Ptáci ve volné přírodě České republiky: Druhy a ochrana

V České republice je ochrana volně žijících ptáků zajišťována formou obecné a zvláštní druhové ochrany. Naopak obecná ochrana ostatních ptáků má za cíl chránit všechny druhy ptáků přirozeně se vyskytující ve volné přírodě ČR, a to před jejich ohrožením či narušením na úrovni celých populací a všichni jedinci ptáků jsou chránění před úmyslným usmrcováním, odchytem, poškozováním, ničením hnízd, sběrem vajec, úmyslným vyrušováním, také držením či odchytem a prodejem.

Tento specifický režim ochrany ptáků vyplývá ze směrnice Rady č. 79/409/EHS, o ochraně volně žijících ptáků (směrnice o ptácích), která byla transponována do národní legislativy zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Výjimku tvoří druhy, na které se vztahují jiné legislativní předpisy (např. zdivočelí holubi, invazní nepůvodní druhy či zvěř).

Zvláštní druhová ochrana se vztahuje na vybrané druhy ptáků, které jsou nejvíce ohrožené a jsou součástí prováděcí vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. Na tyto druhy se zároveň vztahují přísnější ochranné podmínky.

V návaznosti na obecnou ochranu ptáků a zákon o ochraně přírody a krajiny, byla vydána vyhláška č. 152/2006 Sb., která se týká odchylného postupu a výjimky ze základních ochranných podmínek zvláště chráněných druhů např. pro účely kroužkování a dále vyhláška č. 294/2006 Sb., o odchylném postupu pro usmrcování špačka obecného, v souvislosti se škodami, které způsobuje.

Příslušný orgán ochrany přírody může, neexistuje-li jiné uspokojivé řešení, udělit tzv. odchylný postup, tedy výjimku ze zákonných zákazů, včetně stanovení podmínek, za jakých je možné postup realizovat. Odchylný postup je udělován v zájmu veřejného zdraví a bezpečnosti (např. bezpečnost leteckého provozu, prevence škod na úrodě), pro účely výzkumu a výuky, opětovného osídlení určitého území populací druhu nebo opětovného vysazení druhu v jeho původní oblasti rozšíření nebo pro chov v lidské péči pro tyto účely. Rozhodnutí o odchylném postupu je vydáno pouze na základě vyhodnocení stavu místní populace druhu a za stanovení přísně kontrolovaných podmínek. Rozhodnutí vydává úřad příslušné obce s rozšířenou působností, a to na základě žádosti fyzické či právnické osoby. Vydané výjimky ze zákazu se každý rok reportují Evropské komisi v rámci systému HABIDES+.

Čtěte také: Jihoamerické ptactvo v ohrožení

Statistické zpracování udělovaných výjimek z ochrany ptáků je pro všechny státy EU dostupné na stránkách Evropské agentury pro životní prostředí. Metodické pokyny při odchylném postupu, studie a relevantní odkazy jsou k dispozici v rubrice Odborné metodiky a podklady, podstránka Ptáci.

Stav volně žijících ptáků hodnotí každoročně Zpráva o životním prostředí České republiky a dlouhodobé trendy ukazují indikátor běžných druhů ptáků, lesních ptáků i ptáků zemědělské krajiny, které lze srovnávat s celoevropskými trendy. Stav populací jednotlivých druhů ptáků v ČR je hodnocen v šestiletých cyklech.

Ochrana dutinových hnízdišť

Od té doby LČR s Pobočkou České společnosti ornitologické na Vysočině podepsaly další tři dohody, prostřednictvím kterých LČR doposud poskytly finanční podporu ve výši celkem 400 000 korun. Obsahem těchto smluv je chránit stanoviště dutinových živočichů - doupné a odumřelé stromy, ve kterých se mohou ukrývat a hnízdit ptáci i další živočichové (netopýři, plchové či veverky). Řada ptáků hnízdících v dutinách si neumí sama dutinu vydlabat - například sýkory, lejsci, rehek zahradní, holub doupňák, krutihlav nebo brhlík.

V rámci tohoto projektu lesníci v kraji Vysočina vyhledávají a značí stromy s dutinami. Označují je modrým trojúhelníkem a nechávají v porostech k přirozenému dožití či odumření. Tlející dřevo je cenným biotopem plným života. Slouží jako úkryt a zároveň zdroj potravy pro bezobratlé živočichy, plazy, obojživelníky, ptáky, netopýry a další savce. Označené stromy pomůže do lesnických map zakreslit GPS zaměření. K základní evidenci patří také sledování obsazenosti dutin, hlavně v průběhu hnízdního období.

Obrovským pomocníkem při zjišťování, kolik druhů se v dané lokalitě nachází, je denní a noční nahrávání zvuků. Možnou alternativou stromových dutin jsou ptačí budky. Přestože nemohou přírodní dutiny zcela nahradit, protože některé druhy ptáků se v budkách vůbec nezabydlí, mají v přírodě své opodstatněné místo. Proto LČR společně s ornitology budky pro nejrůznější druhy ptáků pravidelně vyvěšují, čistí a opravují.

Čtěte také: Ptačí oblasti a stavební řízení

Za každý rok spolupráce s ornitology vzniká závěrečná zpráva. Ta poslední informuje mimo jiné o tom, že v posledních dvou letech lesníci společně s ornitology v kraji Vysočina (v lesích, které spadají pod Krajské ředitelství LČR Jihlava) celkem označili přes dva tisíce stromů s celkovým počtem 3 997 dutin. Mezi nimi výrazně převažují listnaté dřeviny (88 %). Nechávat a chránit v lesích doupné stromy má velký význam také z pohledu ochrany lesa proti nežádoucímu přemnožení hmyzích škůdců. Někteří ptáci, zvláště šplhavci, vyhledáváním potravy lesníkům pomáhají.

Ptáci zemědělské krajiny

Ptáci zemědělské krajiny, kterým se lidově (a trochu nepřesně) také říká polní ptáci, je označením pro ptačí druhy s úzkou vazbou na zemědělskou krajinu. Jedná se o velmi pestrou skupinu ptáků, vystující se tradičně jak na sušších - stepních - biotopech (koroptev polní), tak i na podmáčených mokřadních stanovištích (bekasina otavní). Na polích a loukách nalézají potravu, část z nich zde zároveň i hnízdí.

Jak dokládají výsledky z Celoevropského monitoringu běžných ptačích druhů, právě ptáci zemědělské krajiny u nás i v Evropě ubývají nejrychleji. Jen od roku 1982 se jejich početnost snížila o zhruba o třetinu. Přitom u celé řady druhů (např. koroptve, chocholouše nebo sýčka) docházelo k poklesu početnosti už v průběhu 20. století. Mezi hlavní důvody úbytku ptáků zemědělské krajiny patří především změny ve způsobech zemědělského hospodaření a v celkovém přístupu ke krajině, zejména odvodňování mokřadních lokalit v posledním století nebo socialistické scelování pozemků.

Díky výzkumu a praktickým zkušenostem ochránců přírody už dnes dokážeme u spousty ptačích druhů zemědělské krajiny definovat, co je nejvíce ohrožuje a jak je možné zajistit jejich ochranu. Mezi možnosti, jak snižovat zbytečné hnízdní ztráty, patří i přímá ochrana hnízd. Hnízdo čejky chocholaté je umístěno uprostřed mezi bambusovými tyčemi. Právě tyto praktické informace bychom vám rádi prostřednictvím této sekce přinášeli.

Obecná ochrana a specifika

Všichni ptáci jsou ze zákona o ochraně přírody a krajiny chráněni proti usmrcování, vyrušování (zvláště v období hnízdění), zakázáno je poškozovat jejich hnízda, sbírat vajíčka apod. Ptáci jsou nedílnou a nepostradatelnou součástí naší přírody a krajiny. Mají významný vliv na množství hmyzu, opylování rostlin, redukci škůdců apod. a jsou také zdrojem potravy pro dravce, kteří jsou výše na potravním řetězci (např. káně lesní). Holub domácí (vyskytující se ve městě) je jediným druhem ptáka (je to kříženec rozšířený z chovů holubů), který není považován za volně žijícího tvora, a nevztahuje se na ně ochrana ze zákona o ochraně přírody a krajiny.

Čtěte také: Mistr vzdušného prostoru: Rorýs obecný

Jako ochrana proti nechtěnému hnízdění a pobytu ptactva, je možné použít pouze neletální formy obrany, jako jsou siluety dravců, akustické plašiče apod. Ptáky násilím nepřesvědčíte, aby nežili ve městě, protože jejich přirozené prostředí bylo lidmi natolik pozměněno, že jim většinou nic jiného nezbývá. Kromě toho jim městské prostředí poskytuje dostatek potravy (např. jídlo v odpadkových koších, kosené trávníky apod.). Pouze některé druhy ptáků jsou zařazeny do lovné zvěře a ty je možno v určité době za určených podmínek střílet (např. kachny).

Ptačí oblasti

Ptačí oblasti (PO) jsou jedním ze dvou typů chráněných území v rámci soustavy Natura 2000. Jsou vymezovány zejména za účelem ochrany druhů ptáků, uvedených v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady o ochraně volně žijících druhů ptáků 2009/147/ES („směrnice o ptácích“). V této směrnici jsou uvedeny druhy, které jsou ohrožené vyhynutím nebo citlivé vůči specifickým změnám na stanovišti, případně druhy s málo početnými populacemi, prostorově omezeným místním rozšířením nebo vyžadující zvláštní pozornost z důvodu specifického charakteru jejich stanoviště v rámci území členských států Evropské unie. Požadavky směrnice jsou včleněny do zákona o ochraně přírody a krajiny. Seznam druhů ptáků, pro které se vymezují ptačí oblasti na území ČR, je uveden v nařízení vlády č. 51/2005 Sb.

Na rozdíl od směrnice o stanovištích, směrnice o ptácích nestanovuje kritéria výběru lokalit, nicméně musí být uplatněna odborná ornitologická kritéria (zejm. početnost a hustota populací). V současné době je v České republice vymezeno 42 ptačích oblastí, které zaujímají plochu 717 404 ha (9 % ČR). Jednotlivé ptačí oblasti jsou v České republice vymezovány vždy pro konkrétní ptačí druhy z přílohy I směrnice o ptácích (nebo v několika málo případech i jako významná tahová či zimní shromaždiště) samostatně formou nařízení vlády, ve kterých jsou specifikovány činnosti, které jsou vázány na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody.

Příklady specifických druhů

Krkavcovití (Corvidae) jsou největší čeledí řádu pěvců. Patří mezi všežravce a hnízdí na stromech, skalách nebo ve skalních dutinách. V Česku se vyskytujícími známými druhy jsou např. vrána obecná, havran polní, krkavec velký, kavka obecná, sojka obecná, straka obecná atd. Část druhů je společenská a hnízdí ve velkých koloniích, staví si velká hnízda ve větvích. Ptáci z této skupiny patří mezi nejinteligentnější obratlovce vůbec. Například novokaledonská vrána dokáže vyrábět i primitivní nástroje, což se dříve dokládalo pouze u savců.

Svišťouni (Apodiformes) je řád ptáků, jehož jediným zástupcem na našem území je rorýs obecný. Ptáci z tohoto řádu jsou jedni z nejrychlejších a nejpohyblivějších ptáků na světě. Rorýs obecný je bezpochyby jeden z nejzajímavějších ptáků, který se u nás vyskytuje. Patří mezi nejlepší ptačí letce vůbec. Rorýs se kromě hnízdění téměř neustále pohybuje ve vzduchu. Zde spí, pije, loví a dokonce se i páří. Před spánkem vystoupá až do dvou kilometrů, aby pak mohl během spánku volně klesat. Při tom vypíná jednu polovinu mozku a tou druhou kontroluje let.

Jeho nohy jsou zakrnělé, proto když se dostane na zem, většinou již sám nevzlétne a to se mu stává osudným. Přirozeně hnízdí ve štěrbinách skal a dutinách stromů. Z hnízda musí mít možnost vyskočit a pádem nabrat rychlost. Jinak by ani nevzlétl. V současné době k tomuto účelu využívá hlavně větracích otvorů a jiné štěrbiny na lidských stavbách, protože se významně snížil počet hnízdních možností v krajině. Velmi citelně dokáže ohrozit populaci rorýsů necitlivé zateplování budov.

Netopýři a jejich ochrana

Všechny druhy netopýrů jsou zvláště chráněni dle zákona o ochraně přírody a krajiny. Manipulovat s nimi může pouze oprávněná osoba. Chráněny jsou i jejich úkryty. U netopýrů není zjištěn přenos chorob na člověka. Nesají krev a nezpůsobují zranění. Jsou jedinými savci, kteří dokáží aktivně létat a někteří jsou i velmi zdatnými letci a podstupují pravidelné migrace. Létají pomocí blány, která je natažena mezi tělem, paží, předloktím a prodlouženými záprstními kůstkami.

Životní cyklus netopýrů:

1. Jarní přelety (březen-duben) - Po probuzení ze zimní hybernace netopýři navštěvují úkryty, kde se setkávají s jedinci téže populace.
2. Letní kolonie (duben-srpen)- tzv. mateřské kolonie. Matky netopýrů se shromažďují ve vhodných úkrytech.
3. Podzimní přelety (srpen-říjen) - tato fáze nastává hned po odstavení mláďat a rozpadu letních kolonií. V tuto dobu dochází k páření a spermie zůstávají v těle samičky neaktivní až do jara.

Typy úkrytů netopýrů:

1. Jeskyně - představují původní a doposud nejvýznamnější typ úkrytu, zejména z důvodu stálého mikroklimatu.
2. Štoly, šachty a další podzemní důlní díla - jedná se v podstatě o člověkem vytvořenou obdobu jeskyní.

tags: #ptáci #ve #volné #přírodě #druhy

Oblíbené příspěvky:

• Řešení environmentálních konfliktů
• Stavební Recyklace s.r.o. – Podrobný přehled
• Škola v Přírodě pro ženy: Semináře s prožitkem
• Léčba varroázy bez chemie
• Jak vést evidenci odpadu