Putin a klimatické změny: Názory a dopady války na Ukrajině

V době, kdy svět řeší dopady klimatické změny, válka na Ukrajině situaci rapidně a surově zhoršuje. Možná nám uniká, jak úzce jsou ty dvě hrozby spojeny. Jedna je globální - klimatická změna, druhá zasahuje minimálně celou Evropu - tou je válka na Ukrajině. Mluví se o tom méně než o jiných aspektech, ale ruská válka má na svědomí obří ekologické škody.

Ruský prezident Vladimir Putin v pátek řekl, že věří, že stále existuje dostatek času pro dosažení globální dohody v oblasti změny klimatu, a to navzdory oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o odstoupení USA od pařížské klimatické dohody. Putin ve své řeči na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradě řekl, že nechce soudit rozhodnutí Trumpa, ale že si myslí, že měl Washington zůstat součástí pařížské klimatické dohody z roku 2015. „(Pařížská) dohoda je dobrou věcí.

Dohoda podle Putina po jednotlivých zemích vyžaduje, aby modernizovaly své průmysly, což bude velké podniky stát miliardy dolarů a povede ke ztrátě pracovních pozic.

Putin se změně klimatu věnoval i v dubnu v tradičním poselství o stavu země a slíbil, že země bude bojovat proti klimatickým změnám. Vyplývá to z prohlášení, které zveřejnil Kreml. "Vladimir Putin zdůraznil, že Ruská federace přikládá velký význam dosažení cílů pařížské (klimatické) dohody a zasazuje se o odpolitizovaný a profesionální dialog v této oblasti," uvádí se dále v kremelském prohlášení.

Změna klimatu je jednou z mála oblastí, v níž jsou v době přetrvávajícího napětí Spojené státy a Evropská unie ochotny s Ruskem spolupracovat, uvedla agentura AFP. Vztahy mezi Washingtonem a Moskvou v poslední době výrazně ochladly. Ruský prezident Vladimir Putin a zmocněnec amerického prezidenta pro otázky klimatických změn John Kerry konstatovali, že problematika klimatu je jednou z oblastí, kde mají Rusko a Spojené státy "společné zájmy a podobné přístupy".

Čtěte také: Názory na klima: případ Putin

Rusko je jedním z největších světových producentů ropy a zemního plynu. V posledních letech přijalo závazky, které naznačují, že bere změnu klimatu vážně, napsala AFP. Moskva tak podle ní činí v době, kdy země bojuje s rostoucím počtem lesních požárů a tajícím permafrostem.

Evropa se dostala do složité situace. Máme za sebou sérii nejteplejších měsíců z minulého i letošního roku, nejteplejší červenec, srpen, září, listopad… oteplování pokračuje dál. Do série patří letošní duben coby 11. měsíc v řadě. Nevíme, co bude následovat, ale víme, že klimatická změna běží naplno. Klimatolog Carlo Buontempo z unijního programu Copernicus říká, že čím déle budeme čekat, tím více se bude oteplovat.

A ještě: "Pokud začneme jednat rychle a okamžitě, možná se na konci tohoto století vrátíme k teplotám, které zažíváme v současnosti. (…) Oteplování není novým normálem - to by totiž naznačovalo, že jsme dosáhli jakési stability. Což se nestalo.

Do toho přicházejí zprávy o tom, jak světové klimatičtí experti přestávají věřit, že dokážeme udržet průměrné oteplení planety pod 1,5 stupně Celsia oproti době předindustriální. Deník the Guardian oslovil přispěvatele souhrnné zprávy Mezivládního panelu OSN pro změny klimatu, 843 lidí. Odpovědělo 380. Osmdesát procent předpovídá, že průměrné oteplení planety překoná dva a půl stupně Celsia, nadpoloviční většina čeká oteplení o více než tři stupně. Jen šest procent vědců očekává, že dokážeme udržet oteplení pod 1,5 stupeň.

Co nastane? Vlny veder, běžné a silné lesní požáry, záplavy, tropické bouře. To s sebou přinese místní hladomory, války a nepochybně i velké migrační vlny, otřesy společností, rozvraty, státy nebudou klimatické krize zvládat.

Čtěte také: O Quittově klasifikaci podnebí

Do těchto chmurných, dystopických vizí se vmísila válka na Ukrajině. Server The Capitals píše, jak bylo Německo, čtvrtá největší ekonomika světa, obzvláště silně zasaženo potížemi, které pronásledují světovou ekonomiku od ruského útoku na Ukrajinu v roce 2022. S ročním poklesem HDP o 0,3 procenta se stalo v roce 2023 nejhůře prosperující velkou ekonomikou.

Ruská válka na Ukrajině to všechno prudce zhoršuje. Odborný časopis BMC (BioMed Central, research in progress) letos v lednu zveřejnil rozsáhlou analýzu nazvanou Dopady ruské války na Ukrajině na zdraví životního prostředí. Popisuje, co se ví z nejrůznějších ověřených zdrojů.

Ruská válka ovlivnila kvalitu ovzduší na Ukrajině, způsobila jak zvýšení, tak i snížení znečištění. Nárůst znečištění přineslo bombardování a následné požáry. Dramaticky se zvýšila koncentrace jemných částic. Ovzduší zhoršuje ničení skladů pohonných hmot včetně ropných skladů. Útoky mají vliv na průmyslová zařízení, kupříkladu na ty, jež vyrábějí hnojiva a kyselinu dusičnou, opět vedly k uvolnění toxických látek. Znečištění přináší pohyb vojenské techniky, tanky, dělostřelectvo, obrněná vozidla, náklaďáky. Odtud pochází velké množství prachu a emise fosilních paliv. Ovzduší škodí ničení budov, lesní požáry, které se šíří kvůli vojenským operacím a nedostatečnému počtu hasičů.

Válka paradoxně vede i k jistému snížení znečištění ovzduší. Emise několika látek jako oxid dusičitý a oxid siřičitý se snížily kvůli dopadů války na ukrajinskou ekonomiku. Znečištění způsobují chemické zbraně. Ukrajina obvinila Rusko z použití látek s bílým fosforem. Tyto zprávy však nebyly potvrzeny kvůli potížím s ověřením na místě inspektorem Organizace pro zákaz chemických zbraní během aktivního boje.

"Válka vystavila segmenty ukrajinské populace komplexním směsím toxických látek," píše BMC.

Čtěte také: Kvalita hroznů a klima

BMC píše a dokládá, že válka zvýšila zranitelnost Ukrajiny vůči změně klimatu a zkomplikovala její úsilí o snížení emisí skleníkových plynů. "Během prvních 12 měsíců války bylo odhadem uvolněno 21,9 milionů tun ekvivalentů oxidu uhličitého (tCO2e) v důsledku činností souvisejících s válkou a dalších 17,7 milionů tCO2e bylo uvolněno z válečných požárů." Okupanti zastavili rozvoj obnovitelné energie na dobytých územích.

Zpráva BMC pokračuje znečištěním vod vojenskými operacemi. Ukrajinské ministerstvo ochrany životního prostředí k červenci 2023 zdokumentovalo "zničení 724 vodních staveb, 71 čerpacích stanic vody, 64 čerpacích stanic odpadních vod a 23 zařízení na úpravu vody. V důsledku války bylo do povrchových vod vypuštěno 20,7 miliardy metrů krychlových odpadních vod. V dubnu 2022 mělo asi 6 milionů lidí na Ukrajině - asi 15 procent populace - omezený nebo žádný přístup k nezávadné vodě".

Čteme o škodách ze zaplavení opuštěných uhelných dolů, odkud hrozí kontaminace povrchových a podzemních vod. Ukrajina má asi 2 700 km pobřeží podél Černého a Azovského moře. Velké přístavy, jako je Oděsa, Mykolajiv a Mariupol, byly terčem opakovaných a dlouhodobých útoků Ruska podél řek, ústí řek a pobřeží moře. Zavinily úniky ropy a další znečištění vody. Takto můžeme pokračovat dál. Obří problém představuje i nevybuchlá munice, je jí kontaminována téměř třetina ukrajinského území. Zahrnuje dělostřelecké granáty, granáty, minometné granáty, kazetovou munici, rakety, střely a improvizovaná výbušná zařízení.

Jak řečeno výše, informace a data časopisu BMC byla zveřejněna letos v lednu, shromažďována v předchozích měsících, po začátku ruské agrese. Není pochyb, že Putin způsobil jednu z největších ekologických katastrof moderní doby. V situaci, kdy se život na planetě mění nepochybně k horšímu. Jeho vina je obrovská. Putin sám je něco jako klimatická změna.

Klimatickou změnu a ruskou invanzi na Ukrajinu spojují fosilní paliva, říká Svitlana Krakovska, vedoucí ukrajinská zástupkyně v Mezivládním panelu pro klimatickou změnu OSN (IPCC). „Chtějí zabrat mou vlast, aby pro ně byla zdrojem potravin, a z mnoha dalších důvodů. Řekla bych, že to není jen bláznivý Vladimir Putin,“ tvrdí Krakovska.

Za útokem Ruska na Ukrajinu stojí podle Krakovské mimo jiné klimatické podmínky:Čtěte také„Ukrajina má výhodné podmínky pro zemědělství, dobrou půdu, jsme zdrojem potravin nejen pro Evropu. Rusko útočí na jih a východ Ukrajiny také proto, že potřebuje vodu pro Krym. Celých osm let od okupace Krymu mě měsíc co měsíc kontaktovali z Krymu s otázkami ohledně klimatu nebo počasí, ať už to bylo kvůli suchu nebo záplavám. Klimatické předpovědi ukazují, že se tam situace bude zhoršovat, takže potřebují další území.“

Vědci, kteří zkoumají klimatickou změnu, už delší dobu předpovídají, že se bude na světě válčit o vodu a přírodní zdroje. Závislost na dovozu surovin z Ruska v takové situaci není výhodná ani z pohledu klimatického, ani z pohledu geopolitického, pokračuje Svitlana Krakovska.

Podle Krakovské nám může krize otevřít oči k tomu, abychom viděli řešení, které nám zajistí nejen nezávislost na Rusku, ale bude zároveň šetrné ke klimatu.

Válka, krize a chudoba je také situace, která nás přinutí přemýšlet o tom, kde bychom mohli ušetřit, a to je vlastně také obrana proti klimatickému nepříteli, říká Svitlana Krakovska.

Zpráva IPCC uvádí, že polovinu energie můžeme ušetřit tím, že snížíme spotřebu. Když lidé nebudou tolik cestovat letadlem nebo autem, budou jezdit hromadnou dopravou a podobně. Je to otázka priorit, nejen v energetické bezpečnosti, ale i v tom, čeho si v životě ceníme.

Poslouchali ho přitom i lídři zemí, pro které představují dopady postupujícího zahřívání planety, jako je rostoucí hladina oceánů a sílící extrémy počasí, doslova existenční hrozbu. Tato tvrzení navíc zaznívají od prezidenta Spojených států, které mají kvůli spalování fosilních paliv na změně klimatu historicky největší podíl ze všech zemí.

Sociolog Vojtěch Pecka, který dlouhodobě zkoumá popírání změny klimatu a působí v Asociaci pro mezinárodní otázky říká:„Od Trumpa zazněly nepravdivé výroky, které bych nečekal ani od člověka v hospodě po šestém pivu, natož od prezidenta jedné z nejmocnějších zemí světa,“

V Americe jsme svědky přímého útoku na vědu. Snaží se ji zničit. Zbavit ji financování, vědeckých programů a zařízení i datových repozitářů. Chtějí zabránit lidem, aby znali vědecké výsledky a aby věda byla vůbec možná,“ popisuje Vojtěch Pecka, který další velký zdroj systematického zpochybňování změny klimatu vidí v Rusku. Režim Vladimira Putina má zájem na pokračujícím vývozu a spalování ruské ropy a zemního plynu, s čímž se pojí snahy zdiskreditovat klimatické politiky Evropské unie.

„SPD patří k největším vektorům ruské propagandy, který ji překládá do Česka. Europoslanec Ivan David založil server Nová republika. Spolu s Voxpotem jsme identifikovali, že masivně vydává překlady ruské propagandy. Velká část obsahu je namířená právě proti obnovitelným zdrojům a Evropské unii jako takové,“ dodává Vojtěch Pecka. Aktuálně s kolegy z AMO ve spolupráci s týmem výzkumníků z britské University of Exeter vyvíjí nástroj s názvem evidence.ninja, který má s pomocí umělé inteligence ve velkém měřítku a rychlosti odhalovat a vyvracet klimatické mýty.

tags: #putin #klimatické #změny #názory

Oblíbené příspěvky:

• Nebezpečí a pláč miminek
• Zdarma omalovánky pro děti i dospělé
• Dopad emisí na životní prostředí
• Umění a Věda v Přírodě
• Recenze jóga hotelů v Asii