Stavy i druhové složení našich ptáků, odborně řečeno avifauny, se v posledních letech mění tempem, jaké snad žádná doba předtím nepoznala. Hlavní zprávou je, že počty ptáků se vytrvale snižují.
Přispět k ochraně ptactva v zemědělské krajině má nová iniciativa, do níž se zapojili vědci z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU). Odborníci z ČZU mají na starost výzkum příčin úbytku tzv. "vlajkových", tedy u veřejnosti známých a oblíbených, druhů ptáků, informovala mluvčí ČZU Karla Mráčková.
Hlavní úkol týmu Federica Morelliho z ČZU a odborníků z ČSO je stanovit nejméně 15 druhů obývajících zemědělskou krajinu a shrnout poznatky o jejich biologii i vlivu lidského hospodaření na jejich počty. Podle odborníků jsou právě ptáci dobrým ukazatelem obecného stavu biodiverzity, jsou totiž snáze pozorovatelní.
Úkol vědců z ČZU v projektu pak podle Mráčkové navazuje na jejich dlouholeté aktivity - například výzkum čejek chocholatých. Tento dříve rozšířený druh patří podle ČSO k nejrychleji ubývajícím ptákům naší krajiny. Ornitologové z ČZU sledují populaci čejek už třetí dekádu. Podle odborníků klesly počty čejek oproti 80. letům na méně než třetinu. Na stavy mnoha druhů má špatný dopad tzv. intenzivní zemědělství.
Na projektu vedle tuzemských vědců spolupracují také odborníci z Rakouska, Bulharska, Finska, Francie, Německa, Maďarska, Itálie, Portugalska a Španělska. Projekt koordinuje rakouská agentura životního prostředí.
Čtěte také: Jihoamerické ptactvo v ohrožení
Na začátek představil vývoj početnosti druhů ptáků za posledních 35 let, který má čím dál tím víc klesající tendence. Stejně jako u hmyzu má na ptactvo významný vliv způsob obhospodařování krajiny v ČR, zejména v zemědělství.
Mezi hlavní důvody úbytku ptáků patří změny v hospodaření v zemědělské krajině, která se stává pro ptactvo sterilní. Víceméně slouží jen k tomu, aby se na ní něco pěstovalo. Například počty skřivana polního se od počátku 80. let snížily o více než 80 procent.
Ornitologové a ekologové dlouhodobě apelují na potřebu šetrnějších způsobů hospodaření i obnovování mezí a remízků v zemědělské krajině.
Česká příroda už nepřichází jen o ptáky, kteří obývají zemědělskou krajinu, ale rovněž o ptactvo v lesích. To ukazuje aktuální analýza, kterou zveřejnila Česká společnost ornitologická. Důvody zatím nejsou zcela jasné. Pravděpodobně se jedná o kombinaci více faktorů - například dopady sucha, kůrovcových kalamit či změn v lesním hospodaření.
Vedle výše zmíněných faktorů stále více ovlivňuje složení ptačích společenstev i změna klimatu. Od poloviny 90. let ustupují ze střední Evropy severské druhy, jako bramborníček hnědý, cvrčilka zelená nebo sedmihlásek hajní. Naopak ptáci z teplejších oblastí - například hrdlička zahradní, slavík obecný či žluva hajní - rozšiřují svůj výskyt směrem na sever nebo do vyšších poloh.
Čtěte také: Ptačí oblasti a stavební řízení
Z dříve běžného druhu polního ptáka se od poloviny 80. let minulého století začala stávat takřka rarita. Od počátku mapování se jedná o neobyčejně strmý pokles.
Od 80. let minulého u nás hnízdí okolo 200 až 350 párů. Tou nejhlavnější příčinou vzniku hnízdních kolonií u nás je podle všeho ochrana. Po dlouhých letech pronásledování jako škodné začal být v 70. letech chráněn.
První zahnízdění na území ČR bylo zaznamenáno v roce 1968 v Hukvaldské oboře v okrese Frýdek-Místek. Populace se nasytila kolem roku 2000 a od té doby již k dalšímu jejímu zvyšování nedochází. Důvod? Tím hlavním bude zřejmě opět snížení pronásledování.
V Čechách hnízdil naposledy v polovině 19. století, moravská hnízdiště se udržela až do 20. let 20. století. Od té doby je jejich počet stále na mírném vzestupu, hnízdění bylo zaznamenáno i mimo Třeboňsko.
V Česku zahnízdili sokoli naposledy v 60. letech minulého století, potom až v 90. letech. Dnes se s nimi i díky přísné ochraně setkáme především v severních oblastech Čech, na Českolipsku, v Labských pískovcích či na Broumovsku.
Čtěte také: Mistr vzdušného prostoru: Rorýs obecný
Ubývá obou druhů vrabců, jak vrabce polního, tak vrabce domácího (toho ovšem o poznání více). V případě vrabců bude podle všeho situace podobná jako s řadou jiných druhů zemědělské krajiny. Na jejich mizení se podílí řada menších příčin, které se vzájemně ovlivňují a nezřídka i zesilují.
Počty rorýsů začaly totiž v posledních 20 letech strmě klesat. Na rozdíl od mnoha jiných ptáků rorýsi nemizí z důvodů, s nimiž ochranáři při vší své snaze jen stěží pohnou (např. změna způsobu obhospodařování polí). O příčině úbytku rorýsů netřeba příliš spekulovat. Dobrou zprávou je, že tito ptáci lidem vůbec žádným způsobem neškodí.
Dosavadní ochranná opatření, hlavně v zemědělské krajině, nejsou zatím dostatečná. Je třeba se zaměřit na řešení ptačí kriminality, abychom zajistili efektivní ochranu dravců a sov, z nichž mnohé druhy patří k ohroženým.
Na tyto krásné spolubydlící lidí je třeba pamatovat i při konstrukci zateplování. Buď střecha zůstane větraná, nebo nikoliv. I toto řešení však soužití s rorýsi hladce umožňuje. Ventilační průduchy směřující k těmto dutinám zůstávají zachovány. V takovém případě je nutno nahradit je uměle vybudovanými úkryty - budkami. I takové budky mohou být elegantní a vzhled domu nemusí nijak rušit. Dokonce naopak! Když uvidíte takovou budku na fasádě domu, můžete si být jisti, že uvnitř žijí ohleduplní lidé, kterým není živá příroda lhostejná.
Závěry aktualizované zprávy Indikátory běžných a lesních druhů ptáků za rok 2024 ukazují na hlubší změny ve stavu naší přírody. Početnost běžných druhů ptáků v České republice dlouhodobě klesá - od roku 1982 o více než 11 %. Největší populační propad sledujeme u ptáků zemědělské krajiny, jejichž početnost se za posledních 40 let snížila téměř na polovinu.
Tabulka: Vývoj početnosti ptáků v ČR v letech 1982-2024
| Skupina ptáků | Změna početnosti od roku 1982 |
|---|---|
| Běžné druhy ptáků celkem | -11 % |
| Ptáci zemědělské krajiny | Snížení téměř na polovinu |
Dostupná data jasně ukazují, že změny klimatu a způsob využívání krajiny výrazně ovlivňují ptačí populace v Česku. Zvlášť znepokojující je zrychlující se úbytek běžných druhů ptáků a to především specialistů na určité typy biotopů. Opačně jsme svědky růstu početnosti tzv. generalistů - druhů, které dokážou přežít a najít potravu v různých prostředích bez nutnosti specifických podmínek. Výsledkem je, že ptačí společenstva se stávají druhově chudšími a uniformnějšími.
tags: #ptáci #mizí #z #české #přírody #příčiny