Recyklace měkkého plastu v ČR: Stav, výzvy a budoucnost

Plasty patří mezi nejpoužívanější materiály současnosti. Díky své nízké hmotnosti, odolnosti a variabilitě mají široké využití, zároveň však představují významnou složku odpadu. Správné třídění a rozumné používání plastů je klíčové pro jejich další zpracování i ochranu životního prostředí.

Současný stav recyklace plastů v ČR

Podle dat EKO-KOMu se při současném způsobu třídění plastů daří vysbírat zhruba 80 procent nápojových PET obalů. V Evropě by se do roku 2025 mělo vytřídit 77 procent petek uvedených do oběhu, Češi jich už teď vytřídí 80 procent. Jsme už od roku 2020 nad cíli, které si stanovila Unie.

V roce 2022 vytřídil průměrně každý Čech téměř 72 kilo odpadu. Data Samosebou.cz (spadajícího pod EKO-KOM) říkají, že v Česku své odpady aktivně třídí 73 procent obyvatel, od roku 2000 došlo k 35procentnímu nárůstu třídičů.

Nejlépe recyklovatelným plastem je polyethylentereftalát, tedy hlavně dobře známé PET lahve. Ty umí systém žlutých kontejnerů a třídicích linek vysbírat téměř dokonale - pro další použití jich zachrání osm z deseti uvedených na trh. Jsme v tom jedni z nejlepších v Evropě.

PET lahve ze žlutých kontejnerů se standardně recyklují například na nové lahve, na plastové díly moderních aut nebo v textilním průmyslu, třeba na bundy, mikiny či spacáky. Podobná je situace s papírem.

Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj

Legislativní návrhy a cíle EU

Ministerstvo jde novým zákonem naproti požadavkům Evropské unie. Ta chce, aby členské země do roku 2026 (zatím jde jen o návrh) nebo do roku 2029 (toto nařízení aktuálně platí) dokázaly vysbírat 90 procent nápojových obalů. Země, které to nedovedou, mají zavést systém záloh.

Cílem ministerstva je, aby zákon byl účinný od poloviny roku 2025 - je to ale nejbližší možný termín. A obchody budou muset mít čas se připravit.

K roku 2035 má být podle platné evropské legislativy v obcích vytříděno nejméně 70 procent komunálních odpadů. Recyklovat se má minimálně 65 procent celkového objemu komunálního odpadu.

Ministerstvo předpokládá, že v roce 2029 budeme schopni vysbírat 91,5 procenta PET lahví a 90 procent hliníkových plechovek. Ročně Česko spotřebuje 47 tisíc tun PET lahví a 15 tisíc tun plechovek.

Zálohované by měly být jak plastové, tak plechové obaly nealkoholických nápojů o objemu od 0,1 do 3 litrů a obaly alkoholických nápojů s obsahem lihu do 15 procent. Zálohování se nebude týkat plastových obalů od mléka, tvrdšího alkoholu a drogistického zboží.

Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí

Výši zálohy nemá určovat zákon, ale až prováděcí vyhláška. Ministerstvo životního prostředí zatím počítá se zálohou čtyři koruny pro všechny obaly bez rozdílu.

Povinný výkup se má vztahovat na prodejny a čerpací stanice s prodejní plochou do 50 čtverečních metrů. To je dohromady zhruba 11 tisíc míst. Ostatní se můžou zapojit dobrovolně.

„Odevzdat lahve a plechovky by mělo být stejně jednoduché, jako je tomu dnes u skla. Avšak kromě sběrných míst v obchodech počítáme také s odběrnými místy na čerpacích stanicích a prostřednictvím internetových obchodů, na kterých zákazník zboží v daném obalu zakoupí,“ říká ministr životního prostředí Petr Hladík.

Obec nad 300 obyvatel, kde nebude nikdo, kdo by vykupoval, si bude moci zažádat o zřízení odběrného místa. Což jejich obyvatelé pravděpodobně ocení - obaly se totiž budou vykupovat nedeformované, nesešlápnuté.

Iniciativy obchodních řetězců

Sbírat od zákazníků PET lahve a nápojové plechovky začaly už v únoru řetězce Lidl a Kaufland, které oba patří německé skupině Schwarz. Nejde ale o systém zálohování: obchody si nepřirážejí zálohu k ceně a také zákazníkům nevyplácejí peníze, jen jim za ně nabízejí slevu na vybrané zboží.

Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů

„Výsledky první fáze projektu výrazně předčily naše očekávání. Od startu projektu se jen do konce července v prodejnách Kaufland vysbíralo celkem již více než 220 tisíc kusů obalů,“ říká mluvčí řetězce Renata Maierl s tím, že během listopadu instalují lahvomaty i ve Zlíně a Pardubicích.

Lidl sbírá obaly zpět v osmi prodejnách a taky hodlá zapojovat další. Vybraný obalový materiál předávají obchody k dalšímu zpracování. „Do budoucna je naším cílem, aby tyto komodity byly využity na výrobu nových PET lahví a plechovek. Aktuální legislativa ale tento postup neumožňuje.

Společnost Lidl dlouhodobě podporuje zálohování jako klíčovou součást moderního přístupu k recyklaci. Od startu projektu k dnešnímu dni se za obě společnosti vybralo celkem více než 1,4 milionů obalů.

Na základě zákaznické ankety bylo zjištěno, že až 37 % zákazníků vrací nápojové obaly 1x týdně a 13 % dokonce častěji. Další zajímavou informací z ankety je, že 70 % zákazníků neshledává problém s uskladněním nesešlápnutých nápojových obalů předtím, než je odnesou vrátit do prodejny.

Zkušenosti ze zahraničí

Systém zpětného výkupu PET lahví a plechovek zavedlo v Evropě už třináct zemí - Chorvatsko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Německo, Island, Litva, Nizozemsko, Norsko, Švédsko a od loňského roku i Lotyšsko, Malta a Slovensko. Dalších patnáct zemí o tom uvažuje nebo se na to připravuje.

Nejúspěšnější je Norsko, které recykluje 97 procent plastových lahví. Tamní systém funguje od roku 1996. Materiál můžou lidé vracet prostřednictvím některého z 3500 zpětných prodejních automatů. Za plastovou lahev o objemu 330 ml dostanou 10 eurocentů, za dvoulitrovou PET láhev nebo za hliníkovou plechovku pak 26 eurocentů.

Slovensko loni v lednu zavedlo jednotnou výši vratné zálohy pro PET lahve i plechovky. Při nákupu nápojů v PET lahvi nebo plechovce, které jsou označené symbolem „Z“ (zálohované), zákazníci navíc platí zálohu 15 eurocentů. Pokud obal vrátí nezmačkaný, s uzávěrem a čitelným čárovým kódem, záloha je jim vrácena zpět.

Odpor a obavy

Proti povinnému zálohování je Česká asociace odpadového hospodářství (ČAOH) nebo společnost EKO-KOM, která zajišťuje svážení žlutých popelnic s tříděnými plasty a PET láhve jsou pro ni důležitým zdrojem příjmů.

Obavy z nového systému zálohování vyjádřil Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR. Nechal si už dřív vypracovat od konzultační společnosti CETA analýzu, která tvrdí, že zavedení systému bude stát obchodníky dohromady 5,2 miliardy korun a provoz pak 1,4 miliardy korun ročně.

Mýty a pověry o třídění odpadu

Podívejme se na některé časté omyly a polopravdy ohledně odpadů, jejich třídění a zpracování:

• Když budu vracet petky a plechovky do výkupu, pomůžu tím přírodě a víc obalů se zrecykluje: V Evropě by se do roku 2025 mělo vytřídit 77 procent petek uvedených do oběhu, Češi jich už teď vytřídí 80 procent.
• Když není černá popelnice před odvozem plná, doplním ji třeba trávou ze zahrady, ať se to využije: Špatná úvaha. Když do černých popelnic budete rvát odpad, který tam nepatří, obec bude víc odpadu vozit na skládku.
• Kontejnery na třídění jsou tak daleko, do popelnice je to blíž a stejně už ji platím: Průměrná vzdálenost k nádobám na tříděný odpad se každoročně zkracuje. A ve stále větším množství obcí lidé dostávají barevné popelnice přímo domů.
• Proč bych měl mít barevné popelnice u sebe na dvorku? Zabírá to místo a smrdí to: Obce čím dál častěji nabízí takzvaný door-to-door systém třídění. A smrdí to úměrně tomu, co do toho házíme.
• Kelímky od jogurtů nebo sáčky nemá smysl třídit, dál zpracovat nejdou: Obalové materiály z měkkého plastu mohou být ještě využitelné. Záleží na technologickém vybavení třídičky a také na tom, zda je o ně zrovna na trhu zájem.
• Plata od vajíček prý do papíru nepatří?: Papírny, které protříděný odpad z modrých kontejnerů odkupují od třídiček, zlepšily technologie a umí i tyto vícekrát recyklované materiály vrátit do oběhu.

Typy plastů a jejich recyklace

Plasty jsou extrémně rozmanitá skupina materiálů s velmi rozdílnými vlastnostmi i možnostmi recyklace. Technicky lze recyklovat většinu plastů, ale rozhodující je ekonomika, dostupnost třídění a kvalita vytříděného odpadu. Proto se některé plasty reálně recyklují jen omezeně.

Tabulka: Typy plastů a jejich využití

Závěr

Recyklace měkkých plastů v České republice je komplexní problematika s mnoha výzvami, ale i příležitostmi. Zavedení zálohového systému, podpora třídění odpadu a technologický rozvoj v oblasti recyklace mohou přispět k efektivnějšímu využití plastového odpadu a ochraně životního prostředí.

tags: #recyklace #měkkého #plastu #v #ČR

Oblíbené příspěvky:

• Přírodní nádrže a teplota vody
• Analýza rizik spojených s bioplynem
• Pyrenejský poloostrov: Příroda
• Potřebné dokumenty pro emise
• Pozorování v lese: Inspirace z přírody