podoba počasí je dlouhodobě stabilní.

Teplý ráz počasí pokračoval i v září. Denní maximální teploty se pohybovaly v rozpětí 20 až 28 °C a ranní minima byla od 15 do 20 °C. Přechodné ochlazení s poklesem denních teplot pod 20 °C a ranních pod 15 °C, přinesla až studená fronta v pátek 14. Měsíc září můžeme hodnotit jako teplotně silně nadnormální, s průměrnou měsíční teplotou vzduchu od 12,9 °C ve Světlé Hoře do 16,7 °C v Olomouci. Měsíční srážkové úhrny se pohybovaly v rozmezí cca 82-223 % dlouhodobého průměru a v jednotlivých oblastech se jednalo o měsíc jak srážkově normální, tak i nadnormální až silně nadnormální.

Čtěte také: Emise CO2 v České republice

Také počátkem října pokračovalo severozápadní proudění s častými přeháňkami až do 4. 10. Další období již bylo beze srážek, jen místy se vyskytovaly mlhy a v ranních hodinách i jíní. To umožnilo pokračovat ve sklizňových pracích a setí ozimů. Denní maximální teploty vystupovaly i přes 20 °C a ranní pod 10 °C a občas spadly i pod bod mrazu, většinou jen při vyjasněné obloze nebo ve vyšších polohách. Přišlo „babí léto“.

Měsíc říjen můžeme celkově hodnotit jako teplotně nadnormální až silně nadnormální, s průměrnou měsíční teplotou vzduchu od 8,6 °C ve Světlé Hoře do 11,7 °C v Olomouci. Měsíční srážkové úhrny se pohybovaly v rozmezí cca 59-115 % dlouhodobého průměru a v jednotlivých oblastech se jednalo většinou o měsíc srážkově normální, případně podnormální.

Stejně jako předchozí dva podzimní měsíce byl i poslední měsíc teplotně nadprůměrný. V první polovině listopadu byly denní maxima 10-20 °C a ranní minima se pohybovala v rozpětí 5-8 °C. V druhé polovině přišla výrazná změna. Prudce se ochladilo, denní teploty nevystoupaly přes 5 °C a ranní teploty klesaly k nule. Při jasné noční obloze byl místy pokles až k -10 °C (na horách až na -20 °C).

Měsíc listopad lze celkově hodnotit jako teplotně normální, lokálně nadnormální, s průměrnou měsíční teplotou vzduchu od 3,7 °C ve Světlé Hoře do 5,9 °C v Olomouci. Měsíční srážkové úhrny se pohybovaly v rozmezí cca 12-51 % dlouhodobého průměru a v jednotlivých oblastech se jednalo většinou o měsíc srážkově mimořádně podnormální, případně silně podnormální.

Zimní ráz počasí byl jen pár dní v polovině prosince. Vánoce byly zase „tradiční“ - teploty nad nulou a beze sněhu. Měsíc prosinec lze celkově hodnotit na většině území jako teplotně nadnormální. Měsíční srážkové úhrny byly většinou normální až podnormální. V Praze-Klementinu byla v prosinci 2018 naměřena průměrná měsíční teplota 4,5 °C, což znamená, že odchylka od normálu 1981-2010 byla +2,5 °C.

A celý rok 2018 měl v Praze-Klementinu průměrnou roční teplotu 12,8 °C, což znamená, že odchylka od normálu 1981-2010 dosáhla +2,0 °C. Žádný rok dosud neměl tak vysokou průměrnou roční teplotu. Tento „rekord“ se pravděpodobně bude týkat i celého území ČSR. „Kromě toho byl rok 2018 charakteristický podprůměrnými srážkami,“ říká Prof. Miroslav Trnka, koordinátor projektu Intersucho.

Počátkem ledna 2019 začal přes naše území za studenou frontou proudit chladný vzduch od severu. Měsíc můžeme v kraji hodnotit jako teplotně normální. Olomoucký kraj s průměrnou měsíční teplotou vzduchu -2,6 °C byl o 0,1 °C chladnější než normál 1981-2010. Kraj byl v lednu klasifikován jako teplotně normální měsíc. Olomouc měla průměrnou měsíční teplotu vzduchu -1,2 °C (teplejší než normál o 0,8 °C).

Postupující výrazné frontální rozhraní nám během 3. února přineslo poměrně vydatné sněhové srážky a ochlazení. Během 21. 2. nás od severozápadu ovlivnila frontální vlna, která opět přinesla výraznější, zejména dešťové srážky. Za ní se k nám během 23. února přechodně dostal velmi studený vzduch od severovýchodu. Maximální teploty se tak v polovině dekády pohybovaly jen kolem 2 °C.

Olomoucký kraj s průměrnou měsíční teplotou vzduchu 1,5 °C byl o 2,8 °C teplejší než krajový normál a měsíc únor byl klasifikován jako teplotně nadnormální měsíc. Vegetace se začala pomalu probouzet již v polovině února a při prohlídkách porostů jsme zjišťovali, že porosty obilnin i řepky ozimé nebyly výrazněji poškozeny.

Během zimní sezóny 2018/19 spadlo na území ČR o čtvrtinu více srážek než je pro toto období obvyklé. Prosinec 2018 a leden 2019 byly srážkově nadnormální, únor skončil jako srážkově normální. Bohužel, ani na sníh poměrně bohaté letošní zimní období nedokázalo zcela doplnit deficit zásob vod, zejména v podzemních vodách.

Teplotně se zima 2018/19 zařadila jako 4. nejteplejší za posledních 10 let a byla o 1,7 °C teplejší než normál z let 1981-2010. Průměrná teplota vzduchu v zimní sezoně 2018/19 byla 0,4 °C. Teplé byly měsíce prosinec a únor, leden hodnotíme jako teplotně normální.

Počasí v březnu mělo velmi proměnlivý (až „aprílový“) charakter, slunečné dny s odpoledními teplotami přes 15 °C střídaly dny zamračené, s přeháňkami a teplotami 10 až 12 °C. 10. března postupovala přes Německo a Polsko tlaková níže, která přinesla do střední Evropy vydatnější srážky, a také silný nárazovitý vítr.

Olomoucký kraj s průměrnou měsíční teplotou vzduchu 5,5 °C byl o 3,0 °C teplejší než normál. Kraj byl v březnu klasifikován jako teplotně silně nadnormální měsíc. Srážek spadlo v kraji průměrně 48,0 mm (104 % normálu, srážkově normální měsíc). Seťová příprava a setí jařin, hrachu, máku i cukrovky probíhaly již v 1. dekádě března.

Počátkem dubna ještě panovalo poměrně teplé větrné počasí s denními maximy i nad 19 °C, k silnému ochlazení došlo na přelomu prví a druhé dekády, kdy teploty přes den zůstávaly na úrovni 5 °C a ranní minima klesala i pod nulu.

Rovníkové klima v Africe

Hlavní rysy podnebí jsou určeny zeměpisnou polohou kontinentu. Důležitou roli hraje též různá šířka severní a jižní části kontinentu, nevýrazné orografické členění bez pásemných pohořích, poloha tlakových systémů a studené mořské proudy. Afrika je pokládána za nejteplejší světadíl. Podnebí je charakterizováno intenzivním osluněním. Atypický tvar pevniny vytváří předpoklad pro rozdílné klima mezi jižní a severní částí.

Zeměpisné šířky Afriky ovládají nad oceány pasáty, které se nad pevninou vlivem sezónních změn teplotních poměrů mění v systém rovníkových monzunů. Zimní monzun na obou polokoulích odpovídá pasátu a přináší kontinentální vzduch k rovníku, v létě vane opačným směrem vlhký monzun od rovníku. Jen na pobřeží Guinejského zálivu vanou po celý rok od oceánu jihozápadní větry vznikající jako jihozápadní pasáty jižní polokoule a pronikající do oblasti nižšího tlaku nad pevninou.

Rovníkový vzdušný proud vstupující na pevninu je v nižších vrstvách ovzduší chladnější než kontinentální tropický vzduch, který je zvedán do výše. Vznikají tak intenzívní konvekční bouřky. Rovníkový vzduch postupuje k severu v červnu a červenci, v srpnu a v září ho kontinentální tropický vzduch zatlačuje k jihu. Délka vlhkého období i roční úhrny srážek se zmenšují směrem k pásmu tropického podnebí.

Teplotní režim Afriky je charakterizován poměrně nevelkými změnami teploty mezi jednotlivými měsíci a mezi chladným a teplým obdobím. Naproti tomu denní průběh teploty je charakteristický velkými amplitudami. Rozdělení srážek v podstatě závisí na cirkulačních poměrech. V Africe se nejvýrazněji projevuje základní zákonitost rozložení srážek v tropickém pásmu: množství srážek se symetricky zmenšuje na obě strany od rovníku do obratníkových šířek, kde dosahuje minimálních hodnot. Znovu se poněkud zvětšuje v subtropech.

Srážkové poměry Afriky jsou charakteristické velkou nerovnoměrností během roku, nepravidelností a značnými výkyvy v jednotlivých letech (zvláště v savanách, stepích a pouštích).

Klimatické Pásma a Oblasti v Africe

• Rovníkové pásmo: Táhne se v úzkém pruhu při pobřeží Guinejského zálivu a zasahuje až k velkým africkým jezerům. Rozkládá se mezi 5-7° s.z.š. a 2-3° j.z.š.
• Pásmo rovníkových monzunů: Zaujímá v Africe značnou rozlohu, tj. asi jednu třetinu kontinentu. Severní hranice dosahuje na západě 17-18° s.z.š. a na Somálském poloostrově 10° s.z.š.. Na jižní polokouli existuje toto pásmo pouze ve východní části pevniny, kde zasahuje k 17-19° j.z.š..
• Tropické (pasátové) pásmo: Zasahuje na 30° s. a j.z.š.
• Subtropické pásmo: Rozkládá se pouze na nejzašším severu a jihu.

Rovníkové klima v Malajsii

V Malajsii panuje tropické klima s celoročně vysokými teplotami a velkou vlhkostí vzduchu. Jedná se o horké rovníkové klima. Teplota vzduchu se po většinu roku pohybuje od 24 do 34°C. Vysoké teploty se udržují po celý rok, ale na horách je mnohem chladněji než v nížinách. Nejchladněji je na vrcholu nejvyšší hory - Kinabalu (4 095 m n.

Vydatné srážky jsou rovnoměrně rozloženy během celého roku. Roční úhrny srážek zde přesahují 2000 mm a vlhkost vzduchu se pohybuje okolo 90%. Málokdy však prší celý den. V hlavním městě Kuala Lumpur prší v průměru asi 200 dní v roce. Jihozápadní monzun (říjen - duben) i severovýchodní monzun (říjen - březen) přinášejí hojné srážky.

Regionální rozdíly v Malajsii:

• Centrální část (Kuala Lumpur): Počasí je celoročně stabilní s denními teplotami okolo 33°C a téměř každodenními přeháňkami.
• Vyšší oblasti (Cameron Highlands): Ve výškách okolo 1.500 m n. m. je mnohem příjemnější klima s teplotami cca od 21 do 23°C ve dne a 15°C v noci.
• Východní pobřeží poloostrova: Nejčastěji prší od listopadu do února.
• Západní pobřeží poloostrova: Má dešťová období ve 2 vlnách, vrcholících na přelomu dubna a května, a potom září a října.

Příklad předpovědi počasí pro rovníkové klima:

• dnes 28. 02.: 10:00 31˚C skoro jasno, 16:00 29˚C oblačno, 22:00 26˚C slabý déšť
• zítra 01. 03.: 10:00 31˚C zataženo, 16:00 25˚C slabý déšť, 22:00 23˚C slabý déšť
• pozítří 02. 03.: neuvedeno

tags: #průměrná #měsíční #teplota #rovníkové #klima

Oblíbené příspěvky:

• Analýza hlubinné ekologie
• Poradenství v oblasti ochrany přírody
• Informace o svozu odpadu v Třinci
• Grafy a statistiky biodiverzity v lese
• Rozlišovací znaky přesličky rolní