Česká geologická služba (ČGS) sbírá a zpracovává údaje o geologickém složení státního území a předává je správním orgánům pro politická, hospodářská a ekologická rozhodování. Poskytuje všem zájemcům regionální geologické informace. Je to příspěvková organizace státu.
Výzkum a studie se zaměřují na různé aspekty spojené s rudami, jejich těžbou a dopady na životní prostředí:
Česká geologická služba vydává mapy ložiskové ochrany pro různé kraje České republiky. Tyto mapy jsou vydávány pro Moravskoslezský, Jihomoravský a Olomoucký kraj. Mapy ložiskové ochrany - Moravskoslezský kraj; list Nový Jičín 25-21, 1:50000. Mapy ložiskové ochrany - Jihomoravský kraj; list Letovice 24-12, 1:50000. Mapy ložiskové ochrany - Olomoucký kraj; list Šternberk 14-44, 1:50000.
Ministerstvo životního prostředí ČR vydává pravidelně publikace "Surovinové zdroje České republiky - nerostné suroviny" a "Mineral Commodity Summaries of the Czech Republic".
Rekreační zařízení Geofond u Chotěboře je zavřené. Stát ho nabízí k prodeji za více než šest milionů korun. „Za takové peníze se to nikdy prodat nepodaří,“ tvrdí přesvědčivě chotěbořský starosta Tomáš Škaryd. „Možná za poloviční cenu. Ale více než šest milionů, to je opravdu přehnané,“ dodává.
Čtěte také: Železná ruda v přírodě
Oplocený areál s vyasfaltovanými cestami má rozlohu více než 22 tisíc metrů čtverečních. Nachází se v něm celkem čtrnáct staveb. Šest z nich je malých dřevěných turistických chatek, další je ubytovna pro třicet lidí. V další stavbě je kuchyň a jídelna, jsou tu i větší zděné chaty, garáž, vrátnice i dva kovové sklady. V areálu je i starý vyzděný venkovní bazén.
Činnost ukončil na podzim roku 2014. Od té doby se ho ČGS snaží prodat. Zatím však marně. Nejprve to zkoušela nájemci, pak i úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, ale ani jeden ho nechtěl. A přestože ČGS srazila cenu téměř o milion, nenašel se ani žádný jiný zájemce.
„Bohužel, jsme státní organizace a nemůžeme jít níž než patnáct procent pod znalecký odhad. Musíme postupovat podle zákonů, které nám takový postup stanovují,“ poznamenal Cilc.
Celé rekreační středisko, které k tomu účelu bylo zkolaudováno a které by zde podle územního plánu města mělo i nadále zůstat, potřebuje další nutné investice. „Něco jsme se snažili poopravovat, ale jako státní organizace nemáme na správu a vylepšení areálu moc peněz,“ přiznává Ivan Kroupa.
Chotěbořský starosta další výdaje odhadl na jednotky, ale možná i desítky milionů korun. Řadu budov je potřeba zateplit, na některých by se hodila nová okna, střechy i vnitřní rozvody.
Čtěte také: Recenze: Hotel Gradl a ubytování pro školy
A ještě s jedním podstatným omezením by se musel nový majitel vypořádat. V celém areálu platí stavební uzávěra. Nemohl by tedy postavit nic nového, komplikovaná by byla i radikální rekonstrukce. Rekreační zařízení totiž leží jednak v chráněné krajinné oblasti. A navíc je celý poddolovaný.
V padesátých letech minulého století se totiž v oblasti dnešního zařízení Geofondu těžil uran. Mezi roky 1956 až 1958 byly u Chotěboře v provozu dvě těžební jámy - Ladislav a Karel Havlíček Borovský.
I přes to o něho existuje řada zájemců. Jedním z nich je třeba chotěbořská radnice. Jenže naráží na cenu. „Brali bychom to za milion a půl, maximálně za dva miliony,“ podotkl starosta města.
Čtěte také: Záživná škola v přírodě
tags: #ruda #environmentalni #cgs