Recyklace kvasnic v pivovarnictví: Zaměřeno na pšeničné pivo

V dnešní době se klade stále větší důraz na udržitelnost a minimalizaci odpadu, což se projevuje i v pivovarnictví. To, co dříve potravinářské firmy pokládaly za odpad, dnes stále častěji chtějí dále využít.

Dlouhodobě snižujeme množství vyprodukovaného odpadu. Pokud nelze odpadu předejít, hledáme pro něj další využití.

Vedlejší produkty při výrobě piva a jejich druhotné využití

Vedlejší produkty při výrobě piva již téměř ze 100 % druhotně využíváme. Velkou pozornost věnujeme omezení tvorby zbytných odpadů, jako jsou obměny etiket spojených s reklamními kampaněmi, nebo udržitelný přístup k různým marketingovým balením a reklamním předmětům.

Mezi hlavní druhy odpadu při výrobě piva patří:

• Mláto: Tuhé zbytky po filtraci sladiny. Při uvaření 100 litrů piva vznikne asi 20 kilogramů mláta.
• Kvasnice: Používají se k fermentaci mladiny.
• Sladovnický odpad: Vzniká při výrobě sladu.
• Čistírenské kaly: Vedlejší produkt čištění odpadních vod z pivovaru.
• Odpadní filtrační křemelina: Používá se k filtraci piva.

Využití mláta

Našim zemědělcům dodáváme dlouhodobě mláto jako krmivo. Mláto je velmi vhodnou variantou k obohacení potravin o minerální látky zinek, měď, selen, hořčík, vlákninu, bílkoviny včetně esenciálních aminokyselin, které si lidský organismus nedokáže sám vytvořit.

Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj

Význam vlákniny je podle ní stále podceňován. Pravidelný a dostatečný příjem vlákniny snižuje riziko některých závažných onemocnění.

Vědci z Mendelovy univerzity chtějí namleté mláto přidávat do pšeničné mouky a péct z něj sušenky a rohlíky nebo ho přidávat do jogurtů.

Nově využíváme naše mláto i při výrobě pivovarských krekrů, které od roku 2020 nabízíme ve spolupráci s Biopekárnou Zemanka. Krekry z pivovarského mláta mají výborné výživové vlastnosti a stávají se tak oblíbenou udržitelnou pochutinou.

Našim zemědělcům dodáváme dlouhodobě kvasnice a sladovnický odpad jako krmivo. Čistírenské kaly se dlouhodobě používají jako hnojivo v zemědělství a odpadní filtrační křemelina se zaorává, což přispívá ke zlehčování půdy pro rekultivovaná území.

Upcyklace v pivovarnictví

Nejen japonské pivovary, ale i farmáři a výrobci speciálních potravin, kteří se vrhli na upcyklaci poté, co je zasáhla pandemie, zjišťují, že efektivita není jeho jediným přínosem.

Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí

Další japonský pivní gigant, společnost Asahi, upcykluje potravinový odpad do nových značek piv. Nově vzniklá divize Asahi Holdings, zaměřená na udržitelnost, uvedla na trh pivo Sayama Green (podle regionu Sayama, odkud čaj pochází), které se vyrábí z čajových stonků kebacha.

Z mláta, chmelových stonků a listů se nejprve vyrobí papír japonského typu Washi, z něhož se zhotoví příze a utká džínovina. Mláto se již dříve používalo jako krmivo pro dobytek, ale podle společnosti Sapporo je to poprvé, kdy se vedlejším produktem výroby piva staly kalhoty.

Moderní trendy a udržitelnost

Situace se mění v posledních letech, kdy do firem přichází mladí lidé s novým myšlením. Jednou z firem, která jde tímto směrem a spolupracuje s Mendelovou univerzitou, je Víno Sýkora z Čejkovic na Hodonínsku. "Naše spolupráce začala projektem kalifornských žížal, které dokážou rostlinné zbytky přeměnit na velmi kvalitní humus, kterým vznikají další pozitivní složky pro ochranu révy vinné před parazity a plísněmi," uvedl generální ředitel společnosti Víno Sýkora Michal Bureš.

Firma následně začala vyrábět ze zbytků z vinice olej a z této produkce zbyl další přebytek, konkrétně pokrutina jako odpad z lisování. "Zvažovali jsme, že by pokrutinu dostávala zvířata, ale po rozboru vzorků jsme došli k závěru, že by to byla věčná škoda," uvedl Bureš.

Nové technologie a postupy

Podle britských vědců evropské pivovary vyprodukují každoročně přibližně 3,4 milionů tun odpadu v podobě zpracovaného ječmene. Tento odpad se obvykle kompostuje a někdy se využívá jako krmivo.

Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů

Britové proto navrhli levný proces, kterým je možné z pivovarského odpadu vyrobit aktivní uhlí. To je pak následně možné využít k výrobě paliva pro domácnosti, briket na grilování anebo třeba vodních filtrů. Nový postup je možné využít i k výrobě uhlíkových nanotrubiček, které jsou dnes nesmírně populární a nabízejí použití v celé řadě aplikací, od baterií a tranzistorů až po revoluční materiály nebo třeba umělé svaly.

V laboratorních testech se ukázalo, že z 1 kilogramu ječmene z pivovaru je možné vyrobit tolik uhlíku, že by to pokrylo 100 fotbalových hřišť.

tags: #recyklace #kvasnic #pšeničné #pivo

Oblíbené příspěvky:

• Úložiště radioaktivního odpadu: Přehled obcí
• Inovace v měření radioaktivity
• České ekologické sandály
• Ekologické bydlení
• Udržitelné bankovky