Moderní elektronika, se kterou se setkáváme den co den, od rána do večera, patří mezi rychloobrátkové zboží. To přirozeně vyvolává vysoký tlak na zdroje a primární suroviny. Statistiky jsou vždy neúprosné.
V roce 2016 se celosvětově vyprodukovalo více jak 45 mil. tun elektroodpadu a prokázaná míra recyklace elektroodpadu pak, podle zprávy United Nations University, tvoří slabých 20 %. Mezi největší producenty elektroodpadu patří Asie, následuje Evropa a pak USA.
Určitě není žádné tajemství, že významné množství elektroodpadu z EU končí v rozvojových zemích, jako je Afrika a Asie, kde se „recykluje“ v naprosto nevyhovujících podmínkách. Neznámy nejsou ani případy, kdy se elektroodpad rozebírá ručně, izolace se odstraňují primitivním způsobem, tedy opalováním nebo pálením.
Největší zátěží pro životní prostředí a lidské zdraví je neodborné používání kyselin pro oddělení jednotlivých komponent za účelem získání byť i malých množství vzácných kovů. Kapitolou samo o sobě je rtuť, kterou obsahují LCD displeje.
Podle informací CENIA, české informační agentury životního prostředí vyplývá, že elektroodpady v roce 2015 byly v největší míře (66 %) materiálově využívány a druhým nejčastějším způsobem nakládání bylo skládkování (8 %). V roce 2016 se podařilo skládkování omezit na 5 %, materiálové využívání ale v tomto roce dosáhlo nižší úrovně, a to 60 %.
Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj
Dále z informací CENIA vyplývá, že v roce 2015 jsme vyvezli do zemí Evropské unie více jak 6,2 tisíc tun elektroodpadů a mimo EU 56 tun elektroodpadu. V roce 2016 došlo k nárůstu vývozu elektroodpadů jak do zemí EU, tak i mimo ní. Celkově bylo vyvezeno téměř 13 tis.
Bez elektrospotřebičů si už v dnešní době dokážeme život jen těžko představit. Využíváme je denně, ať už v práci, domácnosti či pro zábavu. Spotřebiče jsou každým dnem modernější, jejich cena stále klesá - jsou dostupné pro každého. To vše s sebou ale přináší i závažný problém: co s nimi, když doslouží?
„Pokud se elektrozařízení obsahující zdraví škodlivé materiály vyhodí spolu s běžným komunálním odpadem do kontejneru, s největší pravděpodobností nedojde k jeho recyklaci, ale skončí na řízené skládce, která však problém neřeší, protože odpadní materiál se v ní pouze hromadí,” vysvětluje Jan Vrba ze společnosti ASEKOL. Ještě horší dopad na přírodu mají tzv. černé skládky. Kromě toho, že hyzdí široké okolí svým vzhledem a zápachem, jejich obsah v mnoha případech vyvolá menší ekologickou katastrofu.
Navíc pokud odložíte elektrozařízení mimo místo k tomu určené, tedy mimo sběrný dvůr nebo místo zpětného odběru elektrozařízení, hrozí vám podle zákona o odpadech pokuta až do výše 20 000 Kč.
Jednoznačně nejvýhodnějším zpracováním elektroodpadů je jejich recyklace. Opětným využíváním materiálů se šetří přírodní zdroje a současně omezuje zatěžování prostředí škodlivinami. Recyklace umožňuje snížení nákladů při výrobě nových výrobků a snížení ekologické zátěže prostředí. Na ekologickém zpracování elektroopadu se u nás podílejí i handicapování občané, kteří prostřednictvím chráněných dílen dostávají možnost k seberealizaci.
Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí
„Sebraný elektroodpad je odvezen k recyklaci. Značná část elektroodpadu se vrací zpět do oběhu, třeba i v jiné formě. Opětovné využití materiálů se pohybuje od 50 do 80 %. Životní prostředí je tak významně chráněno proti zhoubným vlivům nebezpečných látek, které tento odpad obsahuje,” vysvětluje Jan Vrba.
Jak bylo řečeno na začátku, elektrozařízení je rychloobrátkové zboží a tudíž je potřeba vyvíjet a stavět sofistikované, výkonné a moderní zařízení na jeho recyklaci. V kontextu s principy cirkulární ekonomiky je potřeba tato zařízení stavět v rámci České republiky, ne elektroodpady vyvážet. Tím získáme lokálně drahocenné materiály - železné a neželezné kovy.
Firma Forrec disponuje dvacetiletou zkušeností v oboru zpracování odpadů. Na výstupu získáváme měď, železo a hliník využitelné pro další zpracování. Získaná měděná frakce se dále zpracovává například na speciálních strojích GUIDETTI. Italská firma GUIDETTI patří mezi špičku v oboru recyklace kovů.
Další specifikem dnešní doby jsou elektrokabely, a to zejména ty datové. Množství těchto odpadů nebývale roste, jak se naše společnost stále více digitalizuje a s přechodem na koncepci průmysl 4.0 poroste ještě více. Zajímavé řešení nabízí drtiče kabelů s tzv. turbem od firmy GUIDETTI, na jejichž výstupu jsou dvě frakce, a to drahocenná měď a plast. Recyklace v těchto strojích probíhá prostřednictvím nožového mlýnu a separačního stolu.
Aby došlo k dokonalému oddělení plastů a mědi, tak materiál vstupuje ještě to tzv. „turba“. To tvoří rotační část s lopatkami, které vysokou rychlostí metají materiál na ozubený stator. Tím dochází k porušení plastové izolace kabelů a zároveň se měděné vlásky stočí do kuličky, což umožňuje dokonalou separaci a zachycení prachové mědi. Následuje vibrační stůl, který je nakloněn a je pod něj vháněn proud vzduchu.
Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů
Pochopitelně své zastoupení v recyklaci najde i proces ručního rozebírání například elektromotorů. V této oblasti můžeme jmenovat střihač elektrických motorů BRONNEBERG nebo Presse Bull, kde se získává měděné vinutí.
tags: #recyklace #elektrozařízení #prezentace