Nápojová plechovka je 100% recyklovatelná, a proto je jedním z nejekologičtějších obalů vůbec. A protože zásoba kovů na zemi je omezená, je většina nápojových plechovek, které držíte v ruce, vyrobena z materiálu, který je již zrecyklovaný. O významu recyklace v dnešní době se snaží informovat mnoho spolků, mezi nimi také Každá plechovka se počítá, která je součástí mezinárodní iniciativy Every Can Counts.
Na úplném začátku stojí sběr použitých plechovek. Nejlepší je samozřejmě házet plechovky přímo do speciálních kontejnerů na kovy. Věděli jste ale, že už od poloviny roku 2021 můžete nápojové plechovky třídit také do žlutých kontejnerů na plasty? Musí na sobě ale mít speciální označení. S nástupem nového roku se v České republice spustil sběr plechovek a obecně kovových obalů do žlutých odpadových nádob.
Po svezení odpadu do třídicích center se plechovky na třídicích linkách oddělují od ostatních materiálů pomocí magnetických proudů. Oddělené plechovky jsou následně baleny do velkých slisovaných kostek o hmotnosti až 1000 kg (což činí až 65 000 kusů plechovek!) a odesílány do recyklačního závodu.
Recyklační závod je velmi zjednodušeně továrna na výrobu plechovek, která je ovšem schopna zpracovávat také zrecyklovaný materiál - hliník. Přivezené balíky plechovek se rozdrtí na menší kousky a následuje proces tavení. Při něm se rozdrcené kousky hliníkových plechovek zahřívají a takto získaná energie se opakovaně využívá při výrobě. Tím se minimalizuje energetická náročnost celého výrobního procesu.
Výrobou plechovky z recyklovaného materiálu se tak spotřebuje až o 95 % méně energie než při výrobě plechovky úplně nové. Roztavené plechovky se tvarují do obrovských hliníkových bloků, které se poté srolují do tenkých plátů a svitků. Z nich se vyrobí nové plechovky tvarováním hliníku do nám již známého válcového tvaru.
Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj
Celý proces je neuvěřitelně rychlý - staré plechovky od nápojů se do 60 dnů od vyzvednutí stanou součástí nového kola, auta, konvice na kávu nebo nových plechovek.
Druhý systém se připravuje a nyní je v legislativním procesu a je jím zálohování. Oba mají veřejností vnímané výhody a nevýhody, ale ne vždy je toto obecné vnímání správné.
Snaha o zvýšení míry třídění kovů prostřednictvím multikomoditního sběru se může zdát jako dobrý krok, ale přichází se znepokojivým zpožděním a je nedostačující. Tento postup neumožní ve stanoveném čase dosáhnout recyklačních cílů v oblasti třídění a recyklace nápojových plechovek a zároveň vůbec neřeší problém litteringu - volně pohozených odpadků v přírodě a na veřejných prostranstvích. Multikomoditní sběr bohužel nedokáže zajistit ani cirkularitu plechovek a PET lahví. Na ručních třídičkách dochází k jejich obrovským ztrátám a znečištění, což především u PET lahví komplikuje jejich další zpracování a opětovné využití v potravinářství.
Diskuse o potřebě a efektivitě navrhovaného povinného zálohování se nyní zaměřuje na plnění cílů sběru a recyklace hliníkových nápojových plechovek. Podle evropské Směrnice o odpadech a obalových odpadech musí členské státy EU v roce 2025 recyklovat 50 % hliníku, v roce 2030 je to 60 %. V českém Zákoně o obalech jsou proto uvedeny cíle pro recyklaci hliníkových obalů.
Na výrobu nového produktu z druhotné suroviny se spotřebuje jen zhruba deset procent energie a uvolní se pouze 5 % CO2, v porovnání s primární výrobou. Obecně platí, že není žádný technologický problém s recyklací kusového hliníku, ať jsou to stavební materiály, komponenty z automobilového průmyslu, součásti letadel nebo velké množství předmětů používaných v domácnosti. Z odpadu je nutné pouze odstranit příměsi železa a povrchové nátěry, pak se materiál přetaví a lze ho znovu použít.
Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí
Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů
tags: #recyklace #napojovych #plechovek #proces