Problematika recyklace odpadů vychází z konkrétních požadavků veřejného sektoru a celosvětového zájmu spojeného se zlepšováním životních podmínek a s ochranou životního prostředí. Současný stav třídění odpadů nejen v ČR je nastaven tak, že občané v běžných domácnostech separují základní čtyři složky odpadů, kterými jsou komunální odpad, sklo, papír a plasty.
S hliníkovým odpadem to není tak snadné jako například s plastem nebo papírem, který jednou za čas vynesete do barevného kontejneru. Obce jsou sice od roku 2015 povinné umožnit obyvatelům separované třídění kovů, včetně hliníku, ale jak se s tímto nařízením vyrovnávají je už jen na nich.
V podstatě máte dvě hlavní možnosti:
Poznat hliníkový odpad nemusí být vždy jednoduché. Ač je hliník kov, nereaguje na magnet. Hliník je měkký, snadno ho zmačkáte. Hliníkové obaly lze také snadno trhat a poničit.
V Česku sílí debata o zálohování nápojových obalů, jako jsou PET lahve a plechovky. Na celém zálohovém systému je důležité, že z lahve nebo plechovky vzniká opět nápojový obal. Jde o uzavření materiálové smyčky tzv. bottle-to-bottle (česky z lahve do lahve), což je kýžený princip cirkulární ekonomiky.
Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj
Do žlutých popelnic vrátí 70 % plastových obalů uvedených na trh. A podstatnou část tvoří právě PET lahve - hovoří se až o 80 %. Daří se jich však recyklovat (a to do různých aplikací) zhruba 57 %. Po zavedení zálohového systému by toto číslo mohlo překročit až 90 %. Tak to funguje např. v Německu, Švédsku či Chorvatsku.
„I když v Česku dokážeme PET sbírat, tak tříděním a recyklací se dostává spíše do oděvů, pásek, koberečků v automobilovém průmyslu, do pneumatik apod. Ale nedostáváme ho tam, kde máme nastavená pravidla pro cirkulární ekonomiku, tzn. recyklace z lahve do lahve. Situace je podle něj ještě složitější pro firmy, které vyrábí a využívají recyklovaný PET pro přímý styk s potravinami.
V současné době jsou PET lahve nejcennější součástí plastového odpadu. Kromě nápojářů o něj mají zájem především firmy dodávající plastové díly pro automobilový průmysl, žádaný je také pro výplně bund či spacáků.
Od února si vracení zálohovaných plastových lahví mohou lidé vyzkoušet v některých prodejnách Lidl a Kaufland. Strojů, které odběr zálohovaných PET lahví zajistí, by mělo být v Česku zhruba 11 tisíc. Povinně je budou muset mít všechny prodejny nad 50 metrů čtverečních včetně čerpacích stanic.
Vláda chystá nový systém, plastové a kovové obaly od nápojů se budou vracet stejně jako sklo. Česko se připojí k zálohování, které využívá už 13 zemí Evropské unie, například Německo, Slovensko nebo Chorvatsko.
Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí
Členské státy se dohodly na zálohový systém přejít, pokud do roku 2026 nebudou schopné vytřídit 90 procent nápojových obalů. V prvé řadě splnit závazky k Evropské unii. Česko nyní zvládá asi 80 procent, zálohování by podle Hladíka mělo limit naplnit do roku 2029.
Podle kódů na obalech automat rozezná, o jaký materiál jde, a pošle ho do lisu, který nahradí sešlapávání. Zmačkané lahve pak odjedou do třídicího a recyklačního centra, kde se z nich vyrobí recyklát a následně další PET lahev.
Plastový odpad má obecně vysoký recyklační potenciál a předpokládá se, že plasty končící ve žlutých kontejnerech jsou v maximální míře zpětně využívány. Bohužel, realita je mnohdy jiná a tento druhu odpadu je v ČR recyklován jen omezeně a poměrná část tohoto „tříděného“ plastového odpadu končí na skládkách komunálního odpadu nebo ve spalovnách. Důvodem tohoto neutěšeného stavu je nestejnorodost plastového materiálu jednotlivých kusů plastového odpadu (například běžné PET lahve jsou běžně složeny až ze tří druhů plastů).
Samotná technologie se skládá z dělícího zařízení, které PET lahev rozdrtí na menší části, dle konstrukčního uspořádání nožových disků. Vstupní prostor nad dělícím zařízením určeným pro vložení PET lahve, je opatřen bezpečnostním systémem, který předchází vzniku zranění obsluhy. Spodní část skartovacího zařízení je tvořena karuselovým pořadačem s minimálně čtyřmi zásobníky na barevné PET flakes.
V Evropě je nejčastějším produktem recyklace plastů nový PET, který slouží pro výrobu lahví a vláken. Významná část odpadního PET je navíc chemicky recyklována opět na suroviny pro výrobu nového PET. Díky tomu, že je PET snadno dostupný a lze jej jednoduše separovat od ostatních upotřebených obalů, se z recyklovaného PET stala hodnotná druhotná surovina.
Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů
Pro materiálovou recyklaci odpadního PET z lahví na materiál pro opětovnou výrobu lahví je v Evropě využíváno několik postupů, které jsou souhrnně označovány jako B2B technologie (bottle-to-bottle). Všechny tyto postupy jsou založeny na důkladném vyčištění suroviny (PET-flakes) a jejím následném zpracování v tavenině tak, aby nedocházelo ke štěpení řetězců PET.
Chemická recyklace využívá odpadní PET pouze jeho surovinový vklad. PET může být rozložen postupy využívajícími hydrolýzu, alkoholýzu nebo glykolýzu. Produkty chemické recyklace jsou vždy suroviny pro výrobu nového PET.
Plast se v dnešní době řadí mezi jeden z nejpoužívanějších materiálů. Většina lahví se vyrábí právě z něj a tyto nádoby jsou všude kolem nás. Proto je důležité jejich správné a důsledné třídění a následná recyklace. PET lahve nebo také lidově řečeno PETky jsou zásadním prvkem potravinářského průmyslu. Zkratka PET je označením pro plast polyethylentereftalát a jeho výhodou je, že je snadno recyklovatelný.
Proces recyklace PET lahví začíná v domácnostech, kde se vytřídí od ostatního odpadu a dále vhodí do žlutého kontejneru určeného na plast. PET lahve by se měly před vhozením do kontejneru sešlápnout a ponechat na nich i šroubovací uzávěr. Uzavření víčkem zajistí trvalé zmenšení objemu PET lahví. A tím se sníží také počet potřebných svozů tříděného odpadu.
Recyklace PET lahví hraje klíčovou roli při snižování plastového odpadu a ochraně životního prostředí. Recyklace PET lahví vyžaduje precizní technologické postupy a důkladnou kontrolu kvality, aby proces fungoval efektivně.
Proč nejsou tyto argumenty dostatečnými pro zavedení zálohování v Česku? Ministerstvo životního prostředí je vidí především v ohrožení stávajícího systému třídění odpadů, které stojí většinou právě na PET lahvích. Mezi další předpokládané komplikace zálohování patří nakládání s nesešlápnutými PET lahvemi s víčkem, jak doma u spotřebitelů, tak v menších obchodech.
V Česku sílí debata o zálohování nápojových obalů, jako jsou PET lahve a plechovky. Narozdíl od vratných skleněných lahví však nejde o jejich vymývání a znovuplnění, ale o recyklaci plastového nebo hliníkového materiálu a použití recyklátu k výrobě nových lahví.
Jak probíhá logistika v případě sudů? Pivovar Staropramen používá tři velikosti: nejčastěji se používají 50litrové sudy, 20- a 30litrové sudy jsou určeny pro speciální výrobky, přičemž 30litrové sudy se používají na export. Novinku Staropramenu představuje samochladicí sud. Jak funguje? l od běžného sudu je vybaven dvojitou vrstvou pláště, kde je umístěno regenerovatelné chladicí zařízení.
Tabulka: Srovnání Míry Recyklace Obalů
| Typ obalu | Míra recyklace |
|---|---|
| PET lahve (před zavedením zálohování) | 57 % |
| PET lahve (po zavedení zálohování - odhad) | 90 % |
| Hliníkové obaly | 36 % |
| Železné obaly | 89 % |
tags: #recyklace #lahví #od #piva #postup