Třídění odpadu je klíčové pro ochranu životního prostředí a snižování množství odpadu ukládaného na skládkách. V České republice se pro třídění odpadů nejčastěji používají barevné kontejnery a popelnice.
Barvy popelnic a kontejnerů se v ČR využívají pro usnadnění orientace při třídění odpadu. Obvykle platí, že černá barva se používá pro směsný komunální odpad, žlutá pro plasty, modrá pro papír, zelená a bílá na sklo. Šedá obvykle označuje sběr kovů, oranžová barva je spojena s nápojovými kartony, hnědé popelnice jsou na bioodpad či gastroodpad a červené na elektroodpad. Toto rozlišení platí na většině území ČR.
Sběrná síť je v současné době tvořena více než barevných nádob na tříděný odpad. Je doplněna pytlovým sběrem a dalšími způsoby sběru jako jsou sběrné dvory, sběrná střediska a výkupny.
Do modrého kontejneru patří:
Obálky s fóliovými okýnky sem můžete také vhazovat, zpracovatelé si s tím umí poradit. Bublinkové obálky vhazujeme pouze bez plastového vnitřku! Nevadí ani papír s kancelářskými sponkami.
Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj
Do modrého kontejneru nepatří uhlový, mastný, promáčený nebo jakkoliv znečištěný papír. Tyto materiály nelze už nadále recyklovat. Mastné papírové tácky či kartony od pizzy ale není možné dále recyklovat. Zbytky jídel znehodnotí ostatní vytříděné suroviny. Pozor ale na vlhčené ubrousky - ty totiž netvoří papír, jak by se mohlo na první pohled zdát.
Toto je další typický představitel tzv. kompozitních obalů, který sestává z tenké vrstvy plastu, papíru a často nechybí ani vrstva hliníku - dobrý obal pro zachování kvality koření a aroma, špatný pro recyklaci. Recyklace takového kompozitního materiálu je velice obtížná až nemožná. A zde tedy není ve hře ani žlutý kontejner, ani žádný jiný na třídění odpadu. Sáčky od koření patří jen a pouze do směsného odpadu.
Do zeleného kontejneru můžeme vhazovat jakékoliv sklo, například lahve od vína, alkoholických i nealkoholických nápojů, sklenice od kečupů, marmelád či zavařenin. Patří sem také tabulové sklo z oken a ze dveří. Pokud jsou na sběrném místě oba kontejnery, je potřeba ho vytřídit podle barvy. Do zeleného kontejneru patří všechno barevné sklo (lahve od vína a nápojů) nebo tabulové sklo z oken nebo ze dveří.
Do těchto nádob nepatří keramika a porcelán. Mísa z varného skla je sice držák, ale taky pěkný třídicí zrádce. I když vypadá jako správný adept na zelený kontejner na sklo, tak tam určitě nepatří! Varné sklo má jinou strukturu, jiný bod tavení a obsahuje různé další příměsi - zkrátka to není sklo takové, jak ho známe z běžných zavařovaček, lahví či sklenic. Proto patří do sběrného dvora, ne do barevného kontejneru.
Kontejner na nápojové kartony nemusí být nutně celý oranžový, důležité je opět označení sbírané komodity oranžovou nálepkou na kontejneru. Patří sem krabice od mléka, krabicového vína, džusů, protlaků apod.
Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí
Nepatří sem „měkké“ sáčky, například od kávy a různých potravin v prášku. Do oranžového kontejneru naopak nevhazujte kartony se zbytky nápojů a potravin nebo měkké sáčky např.
Na sběrné dvory lze kromě těchto menších odpadů odvážet i další kovové odpady - trubky, roury, plechy, hrnce, vany, kola a další objemnější předměty. Do kontejnerů určených pro sběr kovů na ulici nepatří plechovky od barev, tlakové nádobky se zbytky nebezpečných látek, ani domácí spotřebiče a jiná vysloužilá zařízení složená z více materiálů. Tyto druhy odpadů se třídí na sběrných dvorech samostatně. Nepatří do nich ani těžké nebo toxické kovy, jakou jsou olovo či rtuť.
Jedná se o biologicky rozložitelný odpad rostlinného a živočišného původu. Využívá se jako surovina pro výrobu bioplynu. Při zpracování gastroodpadu dále vzniká digestát, který používají zemědělci jako hnojivo.
Do nádoby na gastroodpad patří:
Tyto potraviny mohou obsahovat příměs obalů, sáčků a fólií. tácků, kelímků, plastových příborů, dřevěných špejlí, provázků a jiné.
Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů
Občas se objevují laické názory, že při separaci silně znečištěné obaly nevadí. Mastné papírové tácky či kartony od pizzy ale není možné dále recyklovat. Zbytky jídel znehodnotí ostatní vytříděné suroviny. Informaci, kam třídit použité obaly, zjistíme podle recyklačních symbolů. Navíc je však třeba sledovat i stav jejich znečištění. Tekutiny zase mohou poškodit techniku.
„Například nedojedené jídlo v jednorázové polystyrenové krabičce se ve svozovém voze rozdrtí včetně svého obsahu, znečistí zbytek odpadu a znemožní jeho recyklaci. Mastný papír jako například krabice od pizzy je pak pro recyklaci zcela nevhodný a měl by také skončit ve spalovně,“ upozorňuje na úskalí nesprávného třídění odpadů Alexandr Komarnický, tiskový mluvčí společnosti Pražské služby, a. s.
Obaly není třeba vymývat. Obsah je ale nutné co nejvíce vyprázdnit. Šetříte tak svou peněženku a napomáháte následné recyklaci.
„Plasty od průmyslových olejů, barev, ředidel, aj. doporučujeme odvézt na sběrný dvůr, plasty od jedlých olejů hodit do černé popelnice. Její obsah totiž neskončí na skládce, ale v ZEVO Malešice, kde z ní vznikne elektřina a teplo pro zhruba 20 000 pražských domácností,“ zdůrazňuje tiskový mluvčí. ZEVO Malešice slouží z 95 % jako koncové zařízení pro likvidaci všech směsných komunálních odpadů, které se v Praze za rok vyprodukují.
V ZEVO Malešice již nedochází k žádnému přetřiďování, ale odpady jsou po promíchání v bunkru (zásobník odpadů) rovnou přikládány do kotle. Jedinou úpravou je úprava rozměrová - objemné odpady jsou stříhány na nůžkách, popřípadě drceny na drtiči odpadů.
Z jedné tuny gastroodpadu lze získat asi 381 kWh elektřiny, se kterou průměrná domácnost vystačí na necelé dva měsíce.
Některé druhy odpadu vyžadují speciální zacházení. Obaly od léků, zejména pak plastovo-hliníková kombinace na tenkých platech s léky, to je opravdový nepřítel recyklace. Recyklace těchto kompozitních obalů není nemožná, ale je velmi komplikovaná a v podstatě se nevyplatí. Plastová e-cigareta je sice lákavý kandidát na žlutý kontejner, ale zadržme! Obsahuje totiž baterii, tzn. elektroodpad. A s tím je to jednoduché: nepatří do barevných kontejnerů, ale odnášíme je do sběrného dvora nebo do elektroboxů v obchodech.
Malířské barvy jsou chemie, zbytky barvy znečišťují materiál a recyklace pak není možná. Jejich místo je ve sběrném dvoře nebo ve sběru nebezpečného odpadu. Některé druhy barev, obvykle ty na přírodní bázi, můžeme po důkladném zaschnutí vyhodit do směsného odpadu. Syntetické a chemicky nebezpečné barvy patří mezi nebezpečný odpad, a proto bychom je měli odevzdat ve sběrném dvoře, případně do mobilního sběru nebezpečných odpadů, který obvykle pořádá obec či město.
Třídění odpadu má smysl o to větší, když víme, co kam skutečně patří. Některé obaly sice na první pohled vypadají recyklovatelně, ale kvůli svému složení nebo znečištění do barevných kontejnerů nepatří. V takových případech je lepší volit směs nebo sběrný dvůr.
tags: #recyklace #co #do #barevnych #odpadu #patří