Ptačí Oblasti a Ochrana Přírody v České Republice

Ptačí oblasti (PO) jsou jedním ze dvou typů chráněných území v rámci soustavy Natura 2000. Jsou vymezovány zejména za účelem ochrany druhů ptáků, uvedených v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady o ochraně volně žijících druhů ptáků 2009/147/ES („směrnice o ptácích“). V této směrnici jsou uvedeny druhy, které jsou ohrožené vyhynutím nebo citlivé vůči specifickým změnám na stanovišti, případně druhy s málo početnými populacemi, prostorově omezeným místním rozšířením nebo vyžadující zvláštní pozornost z důvodu specifického charakteru jejich stanoviště v rámci území členských států Evropské unie.

Požadavky směrnice jsou včleněny do zákona o ochraně přírody a krajiny. Seznam druhů ptáků, pro které se vymezují ptačí oblasti na území ČR, je uveden v nařízení vlády č. 51/2005 Sb. Na rozdíl od směrnice o stanovištích, směrnice o ptácích nestanovuje kritéria výběru lokalit, nicméně musí být uplatněna odborná ornitologická kritéria.

Vznikají na základě směrnice 2009/147/ES (Směrnice evropského parlamentu a rady o ochraně volně žijících ptáků - dále též jen „směrnice o ptácích“) a společně s evropsky významnými lokalitami tvoří soustavu Natura 2000. Česká republika implementovala tuto směrnici do zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále též jen „zákon“). Jejich vyhlášení umožnila novela zákona o ochraně přírody a krajiny (v podobě samostatného zákona č. 218/2004 Sb.) platná od dubna roku 2004.

Ptačí oblasti (SPA - Special Protection Areas) jsou vymezovány pro druhy ptáků uvedené v příloze I směrnice Rady č. 2009/147/ES (kodifikovaná verze 79/409/EHS v úplném znění; článek 4.1 směrnice) a stěhovavé druhy, které se pravidelně vyskytují na území členských států EU (článek 4.2 směrnice). V České republice bylo na základě odborných kritérií, založených na kritériích pro výběr významných ptačích území (IBA) v EU, navrženo a následně vymezeno 42 ptačích oblastí pro 42 druhů z přílohy I směrnice a pro 6 stěhovavých druhů.

Vybraná část IBA byla v rámci implementace směrnice o ptácích transformována do 41 ptačí oblasti soustavy Natura 2000.

Čtěte také: Jihoamerické ptactvo v ohrožení

V současné době je v České republice vymezeno 42 ptačích oblastí, které zaujímají plochu 717 404 ha (9 % ČR). V naší republice je vyhlášeno celkem 42 ptačích oblastí o celkové rozloze 7 175 km2.

Ptačí oblasti nejsou zvláště chráněnými územími (ZCHÚ) ve smyslu části třetí zákona, ale zcela samostatnou kategorií ochrany přírody. Vymezuje je vláda nařízeními, v kterých je stručně uveden předmět a cíl ochrany a která neobsahují žádné zákazy. Pro všechny ptačí druhy jmenované v příloze I směrnice o ptácích a všechny pravidelně se vyskytující stěhovavé druhy, které příloha I neuvádí, vyskytující se na území členského státu.

Kritéria pro výběr ptačích oblastí jsou založena na kritériích pro výběr významných ptačích území (Important Bird Areas, IBA) v Evropské unii, která se v různých modifikacích používají prakticky ve všech členských státech EU.

Vymezení a Funkce Ptačích Oblastí

Ptačí oblasti se zřizují nařízením vlády, přičemž v nařízení vlády je možno pro účely zajištění jejich ochrany (tj. udržení populací druhů, pro které je ptačí oblast zřízena, ve stavu příznivém z hlediska ochrany) stanovit činnosti vázané na souhlas orgánu ochrany přírody. Tyto činnosti umožňují orgánu ochrany přírody stanovit v rámci správního řízení upřesňující podmínky, které je nezbytné při výkonu těchto činností dodržet, aby nedošlo k negativnímu ovlivnění populací druhů, které jsou předmětem ochrany ptačích oblastí.

Činnosti vázané na souhlas mají přímou vazbu na zabezpečení ochrany biotopů významných pro druhy, které jsou předmětem ochrany ptačích oblastí, a dále na zajištění klidu jedinců dotčených druhů v průběhu hnízdního období (popř. v období letního a podzimního shromažďování či zimování).

Čtěte také: Ptačí oblasti a stavební řízení

Jednotlivé ptačí oblasti jsou v České republice vymezovány vždy pro konkrétní ptačí druhy z přílohy I směrnice o ptácích (nebo v několika málo případech i jako významná tahová či zimní shromaždiště) samostatně formou nařízení vlády, ve kterých jsou specifikovány činnosti, které jsou vázány na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody.

Zamýšlíte na území ptačí oblasti vykonávat činnost, která je v nařízení vlády, kterým se vymezuje daná ptačí oblast vázána na souhlas orgánu ochrany přírody.

Dále předložíte projektovou dokumentaci záměru, kterou předkládáte v rámci povolovacího řízení podle jiných právních předpisů, nebo jinou obdobnou dokumentaci, která umožní posoudit předmět žádosti. Žádost o souhlas k činnostem v ptačí oblasti můžete zaslat prostřednictvím datové schránky místně příslušnému orgánu ochrany přírody, v jehož územním obvodu záměr zamýšlíte uskutečnit.

• Chráněné krajinné oblasti (mimo území CHKO Labské Pískovce a CHKO Šumava) - zde žádost podáváte Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR, resp. jejímu regionálnímu pracovišti.
• Národní přírodní památky, národní přírodní rezervace a jejich ochranná pásma (mimo NP a jejich ochranná pásma a CHKO Labské Pískovce a CHKO Šumava) - zde žádost podáváte Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR, resp. jejímu regionálnímu pracovišti.
• Pozemky a stavby, které tvoří součást objektů důležitých pro obranu státu (mimo NP a jejich ochranná pásma a CHKO Labské Pískovce a CHKO Šumava) - Agentuře ochrany přírody a krajiny, resp.

Dále předložíte projektovou dokumentaci záměru, kterou předkládáte v rámci povolovacího řízení podle jiných právních předpisů, nebo jinou obdobnou dokumentaci, která umožní posoudit předmět žádosti. Žádost o souhlas k činnostem v ptačí oblasti můžete předat osobně nebo zaslat poštou místně příslušnému orgánu ochrany přírody, v jehož územním obvodu záměr zamýšlíte uskutečnit.

• Chráněné krajinné oblasti (mimo území CHKO Labské Pískovce a CHKO Šumava) - zde žádost podáváte Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR, resp. jejímu regionálnímu pracovišti.
• Národní přírodní památky, národní přírodní rezervace a jejich ochranná pásma (mimo NP a jejich ochranná pásma a CHKO Labské Pískovce a CHKO Šumava) - zde žádost podáváte Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR, resp. jejímu regionálnímu pracovišti.
• Pozemky a stavby, které tvoří součást objektů důležitých pro obranu státu (mimo NP a jejich ochranná pásma a CHKO Labské Pískovce a CHKO Šumava) - Agentuře ochrany přírody a krajiny, resp.

V případě, že je souhlas vydáván formou rozhodnutí (vč.

Čtěte také: Mistr vzdušného prostoru: Rorýs obecný

Správa a Péče o Ptačí Oblasti

V čí kompetenci je tedy správa a péče o ptačí oblasti? Odpověď na tuto otázku není úplně jednoduchá: Příslušné orgány ochrany přírody (OOP) se liší v závislosti na tom, kde se území (nebo jeho část) nachází. Jednotlivé správy chráněných krajinných oblastí a národních parků jsou příslušnými orgány ochrany přírody pro části území PO překrývající se s územím národních parků, chráněných krajinných oblastí nebo maloplošně chráněných území národních kategorií (národní přírodní rezervace a národní přírodní památky). Na území vojenských újezdů jsou to příslušné vojenské újezdní úřady a na pozemcích a stavbách, které tvoří součást objektů důležitých pro obranu státu mimo vojenské újezdy, Ministerstvo životního prostředí. Na ostatních územích jsou příslušným OOP jednotlivé krajské úřady.

Pro ptačí oblasti zajišťuje Ministerstvo životního prostředí v případě potřeby zpracování souhrnů doporučených opatření, které definují vhodnou péči pro zachování či dosažení příznivého stavu předmětů ochrany ptačích oblastí (viz § 45e odst. 6 zákona č. 114/1992 Sb.). Zejm. se jedná o ptačí oblasti, které nejsou zcela v překryvu se zvláště chráněným územím. V případě takového překryvu je vhodná péče o předměty ochrany ptačích oblastí součástí plánů a zásad péče o zvláště chráněná území.

Podle toho, na jakém území byla ptačí oblast vymezena, se může lišit i forma SDO. Pro ty ptačí oblasti, které se překrývají se stávajícími velkoplošně chráněnými územími (tedy CHKO a NP), je souhrn doporučených opatření pro danou ptačí oblast zvláštní přílohou schváleného plánu péče, přičemž požadavky ze SDO jsou do příslušných kapitol textu plánu péče zapracovány. Podobně, pokud se území shoduje s některým z maloplošně chráněných území, jako například PO Lednické rybníky, jsou nároky druhů předmětu ochrany opět přímo součástí příslušného plánu péče. Pokud leží PO mimo stávající soustavu chráněných území, je pro ni vypracován SDO jako samostatný dokument.

Podle výše zmíněného ustanovení zákona není tvorba SDO pro všechny oblasti povinná, souhrny doporučených opatření mohou být zpracovány pouze v případě potřeby. Do budoucnosti je však v plánu vytvořit SDO pro všechny ptačí oblasti s výjimkou Nádrže vodního díla Nechranice, která byla vymezena především jako tahové shromaždiště vodního ptactva, kde se potřeba zvláštního managementu nad rámec regulace činností vymezených nařízením vlády nepředpokládá.

V současné době jsou zpracovány čtyři souhrny doporučených opatření ve formě samostatných dokumentů (pro PO Komárov, Východní Krušné hory, Novodomské rašeliniště - Kovářská a Českolipsko - Dokeské pískovce a mokřady), ostatní dokumenty jsou v různém stadiu příprav. Harmonogram tvorby souhrnů doporučených opatření pro ptačí oblasti, které se překrývají se stávající soustavou zvláště chráněných území, se odvíjí od doby platnosti plánů péče o tato území.

Struktura a Obsah Souhrnu Doporučených Opatření (SDO)

Struktura a obsah SDO vychází z jednotné osnovy, která byla MŽP projednána a schválena v roce 2008. Dokument je rozdělen do tří hlavních částí:

1. První kapitola představuje základní identifikační a popisné údaje o ptačí oblasti, kde je čtenář seznámen s územím, na němž se PO nachází, včetně soupisu dotčených krajů a obcí a překryvu s jinými chráněnými územími.
2. Druhá kapitola zahrnuje odborné a věcné zdůvodnění cílů a způsobů péče; poskytuje údaje o ornitologickém významu lokality, nárocích druhů předmětu ochrany na biotopy a v neposlední řadě vyhodnocuje stav oblasti z hlediska jejího využívání dotčenými druhy. Je zde rovněž nastíněn optimální způsob využívání a v přiložené tabulce je podán přehled aktuálních i potenciálních ohrožujících faktorů, jejichž působení může mít na druhy negativní dopad.
3. Na tuto analýzu přímo navazuje kapitola třetí, stěžejní část dokumentu, představující samotný plán opatření, která ve stejném pořadí reagují na problematické ohrožující faktory z předchozích částí SDO. Navržena jsou také potřebná opatření správního charakteru a jsou vymezeny lokality, na nichž je plánován potřebný management.

Podobně jako plány péče o zvláště chráněná území není SDO právně závazný pro fyzické ani právnické osoby. Soulad se SDO je často nezbytnou podmínkou pro čerpání financí na provádění speciálního managementu směřujícího ke zlepšení stavu druhů, které jsou předmětem ochrany.

Konkrétně například finanční prostředky čerpané z Programu péče o krajinu (PPK), Podprogramu pro naplňování opatření vyplývajících z plánů péče o ZCHÚ a jejich ochranná pásma a zajišťování opatření k podpoře předmětů ochrany PO a EVL), jsou poskytovány výhradně na opatření realizovaná v souladu se souhrnem doporučených opatření (jak vyplývá z podmínek PPK definovaných ve směrnici MŽP č. 3/2009, pro poskytování finančních prostředků v rámci Programu péče o krajinu v letech 2009-2011).

Příklad z praxe: Ptačí oblast Východní Krušné Hory a Tetřívek Obecný

Předmětem ochrany ptačí oblasti Východní Krušné hory je populace tetřívka obecného (Tetrao tetrix) a jeho biotop. Tetřívek vyhledává především mozaiky listnatých, smíšených i jehličnatých lesů a otevřených ploch s nízkou vegetací, přičemž důležitá je poměrně vysoká vlhkost až zamokřenost a přítomnost bohatého podrostu, zvláště borůvčí nebo jiných bobulovitých rostlin. V ptačí oblasti se roztroušeně vyskytuje 120-130 tokajících kohoutů.

V souhrnu doporučených opatření jsou v přehledné tabulce shrnuty významné ohrožující faktory působící v oblasti, mezi které patří zejména pokračující přeměna náhradních lesních porostů na cílové kultury, odvodňování a zalesňování rašelinišť a vlhkých luk, přímá predace černou zvěří nebo rušení tetřívků na tokaništích. K zajištění optimálních podmínek pro tetřívka obecného SDO navrhuje řadu managementových zásahů i opatření správního charakteru.

V rozsáhlých mapových přílohách jsou vymezeny porosty, v nichž by hospodaření mělo směřovat jak ke zvýšenému podílu melioračních dřevin, které jsou pro tetřívka významné především jako potravní zdroj v zimních měsících (bříza, jeřáb, olše), tak i k podporování rozvolnění porostů. Na dříve odvodněných rašeliništích SDO doporučuje provedení revitalizací (úprav vodního režimu) tak, aby rašeliniště znovu plnila funkci primárního biotopu tetřívka obecného.

V SDO bylo například také navrženo ve spolupráci se státní správou myslivosti vyhlásit na celé ploše PO oblast chovu tetřívka (podle § 3, odst. 3 zákona č.

Zapojení České Společnosti Ornitologické (ČSO)

Česká společnost ornitologická stála u zrodu ptačích oblastí v Česku. Snahy ČSO se však neomezily jen na zakotvení ptačích oblastí do národní legislativy a na spoluúčast při zajištění oficiálního výzkumu (naturového monitoringu) v nich. Primárním cílem je zejména ochrana předmětných druhů ptáků a jejich prostředí. K tomu využívá vedle aktivních jednotlivců zejména tzv. patronátních skupin - neformálních a dobrovolných seskupení členů a spolupracovníků ČSO, kteří v jednotlivých ptačích oblastech provádějí ornitologický výzkum a jednají s orgány státní správy, vlastníky nemovitostí či jinými místními subjekty.

Vedle toho je ochrana ptačích oblastí zajišťována také účastí ČSO ve správních řízeních. Pro některé ptačí oblasti byly zpracovány odborné podklady, tzv.

Česká republika má jako členský stát EU za povinnost sledovat vývoj stavu předmětu ochrany v jednotlivých ptačích oblastech a podávat o něm pravidelnou zprávu. Tímto úkolem je pověřena Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, organizační složka státu podléhající Ministerstvu životního prostředí ČR. Jmenovaná organizace již od roku 2005 zajišťovala, a sice v tříletých periodách, monitoring druhů přílohy I směrnice o ptácích a ptačích oblastí soustavy Natura 2000 (dále též „naturový monitoring“), na němž se podílela jak oficiálně Česká společnost ornitologická, tak i individuálně řada jejích členů.

Od roku 2020 sleduje ČSO po čtyři roky na objednávku AOPK ČR stav ptačích druhů v ptačích oblastech na většině území Česka.

V současné době jsou již realizována některá managementová opatření, jejichž potřeba a význam pro příslušné druhy vycházejí ze souhrnů doporučených opatření. Zajištění podmínek pro zachování populací druhů, pro které byly ptačí oblasti vymezeny ve stavu příznivém z hlediska ochrany, je cílem, k jehož naplnění se Česká republika zavázala.

tags: #ptaci #oblast #a #ochrana #prirody #na

Oblíbené příspěvky:

• O nejmilejším daru přírody
• Pražská příroda: Houby, mechorosty a další
• Polemika o Ekologických Problémech
• Myslivost a příroda
• Substrát pro kávovník