Recyklace kovových odpadů v České republice

Umíte si představit svět a náš život bez kovů? Různé druhy kovů a jejich slitiny se vyskytují snad všude kolem nás - od nejdrobnějších součástek, jako jsou sponky v sešívačce, drátky v mikroprocesorech a čipech, přes hřebíky a jiný spojovací materiál a různé druhy obalů, jako jsou konzervy a plechovky či propanbutanové láhve, dále přes automobily a jiné dopravní prostředky až po konstrukce mostů či budov. Ani takové přistání na Měsíci by nebylo možné bez použití kovů.

Díky svým jedinečným vlastnostem, jako je odolnost, nepropustnost a nekonečná recyklovatelnost, zajišťují kovové obaly bezpečnost a kvalitu produktů. Jejich vynález znamenal skutečnou revoluci v balení a uchovávání (nejen) potravin. Třídění kovů je nesmírně důležité, díky tomu umožníme jejich recyklaci a je důležité vědět, že kovy můžeme recyklovat donekonečna!

Kdysi bylo nemyslitelné vyhazovat jakékoli výrobky z kovu - sekery, pily, hrnce, nože či příbory byly symbolem bohatství a dědily se i po generace. V důsledku průmyslové výroby a inovací na sebe nenechala dlouho čekat změna životního stylu a nákupního chování. Společnost se stala konzumní a vzhledem k větší dostupnosti surovin a výrobků si dříve cenných věcí přestala vážit.

Současný stav třídění kovů v ČR

Kovový odpad dříve končil obvykle ve výkupnách surovin (podobně jako odpad z papíru), kde za vytříděný kov lidé dostávali peníze. K rozvoji systému sběru a recyklace obalových odpadů došlo v ČR na konci 90. let 20. století. Třídění kovů, tedy i kovových obalů bylo obvykle možné řešit přes výkupny surovin či sběrné dvory, existovaly i některé místní iniciativy.

Od roku 2015 platí pro obce ČR povinnost zajistit obyvatelům možnost třídění kovů a kovových obalů a volí k tomu různé formy. Obvykle záleží na více faktorech, na jejichž základě se obce rozhodnou, jak tuto povinnost splní. Nabízejí se různé možnosti.

Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj

V některých obcích je možné třídit kovy do samostatných nádob označených šedou samolepkou, jinde je to možné prostřednictvím tzv. multikomoditního sběru odpadu, kdy kovy třídíme společně s jiným druhem odpadu. V mnoha obcích je možné kovy třídit v rámci sběrných dvorů, výkupen surovin či přistavením velkoobjemových kontejnerů v předem určený čas na předem určené místo, jiné obce volí svoz kovového odpadu v předem oznámený den a určitým způsobem (například tzv. železné neděle, kdy lidé dali kovový odpad před dům a přímo odsud jej odvážela svozová auta). Jednou z možností třídění kovů a kovových obalů jsou samostatné nádoby označené šedou samolepkou.

Podle nejnovějších údajů o třídění a recyklaci odpadů v ČR vytřídil každý z nás za rok 2023 v průměru 21 kg kovového odpadu. Recyklováno je 99 % vytříděných kovů. Třídění kovů je důležité, protože kovy lze třídit donekonečna! V roce 2023 vytřídil každý obyvatel ČR na 21 kg odpadu z kovů. Se správným tříděním kovů pomohou recyklační symboly kovů.

Češi mohou třídit kovové obaly také do žlutých kontejnerů určených na plasty ve více obcích. Historicky kovové obaly správně patřily k vytřídění pouze do šedých sběrných nádob, kterých ale není v regionech tolik. Na zjednodušení systému třídění se dohodly svazy svozových a třídicích firem a sdružení obcí. Očekávají, že rozšíření povede k vyšší míře třídění a recyklace kovových obalů. Konkrétní termín zavedení v jednotlivých obcích závisí na dohodě s jejich samosprávou.

V Česku je nyní k dispozici půl milionu žlutých kontejnerů, které tvoří polovinu všech nádob na tříděný odpad. Ministerstvo životního prostředí ČTK sdělilo, že možnost sbírat společně kovové a plastové komunální odpady je v zákoně o odpadech od jeho schválení v roce 2020. "Nejedná se tedy o žádnou novinku, která by se nyní zaváděla. Na společný sběr pouze přechází více obcí," řekla mluvčí ministerstva Veronika Krejčí.

"U třídění odpadů je z pohledu obcí důležité, aby lidé měli co největší komfort z hlediska jednoduchosti systému a blízkosti, kam mohou odpad odložit. Pak systém dosahuje výborných výsledků," řekl místopředseda Svazu měst a obcí Pavel Drahovzal. Třídění kovových obalů do žlutých nádob zkoušely několik let obce v různých regionech. "Pomáhá to obcím v lepších výsledcích třídění a lidé toto rozšíření přivítali," uvedla předsedkyně Sdružení místních samospráv Eliška Olšáková.

Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí

Milan Doubravský ze Sdružení komunálních služeb zmínil, že v regionech, kde se nový systém testoval, se pro třídění kovů dobře přizpůsobily i stávající třídicí linky. "Znásobením popelnic, kam mohou lidé odložit kovy, výrazně narostlo množství vytříděných kovů," popsal. Z toho důvodů podle Doubravského firmy s třídicími linkami postupně připravují také investice do strojových separátorů, neboť se jim to vyplatí.

Zjednodušení třídicího systému není podle Petra Havelky z České asociace odpadového hospodářství iniciativou ke kritice systému zálohování PET lahví a plechovek, který prosazuje ministerstvo životního prostředí. "Budeme pokračovat a je to jediná cesta, jak splnit cíle oběhového hospodářství. Zaváděli a komunikovali bychom intenzifikaci sběrné sítě tak jako tak. Je důležité ale připomenout, že se zálohováním nepřiblížíme ke splnění dalších cílů v recyklaci," řekl.

Havelka také upozornil na to, že Češi jsou nejen dobří v třídění, ale také v recyklaci. Podle dat ministerstva životního prostředí narostla celková recyklace obalových odpadů na 75 procent, v roce 2022 činila necelých 72 procent.

Pro většinu obyvatel ČR je třídění odpadů již naprostou samozřejmostí. Pravidelně odnáší tříděný odpad do barevných kontejnerů 73 % lidí. Z průzkumů veřejného mínění vyplývá, že většina třídičů považuje třídění odpadů za důležité a vnímají jej jako minimum toho, co mohou udělat pro životní prostředí. Pozitivní skutečností je, že se postoj většiny obyvatel k třídění odpadů nezměnil ani v loňském velmi složitém roce provázeném pandemií COVID.

Klíčovým parametrem, který ovlivňuje motivaci občanů k třídění odpadů, je zejména dostatek barevných kontejnerů a z toho plynoucí přijatelná docházková vzdálenost k nim. Česká republika disponuje jednou z nejkvalitnějších sběrných sítí v Evropě. Na jejím vytvoření a provozu se podílejí naším prostřednictvím výrobci baleného zboží i samotné obce sdružené v systému EKO‑KOM již přes 20 let. Díky tomu mohou lidé třídit své odpady do více než 558 tisíc barevných kontejnerů a menších nádob na tříděný odpad. S tříděným odpadem to obvykle mají jen pár kroků, protože průměrná docházková vzdálenost se stále zkracuje - aktuálně je 90 metrů.

Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů

V posledních letech výrazně vzrůstá podíl nádob pro vícekomoditní nádobový sběr, ve kterém lze například do žlutého kontejneru třídit spolu s plasty i kovy v návaznosti na dotřiďovací linku, která je schopná jednotlivé frakce efektivně rozdělit pro účely recyklace. Taková žlutá nádoba je označená ještě šedou samolepou s informací o sběru kovů. Význam vícekomoditních sběrů je patrný na rozvoji sběrné sítě pro sběr kovových obalů. Ačkoliv bylo v roce 2020 instalováno pouze 11,7 tis. kontejnerů určených pro samostatný sběr kovů, ve skutečnosti bylo možno třídit kovy do více než 73 tis.

V návaznosti na výše uvedené, zahájil od 1. 7. 2020 AOS EKO‑KOM program podpory rozvoje sběrné sítě pro kovy. Za každou nádobu ve veřejné sběrné síti, do které bude možno třídit kovové obaly, samostatně nebo ve více komoditním sběru, obec obdrží čtvrtletně bonus 30 Kč za nádobu, ročně tedy 120 Kč. U nádob v individuálním sběru bude čtvrtletní sazba 6 Kč za nádobu, tedy 24 Kč ročně.

Není však pravda, že by nádoby na kovy v systému EKO‑KOM dosud úplně chyběly. Pro zajištění dalšího zpracování odpadu získaného tímto způsobem upravil AOS EKO‑KOM také sazebník pro dotřiďovací linky, ve snaze motivovat je k tomu, aby odebíraly vytříděné plasty, event.

Nádobový (a pytlový) sběr kovu se stává výrazným prvkem v zajištění zpětného odběru obalových kovů a postupně jej zavádí stále více obcí. Na první pohled by se mohlo zdát, že podíl nádobového a pytlového sběru je stále malý, jedná se však o všechny kovové odpady. Z pohledu sebraných obalů jsou již nádoby a pytle mnohem výraznějším zdrojem, jehož význam v budoucnu jistě dále poroste.

Na tiskové konferenci byla novinářům představena společná prezentace o dosavadních výsledcích tříděného sběru odpadů v obcích a městech, včetně rozšíření třídění kovových obalů do žlutých nádob. Bylo sděleno, že třídící systém, který se v České republice postupně rozvíjí již cca 25 let, zatím vždy splnil všechny legislativní cíle pro obaly, a to jak cíle evropské, tak cíle národní.

Petr Havelka, výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství, který připravenou prezentací na tiskové konferenci přítomné provázel, na grafech ukázal oficiální čísla výsledků sběru, ale i výsledků recyklace a dalšího využití obalových odpadů. Není tedy pravdou, že by to byla pouze případná varianta např. k systému zálohování, jak říkají někteří politici. Intenzifikace třídících systémů v obcích proběhne a musí proběhnout v každém případě, protože obce a stát musí splnit cíle ke všem komunálním odpadům. Nikoli jen k PET lahvím či plechovkám. Intenzifikace zároveň může naplnit i cíle k těmto komoditám.

Na tiskové konferenci byl dále prezentován graf s informacemi o rozvoji sběrné sítě za posledních 20 let. Potenciál rozšíření sběrné sítě je ještě velký. Intenzivně se rozvíjí také přistavování nádob do jednotlivých rodinných domů. Lidé tak mají třídění odpadů zcela nejjednodušší, jak to jen jde. Docházková vzdálenost je potom nula metrů.

Na dalším grafu byly představeny výsledky každoročního výrazného nárůstů využití tříděných odpadů a jejich recyklace. V roce 2023 se dle oficiálních čísel vytřídilo 1 368 249 tun obalových odpadů a z toho se 1 026 062 tun předalo do recyklace. Ukazuje se, že i nárůsty posledních let mají velkou progresi a že systém má další vysoký potenciál rozvoje.

Milan Doubravský ze Sdružení komunálních služeb a Richard Blahut ze Spolku veřejně prospěšných služeb se shodli, že systém se daří velmi dobře rozvíjet a že výsledky by byly ještě lepší, když by stát zajistil stabilní legislativní prostředí. Všichni zúčastnění se shodli, že ČR mohla mít už realizovánu širokou řadu dalších moderních investic, pokud by se stále dokola neřešil umělý tlak na zavedení povinného zálohování PET lahví a plechovek. Ten de-facto zastavil desítky potřebných investic v celé republice. Ty se nyní opět postupně rozbíhají, když se ukazuje, že povinné zálohování v ČR pravděpodobně nebude zavedeno a že existují jiné efektivnější cesty, jak cíle naplnit.

Pavel Březina, předseda Asociace českého tradičního obchodu sdělil, že pro obchodníky je velmi důležité, aby tu existoval efektivní systém pro všechny druhy obalů. PET lahve a plechovky podle analýzy AČTO činí jen malé procento. Obchodíci proto velice vítají rozšíření sběru všech kovových obalů i do žlutých nádob. Zdůraznil, že obchody by neměly být sběrnými dvory na odpady. K potravinám odpady nepatří, způsobuje to hygienické problémy. Sdělil také, že výrobci zálohovacích automatů už obchodům nabízejí další stroje a doplňky k rozstřikování hygienizačních přípravků, neboť ve vracených obalech (např. plechovky) jsou zbytky nápojů, což činí v obchodech reálné problémy. Shrnul, že obchodníci preferuji ekonomicky efektivní řešení, které dokáže využít synergií a podtrhl, že navrhovaný zálohový systém je skutečně velmi drahý.

Zástupci svozových společností prezentovali dosavadní výsledky využití kovových obalů v české republice. V ČR se v roce 2023 recyklovalo 71,4 % všech kovových obalů. Míra recyklace u ocelových obalů byla dle dat MŽP dokonce již 91,9 %. Ze sebraných a vytříděných kovových obalů, se plných 99 % předává do recyklace. Český separační systém v obcích řeší všechny kovové obaly, ne jen minoritní část. To je důležité z hlediska funkčního oběhového hospodářství.

Pokud kdokoli prezentuje konkrétní čísla za nápojové plechovky, nejsou to čísla reálná, protože legislativa do konce roku 2024 nikdy neznala tuto speciální kategorii obalů, a ty se proto separátně nesledovaly ani na vstupu do Ekokomu, ani na výstupu z třídicích linek. Ke sběru nápojových plechovek proto neexistují žádná změřená čísla. Petr Havelka k tomu dodal, že čím více nyní bude kovových obalů ve sběrných nádobách, protože lidé je budou mít na každém rohu, tím více budou mít třídící linky i obce možností dále investovat do modernizace procesů třídění.

Z dotazů a z diskuze jasně vyplynulo, že dohodnuté opatření je velmi pozitivní pro občany ČR a že je poděkováním aktérů systému občanům za to, že v dobrovolném systému takto velmi dobře třídí. Z diskuze také vyplynulo, že Česká republika nyní nepotřebuje zavádění zálohového systému na PET lahve a plechovky a nic nás k tomu objektivně nenutí. Obce budou postupně navyšovat své zákonné výsledky třídění všech komunálních odpadů. V roce 2027 vyhodnotíme data za rok 2026 za jednotlivé komodity a uvidíme, jaká další opatření budou třeba. V rozšířeném sběrném systému mají nyní lidé cca 500 000 nádob, kam odkládat jak plasty, tak i kovové obaly, tedy i nápojové plechovky. V navrhovaném zálohovém sytému by měli jen 11 000 míst v obchodech.

Důležitost prevence vzniku odpadu

Pokud je to možné, měli bychom předcházet tvorbě odpadu. V případech, kdy to možné není, měli bychom odpad vždy vytřídit, protože jen tak umožníme jeho efektivní využití. Nedává přece smysl plýtvat zdroji, které navíc můžeme používat neustále dokola.

Věděli jste, že třeba taková pohozená plechovka se v přírodě bude rozkládat přibližně 50 let? Pohozené odpady (littering) znamenají značnou zátěž pro obecní rozpočty, které musí zajišťovat úklid veřejných prostranství, jsou ale i zátěží pro přírodu a její obyvatele.

Separační systémy v obcích v České republice prokázaly, že efektivní třídění odpadů je dosažitelný cíl, ale stále mají velký potenciál pro další rozvoj. Obce se snaží zlepšovat své výsledky v třídění, a to i díky legislativním požadavkům, které stanovují zvýšení úrovně třídění komunálních odpadů na 70 % do roku 2035. V České republice je k dispozici jedna z nejhustších sítí sběrných nádob na světě. Průměrná vzdálenost k barevným kontejnerům pro třídění odpadů je pouhých 90 metrů, což usnadňuje občanům přístup k třídění. Investice do sběrné sítě umožnily České republice splnit všechny cíle týkající se obalových odpadů, ke kterým se země zavázala.

Česká republika vytvořila strategii pro rozvoj systému nakládání s odpady, aby splnila cíle oběhového hospodářství. Tento systém si v rámci EU získal uznání díky své efektivitě. Základem je maximalizace třídění komunálních odpadů, které umožňuje recyklaci cenných surovin. Současný systém třídění kovových obalů, jako jsou plechovky a konzervy, je schopen generovat druhotné suroviny pro recyklaci. Vytříděné kovy jsou směřovány do recyklačních provozů, což zajišťuje jejich plné využití. Tento systém je efektivní nejen pro nápojové plechovky, ale pro všechny kovové obaly.

tags: #recyklace #kovových #odpadů #graf

Oblíbené příspěvky:

• Jak třídit PET lahve?
• Zajímavosti Dánska
• Tipy na semináře v Plzeňském kraji
• Benzín vs. nafta: Emisní srovnání
• Klimatická změna a nelesní ekosystémy v ČR