Účelové ekologické daně v České republice

Daň z neočekávaných zisků je podkategorií daně z příjmů právnických osob a, i když zákonná úprava pro tuto daň určuje „zvláštní“ základ daně se speciální sazbou daně, který se nesčítá s „obecnou“ daní z příjmů a stanovuje se samostatně, jedná se stále o daň z příjmů právnických osob a v ostatním se použijí ustanovení o dani z příjmů právnických osob.

Daň z neočekávaných zisků

Období pro uplatnění daně z neočekávaných zisků je sice definováno kalendářními roky 2023 až 2025, ale základ daně se určuje jak za zdaňovací období, tak za období, za které se podává daňové přiznání, která alespoň částečně spadají do období uplatnění této daně. To jinými slovy znamená, že na daň z neočekávaných zisků se vztahují stejná ustanovení o zdaňovacím období (§ 21a zákona o daních z příjmů) a obdobích, za která se podává daňové přiznání (§ 38ma zákona o daních z příjmů), jako na daň z příjmů právnických osob, a to v celém rozsahu, tedy nikoliv pouze kalendářní rok podle § 21a písm. a) zákona o daních z příjmů.

Poplatník daně z neočekávaných zisků, který má účetní a zdaňovací období hospodářský rok, tak bude podávat daňové přiznání k dani z neočekávaných zisků za hospodářský rok podle § 21a písm. b) zákona o daních z příjmů (např. od 1. 4. 2022 do 31. 3. 2023), avšak základ daně z neočekávaných zisků bude konstruovat pouze za poměrnou část, která spadá do období uplatnění daně z neočekávaných zisků, tedy od 1. 1. 2023 do 31. 3.

Z uvedeného pak vyplývá, že daňové přiznání za zdaňovací období se podává ve lhůtě podle obecné právní úpravy § 136 daňového řádu. Pro daňová přiznání za období, za která se podává daňové přiznání, se lhůta odvozuje od § 38ma odst.

Podle § 21 odst. 5 zákona o daních z příjmů činí sazba daně pro základ daně z neočekávaných zisků 60 %.

Čtěte také: České supermarkety a bio

Aplikaci ustanovení § 23 odst. 4 písm. d) zákona o daních z příjmů, které je promítnutím obecného pravidla, že každý příjem se zdaňuje u jednoho poplatníka pouze jednou, výslovně vylučuje poslední věta ustanovení § 21 odst. 5 zákona o daních z příjmů, která uvádí „O příjmy zahrnuté do základu daně z neočekávaných zisků se nesnižuje základ daně podle § 23.“

Důvodová zpráva blíže vysvětluje, že: „Daň z mimořádných zisků je však postavena na principu, že příjmy, které jsou na základě výpočtu základu daně z mimořádných zisků do něho zahrnuty a tedy zdaněny daní z mimořádných zisků, podléhají zdanění nad rámec zdanění v obecném základu daně podle § 23.

To ostatně vyplývá i z konstrukce základu daně z neočekávaných zisků, který se spočítá na základě obecného základu daně za dané zdaňovací období, tedy je nutné nejdříve spočítat obecný základ daně a poté teprve základ daně z neočekávaných zisků. Zaplacenou daň z neočekávaných zisků nelze na základě § 25 odst. 1 písm.

Podle § 21 odst. 5 zákona o daních z příjmů bude správcem daně z neočekávaných zisků Specializovaný finanční úřad, a to bez výjimky. Je-li to však účelné lze z podnětu správce daně nebo na žádost daňového subjektu delegovat místní příslušnost k výkonu správy daní na jiného místně příslušného správce daně.

Pro placení daně z neočekávaných zisků, včetně záloh, je určen výhradně daňový bankovní účet Specializovaného finančního úřadu vedený u ČNB: 7878-77620021/0710.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

Skupina podniků s neočekávanými zisky

Úhrn rozhodných příjmů se dle § 17c odst. 3 zákona o daních z příjmů počítá za všechny členy skupiny, včetně situace, kdy je mateřská společnost v zahraničí. Přitom v souladu s § 17c odst. 4 a 5 zákona o daních z příjmů se rozhodnými příjmy rozumí tuzemský příjem z rozhodných činností, definovaný jako příjem s výjimkou příjmu ze zdrojů v zahraničí, který podle mezinárodní smlouvy může být zdaněn v zahraničí, pokud je poplatník daňovým rezidentem České republiky, a příjem ze zdrojů na území České republiky s výjimkou příjmu, který podle mezinárodní smlouvy nemůže být zdaněn v České republice, pokud je poplatník daňovým nerezidentem.

Mezi rozhodné příjmy spadají pouze příjmy z činností vyjmenovaných v § 17c odst. 6 zákona o daních z příjmů, tj.

Pokud pronajímatel není dodavatelem elektřiny či plynu, tj. pouze poskytuje službu spočívající v zařízení dodávky elektřiny nebo plynu pro nájemce, nenaplní tyto příjmy definici příjmů z rozhodné činnosti podle § 17c odst. 6.

Oznámení o přesouvání průměru upravených srovnávacích základů daně je podle § 20bd odst. 7 zákona o daních z příjmů formulářovým podáním. Finanční správa předpokládá integraci formulářových podání (daňové přiznání, oznámení o přesouvání průměru upravených srovnávacích základů daně) ve vztahu k dani z neočekávaných zisků do aplikace EPO.

Zákon o daních z příjmů nenormuje povinnost oznamovat tzv. zastupujícího poplatníka správci daně. Stejně tak není stanoven způsob, jakým o zastupujícím poplatníkovi skupina podniků s neočekávanými zisky rozhoduje.

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

Z ustanovení § 20bb odst. 4 zákona o daních z příjmů vyplývá, že pokud je poplatník daně z neočekávaných zisků, který je tímto poplatníkem jen z důvodu, že je součástí skupiny podniků s neočekávanými zisky, součástí této skupiny pouze po část zdaňovacího období, nepovažuje se u něj za srovnávaný základ daně jeho poměrná část připadající na část zdaňovacího období, po kterou není součástí této skupiny.

Proto musí být srovnávací základ daně za zdaňovací období roku 2019 přepočítán poměrně tak, jako by byl srovnávací základ daně určen za stejně dlouhé období jako srovnávaný základ daně (§ 20bc odst.

Stanoví se srovnávací základ daně za všechna zdaňovací období a období, za která se podává daňové přiznání, která započala od 1. ledna 2018 a skončila do 31. prosince 2021. Z těchto upravených srovnávacích základů daně se vypočítá aritmetický průměr, tj.

V souladu s § 20be zákona o daních z příjmů je předmětem závazného posouzení pouze to, zda je poplatník součástí skupiny podniků s neočekávanými zisky spolu s jiným poplatníkem daně z příjmů právnických osob.

Předmětem závazného posouzení je, zda je daný poplatník v určitém zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, součástí skupiny podniků s neočekávanými zisky spolu s jiným poplatníkem. Tedy konkrétní poplatník „A“ se dotazuje, zda je ve stejné skupině s poplatníkem „B“, vedle toho se může dotázat, zda je ve stejné skupině s poplatníkem „C“ apod. Jedná se o dva dotazy (dvě posuzované skutečnosti), které mohou být v jedné žádosti o závazné posouzení.

Pokud poplatník požádá v rámci jedné žádosti o závazné posouzení toho, zda je součástí skupiny podniků s neočekávanými zisku spolu s více poplatníky, pak se poplatková povinnost za žádost o vydání rozhodnutí o závazném posouzení podle sazebníku Položky 1 písm. m) zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve výši 10 000,- Kč vztahuje na posouzení každého jednoho vztahu dvojice poplatníků.

Zálohy na daň z neočekávaných zisků

Daň z neočekávaných zisků je podle § 38aa zákona od daních z příjmů daní zálohovanou a použijí se obdobně ustanovení upravující zálohy na daň z příjmů, které vycházejí z poslední známé daňové povinnosti (§ 38a zákona o daních z příjmů).

Dojde-li k prodlení s úhradou stanovených záloh, pak lze uplatnit úrok z prodlení, přitom ani zálohy dle § 38ab zákona o daních z příjmů nejsou vyjmuty z aplikace sankce v podobě úroku za pozdní úhradu.

První zálohové období pro daň z neočekávaných zisků je období od 1. ledna 2023 do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání k dani z neočekávaných zisků za první zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, alespoň částečně spadající do období uplatnění daně z neočekávaných zisků (§ 38ab odst.

Pro účely poslední známé daňové povinnosti pro zálohy na daň z neočekávaných zisků splatné v prvním zálohovém období (období od 1. ledna 2023) se bude vycházet z částky oznámené poplatníkem v oznámení o fiktivní dani (§ 38ab odst. 2 písm. a) zákona o daních z příjmů), nebo z fiktivní daně z neočekávaných zisků určené v rozhodnutí správce daně, pokud není splněna povinnost podat oznámení o fiktivní dani nebo pokud oznámená částka fiktivní daně není ve správné výši (§ 38ab odst. 2 písm. b) a § 38ab odst.

Poplatník v oznámení o fiktivní dani má povinnost podle § 38ab odst. 5 zákona o daních z příjmů uvést údaje, které by uvedl v daňovém přiznání k dani z neočekávaných zisků, tedy je třeba uvést výpočet fiktivní daně z neočekávaných zisků, stejně jako by se jednalo o skutečnou daň. Pro naplnění této povinnosti lze pro podání oznámení o fiktivní dani využít formulář daňového přiznání k dani z neočekávaných zisků, ve kterém se označí, že jde o oznámení o fiktivní dani z neočekávaných zisků.

Uvedené jinými slovy znamená, že dne 15. 9. 2023 nastane splatnost první zálohy na daň z neočekávaných zisků splatné po tomto okamžiku.

tags: #účelové #ekologické #daně

Oblíbené příspěvky:

• Parametry popelnic pro odvoz odpadu
• Výběr hadice pro domácí spotřebiče
• Prezentace o ochraně života a zdraví
• Admiral odpadkový koš
• Infekční odpad v lékařství: Dohoda