Vztahy mezi Washingtonem a Moskvou v poslední době výrazně ochladly, ale problematika klimatu je jednou z oblastí, kde mají Rusko a Spojené státy "společné zájmy a podobné přístupy". Změna klimatu je jednou z mála oblastí, v níž jsou v době přetrvávajícího napětí Spojené státy a Evropská unie ochotny s Ruskem spolupracovat, uvedla agentura AFP.
Ruský prezident Vladimir Putin se v Paříži 30. listopadu spolu se stovkou šéfů států a vlád zúčastní zahájení konference OSN o klimatických změnách. "První den (konference) bude vyhrazen šéfům států a vlád. Už máme více než stovku kladných odpovědí (na pozvání). Přijedou prezidenti Spojených států, Číny, Ruska, indický premiér, samozřejmě generální tajemník OSN, francouzský prezident a mnozí další," řekl novinářům Fabius, který bude jednání předsedat.
"Vladimir Putin zdůraznil, že Ruská federace přikládá velký význam dosažení cílů pařížské (klimatické) dohody a zasazuje se o odpolitizovaný a profesionální dialog v této oblasti," uvádí se dále v kremelském prohlášení. Z klimatické konference, která potrvá do 11. prosince, by měla vzejít nová dohoda o snižování emisí skleníkových plynů.
České Ministerstvo životního prostředí muselo následovat evropské unijní úřady a vydat stanovisko, v němž prohlašuje, že stále hodlá plnit závazky dané Green Dealem. Podle některých názorů dokonce schválení Zelené dohody odhalilo slabiny energetického sektoru Evropské unie, a dalo tak Putinovi do ruky trumf při útoku na Ukrajinu. To ale neznamená, že bychom na tuto dohodu měli rezignovat. Naopak, teď bychom si měli uvědomit, v čem je její skutečná síla a přidaná hodnota.
Cíl Zelené dohody je nízkoemisní průmysl, založený na obnovitelných zdrojích energie. A v něm by měla hrát fosilní paliva, zemní plyn nevyjímaje, jen velice minoritní roli. Když totiž pomineme klimatické cíle, není Green Deal nic jiného než dlouhodobý strategický plán přechodu na energetiku nezávislou na importu paliv ze zemí vně Evropské unie.
Čtěte také: Názory Putina na klimatické změny
Dodávky z Ruské federace tvoří okolo 35-40 % zemního plynu spotřebovaného v Evropské unii. Plyn proudící do Evropy zaujímá 78 % z celkového exportu ruského polostátního plynárenského gigantu Gazprom. Je tedy extrémně důležitým příjmem pro ruskou ekonomiku a jedním z posledních, který jí po uvalení sankcí zbyl.
Za prvé, jakékoliv odložení Green Dealu fakticky prodlužuje dobu, kdy bude Evropa závislá na dodávkách zemního plynu z Ruska, což hraje dlouhodobě Putinovi do karet.
Režim Vladimira Putina má zájem na pokračujícím vývozu a spalování ruské ropy a zemního plynu, s čímž se pojí snahy zdiskreditovat klimatické politiky Evropské unie. To je podle analytika patrné v rámci kampaní před českými parlamentními volbami.
Aktuálně s kolegy z AMO ve spolupráci s týmem výzkumníků z britské University of Exeter vyvíjí nástroj s názvem evidence.ninja, který má s pomocí umělé inteligence ve velkém měřítku a rychlosti odhalovat a vyvracet klimatické mýty.
Americký prezident Donald Trump promluvil v televizním pořadu 60 Minutes stanice CBS. Přiznal, že globální oteplování není výmysl. „Nemyslím si, že je to kachna,“ řekl prezident o klimatických změnách. „Nevím ale, zda je to dílem člověka. Řeknu to takhle. Nechci dávat biliony a biliony dolarů. Nechci ztratit miliony a miliony pracovních míst,“ uvedl s tím, že teploty se také dost dobře mohou vrátit na původní hodnoty.
Čtěte také: Názory na klima: případ Putin
Čtěte také: O Quittově klasifikaci podnebí
tags: #putin #o #klimatickych #zmenach