Třídění odpadu a recyklace jsou odlišné procesy. Třídění znamená oddělování složek komunálního odpadu, jako je sklo, papír, plast, bioodpad či elektroodpad, do barevných nádob určených na sběr konkrétních materiálů. Recyklace je naproti tomu proces nakládání s odpadem, který vede k jeho dalšímu využití. Zjednodušeně řečeno je procento recyklace odpadu procentním vyjádřením toho, kolik vytříděných složek odpadu je následně znovu využito.
Odpadové hospodářství obcí je velmi komplexní a jednoduše shrnout všechny náklady je obtížné. Řada obcí má vlastní zařízení na zpracování odpadů, jako jsou kompostárny, bioplynové stanice, zařízení na energetické využití odpadů a podobně.
Podle Zákona o odpadech musí obce již v roce 2025 zajistit třídění alespoň 60 % veškerého komunálního odpadu. Podle Jany Soukopové, odbornice na odpadové a oběhové hospodářství, jde o ambiciózní požadavek, jemuž mnohé obce nemusí být schopny vyhovět. Hlavním požadavkem, který do budoucna může trápit obce a následně i občany, jsou cíle související s tříděním odpadů. Zákon o odpadech stanovuje relativně ambiciózní cíle. Podle něj obce již v roce 2025 musí zajistit, aby třídily alespoň 60 % z celkového množství odpadů. Patří mezi ně papír, plasty, sklo, kovy, biologický odpad, jedlé oleje a tuky, nebezpečné odpady a od ledna 2025 také textil.
Toto procento se však bude nadále zvyšovat - v roce 2030 budou muset obce vytřídit 65 % veškerého odpadu a v roce 2035 dokonce 70 %.
Pro obce je obtížné zjistit, kolik z vytříděného odpadu bylo recyklováno. Zejména to, že obce nemají možnost rozhodovat o tom, do jakých zařízení, jak daleko a za kolik budou tříděné odpady odvezeny. To určuje svozová společnost. Například když před pár lety klesly ceny ropy, nebylo pro svozové společnosti vůbec výhodné vozit plasty na zpracování a většina z nich tedy skončila v zařízení na energetické využití odpadů, tzv. ZEVO SAKO Brno, nebo na skládce.
Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj
Zařízení pro zpracování odpadu je málo nejen na území České republiky, ale i v celé Evropské unii. Zejména v souvislosti se současnou energetickou krizí bychom si měli dát za cíl vybudovat například více ZEVO, která při spalování odpadů produkují elektrickou energii a teplo. Například v Brně pomáhá ZEVO vytápět řadu sídlišť. V Brně se například plánuje investice do bioplynové stanice zpracovávající bioodpad o kapacitě deset až dvacet tisíc tun bioodpadu ročně. Bioplynová stanice o výkonu 500 kW může vyrobit ročně tolik elektrické energie, kolik spotřebuje celá tisícovka domácností s průměrnou spotřebou 4 000 kWh/rok.
Také pokud by občané skutečně věděli, co třídit a co ne, co je možné recyklovat a co ne, pomohlo by to. V nádobách na tříděný odpad by byl menší podíl tzv. výmětu, což je odpad z tříděného odpadu, který není možné zpracovat či jinak využít.
Dne 20. 12. 2022 třída 1.P vyjela na exkurzi do ENVIROPOLU a na dotřiďovací linku ASMJ v Jihlavě - Hruškových Dvorech. V Enviropolu jsme během exkurze navštívili haly, ve kterých probíhá zpracování a recyklace elektroodpadu. Ve školící místnosti nám byl celý proces recyklace vysvětlen a názorně ukázán. Další část exkurze pokračovala ve společnosti ASMJ, která se zabývá tříděním materiálně využitelných složek odpadů (zejména papíru a plastů). Žáci si mohli prohlédnout halu, ve které probíhá ruční třídění plastového odpadu. Ve venkovních prostorech areálu si prohlédli již vytříděný plastový odpad připravený k dalšímu zpracování.
Naše škola se zapojila do projektu Zelená škola a umožňuje tak žákům a učitelům třídit nejen základní složky odpadu jako je papír, plast a sklo, ale i elektroodpad a baterie. Snadná recyklace vysloužilých elektrozařízení a baterií bez nutnosti cesty na speciální místo zpětného odběru je předpokladem pro podporu uvědomělého chování a je základem pro vytvoření ekologického cítění u dětí. Vysloužilé elektrospotřebiče z domácností a baterie mohou návštěvníci školy jednoduše odkládat do sběrného boxu, který je umístěn ve vstupu do budovy C. Projekt naší škole také umožňuje bezplatnou ekologickou likvidaci velkého elektroodpadu. Cílem projektu Zelená škola je ochrana životního prostředí zabezpečením zpětného odběru a efektivní recyklace nepotřebných elektrozařízení.
Kurzy Oběhového Hospodářství
Pojem „oběhové hospodářství či cirkulární ekonomika“ je v poslední době často skloňovaným výrazem jak na globální, tak lokální úrovni. Oběhové hospodářství je trendem, který je jednou z prioritních oblastí udržitelného rozvoje Evropské unie. Pochopit však jeho základní principy, které lze úspěšně aplikovat do praxe nemusí být snadné.
Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí
Kurz nabídne odpovědi na otázky, co skutečně oběhové hospodářství znamená, jaké příležitosti přináší těm, kteří jeho potenciál začnou vnímat mezi prvními. Zaměří se na to, jak nastavit nové business modely tak, aby byly udržitelné, v souladu s legislativou a současně inovativní.
“Přechod od lineárního na oběhové hospodářství změní zaběhlé přístupy k využití zdrojů a bude mít zásadní vliv na vývoj nových postupů a technologií a celkovou zaměstnanost u nás i v EU. Podle nejnovějších odhadů by v EU přechod na oběhové hospodářství mohl k roku 2030 vytvořit až 2 miliony pracovních míst a ušetřit 600 miliard EUR. Pro úspěšnou realizaci tohoto ambiciózního plánu je ale potřeba vytvořit novou generaci manažerů, lídrů a občanů, kteří se budou schopni efektivně orientovat a využít nových možností, které koncept oběhového hospodářství nabízí,” dodává Soňa Jonášová, ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky.
Kurz Oběhové hospodářství je určen pro manažery rozvoje, životního prostředí, CSR či podnikové ekology. “I v druhém ročníku kurzu celoživotního vzdělávání poskytnou akademičtí pracovníci společně s odborníky z praxe znalosti z různých oblastí, se kterými oběhové hospodářství souvisí. Budeme se věnovat odpadovému hospodářství, vodnímu hospodářství, ochraně ovzduší, alternativním zdrojům energie, předcházení vzniku odpadů, recyklačním technologiím, elektroodpadu, potravinovým odpadům, posuzování životního cyklu, CSR, certifikaci, reportingu a dalším tématům. Opět zazní výhody i nedostatky, perspektivy i limity současných nástrojů zavádění oběhového hospodářství do praxe.
Fakulta technologie ochrany prostředí VŠCHT spolupracuje v rámci tohoto kurzu také s odborníky z praxe. První ročník kurzu už přinesl první výsledky v praxi. Mezi dvaadvaceti studenty, kterými byli zejména odborníci z praxe, byla Klára Hálová ze společnosti Karlovarské minerální vody, která ke kurzu dodává: “Kurz a kontakty v něm získané mají obrovský přesah do mé práce, takže je to obohacující nejen pro mě jako člověka, ale i pro naši společnost.”
Společnost Karlovarské minerální vody navíc v tomto roce oznámila zahájení výzkumných aktivit projektu Zálohujme?, jehož cílem je zjistit možnosti navýšení množství zpětně odebraných PET lahví v České republice. Výzkumná skupina, kterou tvoří společně s experty z VŠCHT a Institutu Cirkulární ekonomiky, vznikla právě na základě navázání úzké spolupráce v průběhu kurzu.
Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů
“A tento projekt není jediný, začali jsme spolupracovat i s dalšími účastníky. Další ročník kurzu Oběhového hospodářství bude probíhat od září 2018 do května 2019. Je tvořen 11 celodenními výukovými bloky, dvoudenní exkurzí na Jižní Moravu a nebudou chybět ani exkurze do ZEVO Malešice a Ústřední čistírny odpadních vod v Praze. Absolvent kurzu bude umět vnímat souvislosti stejně dobře jako příležitosti pro rozvoj konkrétní oblastí, které se věnuje ve svém pracovním prostředí. Získá také komplexní znalosti v oblasti současného stavu rozvoje oběhového hospodářství.
Odbornými partnery pro další ročník jsou Institut cirkulární ekonomiky, z.ú., SUEZ Využití zdrojů, a.s., Asociace oběhového hospodářství a Veolia Česká republika, a.s. Na druhém ročníku kurzu zbývají stále volná místa!
tags: #recyklace #elektroodpadu #kurz #studium
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]