Putin, klimatická změna a názory na ni

19.03.2026

V době, kdy svět řeší dopady klimatické změny, válka na Ukrajině situaci rapidně a surově zhoršuje. Čelíme dvěma mimořádně velkým hrozbám: globální klimatické změně a válce na Ukrajině, která zasahuje minimálně celou Evropu. Možná nám uniká, jak úzce jsou ty dvě hrozby spojeny. Mluví se o tom méně než o jiných aspektech, ale ruská válka má na svědomí obří ekologické škody.

Server The Capitals píše, jak bylo Německo, čtvrtá největší ekonomika světa, obzvláště silně zasaženo potížemi, které pronásledují světovou ekonomiku od ruského útoku na Ukrajinu v roce 2022. S ročním poklesem HDP o 0,3 procenta se stalo v roce 2023 nejhůře prosperující velkou ekonomikou. Ruská válka na Ukrajině to všechno prudce zhoršuje.

Evropa se dostala do složité situace. Máme za sebou sérii nejteplejších měsíců z minulého i letošního roku, nejteplejší červenec, srpen, září, listopad… oteplování pokračuje dál. Do série patří letošní duben coby 11. měsíc v řadě. Nevíme, co bude následovat, ale víme, že klimatická změna běží naplno.

Klimatolog Carlo Buontempo z unijního programu Copernicus říká, že čím déle budeme čekat, tím více se bude oteplovat. A ještě: "Pokud začneme jednat rychle a okamžitě, možná se na konci tohoto století vrátíme k teplotám, které zažíváme v současnosti. (…) Oteplování není novým normálem - to by totiž naznačovalo, že jsme dosáhli jakési stability. Což se nestalo.

Do toho přicházejí zprávy o tom, jak světové klimatičtí experti přestávají věřit, že dokážeme udržet průměrné oteplení planety pod 1,5 stupně Celsia oproti době předindustriální. Deník the Guardian oslovil přispěvatele souhrnné zprávy Mezivládního panelu OSN pro změny klimatu, 843 lidí. Odpovědělo 380. Osmdesát procent předpovídá, že průměrné oteplení planety překoná dva a půl stupně Celsia, nadpoloviční většina čeká oteplení o více než tři stupně. Jen šest procent vědců očekává, že dokážeme udržet oteplení pod 1,5 stupně.

Čtěte také: Názory Putina na klimatické změny

Co nastane? Vlny veder, běžné a silné lesní požáry, záplavy, tropické bouře. To s sebou přinese místní hladomory, války a nepochybně i velké migrační vlny, otřesy společností, rozvraty, státy nebudou klimatické krize zvládat. Do těchto chmurných, dystopických vizí se vmísila válka na Ukrajině.

Dopady války na životní prostředí

Odborný časopis BMC (BioMed Central, research in progress) letos v lednu zveřejnil rozsáhlou analýzu nazvanou Dopady ruské války na Ukrajině na zdraví životního prostředí. Popisuje, co se ví z nejrůznějších ověřených zdrojů. Ruská válka ovlivnila kvalitu ovzduší na Ukrajině, způsobila jak zvýšení, tak i snížení znečištění. Nárůst znečištění přineslo bombardování a následné požáry. Dramaticky se zvýšila koncentrace jemných částic. Ovzduší zhoršuje ničení skladů pohonných hmot včetně ropných skladů. Útoky mají vliv na průmyslová zařízení, kupříkladu na ty, jež vyrábějí hnojiva a kyselinu dusičnou, opět vedly k uvolnění toxických látek.

Znečištění přináší pohyb vojenské techniky, tanky, dělostřelectvo, obrněná vozidla, náklaďáky. Odtud pochází velké množství prachu a emise fosilních paliv. Ovzduší škodí ničení budov, lesní požáry, které se šíří kvůli vojenským operacím a nedostatečnému počtu hasičů.

Válka paradoxně vede i k jistému snížení znečištění ovzduší. Emise několika látek jako oxid dusičitý a oxid siřičitý se snížily kvůli dopadů války na ukrajinskou ekonomiku. Znečištění způsobují chemické zbraně. Ukrajina obvinila Rusko z použití látek s bílým fosforem. Tyto zprávy však nebyly potvrzeny kvůli potížím s ověřením na místě inspektorem Organizace pro zákaz chemických zbraní během aktivního boje. "Válka vystavila segmenty ukrajinské populace komplexním směsím toxických látek," píše BMC.

BMC píše a dokládá, že válka zvýšila zranitelnost Ukrajiny vůči změně klimatu a zkomplikovala její úsilí o snížení emisí skleníkových plynů. "Během prvních 12 měsíců války bylo odhadem uvolněno 21,9 milionů tun ekvivalentů oxidu uhličitého (tCO2e) v důsledku činností souvisejících s válkou a dalších 17,7 milionů tCO2e bylo uvolněno z válečných požárů." Okupanti zastavili rozvoj obnovitelné energie na dobytých územích.

Čtěte také: Klimatická politika Ruska

Zpráva BMC pokračuje znečištěním vod vojenskými operacemi. Ukrajinské ministerstvo ochrany životního prostředí k červenci 2023 zdokumentovalo "zničení 724 vodních staveb, 71 čerpacích stanic vody, 64 čerpacích stanic odpadních vod a 23 zařízení na úpravu vody. V důsledku války bylo do povrchových vod vypuštěno 20,7 miliardy metrů krychlových odpadních vod. V dubnu 2022 mělo asi 6 milionů lidí na Ukrajině - asi 15 procent populace - omezený nebo žádný přístup k nezávadné vodě".

Čteme o škodách ze zaplavení opuštěných uhelných dolů, odkud hrozí kontaminace povrchových a podzemních vod. Ukrajina má asi 2 700 km pobřeží podél Černého a Azovského moře. Velké přístavy, jako je Oděsa, Mykolajiv a Mariupol, byly terčem opakovaných a dlouhodobých útoků Ruska podél řek, ústí řek a pobřeží moře. Zavinily úniky ropy a další znečištění vody.

Obří problém představuje i nevybuchlá munice, je jí kontaminována téměř třetina ukrajinského území. Zahrnuje dělostřelecké granáty, granáty, minometné granáty, kazetovou munici, rakety, střely a improvizovaná výbušná zařízení.

Informace a data časopisu BMC byla zveřejněna letos v lednu, shromažďována v předchozích měsících, po začátku ruské agrese. Není pochyb, že Putin způsobil jednu z největších ekologických katastrof moderní doby, v situaci, kdy se život na planetě mění nepochybně k horšímu. Jeho vina je obrovská. Putin sám je něco jako klimatická změna.

Putin a klimatická změna

Ruský prezident Vladimir Putin a zmocněnec amerického prezidenta pro otázky klimatických změn John Kerry konstatovali, že problematika klimatu je jednou z oblastí, kde mají Rusko a Spojené státy "společné zájmy a podobné přístupy". Vyplývá to z prohlášení, které zveřejnil Kreml.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

"Vladimir Putin zdůraznil, že Ruská federace přikládá velký význam dosažení cílů pařížské (klimatické) dohody a zasazuje se o odpolitizovaný a profesionální dialog v této oblasti," uvádí se dále v kremelském prohlášení.

Kerry je jako dosud nejvyšší představitel administrativy prezidenta Spojených států Joea Bidena tento týden na čtyřdenní návštěvě Ruska. O spolupráci obou velmocí v boji s globálním oteplováním hovořil už na úvod návštěvy s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Změna klimatu je jednou z mála oblastí, v níž jsou v době přetrvávajícího napětí Spojené státy a Evropská unie ochotny s Ruskem spolupracovat, uvedla agentura AFP.

Rusko je jedním z největších světových producentů ropy a zemního plynu. V posledních letech přijalo závazky, které naznačují, že bere změnu klimatu vážně, napsala AFP. Moskva tak podle ní činí v době, kdy země bojuje s rostoucím počtem lesních požárů a tajícím permafrostem. Putin se změně klimatu věnoval i v dubnu v tradičním poselství o stavu země a slíbil, že země bude bojovat proti klimatickým změnám.

Iniciativa Evropské unie Green Deal Rusku příliš nehraje do not. Brusel totiž usiluje o přechod na energii z obnovitelných zdrojů a o omezení fosilních paliv. A právě export plynu, uhlí a ropy do Evropské unie tvoří zásadní příjmy ruského státního rozpočtu. Ani po zahájení ruské invaze na Ukrajinu tyto příjmy nejsou nízké. Odhaduje se, že od 24. února 2022 představují přes 802 miliard eur (přes 20 bilionů korun).

Kdyby ambiciózní Green Deal vyšel, znamenalo by to, že by Rusko bylo každý rok zhruba o 100 miliard eur (2,5 bilionu korun) chudší. To je pro něj obrovskou motivací hanit a diskreditovat environmentální politická hnutí a popírat klimatickou změnu. Není to ale jen otázka současnosti, Kreml sponzoruje pseudovědecké snahy o ovlivnění a zpochybnění legitimních vědeckých klimatických studií již po desetiletí.

Dezinformace a popírání klimatické změny

Například v roce 2000 ruští vědci kritizovali Kjótský protokol, jehož cílem bylo snížení emisí skleníkových plynů o 5,2 procenta. Podle jeho teorie se Země přirozeně otepluje a poté opět ochlazuje v cyklech na základě intenzity slunečního svitu. Tedy že současné oteplování planety je normální a že se opět blíží ochlazení. O toto tvrzení se mnozí odpůrci ekologie opírají dodnes.

Klima Země se opravdu přirozeně stále mění, ale v současné době se planeta otepluje nejrychleji za posledních deset tisíc let. Její oteplování rapidně vzrostlo v dobách průmyslové revoluce, a ještě rychleji v 60. letech minulého století. Vědecky podložená data ukazují, že k oteplování planety přispívají skleníkové plyny, jež se do atmosféry dostávají spalováním fosilních paliva dalšími aktivitami spojenými s člověkem, jako je například kácení lesů, produkce cementu, pěstování rýže či chov dobytka.

Další vlivnou osobností ruského ekologického odboje byl fyzik Jurij Izrael, který zastával významné pozice na Světových klimatických konferencích, Mezivládním panelu pro změnu klimatu (IPCC) a v Ruské akademii věd. Izrael se také postavil proti zjištěním, že se planeta otepluje, a Kjótskému protokolu. Na počátku 21. století byl Jurij Izrael politickým poradcem prezidenta Vladimira Putina a jeho názory měly značný politický vliv.

V roce 2017 sám Putin tvrdil, že množství skleníkových plynů tvořených sopečnými erupcemi převyšuje množství vyprodukované lidskou činností. Podle studie Global Carbon Project vulkány produkují kolem 0,6 miliardy tun CO2 ročně. Lidská činnost, většinou spalování uhlí a jiných fosilních paliv, ale také výroba cementu, odlesňování a další změny krajiny, vyprodukuje za rok zhruba 40 miliard metrických tun oxidu uhličitého.

Putin následující rok uvedl, že příčinami oteplování Země jsou změny intenzity kosmického záření a posuny v galaxii. Podle studie Centra pro mezinárodní výzkum klimatu a životního prostředí (CICERO) kosmické záření nenese vinu za globální oteplování.

Lži propagované Rusy na počátku 21. století našly nový život v době internetu, kde se často recyklují a stávají se předmětem nových dezinformačních kampaní. Na sociálních sítích koluje nespočet konspiračních teorií, které vyvracejí člověkem způsobené klimatické změny. Obvykle jsou podloženy odkazem na ruskou „alternativní“ zpravodajskou stránku OrientalReview, která se nejčastěji opírá o pseudovědecké výzkumy z počátku 21. století.

Kreml vytváří a šíří dezinformace prostřednictvím státem podporovaných médií, kampaní na sociálních sítích využívajících „trollí farmy“ prostřednictvím falešných účtů, a dokonce i přímých prohlášení samotného Putina. Rusko upřednostňuje své ekonomické zájmy před ochranou klimatu, důsledky jeho změny už ale samo pociťuje. Lesní požáry v roce 2022 schvátily milion hektarů ruského území a tisíce domů bylo zničeno povodněmi.