Ptáci v přírodě: od Vrchu Pichce po zemědělskou krajinu

Výjimečnost lokality Vrch Pichce spočívá v zachování drobných stepních ploch a mozaikovitém charakteru lesostepních formací. Z důvodu výskytu mnoha prvků (leso)stepní fauny, především motýlů a ptáků, byla zájmová lokalita vyhlášena 11.12.2007 Významným krajinným prvkem. Na lokalitě byl potvrzen hnízdní výskyt minimálně 37 druhů ptáků. Význam lokality pro ptáky lze spatřovat především ve výskytu druhů vázaných na rozptýlenou zeleň a křovinaté stráně lesostepního charakteru. Obzvláště významný je v regionálním kontextu ojedinělý výskyt krutihlava obecného (silně ohrožený druh) a pěnice vlašské (silně ohrožený druh).

Vrch Pichce (571 m. n m) se nachází mezi Příbramí a Dubnem. Jedná se o obecni pozemek, obec Dubno se na managementu aktivně podílí. Vlastní zájmová lokalita má rozlohu 9,9 ha. Vegetace zde nese lesostepní charakter, ve zbytcích jsou přítomny skalnaté stepi vřesového, resp. mateřídouškového charakteru. V některých částech nalezneme i prameniště s mokřadními biotopy. Na malé rozloze tak nacházíme širokou škálu vzácných bezlesých stanovišť s pestrou skladbou druhů rostlin, bezobratlých i obratlovců, včetně mnoha ohrožených.

Význam krátkostébelných stepí a trávníků

Krátkostébelné stepi a trávníky patří spolu s rozvolněnými listnatými lesy mezi druhově nejbohatší biotopy mírného pásu střední Evropy. Po dlouhá staletí jsou stepní a lesostepní druhy svázány s lidskou činností, která tyto biotopy udržovala v ranějších stádiích sukcesních procesů. Mnohé druhy rostlin, hmyzu i obratlovců nachází právě na vyprahlých pastvinách, skalnatých stepích a světlých lesostepních lokalitách své jediné biotopy. Jejich postupným zatlačováním intenzifikací zemědělství a lesnictví jsou nuceny přecházet na jiné, nepůvodní typy biotopů, jakými jsou nerekultivované výsypky, lomové stěny, dobývací prostory apod. V současné době jsou podobné biotopy v podmínkách střední Evropy a ČR velmi vzácné a mnoho druhů na ně vázaných patří mezi ohrožené druhy, další pak z mnoha oblastí rychle mizí.

Opuštěním tradičního využívání stepních lokalit došlo k uvolnění sukcesních procesů a celé oblasti tak začaly postupně zarůstat, nebo byly cíleně zalesněny. Do stepních formací pronikají nejdříve invazní dřeviny následované vysokými, agresivními typy trav. Mnohé stepní organismy jsou postupně vytlačovány do refugií, kde jim hrozí v krátké době zánik. Vzácnější druhy motýlů jsou na lokalitě vázané na xerotermní řídkou vegetaci, rozvolněné listnaté porosty i podmáčené stanoviště, ptáci pak především na křoviny a rozptýlenou zeleň. Postupující sukcese, tedy zarůstání ploch náletovými dřevinami tyto biotopy degradovalo.

V návaznosti na první asanační zásahy, kdy bylo provedeno odstranění části náletových dřevin a mozaikovité kosení, je žádoucí pokračovat v podobné péči. Cílem je vytvořit co největší plochy biotopů s přístupem slunce a podpořit krátkostébelná, květnatá a druhově pestrá společenstva na úkor zanedbaných, ruderalizovaných ploch. Při aktivním přístupu jednotlivce, dobré znalosti regionu a dobré komunikaci s příslušnými úředníky ochrany přírody se i v dnešní době lze přičinit o vyhlášení a následnou péči o biologicky cenné území, které bylo státní ochranou přírody opomíjeno. Tato aktivita je o to významnější, že se jedná o krátkostébelné trávníky a rozvolněné lesy a v současné době jsou podobné biotopy v podmínkách střední Evropy a ČR velmi vzácné a mnoho druhů na ně vázaných patří mezi ohrožené druhy, další pak z mnoha oblastí rychle mizí.

Čtěte také: Jihoamerické ptactvo v ohrožení

Červené seznamy ohrožených druhů

Význam a historii červených seznamů ohrožených druhů shrnují Plesník et Chobot (2017). Druhý regionální červený seznam ptáků Vysočiny byl sestaven k roku 2016 a aktualizován v červenci 2017, kdy byl přidán výreček malý (Otus scops), u něhož byl na Vysočině nově zaznamenán hnízdní výskyt. Celkem je vyhodnoceno 319 v Kraji Vysočina volně žijících druhů ptáků. Předchozí první regionální červený seznam ptáků Vysočiny byl sestavena před 10 lety k roku 2006 (Kodet et Kunstmüller 2008), ve kterém bylo vyhodnoceno 193 druhů ptáků.

Seznam některých druhů ptáků:

• Husa čínská (Anser cygnoides f.
• Pižmovka domácí (Cairina moschata f.
• Kur domácí (Gallus gallus f.
• Holub domácí (Columba livia f.
• Sokol stěhovavý eurosibiřský (Falco peregrinus subsp.
• Slavík modráček středoevropský (Luscinia svecica subsp.
• Konipas bílý anglický (Motacilla alba subsp.
• Konipas bílý evropský (Motacilla alba subsp.
• Konipas luční severoevropský (Motacilla flava subsp.
• Konipas luční středoasijský (Motacilla flava subsp.
• Konipas luční středoevropský (Motacilla flava subsp.

Zemědělská krajina a ptáci

Celých 54 % rozlohy České republiky tvoří kulturní step. Je nazývána také zemědělskou či kulturní krajinou. V posledních desetiletích prochází k enormním změnám v přístupu člověka ke krajině, který ovlivňuje vše živé v ní, včetně ptáků. Ptáci zemědělské krajiny patří nejen u nás k nejohroženějším a nejrychleji ubývajícím. Synonymem devastace zemědělské krajiny je koroptev polní. Česká společnost ornitologická a Českomoravská myslivecká jednota dnes spouštějí petici žádající ministra zemědělství Miroslava Tomana, aby se zasadil o zdravé zemědělství v naší zemi. V zemědělské krajině žije o třetinu méně ptáků než v roce 1982, před očima nám mizejí zajíci, koroptve, motýli i brouci.

Na většině rozlohy české kulturní stepi jsou však takové podmínky, že koroptve jen těžko přežívají. Druh je izolován v místních populacích, v nichž nejsou na zimu vytvořena početně silná a vitální hejnka. Pomoci koroptvi můžete i vy několika způsoby. Koroptve polní. Naše současná koroptví populace je roztříštěná, nestabilní, na početním minimu (pod 1,3 % historicky doložitelného maxima), a tedy kriticky ohrožená.

Jedním z řešení, jak zlepšit druhovou rozmanitost krajiny a její schopnost zadržovat vodu, je vytváření krajinných prvků, například úhorových biopásů a polních cest. Trend ubývání polních ptáků se prohloubil poté, co zemědělství začala prostřednictvím dotací ovlivňovat Společná zemědělská politika, která rozděluje ročně 58 miliard eur, tedy asi 1 450 miliard korun. „Zemědělci získali prostředky na hnojiva a pesticidy, stejně jako si mohou dovolit výkonnější techniku. Snaha o co největší zisky, podpořená rychlejšími stroji a efektivními chemickými prostředky, vytlačuje z krajiny vše živé.

Čtěte také: Ptačí oblasti a stavební řízení

„O budoucí podobě zemědělských dotací se rozhodne na základě jednání ministrů jednotlivých členských zemí. Prostřednictvím petice žádáme ministra zemědělství Miroslava Tomana, aby se zasadil o zdravé zemědělství v naší zemi,“ říká Jiří Janota, předseda Českomoravské myslivecké jednoty (ČMMJ). Právě v následujících týdnech a měsících se bude rozhodovat o tom, jak bude Společná zemědělská politika vypadat po roce 2020. Hospodaření v 21. století musí klást důraz na takovou produkci potravin, která chrání přírodní zdroje a krajinu, na které bytostně závisí. Další problémy krajiny jsou dnes již všeobecně známé: Kvalitní ornici ohrožuje masivní eroze, utužená půda bez organické hmoty není schopna zadržovat vodu. Hnízdiště čejky chocholaté jsou dnes téměř výlučně vázána na zemědělskou půdu. Čejka tak patří k nejohroženějším druhům.

Čtěte také: Mistr vzdušného prostoru: Rorýs obecný

tags: #ptáci #v #přírodě #na #štěp

Oblíbené příspěvky:

• Adaptace na změnu klimatu v ČR
• Recenze košů na tříděný odpad 3x10 litrů
• Emise škodlivých látek
• Poselství Davida Attenborougha
• Ekologická odpovědnost firem v ČR