Na zahradě je pár rostlin, které vyžadují kyselou půdu. Jde třeba o azalky, rododendrony, borůvky nebo magnólie. Ani ty není nutné zasypávat rašelinou, i když jestli snížíte její spotřebu ve všech ostatních případech, nebude to taková tragédie.
Rašelina se používá pro nadlehčení půdy a taky proto, že zadržuje vodu. Když se podíváte na složení téměř kteréhokoliv pěstebního nebo výsevního substrátu, zjistíte, že obsahuje rašelinu. Přitom podle ekologických sdružení není až takový problém rašelinu nahradit.
Respektive opačně - rašelina se původně začala používat tam, kde byla půda zničená průmyslovými hnojivy, absencí využívání kompostu nebo hnoje, tím pádem byla hutná a bez organických složek. Takže kdo se o svou půdu s láskou stará, rašelinu vůbec nepotřebuje.
Pro začátek úplně stačí použít jiný substrát než klasický s obsahem rašeliny. Pátrala jsem po českých e-shopech docela dlouho a překvapilo mě, že jediný substrát bez rašeliny u nás má značka Compo (jestli jsem nějakou nedohledala, budu moc ráda za doplnění, protože jeden jediný bezrašelinový substrát v republice je dost tragédie). Podařilo se mi ho koupit v e-shopu Uni hobby.
EDIT z roku 2023: Nabídka bezrašelinových substrátů se rozrůstá, existuje už i pod značkou T.A.
Čtěte také: Půda a její role v potravinovém řetězci
Společnost nám všem vnutila myšlenku, že bez koupeného substrátu nemůžeme předpěstovávat. Je to lež. Stačí mít na zahradě kompost (jestli ho máte, ale nevíte, jestli kompostujete správně, mrkněte na můj starší článek o kompostování), ten smíchat se zeminou ze záhonů (obojí prosáté) v poměru 1:1 a vesele pěstovat.
Jestli chcete mít vlastní substrát ještě vychytanější, můžete do směsi zeminy a kompostu přidat drobnou dřevěnou drť, piliny nebo nadrcený papír (nepotištěný). Všechny tyto materiály zeminu nadlehčí.
Substrát pro kyselomilné rostliny stačí obohatit jehličím, drtí z kůry jehličnatých stromů nebo lesní hrabankou, pokud vlastníte les (podle zákona je odnášení hrabanky z lesa zakázané).
Takové substráty jsou vhodné pro zmiňované kyselomilné rostliny, pro které je míchejte z rašeliny, písku a zahradní zeminy v poměru 3:2:1. Je-li vám třeba kyselá půda, sáhněte po rašelině, která zadržuje více vody.
Klasická zemina představuje základ pro výrobu zahradnického substrátu. Tvořit by měla zhruba jeho 40-60 %. Zahradní zemina by měla být vzdušná, propustná a s neutrálním pH. Odlehčit ji v případě potřeby můžete použitím písku, keramzitu nebo perlitu.
Čtěte také: Kontaminace půdy chlorovanými uhlovodíky
Kompost neboli humus obsahuje NPK, přičemž dusíku a fosforu je v něm zhruba o polovinu více než draslíku. Dobře vyzrálý, jemný a příjemně vonící humus použijte ze zahrady nebo vermikompostéru.
Rašelina má v sobě vyvážené množství dusíku, fosforu i draslíku a odlehčuje půdu. Měla by být proto v substrátu zahrnuta v množství 30-60 %. Plánujete použít humus společně s rašelinou?
Guáno s vyšším podílem fosforu a draslíku se používá jako hnojivo v podobě tablet nebo tekutiny. Vermikulit je nabitý minerály a stopovými prvky. Můžete jím snadno a plnohodnotně nahradit současně perlit, písek a rašelinu.
Kokosový substrát - znát ho můžete také pod názvem coco coir. Vyrábí se ze skořápek kokosových ořechů. Lze ho používat buď samostatně, nebo ho smíchat s dalšími substráty.
Pro další obohacení živinami se někdy používají kompostované rostliny, trus ptáků a netopýrů nebo speciální výtažky z ryb. V některých substrátech najdete i mykorhizní houby, které se uchytí na kořenech rostlin, chrání je a žijí s nimi ve vzájemné symbióze.
Čtěte také: Cesta k obnovitelným zdrojům
Do 10 l konve vody vsypte 2 odměrky hnojiva (1 odměrka = 10 ml, odpovídá 10 g hnojiva), krátce zamíchejte a po cca 30 sec. je roztok připraven k zálivce. Toto množství postačí na 5 m2 plochy. Hnojivo je vhodné též k přihnojování na list formou postřiku nebo zálivky. Na list nepřihnojujte na přímém slunečním svitu.
Hnojivo ve formě tablet Silva Tabs se v půdě pozvolna rozpouští a zásobuje rostliny potřebnými živinami po dobu šesti až dvanácti měsíců. Jedná se o tzv. plné hnojivo, které obsahuje všechny základní prvky (NPK) a zčásti i druhotné živiny (Mg, Ca, S). Jedná se o hnojivo šetrné k životnímu prostředí.
Představují ideální formu individuálního hnojení ke každé rostlině zvlášť a vytvářejí v půdě nebo v substrátu dostatečnou zásobu živin bez obav z nežádoucího zvýšení koncentrace půdního roztoku a ze ztrát vymýváním živin. Aplikace je jednoduchá a lokalizovaná, umožňuje přesné dávkování k rostlině a minimalizuje neproduktivní hnojení půdy mimo dosah kořenového systému. Živiny jsou efektivně využity přímo kořenovým systémem hnojené rostliny.
Nízkou rozpustností se eliminuje jejich průnik do povrchových a spodních vod. Neobsahují nežádoucí příměsi ani chloridy. Způsobem aplikace a svými vlastnostmi minimalizují negativní dopady klasických rychle rozpustných průmyslových hnojiv na životní prostředí.
Použití tabletových hnojiv znamená značnou úsporu času, práce a výjezdu do porostů k doplňkovému hnojení. Odpadá problematické a pracné míchání substrátu s klasickými hnojivy. Práce s tabletami je velmi hygienická.
Tablety se aplikují na povrch půdy nebo do úrovně kořenů na okraj výsadbové jamky. Vzdálenost tablet od kmene rostliny odpovídá průmětu obvodu koruny na půdu. Nejblíže se tablety kladou do vzdálenosti 15 cm od kmene, nejdále do vzdálenosti o 10 cm vetší, než je průmět obvodu koruny na půdu.
Používá se nejméně dávka 40 - 50 g k jedné sazenici, tj. 4-5 tablet (á 10 g). K 1-4 letému stromku nebo keři se kladou tablety na povrch půdy a patou nohy se zašlápnou mělce pod povrch. Lze je zapravit i do úrovně kořenů (nikoliv pod kořenový systém rostliny), na okraj výsadbové jamky.
Tablety se aplikují pod nebo nad kořenový systém rostliny nad okraj nádoby. Tablety se pokládají při výsadbě na vrstvu zeminy pod kořenový balíček. Při použití většího počtu tablet se tyto pravidelně rozloží v obvodu kořenového systému. Tablety se zaškrábnou mělce pod povrch zeminy ve vzdálenosti 5 až 10 cm rovnoměrně od kmene zakořenělé rostliny.
Propustnost substrátu označuje jeho schopnost zadržovat vodu. Většina zeleniny a pokojových květin potřebuje zeminu, která dostatečně zadrží vláhu. Většina rostlin pěstovaných doma, na zahrádce či pod umělým osvětlením ocení lehkou, dobře propustnou půdu bohatou na živiny.
Ale jaké živiny chtějí zrovna vaše rostliny? Co druh, to jiné požadavky. Stálezelené, nekvetoucí rostliny a ty pěstované pro zelenou hmotu, jako jsou špenát, saláty, zelí a další, potřebují především dusíkaté látky.
Zjednodušeně lze říct, že ve fázi růstu zelené hmoty je zapotřebí nejvíce dusík a ve fázi tvorby květu (od chvíle, kdy rostlina začne kvést) a plodu fosfor a draslík.
tags: #puda #z #kompostu #pod #rhododendron #slozeni