Recyklace kávové sedliny a její využití v České republice

Těžko bychom hledali více podceňovanou zbytkovou surovinu než je kávová sedlina. Dle obecných odhadů se vypitím jednoho hrnku kávy zužitkuje přibližně jenom jedno procento namleté kávy. Zbylých 99% kávy v podobě kávové sedliny končí obvykle ve směsném odpadu.

Nicméně, kávová sedlina je ve skutečnosti plná výživných látek, kterými lze hnojit rostliny a obnovovat půdu. Běžně je kávová sedlina považována za odpad, avšak.

Proč recyklovat kávovou sedlinu?

Ročně se po světě vyhodí kolem deseti milionů tun kávové sedliny. V Česku domácnosti, firmy a kavárny ročně vyprodukují 80 tisíc tun kávové sedliny, která většinou končí ve směsném odpadu.

Naší misí je zachránit tuny kávové sedliny, které jinak zbytečně končí ve směsném odpadu a následně ve spalovnách. "Lepší svět v každém šálku kávy."

V jiných zemích Evropy je trend recyklace kávové sedliny už znatelný.

Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj

Inovativní projekty a využití kávové sedliny v ČR

Problematiku kávové sedliny tento rok (2022) velmi originálně a komplexně uchopil pražský startup ReKáva. Parta mladých eko-nadšenců na čele s Janou Šrámkovou buduje funkční ekosystém lokálního sběru a následné recyklace kávové sedliny.

ReKáva: Lokální recyklace kávové sedliny

V Rekáva se starají o lokální recyklaci kávové sedliny a hledají pro ni další využití. Jana Šrámková je zakladatelkou projektu reKáva a její myšlenka, že by v České republice mohla fungovat firma zaměřená na svoz a znovuvyužití kávové sedliny, vznikla už v roce 2019.

Cílem projektu je zkvalitnit třídění komunálního odpadu a snížit uhlíkovou stopu na území Prahy. Projekt poskytuje odpadovou službu kavárnám, firmám a dalším institucím, v rámci které zajišťuje svoz kávové sedliny prostřednictvím elektrického cargo kola.

Daná organizace shromažďuje vyprodukovanou sedlinu do „Chytrých košů“ s integrovaným čipem, který monitoruje stav zaplnění koše. Prostřednictvím aplikace propojené s „Chytrými koši“ má pak řidič kola přehled o tom, zda je třeba sedlinu již svézt do komunitní zahrady či nikoliv.

Kávovou sedlinu sbírají z firem či kaváren pomocí unikátní technologie smart košů a distribuují zpět, odkud pochází - do půdy, např. v komunitních zahradách v Praze.

Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí

Zpočátku reKáva hodlá sbírat sedlinu od patnácti klientů, mezi nimiž jsou veřejné instituce, kavárny a korporace. Od 1. října začne start-up kávovou sedlinu sbírat do takzvaných Chytrých košů, které vznikly s pomocí auditorské společnosti PwC.

Navazují tím na testovací provoz, který několik měsíců probíhá v kancelářích PwC a také v Čítárně Skautského institutu v Praze.

Pokud půjde vše podle plánu a o projekt bude zájem, od ledna příštího roku by firmy a kavárny měly za svoz platit. V jedné kavárně se měsíčně vyprodukuje v průměru 120 kilogramů kávové sedliny, což odpovídá 1,5 tuny ročně.

V rámci sběru se nově sedlina z kávovarů sype do Chytrého koše s integrovaným čipem, který automaticky monitoruje její množství a umožňuje vzdálenou správu, stejně jako správný čas pro svoz. „V Česku v drtivé většině případů zůstává sedlina nevyužita a zbytečně končí ve směsném odpadu. Každý, s kým jsem o ní mluvila, uvádí jako velkou bariéru pro její funkční využití obtížnost sběru.

Podle Šrámkové by bylo možné službu rozšířit i mimo Prahu, nebo dokonce i do zahraničí s tím, že reKáva by poskytla firmám své Chytré koše a data do reportů, ale svoz by si musely zajistit samy. ReKáva má v plánu rovněž e-shop s „growkitem“ pro domácnost.

Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů

Podle Šrámkové by se jeho cena měla pohybovat kolem čtyř set korun. Šrámková také zmiňuje spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou v Praze na „hlíva hubu“, což je lodní kontejner se solárními panely, ve kterém by se ve velkém mělo testovat pěstování hlívy.

Flowerffee: Hnojivo z kávové sedliny

Bratři Zeronikovi přišli s plánem na využití kávové sedliny. Kávovou sedlinu zpracovávají do podoby peletek na hnojení. Zatím ji suší ve sklepě, kde mají troubu a malou peletovačku, připravují e-shop a mají rozjednané spolupráce s obchody ekologického zaměření, kde by se kávové peletky prodávaly komukoliv, kdo by je chtěl dát třeba doma na zahradu.

V domluvě je i výrobce ekologických produktů, s nímž se bratři bavili o velkoodběratelství.

Petr a Pavel Zeronikovi si nevybrali kávovou tématiku náhodou. Oba jsou gymnazisté a vedle toho pracují ve dvou různých libereckých kavárnách, kde si poprvé všimli, kolik kávového odpadu se na takových místech každý den vyprodukuje.

Podle Zeronikových ale nejde jen o ušetření starostí s částí odpadu nebo místa obecně. „Chtějí se zapojit do toho hnutí. Vidí v tom potenciál, že budou jedna z prvních kaváren, a jistě i ten přístup jim může přinést zákazníky,“ věří Pavel.

Zeronikovi řeší, jak co nejekologičtěji svážet kávovou sedlinu. Jednají s pražírnami, že by sváželi sedlinu s jejich pomocí. Pro ně je to nulový náklad a uhlíková stopa je tak minimální.

Bratři stojící za Flowerffee zaujali na soutěži Soutěž & podnikej pro středoškoláky, kde získali třetí místo. Dostali se k jednání s prodejci bezobalových produktů i výrobci dalšího ekologického zboží, kteří o peletky projevili zájem.

„Počítáme, že to bude zisková společnost.

Další iniciativy a využití kávové sedliny

Mezinárodně oceňovaná česká firma Nafigate Corporation se postarala o tolik potřebnou inovaci v oblasti využití gastroodpadu. Její technologie Hydal umí proměnit použitý fritovací olej na rozložitelný bioplast. Jde o první technologii na světě používající přírodní odpadní olej k výrobě biopolymeru.

Kávová sedlina a pivovarské mláto, které se běžně vyhazují jako odpad, jsou pro Nafigate cenným zdrojem pro výrobu inovativních materiálů. Poslouží například v kosmetice nebo jako barvivo do plastových recyklátů.

Lenka Mynářová, která stojí v čele této společnosti, hledá cirkulární řešení bez kompromisů. „Když jsem byla dítě, nic jednorázového neexistovalo, a stejně se žilo dobře. Mezi vaše novinky patří práce s kávovou sedlinou.

Všichni máme rádi kávu a máme k ní pozitivní vztah. A tenhle dobrý vztah se odráží i v našem postoji ke kávové sedlině jako druhotnému materiálu, v tomhle případě ani nebudu říkat odpadu. Takže u ní nenarážíme na obvyklé bariéry, že je to něco ošklivého nebo méněcenného.

O hledání možností využití kávové sedliny nás poprosilo ministerstvo životního prostředí, a to proto, že jen v Česku jí vyprodukujeme 80 tisíc tun ročně. Rozhodli jsme se jít postupem kaskádové recyklace, což znamená, že postupně ze sedliny odebíráme to cenné, co v ní je.

První stupeň kaskády je výroba mýdel. Použitím sedliny, ctíme takzvaný princip avoided sources, tedy nevyužíváme zdroje prvotní, ale nahradíme je odpadem. Druhým stupněm kaskády je, že po vysušení sedliny extrahujeme kávový olej.

A do čeho se například používá? Přidáme jej třeba do opalovacích prostředků, protože chrání pleť před UV zářením. Také budeme testovat výrobu šamponů s obsahem kofeinu, přípravky proti celulitidě, striím i například krémy na ruce.

Po extrakci oleje ze sedliny nám zbude něco, čemu říkáme biomasa. Společně s firmou Remarkplast jsme otestovali výrobu takzvaného masterbatch, což je odborný název pro barvy v plastech.

Firma Plastia z těchto barviv z kávové sedliny vyrobila pilotní série květináčů a dalších produktů. Ty barvy využíváme pro barevní recyklátů, tedy recyklovaných plastů, které jsou obvykle šedé. Se sedlinou jsme schopni dosáhnout různé intenzity hnědé barvy.

Mapovali jsme celý globální trh a jsme opravdu první, kdo vyrobil čistě cirkulární bio barvivo. S tímto řešením bychom chtěli letos oslovit výrobce plastů. Máme potvrzeno, že jsme první v Evropě, kdo využívá kávovou sedlinu takto v kaskádové recyklaci.

Její výhodou je, že je ekonomicky efektivní. Jelikož se díky ní využije úplně všechno, přináší velkou finanční návratnost celého procesu. Právě efektivita je u cirkulární ekonomiky největší problém, protože pokud využijete jen jednu složku materiálu, nemusí se to finančně vyplatit.

Pilotovali jsme to s IKEA, Kauflandem a sítí restaurací Ambiente. Dnes máme základní skupinu dodavatelů sedliny, kam patří Ambiente, McDonald’s nebo třeba i Komerční banka.

Výrobce 3D tiskáren Průša testuje využití sedliny v 3D tisku. Je skvělé, že v České republice už existuje ekosystém firem a lidí, kteří přemýšlejí jinak, hledají nová, cirkulární řešení.

Samozřejmě, že nejjednodušší je použít primární materiály. Práce s odpadem je nesmírně náročná a je to jenom komplikace. Jsme malá firma a pouze ze svých prostředků bychom tak náročný výzkum financovat nemohli.

Zrovna kávovou sedlinu hradíme z evropského Operačního programu podnikání a konkurenceschopnost. Klíčová pro nás byla také účast na ClimAcceleratoru, který je rovněž spolufinancovaný z prostředků EU. Akcelerátor jsme vyhráli a získali jsme prostředky pro vývoj, finální průmyslové testy, certifikace a ověřování.

Kromě kávové sedliny pracujete i s pivovarským mlátem. Jak konkrétně? Ano, mláto se chystáme upcyklovat (nepotřebný materiál se přemění na produkt lepší kvality, pozn. red.) Tím, že je mláto z piva, opět k němu mají lidé pozitivní vztah.

Ale hlavně - jen v Evropě se jej vyprodukuje jeden milion tun ročně, což je extrémní množství.

Do akcelerátoru jsme napsali: A nechtěli byste změnit svůj přístup? Tedy vy byste dodali odpad, my z něj vyrobíme polymer a Colgate-Palmolive z něj může vyrobit úplně novou generaci kosmetických produktů. S tím jsme vyhráli a dnes s těmito firmami pracujeme na konkrétním pilotním projektu, který představíme v polovině letošního roku v USA.

Zatím mohu říct, že je to pro firmy úplná revoluce. Například pro Anheuser-Busch je představa, že se z jejich mláta, což jsou vlastně zbytky po filtraci sladiny při výrobě piva, mohou vyrábět kosmetické prostředky, opravdu něco jako science fiction. A pro Colgate-Palmolive je to úplně první snaha o takzvanou upcycled ingredience, tedy upcyklovanou složku jejich produktů.

Možnosti využití kávové sedliny

• Organické kompostování a žížalária
• Hnojení v zahrádkářských koloniích
• Živný substrát na pěstování hub
• Lisování paliva do kotlů na biomasu
• Peletkování jako zahradnické hnojivo
• Chemicko-technologické zpracování na methylesterový olej, biodiesel
• Přísada do bio kosmetiky
• Výroba likérů a zpracování na alkoholické nápoje
• Zpracování vysokotlakým lisováním
• Malovýroba užitných předmětů

Podobné iniciativy se objevují po celém světě. Například berlínský start-up Kaffeeform ze sedliny vyrábí hrnky na kávu. Usušená kávová sedlina se zpracuje na produkty spolu s polymery na rostlinné bázi ve výrobním závodě v Německu.

Jak se zapojit?

Growkit

Díky našemu Growkitu můžeš z kávové sedliny vypěstovat hlívu ústřičnou. A to přímo na kuchyňské lince, nebo z pohodlí kanceláře. Stačí náš Growkit, kávová sedlina a hlíva během pár týdnů vyroste. Žádná věda, jenom sranda.

Svozová služba

Poskytujeme svozovou službu kávové sedliny lokálním zahrádkářům. Pomáháme přírodě uzavřít přirozený cyklus. Kávovou sedlinu svážíme a vy můžete být těmi dalšími!

Legislativa, myšlení a vzdělávání

Jana Šrámková zdůrazňuje legislativu, lidi a jejich myšlení jako důležité body pro rozvoj recyklace kávové sedliny. Aby došlo k proměně ve firmách, musí změna přijít z vrcholu. Potřebujeme tedy více vzdělávat lidi a ukazovat jim cestu. Klíčem je zviditelnění se přes soutěže a inkubační programy. To je cesta, jak se dostat do povědomí.

Doporučení pro startupy a nové firmy

Startupům a novým firmám doporučuji být součástí různých profesních společenství, protože v jednotě je síla a sami o sobě moc nezmění. Dělejte důkladný průzkum. Předtím, než začnete cokoliv vytvářet, zjistěte, jestli už něco podobného neexistuje, zda je to škálovatelné alespoň do Evropy a inovativní.

Nesnažte se jen o klasické podnikání typu ‚kup levně, prodej draze‘. A nebojte se sdílet své nápady a spolupracovat s ostatními.

tags: #recyklace #kávové #sedliny #využití

Oblíbené příspěvky:

• Informace o Halenkově
• Skladka Jablonec: Podrobná recenze
• Více o ekologickém zemědělství
• Skládky s kapacitou 10 tun a více
• Přírodní antibiotikum Imunovet: Podpora imunity zvířat