Recyklace igelitových sáčků: Postupy a možnosti

Tušíte, jak se vyrábějí igelitové sáčky - jakým výrobním postupem projdou, než se dostanou k nám do ruky? Ve věci vašeho dotazu jsme oslovili několik společností zabývajících se výrobou plastových sáčků a také několik společností, které svážejí a zpracovávají odpady.

Výroba plastových sáčků

Plastové sáčky se vyrábějí v několika druzích - z několika různých materiálů. Podle Jiřiny Zemanové z firmy Pemar se plastové sáčky vyrábějí buď z nízkohustotního polyethylenu (zkratka LDPE, na obalech značeno také číslem 4 v trojúhelníku), nebo z vysokohustotního polyethylenu (zkratka HDPE, na obalech značeno také číslem 2 v trojúhelníku), nebo z polypropylenu (zkratka PP, na obalech značeno také číslem 5 v trojúhelníku) či také kombinací těchto materiálů.

Už v úvodu jsme použili označení „plastový sáček“ namísto sousloví „igelitový sáček“, které jste použil ve svém dotazu. Pokud totiž máte na mysli plastové pytlíky obecně (jak se z vašeho dotazu domníváme) a nikoli žádný konkrétní druh, je obecné označení „plastový pytlík“ vhodnější. Název „igelit“ je sice v hovorovém jazyce běžně používán pro všechny druhy materiálů, z nichž jsou plastové sáčky vyráběny, ale z odborného hlediska se jedná o nesprávně užívaný termín.

Jak se můžete dočíst na stránkách dalšího výrobce plastových obalů Novplast, termín „igelit“ původně označoval fólie vyrobené z měkčeného PVC. Ty se již v současné době k výrobě sáčků nepoužívají - z měkčeného PVC se dnes vyrábí především podlahoviny a izolační fólie. Pokud bychom tedy měli správně pojmenovávat materiály, z kterých se plastové sáčky vyrábějí, museli bychom užívat termíny polyethylenové folie (LDPE a HDPE) a polypropylenové folie.

„Plastové sáčky jsou vyráběny ze 100 % ropného derivátu za příměsi ethylenu s různým bodem tavení,“ popisuje výrobní postup Jiřina Zemanová. Ze surovin se nejprve vyrobí granulát a z granulátu se pak vyfoukne hadice nebo polohadice. Polypropylenové hadice se mohou vyrábět i tažením. Z hadice či polohadice se potom sváří sáčky, pytle, tašky, atp.

Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj

Podle Jiřiny Zemanové se granulát na výrobu folií v České republice vyrábí pouze v Litvínově. Velký podíl na trhu tvoří sáčky dovezené z Asie. Je tomu tak prý proto, že hotový výrobek dovezený z Asie je levnější, nežli samotná surovina vyrobená v Evropě.

Tolik tedy ve zkratce k výrobě plastových sáčků. Pokud by vás technologie výroby zajímala podrobněji, podívejte se na webové stránky firmy Novoplast (výroba LDPE folie a výroba HDPE folie) či na stránky firmy Slobag (výrobní technologie).

Recyklace a statistiky

Podle ředitelky oddělení využití odpadů firmy Ekokom Martiny Vrbové totiž žádná data vypovídající o tom, jaký podíl plastových sáčků končí na skládkách a jaký podíl je recyklován, nejsou k dispozici. „Množství plastových sáčků uvedených ročně na trh se samostatně nesleduje. Sleduje se pouze výskyt měkkých plastových fólií, ale jejich použití je širší a většina z nich se používá jako balící fólie a nikoliv jen jako sáčky,“ píše Martina Vrbová.

Stejně tak environmentální specialistka firmy SAKO Brno Jana Suzová uvedla, že ani oni nemají takto zaměřené statistiky. Jana Suzová nicméně uvedla, že „Z analýzy SAKO ve městě Brně vyplývá, že v odpadu je 13-16 % plastů, z toho 4,6 % je folií.“ Opět ale není možné zjistit, jaký podíl z folií tvoří sáčky. Podobné odpovědi jsme dostali i od řady dalších oslovených odborníků a zástupců firem obchodujících s plastovými obalovými materiály.

Alternativy a upcyklace

Recyklace plastů je nutná. Pokud se však chcete chovat ještě ekologičtěji, zkuste upcyklaci. Zatímco upcyklace představuje zpracování odpadu a nepotřebných předmětů, z nichž se ještě před vyhozením vytváří nové produkty s přidanou hodnotou. A přesně takové upcyklaci se budeme věnovat.

Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí

Upcyklace plastových tašek

Připravili jsme si pro vás jeden návod na praktické využití igelitových tašek. Jde o jednoduchý obal na sandwich nebo krajíc chleba, který si děti nosívají celkem pravidelně do školy na svačinu. Jde o náhradu igelitových pytlíků, potravinových fólií a papírových sáčků. Tento obal můžete využít rovněž i místo servírovacího ubrousku. Jeho velkou výhodou je možnost opakovaného použití. Návod je navíc natolik snadný, že jej zvládnou i děti ve věku okolo dvanácti let. V rámci tohoto projektu jsme upcyklovali nejen igelitové tašky, ale i starou košili.

Sandwich wrap, čili obal na svačinu

Na výrobu tohoto obalu potřebujete:

• 2 tenké igelitové tašky, popř. jednu silnou
• žehličku
• pečící papír
• modrou bavlnku
• suchý zip
• tuhé lepidlo
• nůžky
• jehlu na šití
• kus nepotřebné látky popř.

Postup výroby

1. Igelitové tašky uhlaďte a ustřihněte jim ucha i dno.
2. Žehličku zapojte do elektřiny a nastavte na první stupeň.
3. Igelitky položte na sebe a vložte mezi dvě vrstvy pečícího papíru a důkladně zažehlete. Při žehlení si však dejte pozor, aby se příliš nesmrskly. Možná proto jsou pro tento projekt lepší o něco silnější igelitky, které se při zažehlování tolik nezmenší. Pokud k zažehlení na první stupeň nestačí, žehličku přepněte na druhý stupeň nahřívání.
4. Zažehlené igelitky vytvarujte do čtverce. Pomoci si můžete pravítkem a nůžkami nebo řezačkou.
5. Rozprostřete kus látky a položte na ni igelitový čtverec. Pokud je to potřeba, látku upravte do potřebné velikosti. Látka by měla igelitový čtverec přesahovat zhruba o dva až tři centimetry.
6. Okraje igelitu potřete tuhým lepidlem, ohněte látku a nalepte. Pozor, jde o pouhou dočasnou fixaci, za účelem snazší práce.
7. Navlékněte bavlnku na jehlu a okraje celého obalu na svačinu obšijte smyčkovým stehem.
8. Ustřihněte dva kousky suchého zipu, přičemž tu část se zoubky přišijte dovnitř. Jeden suchý zip našijte do horního rohu a jeden do pravého rohu. Část se semišem našijte z vnější strany do protilehlých rohů.
9. Sendvič se do obalu zabaluje jako do dopisní obálky.

Zero Waste: Domácnost bez odpadu

„Nejlepší odpad je ten, který vůbec nevznikne!“ Třídit odpad nestačí v systému, kde celková produkce množství odpadů neustále roste. A navíc… Žádný materiál se nedá recyklovat věčně, dochází ke ztrátám a životnost každého materiálu jednou skončí. Recyklace je velmi náročným procesem na spotřebu energie a vody. V současné době navíc nastává významný problém s odbytem jednotlivých vytříděných komodit, chybí zpracovatelé. Komplikace se pak vyskytují i na straně prodeje recyklovaných výrobků, o které není (prozatím) příliš velký zájem.

Řešení je jediné… ZERO WASTE. Anglické slovo zero waste sdružuje přístup k životu, životnímu prostředí a Zemi. U jednotlivce jde především o rozhodnutí vydat se jiným směrem a přijmout veškerou zodpovědnost za své nákupy a nakládání s odpady. Jde o snahu předcházet vzniku odpadu ve všech různých oblastech a přiblížit se tak nulové produkci odpadu. U firem pak zero waste znamená převzetí zodpovědnosti za své výrobky v celém jejich životním cyklu (volba výrobního materiálu, jeho získávání a pozdější využitelnost a rozložitelnost). Zero waste není trend, není to nějaký výstřelek doby, zero waste je nutnost.

5 hlavních zásad zero waste

Na prvopočátku všeho stojí vlastní rozhodnutí každého z nás, jakým směrem se vydáme a co svým přístupem k životu a k naší Zemi budeme podporovat. Pravidlo 5R: REFUSE - REDUCE - REUSE - RECYCLE - ROT (v češtině pravidlo 5Z: ZAMÍTNI - ZREDUKUJ - ZNOVU POUŽIJ - ZRECYKLUJ - ZKOMPOSTUJ)

Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů

1. ZAMÍTNI Co nespotřebujeme, to nevyprodukuje odpad. Jakýkoliv leták nebo tretka, kterou přijmeme, vytváří poptávku po její výrobě. Můžeme zamítnout: používání jednorázových plastových výrobků: igelitových sáčků a tašek, plastových lahví, kelímků, víček, brček, příborů a nádobí na jedno použití. Tretky zdarma: hotelové toaletní dárečky, reklamní vzorky, dárkové předměty, balónky apod. Nevyžádanou poštu: reklamní letáky, katalogy apod.
2. ZREDUKUJ Zredukování znamená zjednodušení našeho životního stylu a upřednostňování kvality před kvantitou. Můžeme zredukovat: Nedostane-li se odpad do vaší domácnosti, nebudete ho muset vůbec řešit. Právě ze supermarketů a samoobsluh si totiž nosíme domů nejvíce odpadků. Jak to zarazit? Sepište si nákupní lístek, nepodlehnete akcím a slevám, a nakoupíte tak věci, které potřebujete. Pamatujte, že přístup „to se může hodit“ je pro redukci odpadu snad úplně nejhorší.Nakupujte potraviny bez obalu. Zaprvé ušetříte, protože neplatíte za obal, a tedy reklamu. Za druhé si naberete přesně takové množství, které chcete.
3. ZUŽITKUJ/ZNOVU POUŽIJ Znovu použijeme to, co potřebujeme a nemůžeme to zamítnout ani zredukovat. Tímto přístupem se šetří zdroje a energie, které by jinak musely být vynaloženy při procesu výroby nebo recyklace. Upřednostňujeme nákup opakovatelně využitelných věcí před věcmi na jedno použití (látkové kapesníky, textilní tašky a sáčky, kuchyňské látkové utěrky, látkové ubrousky a dobíjecí baterie). Nakupujeme v second handech, v bazarech nebo ve starožitnictví. Vymýšlíme pro výrobky nový způsob využití. Například ze starého prostěradla se může stát hadr na zem a ze starého hrnku stojánek na pastelky.
4. ZRECYKLUJ Při nákupu nových výrobků, bychom měli brát ohled nejen na fakt, zda jsou opakovatelně použitelné, ale i na fakt, zda jsou vyrobené z recyklovatelných materiálů. Dále pak při nákupu upřednostňovat takové materiály, které při procesu recyklace nedegradují (sklo, ocel, hliník) před těmi, které svoje vlastnosti při těchto procesech ztrácejí (plast, papír).
5. ZKOMPOSTUJ Kompostování je jednoduchý a ověřený postup na správné využití organických odpadů. Jedná se přirozené postupy, které již dávno využívali naši předci při práci s půdou. Při pořizování kompostérů berte ohled na volbu materiálu, ze kterého je kompostér vyroben. Upřednostňujte přírodní rozložitelné materiály.

Evropská strategie pro plasty

Ve snaze obejít plasty tak lidé přecházejí na jiné materiály jako papír či dřevo, nebo se soustředí na opakované používání plastových i jiných obalů, aby odpad vůbec nevznikl. Na tom staví i evropská strategie pro plasty, která zatím celosvětově představuje nejrozsáhlejší plán, jak se s plastovým znečištěním vypořádat. Do deseti let mají být podle ní všechny plastové obaly v EU recyklovatelné nebo znovuvyužitelné.

Kroky EU směřující ke konci jednorázových plastů

• do roku 2029 mají členské země zajistit, že 90 % plastových lahví od pití se vysbírá zpět
• do roku 2030 mají být plastové lahve vyráběny alespoň z 30 % z recyklovaného plastu
• od roku 2024 musí být plastová víčka u těchto lahví připevněna k nádobě

Některé výrobky se už nebudou moci od roku 2021 prodávat: jednorázové plastové talíře, příbory, brčka, nápojová míchátka, tyčky k balónkům, plastové vatové tyčinky, boxy na jídlo a pití z polystyrenu.

U některých výrobků musí členské země zajistit postupné snížení spotřeby: týká se plastových nádob na potraviny a nápojových kelímků.

Výrobci se mají podílet na nákladech spojených s nakládáním s odpady, úklidem či osvětovými opatřeními a dostanou pobídky k vývoji šetrnějších alternativ: týká se nádob na potraviny, sáčků a obalů od brambůrků, cukrovinek apod., nápojových obalů a kelímků, cigaretových výrobků s filtry, vlhčených ubrousků, balónků a lehkých plastových tašek.

Některé výrobky dostanou označení s návodem, jak se má odpad z nich odstraňovat, informacemi o přítomnosti plastů a dopadech na životní prostředí: vztahuje se na hygienické vložky a tampony, vlhčené ubrousky, tabákové výrobky s filtry a nápojové kelímky.

Alternativní možnosti nákupu

Vedle používání udržitelnějších a alternativních materiálů ovšem v dnešní společnosti sílí snaha vyhnout se používání jednorázových výrobků úplně. Také evropská strategie vede státy k tomu, aby usnadnily třeba využívání zálohovaných nápojových kelímků a plastových nádob na potraviny.

tags: #recyklace #igelitovych #pytliku #postupy

Oblíbené příspěvky:

• Spánek v přírodě bez hmyzu
• Ohrožení žraloci
• Sazebník poplatků Ústí nad Labem
• Odkaliště Ida – odstranění zátěže
• Jak se vyhnout poplatku za odpad